Sněhu ubývá, ale lyžařská střediska se stěhují stále níž

Česká a moravská lyžařská střediska vytáhla do boje o české lyžaře, kteří utíkají za delšími sjezdovkami a často i lepšími službami do Alp. Do vylepšení podmínek investovala milióny korun. Skiareál Lipno na Šumavě postavil za 200 miliónů hned tři nové čtyřsedačkové lanovky, rozšířil dětské výukové hřiště a na sjezdovky postavil další sněhová děla. Za týden by se mělo na Lipně už lyžovat.

U dolní stanice lanovky bagr ještě dokončuje úpravy terénu. O kus dál ale jedou na plný výkon sněžná děla. Silné ventilátory stříkají vodu, která se ve vzduchu mění na jemný sněhový závoj, který padá na svah. Sněžné dělo právě kontroluje Antonín Kolář. Displej sněžného děla ukazuje teplotu -2,4 °C, což není zrovna nejideálnější teplota na zasněžování.

"Vzhledem k tomu, že máme plně automatizovaný systém, tak je možné i při těchto teplotách, i když jsou to teploty hraniční, jet na všechny kanóny. Nejideálnější podmínky jsou mezi -5 až -10 stupni při jasné a klidné noci, kdy sněhová pokrývka obrovsky narůstá," přiblížil Antonín Kolář. Doplnil, že běžný rekreační lyžař nepozná rozdíl mezi technickým a přírodním sněhem.

Lanovka vede od jezera na nejvyšší bod zdejšího skiareálu do výšky 900 metrů nad mořem. Tam už jsou 4 stupně pod nulou a mrazivě fouká. "Připravili jsem pro lyžaře tři nové čtyřsedačkové lanovky. Přímo na vrchol Kramolína ústí dvě z nich. Sjezdové tratě budou delší, a to od 970 do 1300 metrů, jsou prodloužené o více než 400 metrů," uvedl ředitel Skiareálu Lipno Luboš Krejza. Upřesnil, že ideální sněhový povrch by měl mít pevný základ z technického sněhu. "A čerstvý prašánek, to je záruka pohodového lyžování," doplnil.

Umělé zasněžování ovšem přijde na velké peníze, protože se jedná o velmi drahé a výkonné technologie. "Jejich provoz stojí mnoho peněz jak v oblasti energií, tak i lidských zdrojů, protože někdo se musí o sněžné kanóny starat. Technickým zasněžíváním si ale umíme pomoci, protože minulá zima byla na srážky velice chudá, přesto jsme u nás lyžovali 121 dní," řekl Luboš Krejza.

Ekonomicky sice nebyla minulá sezóna pro Skiareál Lipno zázračná, nicméně neprodělal. Naopak investuje do nových zařízení. "Myslíme si, že naše investice je dobře uložená. S technickým sněhem to dává určitou záruku nejen nám, ale i celému regionu, protože na náš skiareál jsou ekonomicky napojeni ubytovatelé, provozovatelé restaurací. Všichni z toho zimního cestovního ruchu žijí a všichni s napětím očekávají, jak se nám podaří letošní novinky rozjet," dodal ředitel skiareálu.

Přírodní sníh by mohl být už jen na vrcholu Sněžky

Teplé zimy podnikatele neodrazují. I po loňské sezoně skoro bez sněhu investovali do nových lanovek i jiného vylepšení další miliony korun, často s přispěním evropských fondů. Před problémy, které přinese globální oteplování lyžařským areálům, přitom odborníci varovali už před pěti lety. Výzkumný tým z univerzity v Curychu spočítal, že při nejhorším scénáři oteplování nebude za 30 až 50 let využitelná více než polovina nynějších lyžařských středisek ve Švýcarsku.

Je to poněkud paradoxní situace. Zatímco klimatologové upozorňuje, že teplé zimy, jako byla loňská, nás čekají čím dál častěji, umělý sníh posouvá sjezdovky do stále nižších nadmořských výšek. "V souvislosti s pozorovanými a projektovanými změnami klimatu se může velice lehce stát, že v zimním období se sníh bude přesouvat do vyšších poloh a lyžařská střediska v nižších polohách mohou býti bez sněhu. Neznamená to, že tak to bude každý rok, ale takto hovoří trendy, poněvadž oteplování postupuje zhruba o dvě desetiny stupně za každých deset let. K zasněžování je třeba vody, které ovšem v souvislosti se změnami klimatu bude také méně. A samozřejmě energie. Její produkce je opět spojena s emisemi skleníkových plynů, které působí na další oteplování," říká Jan Pletl z Českého hydrometeorologického ústavu.

A mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar dodává: "Rakušané dokonce mají za to, že ani v Alpách nebude sníh dokonce do výše 1600 metrů, což by znamenalo, že sníh by v nejbližších desetiletích začal pokrývat pouze nejvyšší vrcholek Sněžky. V nadmořských výškách pod 1000 metrů je investice opravdu velmi na rozmyšlenou."

Nejkřiklavějším příkladem je loni otevřený areál ve Zlatých horách v Jeseníkách s nejvyšším bodem 654 metry nad mořem. Až na pár dnů se topil v blátě. Desítkami miliónů přitom dotovalo jeho výstavbu ministerstvo pro místní rozvoj i Evropská unie. Banky jsou při poskytování úvěrů provozovatelům lyžařských středisek velmi obezřetné, jak potvrdila Simona Moučková z tiskového odboru České spořitelny.

"Česká spořitelna přistupuje k financování lyžařských center individuálně. Především je nutné posoudit reálnost návratnosti prostředků na financování projektu se zohledněním všech specifik, které se v tomto typu financování vyskytují. Jde například o zkušenost klienta s podnikáním v tomto oboru, zda je areál vybaven tak, aby si poradil s nedostatkem sněhu, to znamená, jestli je v lokalitě možnost jiného využití a podobně," přiblížila Simona Moučková.

V zahraničí mají některé banky dokonce podmínky, že úvěrují střediska, která leží v nadmořské výšce 1500 metrů.

Zimní střediska se musí připravit na nepřízeň počasí

Sledujeme poněkud kuriózní situaci. Zatímco klimatologové varují před dalším oteplováním, v Česku lyžujeme ve stále nižších polohách. Sníh nám ale musí vyrobit sněhová děla. Stojí to za to a nejsou to vyhozené peníze?

Jaromír Beránek z agentury Mag Consulting uvedl, že horská turistika je výhodný byznys, který ovšem závisí na sněhových podmínkách. V této souvislosti uvedl, že právě lipenský areál k této problematice přistoupil zcela nově a napodobuje tím rakouská nebo švýcarská zimní střediska. "Hosté nebudou závislí pouze na sněhu, ale budou pro ně připraveny rozsáhlé jak indoorové, tak outdoorové aktivity," uvedl Jaromír Beránek.

Doplnil, že zájem i zimní sporty je velký, což dosvědčují téměř plně obsazená střediska nejen v České republice, ale zejména v rakouských Alpách nebo ve Francii. "Pochopitelně, pokud jsou sněhové podmínky špatné, stává se, že hosté nedojedou anebo odjedou," řekl Jaromír Beránek a doplnil, že pro příští desetiletí bude muset být v zimních střediscích připraven komplex služeb, aby hosty i při nepříznivých sněhových podmínkách udržela.

Logo|foto:Český rozhlas

Má vůbec smysl snažit se konkurovat rakouským zimním střediskům? Jaromír Beránek se domnívá, že to smysl má. Například Lipensko má podle něj ve srovnání s Rakouskem několik výhod. Vzhledem k mírnějším svahům je to vhodná dovolená pro rodiny s malými dětmi, a to i do tří let. I když jsou ceny srovnatelné, málo středisek v Rakousku má příhodné podmínky pro rodiny s dětmi, vysvětlil Jaromír Beránek.

Na Ukrajině vzrůstá počet lidí, kteří onemocněli smrtelnou nemocí AIDS. Mohou představovat hrozbu pro obyvatele České republiky? Nalaďte si v pondělí 1. prosince Radiožurnál po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.