Kaplického blob se asi stavět nebude, přesto ho zaplatíme

Přesně dva roky od vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže, tedy 2. března 2009, vyprší lhůta, ve které jsme měli začít realizovat projekt na stavbu nové knihovny na pražské Letné. S velkou pravděpodobností tuto hlavní podmínku mezinárodní soutěže Česko nesplní. A tak podle pravidel vítězný návrh přejde do rukou jeho autora Jana Kaplického a získá odstupné ve výši odměny za první místo - tedy 160 tisíc eur.

"Je budova Národní knihovny tak, jak byla v investičním záměru zformulována, správná?" se už před rokem takto ptal historik umění Jiří T. Kotalík. A spolu s několika desítkami akademiků sepsal petici adresovanou české vládě. Požadovali, aby odpovědné osoby znovu přezkoumaly možnosti barokního Klementina na Mariánském náměstí v centru Prahy. Až pak by měli uvažovat o stavbě nové budovy Národní knihovny.

"Prověřit, zda to, co z velké části Národní knihovna poskytuje studentům, badatelům a čtenářům v centru, je pro objekt, který byl v roce 1923 pro tento účel zrekonstruován, v dnešních podmínkách digitalizace stačí," doplnil historik.

Vládní úředníci se k petici oficiálně nevyjádřili. Zareagovali pracovníci Národní knihovny. Konkrétně ředitelka úseku novodobých fondů Národní knihovny Bohdana Stoklasová. "Měli jsme mnoho plánů, mnoho let jsme si tím lámali hlavu, čili nezačínáme na zelené louce. Ale všechny tyto plány odnesly povodně. To, abychom mohli jako Národní knihovna v Klementinu zůstat, znamenalo by zahloubení se několik pater pod zem. I když jsme měli spoustu všelijakých dobrozdání, že je to možné, tak voda v roce 2002 ukázala, co dokáže," řekla ředitelka.

Už od devadesátých let podle ředitelky Stoklasové není kam nové přírůstky ukládat. Knihovníci je nemohou zpracovávat a zájemci si je nemohou půjčovat. Zatím prý leží v přepravkách na chodbách knihovny. V Klementinu by zůstaly fondy hudební a historické, spolu s fondem Slovanské knihovny. Novodobé tisky by našly své útočiště v nové budově.

Tím útočištěm měla původně být Kaplického Chobotnice na pražské Letné. To se ale nestane. Architekt Jan Kaplický hrozí žalobou na český stát, protože na základě regulí mezinárodní soutěže vytvořil návrh na knihovnu. Zvítězil a přesto nebude realizovaný. Od vypisovatele soutěže neviděl za svou práci ani korunu. "Česká republika si tím dělá šílenou ostudu, nemůžete tady udělat jedinou mezinárodní soutěž. To se tady nedá vůbec udělat," postěžoval si Jan Kaplický.

Už před rokem zkonstatoval, že současná vláda prostě jeho chobotnici na pražské Letné nechce. Celá kauza stála místo i velkého zastánce Chobotnice - někdejšího ředitele Vlastimila Ježka. Ten až do posledního chvíle ve své funkci věřil, že oko nad Prahou bude. "Svůj optimismus neopouštím, doufám a přeji si, aby oko nad Prahou v roce 2013, 2014 opravdu stálo," dodal Vlastimil Ježek.

Svůj vliv na stavbu nové knihovny má i finanční krize

V těchto dnech má nový šéf Národní knihovny Pavel Hazuka na stole dopis od ministerstva kultury. Je v něm výzva ke konkrétnímu vyjádření ve věci stavby nové budovy Národní knihovny. A tak po několikaměsíčním mlčení v této záležitosti se asi dozvíme, jak to se stavbou Národní knihovny dál bude.

Rozhodnout, co dál ve věci Kaplického blobu, není asi vůbec jednoduché. A to jak pro pracovníky kanceláře veřejného ochránce práv, Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, tak pro ředitele Národní knihovny. Potvrzují to slova prvního náměstka ředitele ministra kultury Františka Mikeše.

"Protože podle vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který konstatoval, že soutěž neproběhla podle platných zákonů České republiky. Podle vyjádření nezávislých právníků právě proto, že soutěž neproběhla podle zákonů České republiky, tak jakoby neproběhla vůbec," vysvětlil František Mikeš.

Bývalý ředitel Knihovny Vlastimil Ježek se zrušení soutěže bránil. I když mu to antimonopolní úřad doporučil. Podle něj by zrušení mohlo vést k arbitrážnímu sporu. Tím architekt Kaplický vyhrožoval už před rokem. A to by Česko mohlo stát víc než miliardu korun. K problému se nechtěl dosud ani vyjadřovat nový ředitel knihovny. Toho ale náměstek Mikeš k vyjádření vyzývá. "Aby zpracoval v několika bodech, jak půjdeme dál," řekl František Mikeš.

"Stále platí usnesení vlády z roku 2006 o výstavbě nové budovy Národní knihovny, to by se muselo zrušit," řekl už dříve tisku ředitel Hazuka. Usnesení bylo jedním z posledních kroků sociálnědemokratické vlády. Pavel Hazuka tehdy působil na ministerstvu kultury a v roce 2007 přišel do Národní knihovny, kde mimo jiné měl do letošního ledna na starosti i řešení nové budovy knihovny.

"Musíme mít na mysli nikoliv v prvním plánu, jestli vypořádáváme něco, co bylo dobře nebo špatně. V plánu je, jestli budeme mít i za deset let dostatek prostoru pro plnění funkcí, které zakládací listina Národní knihovně ukládá," řekl tehdy Pavel Hazuka.

Zabývají se studií využitelnosti prostoru barokního areálu Klementina, kde je hlavní sídlo Národní knihovny. A chtějí konečně zahájit jeho rekonstrukci. Ta měla začít už před rokem. A teprve potom, až zjistí kolik chybí prostoru pro knižní fondy, budou postupovat dál. Knihovna už vykoupila pozemky v Hostivaři na stavbu nového depozitáře.

"Což zapadá do programu financování národního kulturního pokladu, kde máme ve dvou položkách rekonstrukce Klementina a pořízení novodobých fondů," přiblížil František Mikeš. To se ale plánovalo dávno před současnou situací kolem blobu. A mělo by to stát půl miliardy korun. O tuto částku se má snížit suma na případné vybudování nové budovy Národní knihovny.

Podle náměstka Mikeše jsou čtyři milióny jako případné odstupné pro architekta Kaplického dost velké peníze, dá se za ně pořídit polovina střechy například v chrámu u pražského Jezulátka. Ale pořád je to méně než pět až sedm miliard, na které by mohla Kaplického Chobotnice státní kasu vyjít.

"Je to jednoduché rozhodování. A v současné finanční krizi je to rozhodování celkem jednoznačné, protože si nemůžeme hrát na fanfaróny, kteří můžou rozhazovat miliardy," prohlásil František Mikeš. Zároveň v rozhovoru naznačil, že by uvítal, kdyby se v Klementinu prostory pro knižní fondy našly a z druhého největšího historického areálu v Praze se tak stalo centrum vzdělanosti a kultury.

Daňový poplatník bude muset zaplatit miliónové odstupné

Nový ředitel Národní knihovny Pavel Hazuka má před sebou nelehký úkol. Už víc než sto let se mluví o výstavbě nové budovy Národní knihovny. Všechny projekty zůstaly na papíře. A právě ředitel Hazuka by měl být jedním z těch, který rozhodne, jestli i v nejbližších letech zůstane sídlem knihovny zůstane i nadále barokní sál areál Klementina.

Ředitel Hazuka už dříve řekl, že o zrušení soutěže nemůže nic říct. Důvodem je to, že policie zatím šetří na základě trestního oznámení, jestli nebyl spáchaný trestný čin pletichy při veřejné soutěži. Mluvčí Národní knihovny Kateřina Nováková uvedla, že zatím nejsou žádné výsledky z toho policejního šetření a podle ní policie na případu stále ještě pracuje. "Ještě není ani definitivně vypořádána kontrola ministerstva financí a dokumentaci k soutěži zkoumá i ombudsman Motejl," uvedla mluvčí.

Rozhodnutí antimonopolního úřadu, který doporučil na základě rady odborníků evropské komise zrušit soutěž na stavbu Národní knihovny, prošetřuje veřejný ochránce práv. Obrátil se na něj ještě někdejší ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek.

Když do začátku března nebude soutěž zrušena, architekt Jan Kaplický dostane 160 tisíc eur jako odstupné za to, že jeho návrh nebyl zrealizovaný. Tyto peníze by mělo architektovi vyplatit ministerstvo kultury, protože schvalovalo soutěž na novou stavbu Národní knihovny. Jinými slovy daňoví poplatníci. "Jinými slovy, bohužel, ano," dodala Kateřina Nováková.

Šetřit místem je chvályhodné. Jenomže, když v Třebíči začnou stavět panelové domy příliš blízko u sebe, končí legrace. Nalaďte si Radiožurnál v úterý 9. prosince po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.