Děti nám rostou do šířky

23. prosinec 2008
Pod kůži

České děti tloustnou. Kily navíc trpí každé páté dítě ve věku šest až dvanáct let. Lékaři, psychologové i učitelé upozorňují na to, že obezita dětí je dost nebezpečná pro celou společnost. Z tlustých dětí často vyrostou lidé s vleklými zdravotními problémy i narušenou psychikou, protože i komplexy ze svého zevnějšku jsou následkem obezity. Jak bychom měli dětem vařit o vánočních prázdninách a proč tak málo sportují?

Naše společnost řeší nový problém. Nadváhu a obezitu dětí. Podle odborníků za to mohou nevhodné stravovací návyky v rodinách i ve školách. Může za to také styl života naší populace, který naši potomci automaticky přejímají. A to vysedávání u počítače nebo u televize.

Náhodným výběrem jsem oslovila několik dětí. Byly různě staré, navštěvují různé základní školy a mají odlišná rodinná zázemí. Odpovědi dokládají známý fakt - děti za svá kila navíc nemohou. Odpovědnost hledejme u dospělých.

"Ráda chodím ven, ráda jezdím na bruslích, na kole, často se dívám na televizi, často hraji na počítači," vyjmenovává své záliby osmiletá Šárka z východní Moravy. Její šestiletá kamarádka Eliška má podobné záliby: "V zimě s dědou lyžuji, to mám ráda. Pak ještě jezdím ráda na kole, dívám se na televizi. A to je asi všechno."

Také tato dvě děvčata mají kamarády a kamarádky, které mají nějaké to kilo navíc. A děti ve třídě se jim za to posmívají. Průzkumy ukazují, že děti začínají nabírat na váze v době, kdy nastoupí do školy. Předtím - coby děti předškolní - si hodně hrály venku, chodily na procházky a najednou sedí čtyři až pět hodin ve školní lavici. A o prázdninách zase tráví volno u počítače nebo u televize.

"Když přijdu domů, tak se převléknu, najím se, podívám se, co dávají v televizi. Pak se podívám, co máme za domácí úkoly, co máme zítra. Pak musím jít pro bráchu, toho vyzvednu, přivedu ho domů, pak se naučím a pak si zapnu počítač," popisuje svůj denní režim dvanáctiletý Pavel.

A když ho vidíte, určitě o něm neřeknete, že má pár kilo navíc. Naopak - moc rád chodí ven a o přestávkách běhá s kamarády po chodbách školy. I když právě to mu učitelé zakazují a rodiče ho často volají z hřiště domů se slovy: "Pojď domů a pojď se učit."

Stravovací návyky se zlepšují, ale pohyb, ten chybí

Lékaři v ekonomicky vyspělých zemích už dnes hovoří o epidemii obezity. Počet lidí s nadváhou rok od roku roste a čím dál častěji se tento problém týká i dětí. S nástupem do školy mění svůj životní rytmus a ubývá jim pohybu a často se zvyšuje kalorický příjem. Nadměrnou hmotností u nás trpí každé páté dítě ve věku 6 až 12 let.

Jednu z mnoha poraden pro výživu dětí najdete také v Praze na Karlově. Tam míříme za nutriční terapeutkou Jitkou Ruskovou. "Buď mají děti špatné stravovací návyky, jedí spoustu sladkostí, oblíbily si párky, oblíbily si jídla z restaurací, stánků rychlého občerstvení, hranolky, spoustu kečupu nebo pizzu. Na druhé straně čas už netráví venku, neběhají, nejezdí s rodiči na výlety, sedí u počítače, u televize," zareagovala terapeutka na naši otázku, proč přibývá dětí s nadváhou i obezitou.

"Pokud to takhle půjde dál, tak zdravotní stav a potíže s vahou se budou jenom zhoršovat. Ale musíme říci, že podle jiného nového průzkumu, který prováděli někteří naši kolegové-pediatři mezi dětmi, tak se pravděpodobně jídelníček dětí zlepšuje, ale zhoršují se pohybové návyky, takže děti jsou stále silné. Ale o jídelníčku už mají lepší povědomí, než to bylo před několika lety," doplnila terapeutka.

Problém je v tom, že děti nejsou na pohyb zvyklé. Ve škole sice mají povinné až dvě hodiny tělocviku týdně, ale rodiče často své děti vybaví omluvenkami právě z tělocviku.

"Problém je také v tom, že někteří tělocvikáři nemotorné děti trestají tím, že jim přidají další cvičení, takže dítě je vyřízené z toho, že doběhlo poslední a musí si za trest zaposilovat a znovu běžet. Takže tělocvik ho nebaví a nemůže k němu mít v žádném případě pozitivní vztah. Tím spíš se bude jakémukoliv pohybu vyhýbat," popsala další potíže Jitka Rusková.

Co se dítě naučí jako malé, bude brát jako samozřejmé. Proto by se dítě mělo naučit vnímat cukrovinky jako doplněk, který k normálnímu jídelníčku nepatří, dodává nutriční terapeutka Rusková.

"Další věcí, kterou mohou rodiče udělat, je nevystavovat sladkosti dětem na očích. Nabízet jim spíše ovoce a zeleninu, protože co děti vidí, to si spíše dají. Pokud chtějí, aby rodina mlsala, mohou přejít na to, aby rodina mlsala zdravě," upřesnila terapeutka.

Do poradny k nim přicházejí děti na základě doporučení praktických lékařů, ale dorazí sem také spolu s rodiči, kteří se všímají, že jejich ratolest má problémy s jídlem. Konzultace jsou bezplatné a nejenom v Praze takové poradny pracují.

Alespoň hodinu pohybu denně

Dětská nadváhy a obezita je v naší zemí stále citelnějším zdravotním problémem. Na vině jsou často rodiče, kteří dětem moc nevaří a mění jen pár oblíbených pokrmů ve stereotypním jídelníčku. Mimo to nevedou své potomky k pravidelnému stravování.

Alexandra Moravcová z Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze považuje za ideální, aby dítě mezi 6 až 12 rokem mělo alespoň jednu hodinu pohybu denně. "V podstatě je jedno jakého, poskakování, pobíhání, rychlá chůze, míčové hry. Ale v našich podmínkách mají děti pohybu daleko méně, některé se nehýbají vůbec. Některé jdou jenom do školy, ze školy, některé vozí autem. Pokud nemají školní tělocvik, který by měly mít dvě hodiny denně, tak nemají jiný pohyb," uvedla lékařka.

Podle průzkumů České obezitologické společnosti každé páté dítě ve věku 6 až 12 let u nás trpí nadváhou a obezitou. To se podle Alexandry Moravcové v dospělosti nejspíše projeví zvýšenými náklady na zdravotnictví, protože obezita je predispoziční faktor řady závažných onemocnění. Děti, které přejdou do dospělosti jako obézní, tak si sebou nesou všechna tato rizika a choroby. "Léčení potom stojí spousty peněz," doplnila odbornice.

Dodala, že tloustnutí dětí, jejichž rodiče jsou štíhlí, má většinou původ v nedostatku pohybu a přebytku jídla. V případě, že i rodiče jsou obézní, tak v takovém případě hraje výraznou roli genetika. "Dítě už má situaci o hodně složitější, protože genetika v tom hraje hlavní podíl," řekla lékařka a doplnila, že řada rodičů, kteří si jsou vědomi svého handicapu, se snaží dítěti pomoct.

Po šestnácti letech opět spatřila svět. Lékaři jí totiž vrátili zrak. Nalaďte si ve středu 24. prosince Radiožurnál po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

autoři: ela , vij , lvb
Spustit audio

Více z pořadu