Děti ztracené v krutých koutech internetu

21. květen 2009
Pod kůži

Poslední výzkumy potvrzují, že bezbřehost internetu je pro děti ve věku 10 až 15 let jedním z největších nebezpečí, do kterého se v mohou dostat. Nadace Naše dítě si nechala provést první výzkum na toto téma v Česku a má hmatatelné důkazy o tom, že i když se chování rodičů v tomto směru obrací k lepšímu, většina žije tak trochu v iluzi.

Internet - světová informační síť - je na jedné straně dostupným a rychlým zdrojem informací. Na druhé straně je ale nástrojem k páchání trestných činů, na které doplácejí ti nejzranitelnější - naše děti. Anonymitu internetu využívají někteří k šíření dětské pornografie, pedofilové na diskusních fórech internetu hledají svou oběť. A jak jsme zjistili, praktiky pedofilů či gangů s dětskou pornografií jsou stále rafinovanější. Vylepšují se stejně rychle, jako se vylepšují počítačové programy.

"Když přijdu domů, tak se převléknu, najím se, podívám se, co je v televizi, pak se podívám, co máme za domácí úkoly, pak musím jít pro bráchu a přivedu ho domů, potom se naučím a pak si zapnu počítač," odpověděl třináctiletý Pavel na naši otázku, jak tráví svůj čas, když mu skončí škola. A to je tak kolem 2. či 3. hodiny odpoledne, kdy ani jeden z rodičů není většinou doma, ale jsou v práci.

Pro děti u počítače jsou právě tyto okamžiky nejvíc rizikové. Jsou bez kontroly rodičů a ne všechny ve věku 10 až 15 let umějí správně vyhodnotit situaci a při chatování nenaletět člověku s pedofilním chováním. "Děti do 15 let by měly mít nějaká pravidla, jak používat počítač, kdy používat počítač, za jakých podmínek," potvrdila manažerka Nadace Naše dítě.

Podle ní ale asi 35 procent českých dětí nemá pravidla při užívání internetu definována. Když jsem v náhodné anketě oslovila některé z vás rodičů, věděli jste, jak s internetem před očima svých dětí, zacházet. "Děti nekontroluji, poučila jsem a je a teď jim věřím. Ale říkala jsem jim, že nikdy nesmějí nikomu napsat bydliště, telefonní číslo, nikdy se nesmějí nechat pozvat na nějakou schůzku, na nějaké setkání. Musí být opatrné, aby se nesetkaly s někým, kdo by je mohl nějakým způsobem využít nebo zneužít," uvedla dramaturgyně České televize Jasna Strýčková.

Nejenom ona měla v této otázce jasno. Podobně na tom byla i matka desetiletého a dvanáctiletého dítěte paní Veronika: "Zatím nemám strach, že by chodily na stránky pro nějakým způsobem nebezpečné, ale přesto pokaždé, když chtějí jít na internet, tak vědí, že se musí zeptat a já jim to povoluji. A to hlavně kvůli času, který s internetem stráví. Ale mám nad nimi kontrolu, protože internet je vždy v mém dosahu."

A k tématu se připojil i Jan z Ostravska, který podotkl, že jeho patnáctiletý syn, když bude chtít, tak si nebezpečné stránky najde jinde než doma. "Ve všech telefonech, které jsou doma, už internet máme také. Spíš je to o tom klukovi vysvětlit, a to už jsme udělali dávno, které stránky pro něho můžou být pozitivní nebo které můžou nějak uškodit nebo ublížit počínaje drogami nebo nějakým pornem. Spíš mu raději vysvětlím, co je soft, co hard a diskutujeme o tom, jestli to má pro něho nějaký přínos, nebo ne," svěřil se Jan.

O tom, že internet může svými neomezenými možnostmi naše děti ohrožovat, se už diskutuje hodně dlouho. Odborníci dokonce připomínají, že díky cílené osvětě se situace začíná vylepšovat. Za posledních pět let přibylo informovaných rodičů, kteří dokáži s tématem bezpečný internet pracovat. A také existují programy, které můžete počítači nastavit a ty vašim dětem zabrání vstupovat na stránky, na které by podle vás vstupovat neměli.

Největší pastí jsou diskusní skupiny

Letos v lednu si Nadace Naše dítě nechala udělat výzkum o tom, jakým způsobem rodiče dohlížejí na své děti, když pracují s internetem. Zúčastnilo se jej 319 rodin s dětmi ve věku 10 až 15 let z celého Česka a výsledky jsou alarmující.

Stoupáme po schodech domu, kde Nadace Naše dítě sídlí. Schůzku máme domluvenu s právničkou Monikou Šimůnkovou. Když se vzájemně představíme, skutečně mi potvrzuje fakta, která příznivá nejsou. "Až 51 procent dětí ve věku 10 až 15 let má počítač s internetem umístěný v dětském pokoji," uvedla Monika Šimůnková.

A to i přesto,že odborníci už léta rodičům radí,aby počítač s internetem dali do společné místnosti. "Když by u toho byl třeba rodič, tak by se třeba zeptal v kuchyni: ,Co děláš, s kým chatuješ?' To dítě by třeba muselo odpovědět, zatímco v pokoji je zavřeno a v tu chvíli s nikým nekomunikuje," vysvětlila právnička.

Lidé s pedofilním chováním jsou stále důmyslnější a vědí, jakým způsobem si důvěru deseti- až patnáctiletého dítěte získat. Podle psychologů je právě tato věková hranice nejvíc zranitelná, protože mladý člověk hledá svou identitu a takzvaně spřízněnou duši všude jinde, jenom ne u rodičů.

"Možná je alarmující, že téměř 35 procent z těchto dětí nemá rodiči stanovena žádná pravidla pro používání počítače," upřesnila Monika Šimůnková. A výzkum také dokládá, že dítě ve věku 10 až 15 let stráví u počítače dvanáct a půl hodiny týdně. Je to včetně přípravy do školy.

"To je poměrně hodně. Musí si říct každý rodič sám pro sebe, jestli je to dobře využitý čas pro dítě nebo jestli to nejde na úkor jiných věcí, třeba více sportu," nabádá právnička. Nejčastěji ale dospívající lidé na internetu chatují. "Okolo 70 procent. Tyto diskusní skupiny jsou takovou tou největší pastí a místem, kde dítě může být kontaktováno potenciálně nebezpečným člověkem, který se třeba vydává za vrstevníka dítěte. Může to být potenciálně nebezpečný člověk, který má úplně jiné úmysly, než se skrývá za tím, co píše, jak komunikuje. Bohužel ty úmysly mohou být ty nejhorší, kdy na diskusní fóra chodí i pedofilové, kteří děti chtějí zlákat ke schůzce nebo se s nimi dát do komunikace úplně z jiných důvodů, než pro které jsou diskusní skupiny určeny," dodala Monika Šimůnková.

A ještě další čísla přidáme: 37 procent českých dětí komunikuj na internetu s lidmi, které znají pouze z virtuálního prostředí a 14 procent je ochotno se s těmito lidmi sejít. Už před měsícem vznikla takzvaná Pražská deklarace o ochraně dětí v internetovém prostředí. Podle ní by na ochraně měli spolupracovat jednotlivé státy s Europolem a Interpolem.

Je jen otázka času, kdy za dětmi přijdou i teroristé

Podle FBI za poslední čtyři roky vzrostl až o 400 procent počet stránek s dětskou pornografií. Brutální snímky a videa většinou podle jejich informací vznikají v Thajsku, Kambodži a Laosu. Čeští odborníci na kyberkriminalitu ale upozorňují, že podobné případy řeší i česká policie. I když v menší míře než ve zmíněné Asii. Policisté z celého světa se shodují, že internet pedofilům děti nebezpečně přiblížil. Česká policie spolupracuje s takzvanou Horkou linkou provozovanou v rámci evropského programu Bezpečnější internet.

Vedoucí skupiny odhalování informační kriminality při Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Karel Kuchařík uvedl, že Pražská deklarace o ochraně dětí v internetovém prostředí by měla usnadnit spolupráci policistů z různých zemí. "Na konferenci se mluvilo o vzájemném využití a sdílení informací nejenom ohledně materiálů s obsahem dětské pornografie, ale i o informací vztahujících se k potenciálním pachatelům. Dnešní způsob komunikace je trochu těžkopádný, ten nový by měl být ,on-line'," řekl Karel Kuchařík.

Většinou jen poučený rodič může správně mluvit se svým dítětem na téma nebezpečný internet. Děti ve věku deseti až patnácti let jsou ale natolik v práci s internetem zdatní, že jim rodiče nestačí. Rodiče by přesto při výchově v této oblasti měli podle kriminalisty stále zastávat nezastupitelnou roli. Škola je pak dalším prvkem. "Sociologickým průzkumem jsme zjistili, že zase z druhé strany ti uživatelé - rodiče, děti - by takové informace uvítali v médiích," doplnil s tím, že informace o nebezpečích, která na internetu číhají, by se měly dostat nejen k rodičům, ale i k pedagogům a dalším lidem, kteří s dětmi pracují. "Měla by to být i určitá výzva pro potenciální pachatele, že to není oblast, kde by se bez jakékoliv detekce mohli pohybovat a útočit na děti," upřesnil.

Internetem se dá šířit dětská pornografie, lidé s pedofilním chováním mohou vstupovat do diskusí s dětmi a tam se vydávat za jejich vrstevníky a vybízet je ke schůzkám. Novinkou je ale třeba to, že v zahraničí byly děti zneužívány k teroristickým aktivitám. Česká policie podle Karla Kuchaříka zatím podobné poznatky nemá. "Jsem přesvědčen, že ten skluz je dán i jazykovou bariérou, která tady je. Je otázka času, kdy i pro dnešní děti nebude problém komunikovat třeba v angličtině. Ale do budoucnosti se bude zaměřovat oblast těchto nebezpečí, to znamená útoků a využívání dětí k jiným účelům než pořizování pornografie, i do našeho regionu. Je to otázka času," dodal Karel Kuchařík.

Chtějí ušetřit, tak si nainstalují nelegální software. A malých firem, které nelegální software používají, v České republice přibývá. Nalaďte si v pátek 22. května Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

autoři: jch , ela , vij
Spustit audio

Více z pořadu