Sny o tichu vedle železničních koridorů

22. červen 2009
Pod kůži

V Česku je stále více lidí, kteří mají zdravotní problémy kvůli nadměrnému hluku. Nemluvíme teď o mladých lidech, kteří rádi poslouchají hlasitou hudbu, ale o těch, kteří musí žít v blízkosti rušných silnic a železničních tratí. Trápí je špatný spánek, psychické problémy nebo třeba jen nervozita. Podobně tomu je i u několika desítek obyvatel Poděbrad, kteří bydlí u hlavní trati z Prahy do Hradce Králové.

Ušní lékaři se shodují s psychiatry na tom, že není nic horšího na duši a myšlení člověka než neutichající zvuky, hudba a hluk. Limity pro železnici se pohybují v rozmezí 50 až 70 decibelů. To podle toho jestli se nacházíte v oblasti staré hlukové zátěže, nebo v místech kde stojí nová a modernizovaná železnice. Obě tyto hranice hluk z vlaků v Poděbradech překračuje. Tamní obyvatelé se brání a už pět let žádají nápravu.

Nepříjemný hluk trápí obyvatele zdejší části Poděbrad už od roku 2004, kdy České dráhy nechaly opravit přejezd u skláren a následně v tomto úseku zvýšily rychlost vlaků zhruba ze 40 na 120 km/h. Už před lety došla obyvatelům trpělivost a začali situaci řešit.

Jednou z osob, které hluk vadí a nechce se s ním mířit, je Petra Kniplová. Ta už několik let žije asi 20 metrů od trati. Z oken i přes několik stromů vidí přímo na trať. "Žije se tady dost nepříjemně, protože podle grafikonu Českých drah tudy projíždí každých pět minut jeden vlak, takže hlučnost tu není jenom vysoká, ale i častá. Nejhorší okamžiky byly, když se mi narodilo malé dítě a vidíte, jak ten novorozenec sebou při hlučnějším průjezdu vlaku trhne, když spí. To je jasný důkaz toho, že spánek je narušený, přestože ve spánku necítíte, že vás něco obtěžuje," přiblížila.

Sama špatně spí, často se cítí unavená a mnohdy je nervózní. Její stížnosti nakonec vyslyšeli nyburští hygienici. "Měření probíhalo jednou. Tehdy jsem to iniciovala, protože se mi podařilo sehnat podporu velké části sousedů, kteří žijí v bezprostřední blízkosti trati. Poslali jsme stížnost na hygienickou stanici, následně po různých peripetiích a dlouhých žádostech došlo k přeměřování," řekl Petra Kniplová.

Hygienici měřením zjistili, že při průjezdu vlaku jsou překračovány limity zhruba o 4 decibely přes den i v noci. Přesto se České dráhy, potažmo Správa železniční dopravní cesty k ničemu neměly. Dostaly od hygieniků výjimku, která už v prosinci vypršela. Petra Kniplová ale hluk nevydržela a do domu si koupila nová protihluková okna za zhruba sto tisíc korun. Tyto peníze teď požaduje zpět.

"Pokud SŽDC podnikne nějaké opatření, které se následně projeví jako nepříliš účinné, a přistoupí k tomu, že budou měnit v naší poškozené oblasti okna, tak by bylo seriózní dát aspoň nějaký příspěvek na protihluková okna, která si již lidé pořídili za své peníze, byť by to byl jenom příspěvek na rozdíl mezi cenou oken protihlukových a normálních," vysvětlila svůj postoj.

Správa železniční a dopravní cesty má v červenci koleje odhlučnit speciálními pryžovými absorbéry. V České republice je použije vůbec poprvé. Pokud by k odhlučnění nepomohly a nepomohly by ani protihluková okna, Petra Kniplová by určitě souhlasila se stavbou protihlukové stěny. "České dráhy by měl udělat takové opatření, aby se hlučnost snížila v krajině, ne jenom v domácnostech jako takových. Nemůžete žít doma jako ve skleníku za zavřenými okny," vysvětlila.

Kvůli hluku přijde na řadu v Česku unikátní technologie

Svitla jim ale naděje, že už brzy budou moci žít ve větším klidu. Správa železniční dopravní cesty by měla v červenci vyměnit koleje a odhlučnit je. Bude to stát asi 20 miliónů korun. S tím souvisí i otázka, jestli společnost proplatí nová protihluková okna.

Lidé by si měli odpočinout od hluku už v létě. Správa železniční dopravní cesty zastaví dopravu na této trati v červenci a v srpnu. "Přistoupili jsme v České republice poprvé k dodatečné úpravě kolejnic speciálními pryžovými absorbéry, které snižují hlukovou zátěž. Předpokládáme, že ke snížení hlukové zátěže po dokončení prací v úseku dojde už jenom díky novému položení kolejí, následně mikrobroušení ke snížení hlukové zátěže v okolí o pět decibelů. Tyto absorbéry sníží hluk ještě o dalších pět decibelů," řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Hala a dodal, že odhlučnění kolejí bude stát zhruba 20 miliónů korun.

Milena Marečková z nymburské hygienické stanice je přesvědčená, že se lidem z blízkosti tratě opravdu uleví, i když si uvědomuje, že intenzita dopravy zůstane stejná. "Provede se měření, potom se nainstalují absorbéry a provede se znova měření. Potom se to vyhodnotí. Pokud by nebyly splněny limity v chráněném vnitřním prostoru stavby, tak by se přistoupilo k individuálním opatřením. To znamená, že u jednotlivých vytipovaných nemovitostí by se vyměnila okna," doplnila hygienička.

K tomu by mělo dojít v září nebo v říjnu. To, že si je paní Kniplová už vyměnila, společnost nezajímá. Podle zákona jí je proplatit nemusí. To si ale nemyslí právník Ondřej Malovec. "Za určitých okolností by tu šance mohla být. Být tou dámou, tak ten nárok rozhodně uplatním. Jestliže dotyčný škůdce je už po lhůtě, nesplnil podmínky, tak si lze představit, že poškození mohou uplatnit určité nároky nebo použít i svémoc a mohli by docílit nároku na náhradu škody," je přesvědčen právník.

Paní Kniplová by se ale musela obrátit na soud. "Jediný, kdo je schopen rozhodnout takovou záležitost, je soud, nedojde-li k dohodě," dodal Ondřej Malovec. S rozhodnutím, jestli to udělá, Petra Kniplová počká až na výsledek a následné měření. Peníze nechce za každou cenu. Co ale požaduje, je alespoň přiměřený klid na život. Zástupci Správy železniční dopravní cesty doufají, že výměnou kolejí a jejich odhlučněním se poděbradský problém jednou provždy vyřeší.

U nově projektovaných koridorů už problémy s hlukem nebývají

Podobně jako některé obyvatele Poděbrad, trápí nadměrný hluk ze železnice i další deseti tisíce lidí po celé České republice. Zejména se jedná o ty, kteří žijí v blízkosti tranzitních koridorů. Jaké mají šance, že budou žít v tichu?

Podle odborníka na měření hluku z Akustického centra Praha Davida Kaila se měření hluku v takových případech provádí na místech, kde je hluk nejhorší. Na rozdíl od silnic se měří pouze průjezdy samotných vlaků. Výsledná hlučnost se pak vypočítává podle dlouhodobých intenzit. "Hodnotí se zvlášť denní a noční doba. Veličinou, kterou to hodnotíme, je takzvaná ekvivalentní doba hluku, což je vlastně energetický průměr. Když to zjednodušíme, tak nás nezajímá špičková hlučnost při průjezdu vlaku, ale průjezdy rozpouštíme do celého dne a noci," uvedl David Kail.

Povolené limity u tratí se pohybují mezi 50 až 70 decibely. Přitom se rozlišuje o vnější a vnitřní prostor a o denní a noční dobu. Ve vnitřním prostoru je tak limit 40 decibelů ve dne a 30 decibelů v noci. "U venkovního prostoru je to složitější. Rozlišujeme ochranné pásmo drah, to je do 60 metrů od krajní koleje a tam je to 60 na 55 decibelů, mimo ochranné pásmo drah je to 55 na 50 a pak máme starohlukovou zátěž, kde limit je 70 na 65 a ta odpovídá stavu před rokem 2001," přiblížil odborník.

On a jeho kolegové se při měření nových rychlostních koridorů příliš nesetkávají s podobnými problémy jako v Poděbradech. "Už z principu nového projektu musí být hlukové limity v pořádku, jinak by to nešlo zkolaudovat. U nerekonstruovaných tratí problémy s hlukem jsou," vysvětlil David Kail a dodal, že základním opatřením pro řešení tohoto problému jsou protihlukové stěny, které mívají efekt kolem 6 až 10 decibel. Na to navazují individuální protihluková opatření - výměna oken.

"Bohužel praxe je taková, že ti lidé, kteří se nestarají o své objekty, okna dostávají, ti, kteří se starají jako paní Kniplová, tak tam to je většinou horší. Zásadním opatřením ale je rekonstrukce železničního svršku a spodku, kdy s bezešvou kolejí lze odhlučnit trať o pět až sedm decibelů v celé délce. A zvláště pak, když se použijí antivibrační opatření, je efekt velmi významný," vysvětlil akustik, který za velkou rezervu považuje obměnu vozového parku.

Případ odvolaného ředitele Moravskoslezského divadla Luďka Golata zajímá nejenom odbornou divadelní veřejnost, ale i zastupitelstvo města Ostrava a hlavně policii. Proč? Nalaďte si v úterý 23. června Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

autor: Pavel Pavlas
Spustit audio

Více z pořadu