Hladina stoupá, kde jsou hráze?

Novojičínsko, Jesenicko, jižní Čechy - nejen tam mají lidé bezesné noci. Těžko bychom spočítali, kolik dalších míst je právě teď ohroženo, kolik rodin sleduje bouřící řeku a přitom doufá, že se brzy dočká pocitu bezpečí. Podíváme do Ostravy - do obydlené části, kde už záplavy téměř přestali počítat. O hráz na břehu řeky Odry usilují tamní obyvatelé už řadu let.

"Když dům natáhne vlhkost, tak začínají opadat nátěry, omítky, břízolit, kachličky, obklady," uvedla Marie Doležalová, která se už naučila žít s vědomím, že kdykoliv mohou vtrhnout k jejímu domu hasiči a vojáci, aby narychlo postavili provizorní hráz. Toto místo zvané Žabník totiž nechrání před rozbouřenou Odrou vůbec nic.

"Loni jsme několik měsíců dům vysoušeli. Od města jsme měli půjčené vysoušeče. A ještě po půl roce jsme zjistili, že nám do třetiny domu odpadly omítky. A nejen to, dům je zaplísněný a je zvýšená vlhkost," přiblížila Marie Doležalová.

To jsou její slova, když ještě nikdo na Žabníku nevěděl, že se nakonec přece jen naděje objeví. O nutnosti postavit asi sto metrů hráze se totiž mluví velmi dlouho. A když hodně prší, jako v těchto dnech, tak i hlasitě. "Deset let bojujeme o to, aby se hráz postavila. Před tím rodiče ani jejich babička nepamatovali, že by tu někdy bývala voda," stěžuje si obyvatel Žabníku.

Co je ještě horší? Další škody způsobuje v této části krajského města ani ne tak voda povrchová, jako voda pozemní. Kanalizace tady nezvládá větší nápor. "Lidé odtud nechtějí pryč, což se dá pochopit, protože v určitém věku se jen těžko člověk stěhuje, nemá na to síly. Když vím, co lidé prožívají v této vesnice, kde se musí skoro každý rok evakuovat a skončí bez ničeho s pytlíkem v ruce na silnici někde u autobusu a nechávají tady veškeré majetky, potom se jdu podívat na ohňostroj, který stojí víc než milión korun a který trvá několik minut, tak mi to připadá trochu absurdní," řekla Marie Doležalová.

Koblovský příběh je typickým příkladem nekončící nejistoty. Roky tady lidé bojují za postavení hráze a poslouchají, jak je neekonomické utrácet desítky, možná stovky miliónů na ochranu pouhých několika domů. A když se dozví, že peníze nějaké přece jenom mohou být, že ostravský magistrát zabral ze všech sil a projekt prosadil, že už dokonce připravil nutné pozemky, nezůstane kvůli ekonomickým škrtům zase jenom u slibů?

Marie Doležalová je opět u hráze a sleduje osudy lidí na Novojičínsku a Jesenicku. "Šli jsme, kam se dále, což jsme udělali dobře, protože se ta energie vrátila a zúročila se," prohlásila. Zkrátka věří, že příští rok hráz bude stát nebo se aspoň začne stavět.

Dnes na břehu Odry najdete, jako už tradičně, obrovské gumové vaky a pytle s pískem. A kanalizace opět tlačí nahoru všechno možné. Koblovský Žabník ale žije v naději, největší, jakou kdy měl. "Jelikož zase máme po velikých stresech, co zase bude, že zase přijde voda jako každý rok, tak už se na to moc těšíme a spadne mi veliký kamen ze srdce a pravděpodobně i všem kolem mě," dodala Marie Doležalová.

Trať je sice před zřícením, ale žije tam kuňka

Díváte se na řeku a ptáte se, proč musí rok co rok ohrožovat polovinu obce? Proč se už dávno nerozhodlo o nějakém řešení? Kritika většinou padá na správce toku, jenže ten to také nemá úplně jednoduché.

Paskov, řeka Ostravice. Na břehu vedou železniční koleje. Najdete tady zhruba třísetmetrový úsek, který už dlouho hrozí zřícením a sesuvem. Nemluvě o tom, co by se stalo při povodni. Už sedm let se o tomto problému jenom mluví a úřední lejstra plní poštovní schránky. Je to těžko pochopitelné, říká Jiří Šašek z Povodí Odry.

"Hrozí, že při padesátileté vodě, což není nic výjimečného, jak jsme si v posledních dnech ověřili, a při zatížení od vlaků může dojít k utržení celého svahu a k veřejnému ohrožení. Táhne se to od roku 2002. Do současnosti není tato záležitost vyřešena, nedaří se nám to. Problém je v tom, že o tom rozhodují úředníci, kteří k zákonu 114 z roku 1992 přistupují každý naprosto rozdílně. A to proto, že prováděcí vyhlášky, o kterých se uvažovalo asi v počtu 50, existují asi v polovičním množství. Zbytek už se nedělá a závisí to potom na úřednících nebo na občanských sdruženích, která se neustále odvolávají a protahují celý spor. Jako třeba tento příklad, který trvá už sedm let," vysvětlil vodohospodář.

Věří však ve vítězství lidského rozumu, takže tato situace podle něho dojde ke svému vyřešení. "Myslím si, že člověk je stejně vzácný živočich jako kuňka žlutobřichá," doplnil. I tak může vypadat zákulisí mnohaletého čekání na protipovodňové a bezpečnostní opatření na řece.

A další příklad. Roky se už táhne byrokratické handrkování o vyčištění jednoho břehu řeky přímo za ostravským magistrátem. A tak by se podle Jiřího Šaška z Povodí Odry dalo pokračovat. Zákon o ochraně přírody se tak může proměnit v neřešitelnou věc. Nemá totiž jednoznačná vysvětlení, jednoznačné úřední postupy a umožňuje letité průtahy.

Pak se těžko lidem vysvětluje, proč správci toku v kritickém místě nedělají nic. "Tato záležitost mi velmi vadí a v první řadě apeluji na poslance v Poslanecké sněmovně, aby už konečně něco provedli se zákonem 114 z roku 1992 tak, abychom mohli my, kteří spravujeme toky, plnit svoje povinnosti, jak nám ukládá vodní zákon," dodal Jiří Šašek.

Stavba protipovodňových opatření by pomohla hospodářskému obnovení

Za posledních deset let máme s povodněmi hodně neblahých zkušeností. Na protipovodňová opatření šly v předešlých letech ze státní pokladny miliardy korun. Další desítky miliard ale budou ještě zapotřebí v letech příštích. Na mnoha místech jsou protipovodňová opatření stále slabá. Podle studií ministerstva zemědělství by bylo zapotřebí do roku 2021 investovat asi 50 miliard korun.

Současný šéf zemědělství Jakub Šebesta reagoval upozorněním, že víme, v jaké situaci ekonomické se svět a i česká ekonomika nachází - všech 50 miliard na protipovodňová opatření garantovat na sto procent nemůže. A dost záleží na tom, jaké stanovisko k těmto výdajům přijme vláda. Ta bude právě dnes odpoledne také těchto penězích jednat. Konkrétnější byl v případě otázky, jaká to ta protipovodňová opatření vlastně jsou.

"Je to celá řada staveb, jsou to takzvané suché poldry, kdy u vodotečí, pokud jde velké množství vody a aby to nezaplavilo města, tak se to do suchých poldrů odpustí. I když se tam zemědělsky hospodaří a poldry to zaplaví, tak škoda vzniká na kultuře, nevzniká na stavbách, nevzniká na lidských životech. Pak je to zvyšování hrází, v neposlední řadě udržování vodotečí i těch malých, ve stavu průtočném, budování a úprava nových mostů," uvedl současný ministr zemědělství Jakub Šebesta.

Jen pro zajímavost - po nejničivější povodni ze srpna 2002 šlo ze státní pokladny na odstranění škod a protipovodňová opatření za pět let přes 12 miliard. A i když současný ministr zemědělství řekl, že jeho resort peníze na další protipovodňová opatření má, státní rozpočet na rok 2010 se teprve sestavovat bude. A ten bude významně omezený proti tomu, s čím se původně počítalo.

Konkrétnější byl bývalý ministr zemědělství Petr Gandalovič. Podle něj se peníze na protipovodňová opatření ve státní kase najít musejí. Už jenom proto, že Česká republika má na tyto věci u Evropské investiční banky otevřený účet a má podle něj devítimiliardovou půjčku a s tou je spojena povinnost kofinancování. To znamená, kdybychom škrtli tu českou část rozpočtu, tak vlastně přicházíme o možnost čerpat tyto prostředky na protipovodňová opatření.

"Nejsou to jenom opatření na dolních tocích, ale zdůrazňoval jsem opatření na horních tocích v pozemkových úpravách, které zvýší zádržnost vody v zemědělské půdě," uvedl Petr Gandalovič. Mnoho protipovodňových zábran ale ještě nebylo dobudováno. Možná právě proto na Jesenicku došlo k většímu vylití vody. Petr Gandaloviš ovšem uvedl, že nemá k dispozici přesnou analýzu a bude potřeba více času.

"Podle toho, co dnes víme, šlo o bleskovou povodeň, šlo o přívalový déšť, proti kterému je velmi obtížné vybudovat protipovodňová opatření. Ve spolupráci s Moravskoslezským a Olomouckým krajem budou všechny případy vyhodnoceny. Tam, kde bude možné investovat do lokálních protipovodňových opatření, podniky povodí a zemědělská a vodohospodářská správa a Lesy České republiky budou do toho investovat," upřesnil Petr Gandalovič.

Kde na to český stát v době ekonomické krize a napjatého státního rozpočtu vezme? "Na protipovodňová opatření je potřeba dívat se jako na budování infrastruktury, stejně jako je to u dopravní infrastruktury. Jsou to veřejné investice, které mohou zajistit alespoň práci pro stavební firmy a určité hospodářské obnovení právě tím, že stát investuje do těchto infrastrukturních projektů," dodal Petr Gandalovič.

Škody způsobené povodní na Jesenicku přesáhnou podle olomouckého hejtmana Martina Tesaříka miliardu korun. Na další stovky miliónů se odhadují škody v okolí Hranic na Přerovsku.

Jak se žije mladistvým v kriminále? Nalaďte si v úterý 30. června Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.