Hvězda Hollywoodu východu už dávno pohasla

Praha je Hollywoodem východu.To ještě před pěti, šesti lety hrdě hlásaly titulky českých médií. Zahraniční štáby se doslova předháněly, který získá možnost v Praze anebo i v jiných městech České republiky natáčet. Dnes je situace naprosto opačná.

Zájem byl dokonce tak obrovský, že i díky němu na Barrandově vznikl svého času největší ateliér v Evropě. "Vítejte v ateliéru MAX," uvítal nás Petr Poledňák z barrandovského studia. "Jsou to dohromady tři ateliéry. Nyní se nacházíme na ploše ateliéru číslo 8, který je největší. Má 2000 metrů čtverečních," doplnil.

Zatímco tehdy před lety kladiva zněla jako signál k něčemu novému a nadějnému, v poslední době jejich zvuk připomíná spíš bytí na poplach.

Ještě před pěti lety se na Barrandově točilo sedm projektů současně. Letos u nás vznikl pouze jediný velkofilm americké produkce - válečný titul Red Tails režiséra Hvězdných válek George Lucase. Světoznámý režisér před pár týdny poslal Česku vzkaz: Budu u vás natáčet seriál Hvězdných válek, ale za to, že tu utratím dost peněz, mi něco vrátíte.

Na odpověď zatím čeká. S natáčením by chtěl začít už začátkem příštího roku. Pracovat by tu chtěl asi čtyři roky a na projekt má rozpočet ve výši až 150 miliónů dolarů. Na nové pracovní příležitosti čekají i stovky další Čechů, protože u filmu najdou práci malíři, elektrikáři či švadleny, stejně jako kaskadéři či kameramani speciálních záběrů.

"Vzhledem k tomu, že čeští pracovníci ve filmovém průmyslu jsou na špičce v Evropě, možná i ve světě, filmaři sem rádi jezdili. Cenová hladina nám umožňovala být konkurenceschopní s ostatními. Nyní Maďarsko, Německo, Velká Británie zavedly pobídky pro filmaře a vracejí jim část z prostředků, které do filmování vloží, takže odcházejí tam, kde je levněji," vysvětluje kameraman operátor Jaromír Šedina.

Dodal, že kameraman operátor je člověk, který hýbe s kamerou tak, jak režisér požaduje. A jeho požadavky jsou někdy takřka nemožné. Proto je o zkušeného profesionála v tomto oboru mezi filmaři zájem po celém světě.

Spolu se svou třiceti- až padesátikilogramovou kamerou pracoval Jaromír Šedina asi na 40 zahraničních projektech. "Tady bude přicházet o práci spousta firem a lidí, kteří ve filmovém průmyslu pracují a nejsou schopni své věci odvézt. To znamená štukatéři, architekti, kteří si asi práci najdou jinde, ale nebudou pracovat ve filmovém průmyslu, lidé, kteří dělají speciální efekty a jsou v Evropě na špičce..." přiblížil.

Česká republika je poslední vyspělou filmovou zemí v evropském i světovém měřítku, která filmovým produkcím nenabízí žádnou formu fiskálních stimulů. "Ještě před pěti šesti lety byla Česká republika měřítkem pro zbytek Evropy," říká svůj poznatek z praxe kameraman Jaromír Šedina. Jeho slova potvrzují i fakta.

Ve 21. pokračování bondovské série se poprvé v roli agenta 007 objevil Daniel Craig. Natáčelo se především v Praze, kterou si pochvaloval. Od mnoha svých známých slyšel, že stojí za to ji navštívit. Slovy chvály tehdy nešetřil ani režisér této bondovky Martin Cambell: "Praha je ideálním městem pro natáčení nové bondovky. Je v ní spousta míst, kde se dá postavit s kamerou."

Odliv zahraničních filmových štábů z Česka by měl zastavit program podpory filmového průmyslu. Měl by jej přijmout ještě současný nepolitický kabinet. Uvést ho v praxi bude už na nové politické vládě, který by měla vzejít z říjnových voleb.

Pro úplnost dodáme, že podporu filmovému průmyslu potvrdili už dříve zástupci obou největších politických stran v Česku - ODS i ČSSD.

V Česku chybí pobídky filmařům

Na začátku září by měla vláda projednat program podpory filmového průmyslu. Reaguje tak na stále silnější stížnosti lidí od filmu na absenci daňových úlev pro filmaře ze zahraničí, kteří v Česku natočí film. Odborníci na problém kolem vratek pro filmaře upozorňují víc než čtyři roky. A tak se zdá, že k tématu se čelem postavila právě až vláda současná.

K jejich rozhodnutí patrně přispěla i nezvratná skutečnost, že jen za posledních šest let klesl objem peněz utracených zahraničními produkcemi o 86 procent, z pěti miliard korun v roce 2003 na loňských 705 miliónů, uvádí Ludmila Claussová z České filmové komory.

Pracuje v takzvané film comission. Ta je skoro v každé evropské zemi a má jediný cíl - nabízet filmařům tu kterou lokalitu v Evropě k natáčení. "Spousta filmových projektů stojí u bran České republiky. I když řada producentů by chtěla své peníze u nás utratit, protože vědí, že dostanou nejlepší kvalitu za velmi výhodné ceny, kalkulují a rozpočtují i v dalších zemích, kde se od různých cen odečítají pobídky," vysvětlila Ludmila Claussová.

Vůbec poprvé tak loni překonala zahraniční produkci v České republice produkce česká. Tuzemský filmový průmysl loni ovšem držela hlavně výroba reklam.

"Způsoby jsou různé. V Maďarsku je to takzvaným daňovým kreditem, kde produkce musí najít peníze, které se jí mají vrátit, přes nějakou třetí stranu, sponzora, jenž si to pak může odečíst z daní," vysvětlila systém pobídek Ludmila Claussová

Český stát nedává producentům nic předem, dodala Claussová. Producent tady musí nejdříve peníze utratit, až pak má nárok na tu takzvanou vratku. A může to být štáb jak českých, tak zahraničních filmařů. "Chce nabídnout nějaké zohlednění všem, kteří chtějí v České republice zaměstnat lidi a utratit peníze za služby, štáb, studia, ateliéry, za lokace. Všem by pak mělo být umožněno sáhnout si po vyhodnocení nákladů na určité procento vratky nebo pobídky," upřesnila.

Vládní program podpory filmového průmyslu prý podporuje i ministerstvo financí, které se dříve návrhům ministerstva kultury na úlevy pro filmové štáby bránilo. Konkrétnější údaje bychom se měli dozvědět po 9. září.

Pobídky by se Česku vyplatily

Autor filmů Hvězdné války a Indiana Jones, americký režisér a producent George Lucas nabídl Česku zajímavý obchod: Natočím u vás seriál Hvězdných válek a vy mi za to, že u vás utratím většinu ze stomiliónového rozpočtu, něco vrátíte. Je jedním z mnoha zahraničních filmařů, který čeká na rozhodnutí české vlády, zda přistoupí na zavedení vratek pro zahraniční i české štáby. Jak jinde v Evropě řeší systém pobídek pro filmaře?

V Evropě existují dva základní systémy těchto pobídek. Model známý z Německa představuje přímou zátěž státního rozpočtu. Asi 1,5 miliardy korun ročně. Druhý model - takzvaný maďarský - zase představuje zásah do daňového systému. Produkční společnost, která utratí z daňových subjektů peníze na výrobu filmu, získává oprávnění na vrácení 20 procent z celkové utracené částky.

České ministerstvo financí však na tyto daňové úlevy pro filmaře nechce slyšet. Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob Českému rozhlasu potvrdil, že o systému vratek se chce s ministerstvem kultury bavit. "U ministerstva financí nedošlo k nějaké výrazné změně. Ministerstvo financí stále nechce, aby tady byly uplatňovány nějaké speciální daňové úlevy. Avšak nebráníme se debatě o podpoře kinematografie. Také nechceme, aby od nás odešli všichni producenti pryč, ale dovedeme si představit například model, kdy by byla část proinvestovaných prostředků za přísně stanovených podmínek formou dotace vrácena zpět," uvedl mluvčí.

Ministerstvo financí se tak spíše přiklání k německému modelu vratek. Nicméně všechny další podrobnosti jsou ve stádiu příprav. Ministerstvo kultury připravuje materiál, nad kterým se zástupci obou ministerstev sejde, a pak jej společně předloží vládě k projednávání.

Jak ale mluvčí resortu financí připomněl, musí se skutečně prokázat ekonomický přínos vratek do státní kasy. "Bylo by také dobré, aby se ukázal ekonomický přínos tohoto opatření. Jsme v kontaktu s ministerstvem kultury, které by mělo v nedlouhé době předložit materiál, o kterém bude vedena další diskuze," doplnil Ondřej Jakob.

Ministerstvo kultury chtělo návrh zavedení pobídek zapracovat do návrhu zákona o kinematografii už letos na jaře. Z toho však kvůli pádu předešlé vlády sešlo. K tomu, aby návrh mohlo vypracovat, oslovili firmu, která provedla analýzu, co by tyto pobídky pro ekonomiku Česka mohly znamenat.

Studii vypracoval tým profesora Karlovy univerzity a zároveň ředitele firmy EEIP Michala Mejstříka. "Abychom udrželi kvalifikované filmové profese, zavedení stimulu dává smysl. Ukazuje se, že náklady spojené se zavedením a fungováním stimulů se zaplatí. Přínos pro Českou republiku je jasný," tvrdí Michal Mejstřík.

Podle ministerstva financí ale nejde zvýhodňovat filmaře jen proto, že v Česku natáčejí filmy. Od ministerských úředníku se dál dozvíte, že by to znamenalo přímou zátěž státního rozpočtu. Proto jsou tyto debaty o fiskálních stimulech pro filmaře tak zdlouhavé a zatím bez konkrétního výsledku.

Místo aby při letošních povodních zachraňoval svou ohroženou rodinu, musel pomáhat jiným lidem v postižených oblastech. Nalaďte si ve středu 19. srpna Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.