Slovanská epopej stále čeká na splnění Muchovy závěti

Pro dvacítku pláten slavného cyklu Slovanská epopej se v hlavním městě Praze stále hledá místo. Spekuluje se o třech možnostech - Křižíkův pavilon, prostor vyhořelého Průmyslového paláce nebo je ve hře varianta stavby nového výstavního sálu. Právě to ve své závěti malíř Alfons Mucha požadoval za to, že městu Praze za jednu korunu Slovanskou epopej odkáže.

Píše se rok 1900. V Paříži se odehrává velká světová výstava. Pavilony Bosny a Hercegoviny pomáhá připravovat tehdy čtyřicetiletý český malíř Alfons Mucha. A uvědomuje si, že také český národ má své dějiny, které ovlivnily chod dějin Evropy. Střih.

Píše se rok 1908. Alfons Mucha je ve Spojených státech amerických. Sedí v koncertním sále a poslouchá skladbu Bedřicha Smetany Má vlast, kterou hrají američtí hudebníci z Bostonu. Možná i v těchto chvílích se zrodil nápad namalovat monumentální cyklus o slovanských dějinách.

Možná to tak všechno bylo, možná také ne. Skutečnost je ovšem zatím taková, že malíř Alfons Mucha se v roce 1910 vrátil natrvalo do Čech. Na zámku Zbiroh až do roku 1928 vytváří cyklus Slovanská epopej. Na podlaze zámeckých sálů maloval postupně dvacet obrazů o rozměrech 6x8 metrů.

"Je to jedna z vizitek České republiky," uvedl k odkazu svého dědečka John Mucha, prezident Muchovy nadace. Pět let starý rozhovor jsme vypátrali v archivu Českého rozhlasu.

I když se čas od času objevují názory, že Slovanská epopej nemá až tak vysokou uměleckou hodnotu, jakou jí někteří přisuzují, znalci i turisté se na ni přijíždějí dívat z celého světa. A to až do poměrně malého města nedaleko Brna - Moravského Krumlova. Tam našla své místo už v roce 1963.

"Díky Bohu, že Moravský Krumlov existuje, protože mi je absolutně jasné, že nejenom rodina, ale i Praha a kulturní svět má vůči Moravském Krumlovu obrovský dluh. Bez Moravského Krumlova by dnes asi epopej neexistovala," vzpomíná John Mucha.

Naráží na to, že po druhé světové válce ji krumlovská radnice nechala na vlastní náklady zrestaurovat. Plátna byla do té doby vystavena v Praze pouze jednou, a to v roce 1928 ve Veletržním paláci. Pak byla uschována, protože ani tehdy se pro ně nenašlo místo.

Někteří kurátoři uvádějí, že právě to epopej zachránilo před rabováním za druhé světové války. Hledalo ji jak gestapo, tak sovětská vojska. Legenda praví, že Slovanská epopej byla ukryta na půdě jednoho z domů Moravského Krumlova, protože Alfons Mucha pocházel z nedalekých Ivančic.

Vnuk Alfonse Muchy má dvojí občanství. Žije střídavě v Londýně a střídavě v Praze. Od roku 2003, kdy zanechal práce jako ředitel jedné německé banky v Londýně, se stará o chod stejnojmenné nadace.

Před pár hodinami nám v telefonickém rozhovoru svá nová stanoviska k umístění Slovanské epopeji ochotně sdělil. "Město Praha má obrovskou možnost postavit velkolepé muzeum nejenom pro Slovanskou epopej, ale mohlo by to být celé dílo Alfonse Muchy. Myslím, že by to byl velice zajímavý projekt, ale debaty stále pokračují," řekl.

Můžeme se jen dohadovat, že jednou ze tří variant, kde by Slovanská epopej podle radních hlavního města i potomků Alfonse Muchy našla své útočiště, může být ta, která prosazuje vybudování nové výstavní síně. A než by ji město nechalo postavit, byla by dvacítka pláten tam, kde je - na zámku Moravský Krumlov. "Vyšel by můj sen," doplnil John Mucha.

Na konci roku uplyne 80 let od podepsání Alfonse Muchy pod darovací smlouvu, kterou umělec předal cyklus obrazů městu Praze. Stejně tak skončí i doba, po kterou jsou díla chráněna autorským zákonem. "Že by epopej opustila republiku, je absolutní blbost," vyvrací spekulace o možném vyvezení Slovanské epopeje za české hranice vnuk Alfonse Muchy a prezident stejnojmenné nadace John Mucha.

Možnosti, kde bude Slovanská epopej instalována, jsou zatím tajné

Když město Prahu požádá některé z galerií o zápůjčku dvaceti pláten Slovanské epopeje, město ji nechá pojistit až na tři a půl miliardy korun. Tak bychom mohli vyčíslit hodnotu obrazů Alfonse Muchy. Ve skutečnosti to ale nejde. Jednak obrazy mají hodnotu uměleckou i historickou a jsou neprodejné.

"Varianty jsou tři. Kvůli tomu, že máme morální závazek komunikovat o této záležitosti s Nadací Alfonse Muchy a s jeho přímými potomky, tak jsem realizoval několik jednání. Poslední jednání proběhlo v květnu tohoto roku, kde jsem Johnovi Muchovi a nadaci předložil tři možné varianty, kde by mohla být epopej umístěna," uvedl pražský radní Milan Richter.

Doplnil, že John Mucha si vzal čas na rozmyšlenou, během níž by měla být vybrána jedna ze tří nabízejících se variant, která se nakonec uskuteční. "Jednání jsme měli dojednané na polovinu června. Pan Mucha, bohužel, nepřijel, protože je údajně vážně nemocen. Tím pádem k dalšímu posunu nedošlo," upřesnil radní.

On sám měl několikrát kontaktovat právního zástupce Muchovy nadace, ale bezvýsledně. "To je pro nás politováníhodná věc. Čas, který má pan Mucha a nadace vymezený, jsem určil do konce srpna, abychom morální závazek splnili. Pokud se do konce srpna nikdo neozve, tak variantu budeme muset zvolit sami. Budeme postupovat tak, aby byla epopej umístěna co nejdřív v Praze," nastínil vývoj Milan Richter.

Nechtěl ovšem prozradit, jak tři varianty, mezi nimiž se nadace a české metropole rozhodují, vypadají. "Slíbil jsem panu Muchovi, že si je necháme pro sebe, ale jak říkám, deadline je konec srpna. Pak budeme muset rozhodnout sami," upřesnil.

Nehrozí, že by Praha a vůbec Česko o epopej přišly? "To je naprosto vyloučené. Pověřili jsme několik externích advokátních kanceláří, aby prověřily právní nároky dědiců na dílo Slovanská epopej. Závěry jsou jednoznačné, Slovanská epopej je plně ve vlastnictví hlavního města Prahy a nikdy nebylo rozporováno vlastnictví. O epopej prakticky přijít nemůžeme," rozptyloval obavy radní.

O vystavování Slovanské epopeje stále usiluje Moravský Krumlov. Argumentují tím, že je to pro město alfa a omega turistického ruchu v daném regionu. "Chápu Moravský Krumlov. Pro ně je to zásadní dílo, které na Moravský Krumlov přitahuje pozornost. Městu jsme nabídli zápůjčku jiných děl. Samozřejmě, díla nejsou na tak zajímavé úrovni, jako je Slovanská epopej, ale nedá se nic dělat, jsme vlastníci. Tento plán byl schválen radou před třemi lety, kdy i v programovém prohlášení rady je uvedeno, že Slovanskou epopej chceme v tomto volebním období vrátit do Prahy," dodal Milan Richter.

Návrat epopeje by mohl být rychlý a laciný, míní historik Mahler

Spisovatel a historik Zdeněk Mahler se o osud Slovanské epopeje zajímá už léta. Český rozhlas upozornil na to, že Alfons Mucha podepsal darovací smlouvu městu Praha v roce 1929 a koncem roku tedy uplyne 80 let od chvíle, kdy za symbolickou jednu korunu formuloval své jediné přání, aby byla Slovanská epopej trvale vystavena v Praze.

Zdeněk Mahler se domnívá, že návrat Slovanské epopeje do Prahy by se nemusel řešit podle variant, které zmínil pražský radní Milan Richter. "Varianta s Křižíkovým pavilonem je, jak se vyslovil John Mucha, nedůstojné umístění. Navíc někteří experti poukazují na to, že to je záplavová oblast. Kromě to by si tento objekt vyžádal značné adaptace a stálo by to veliké peníze," uvedl Zdeněk Mahler, který situaci kolem Slovanské epopeje sleduje.

"Abychom epopej natrvalo zajistili v republice a abychom dostáli odkazu Alfonse Muchy, je řešení strašně jednoduché. Není k tomu třeba zvát ani týmy právníků. V polovině května, protože jsem začínal zjišťovat, že se věci začínají znovu zauzlovat, jsem napsal dopis panu prezidentu Klausovi. Navrhl jsem řešení, které by se pořídilo za pár korun, bylo by velice rychlé, bylo by důstojné, bylo by zabezpečeno po všech stránkách, bylo by na trase turistů a mohlo by fungovat bezprostředně ještě letos. Konkrétně jde o dvoranu Veletržního paláce, kde je soustředěn poklad českého výtvarného umění," předložil řešení Zdeněk Mahler.

Prezident na historikův dopis vzápětí odpověděl a uvedl v něm, že Velká dvorana je ideální svou rozlohou i výškou. Epopej by se navíc vrátila tam, kde byla postavena vůbec poprvé v roce 1928. "Také by se ocitla v kontextu českého a evropského umění 20. století, které zabírá vyšší patra Veletržního paláce," citoval Zdeněk Mahler z prezidentova dopisu.

Varianty uvažované pražským magistrátem s tímto řešením podle Zdeňka Mahlera vůbec nepočítají. Podle něho se přitom prezident Klaus spojil s ředitelem Národní galerie Milanem Knížákem, který měl s umístěním Slovanské epopeje ve dvoraně Veletržního paláce souhlasit. "Bez časového omezení, než se dostaví speciální pavilon, který bude pro epopej určen," dodal historik.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.