Další knihy v Národní knihovně mohou ohrozit statiku budov

Už od 90. let není kam nové přírůstky Národní knihovny ukládat. Knihovníci je nemohou zpracovávat a zájemci si je nemohou půjčovat. Zatím leží v přepravkách na chodbách knihovny. Novodobé tisky měly být původně v Kaplického chobotnici. Ministerstvo kultury definitivně rozhodlo, že tři miliardy, ze kterých měla chobotnice vyrůst, půjdou na obnovu Klementina a na výstavbu hostivařských depozitářů.

"Toto je malé srdce skladiště, kde se všechny tisky rozdělují. Odsud se lidé rozbíhají po velkém skladišti, které je na galérii, a dalších skladišť po budově," ukazuje náš průvodce Miroslav Horský. Na první pohled je toto srdce Národní knihovny zaprášené a potemnělé. Celý jeho prostor vyplňují stovky regálů s knihami, úzkými uličkami projíždějí ženy s vozíky. Převážejí knihy, které si návštěvníci objednali nebo už prostudovali.

"Objednávky, které nám přijdou z počítačů, si složíme podle čísel a běžíme po celém obvodu," přiblížila zaměstnankyně knihovny. Svou práci mají rády, ale prostředí se jim nelíbí. "V celé budově to jsou nejhorší místnosti a nejhůře vybavené," vysvětlila.

Nejenom pro lidi je tu špatné prostředí. Klimatické podmínky i nevhodné osvětlení vadí hlavně knihám, říká Miroslav Horský cestou po schodech na galerii. Vznikla přestavbou z půdy, a to už ve 30. letech minulého století.

"Je tu strašně suchý vzduch a papír podléhá destrukci. Především novinový papír je v katastrofálním stavu, třeba u novin z první republiky," upřesnil průvodce.

Na chodbách potkáváme desítky zaměstnanců a osud nové budovy jim není lhostejný. Jeden z nich se nám představuje jako Zdeněk Matušík. Pracuje v půjčovně knih. "Řeči o tom, že je možné z Klementina udělat soudobou knihovnu, by byly reálné možná pro nějakou menší knihovnu. Narážíme na to, zda je možné do takto starého objektu dělat tak velké zásahy, které by byly nutné. Před lety jsme navrhovali třeba takový detail, jako je výměna stávajících lamp ve všeobecné studovně, které jsou v naprosto nevyhovujícím stavu, za nějaké modernější. Památkáři nám to nedovolili," komentuje současnou situaci.

Ve srovnání s celkovou obnovou barokního areálu je případ s lampičkami ve studovně skoro zanedbatelný. Také lidé z ministerstva kultury, které je zřizovatelem Národní knihovny, mají největší obavy z reakce památkářů na plánovanou revitalizaci Klementina. Ale jejich debaty o nové podobě Národní knihovny v centru Prahy jsou teprve na začátku.

"Je třeba, aby se knihovna trochu zrekonstruovala," uvedla jedna z oslovených návštěvnic Národní knihovny. "Pokud to bude udělané citlivě, tak určitě," doplnila ji další v reakci na otázku, zda Klementinum rekonstrukci potřebuje. Ale obě zdůrazňují, že jinak sem chodí velmi rády a prostor jako místo pro knihovnu jim vyhovuje.

A na chodbě před studovnou potkáváme i návštěvníka, který pochází z Texasu. Jak říká, je nadšený atmosférou této budovy. "Je mi tady fajn. Nemám tu žádné problémy. Pokud by ovšem nová knihovna měla vzniknout, bylo by to fantastické," doplnil.

Nová knihovna sice bude, ale podle nejnovějších plánů jak ministerstva kultury, tak hlavního města Prahy i Národní knihovny nevyroste na pražské Letné ani nikde jinde. Zůstane v prostorách barokního areálu Klementina.

Další nápor knih by Klementinum nemuselo vydržet

Odborníci zvedají varovně prst a říkají, že sklady Národní knihovny v barokním areálu Klementina jsou tak přeplněné, že mohou ohrozit statiku těchto historických budov. Nová budova pro knihovnu se ovšem stavět nebude.

Nasvědčují tomu i plány ministerstva kultury a Národní knihovny na oživení Klementina. Náměstek ministra kultury František Mikeš potvrzuje, že ministerstvo na obnovu celé Národní knihovny uvolnilo skoro tři miliardy korun. Z toho jedna miliarda půjde na budování dvou depozitářů v Hostivaři.

"Dnes se pohybujeme po dvou základních osách - dobudování depozitáře pro tisky, pro ukládání kulturního dědictví, a potom prostředí, které čtenáři potřebují. To znamená jít za knihou do Národní knihovny do důstojného prostředí," řekl František Mikeš.

Knihy z Klementina by se do hostivařských depozitářů měly dostat nejpozději do jara roku 2011, upřesnil ředitel Národní knihovny Pavel Hazuka. "Nejpozději v létě chceme otevřít dostavený depozitář v Hostivaři a přesunout knihy tam. Zatím budeme užívat prostory, které nám uvolnila Národní technická knihovna, kam můžeme přesunout některé naše kapacity, pokud bychom ještě neměli dokončený depozitář v Hostivaři," doplnil ředitel.

Podle něho plány na stavbu zcela nové knihovny zůstaly stát. "Problém je v tom, že Národní knihovna není vlastníkem žádného jiného pozemku než toho v Hostivaři, který jsme loni v září koupili. Tam by asi tento projekt neměl budoucnost a ani prostor pro vizi, kterou připravoval architekt Kaplický," vysvětlil František Mikeš.

Nová budova Národní knihovny se tak v nejbližších letech s největší pravděpodobností stavět nebude. Knihovně zatím stačí prostory v hostivařském depozitáři a plánuje, že zrevitalizuje celý komplex barokního areálu Klementina. Má však Národní knihovna v současné době problém s místem pro nové knižní tituly?

"Jsme tak naplněni, že neřešit tuto otázku alespoň výstavbou nového depozitáře, by mohlo vést v roce 2011 ke kolapsu. To znamená, že všechny prostory, které v Klementinu jsou, by byly naplněné knihami. To samozřejmě nemůžeme dopustit. Už dnes je podle statiků v některých prostorách více knih, než je únosné. Pokud bychom prostory plnili dál, hrozilo by nebezpečí, že by to některé místnosti nemusely vydržet. To si pochopitelně také nemůžeme dovolit," dodal Pavel Hazuka.

O revitalizaci Klementina se už začíná jednat

Šéf Národní knihovny s ředitelkou Národního památkového ústavu už zahájili předběžná jednání o areálu Klementina, což potvrdila mluvčí Národního památkového ústavu Zdeňka Kálová. "Jednání měla za cíl koordinovat další postup a domluvit se na krocích, které budou následovat," upřesnila mluvčí.

Před několika dny se v médiích objevila zpráva, že památkáři nesouhlasí s plány Národní knihovny na stavební úpravy Klementina. "Jednání jsou teprve na začátku, ale mediální kampaň, která kolem Národní knihovny proběhla, byla trochu desinformační. Na veřejnost prosákly některé, dá se říci, soutěžní návrhy. K tomu se někteří novináři a bohužel i členové památkové péče vyjadřovali. Nebyly to však žádné projekty, které by byly předloženy ke schválení," doplnila Zdeňka Kálová.

Památkový ústav by se s Národní knihovnou o dalším postupu chtěl domluvit co nejrychleji. "Klementinum je však tak významnou součástí Prahy, že nelze jednání urychlit," dodala mluvčí Národního památkového ústavu.

DIK neboli držitel investičních kupónů. Možná si vzpomenete na tuto zkratku, která provázela v 90. letech kupónovou privatizaci. I když od tohoto tržního experimentu uplynulo už více než 15 let, stále o sobě dává vědět. A dokonce se na něm dají i dnes velmi jednoduše vydělat třeba desítky miliónů korun. Nalaďte si v úterý 13. října Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.