Český sport je prý finančně na dně

Výstavba libeňské Sazka Areny se stala noční můrou všech sportovních funkcionářů. Dlouholetý finanční zdroj od Sazky kvůli ní začíná vysychat. Jaký dopad to má na jednotlivé sportovní svazy a tělovýchovné jednoty?

Sportovní svazy se údajně dostaly do velkých finančních potíží. V nejčernějších scénářích se píše dokonce o začínajícím krachu. Vyrážíme proto na Strahov do sídla Českého svazu tělesné výchovy. Právě ten zastřešuje většinu sportovních svazů a sdružení v Česku.

Aktuální situaci by nám měl vysvětlit ekonomický ředitel Pavel Pávek: "Nemyslím si, že existenční, ale snížení činnosti minimálně o 20. Snižuje aparát, pronájmy místností, nejezdí na závody, nedělají velká soustředění před mistrovstvím Evropy nebo mistrovstvím světa."

Konkrétní svazy ovšem jmenovat nechce. Údajně proto, aby je nepoškodil ve složité situaci. Zmínil však, že jako první budou mít problémy malé individuální sporty. Ty se totiž netěší marketingovému zájmu. Avšak nemusí být daleko doba, kdy problémy zasáhnou i fotbal, řekl Radiožurnálu někdejší šéf Českomoravského fotbalového svazu Pavel Mokrý, když jsme ho navštívili v jeho kanceláři v Brně.

"Pro fotbal je to problém, protože peníze, které šly do malých jednot a klubů, chybí. Tam to pociťují asi nejvíc. Zprostředkovaně se to fotbalu dotkne v celé jeho šířce," vysvětlil.

Potíže totiž hlásí i regionální pobočky ČSTV, které sdružují malé tělovýchovné jednoty. Například ve Vsetíně už celý aparát sestěhovali do jednoho patra domu a ostatní prostory pronajali soukromým firmám. O kolik peněz méně tady dostali, než bylo Sazkou slíbeno?

"U našeho regionálního sdružení celková suma, počítáme-li od roku 2006 do současné doby, činí téměř pět miliónů korun," říká předseda sdružení Robert Filgas.

Představenstvo Sazky minulý týden schválilo zaslání další 35 miliónů do českého sportu. Podle dopisu předsedy ČSTV Vladimíra Srba, který má Český rozhlas k dispozici, je ovšem úhrada této splátky vázaná na fakt, že nebude pokračovat údajná "štvavá mediální kampaň", která by mohla negativně ovlivnit ekonomickou situaci společnosti.

Sportovní svazy chtějí Teličku

Český sport řeší možná nejvážnější polistopadovou krizi. Podle informací z Českého svazu tělesné výchovy už loni přišlo ze Sazky o 116 miliónů méně, než bylo původně plánováno. A letos je situace ještě horší.

Hlavním akcionářem Sazky je Český svaz tělesné výchovy, který zastřešuje většinu sportovních svazů. Z výtěžku na podporu sportu dostává více než 65 procent. V minulosti si tak jeho členové rozdělili stovky miliónů korun ročně. Jak je to nyní? Zeptal jsem se ekonomického ředitele Pavla Pávka.

"ČSTV za rok 2009 dostalo čtyři splátky, což je něco přes 95 miliónů korun. Do sdružených subjektů šlo více než 50 miliónů korun," uvedl. Dříve dostávaly ČSTV 660 miliónů korun od Sazky, přičemž svazy a tělovýchovné jednoty si rozdělovaly 600 miliónů. Letos si rozdělily pouze 50 miliónů, což Pavel Pávek potvrdil.

"Kdyby bylo dvanáct splátek, tak by rozdíl byl o něco větší. Bývaly doby, kdy i dvanáct splátek bylo vyšších," doplnil.

Podle Pávka však vedení ČSTV stále doufá, že Sazka ještě letos doplatí zbylých osm splátek, tedy více než 200 miliónů korun. I ve strahovských kancelářích se ovšem kupí pochyby, jestli Sazka v budoucnu bude moci podporovat český sport a veškerý výtěžek nepadne pouze na splátky za libeňskou halu. "Pak se naskýtá otázka, kdo by byl schopný opasek zatáhnout tak, aby se ještě sám na opasku neoběsil," řekl Pávek.

Hororové scénáře se kupí a kritiků současného vedení ČSTV přibývá. Velmi razantně se minulý týden ozval i bývalý eurokomisař a současný šéf ragbyové unie Pavel Telička. Vadí mu nejen klesající dotace, ale i nespolehlivost, se kterou jsou finance vypláceny.

"Na lednovém a únorovém sezení sekretářů dostanete informaci, že do tehdy a tehdy přijde první, druhá a další splátka. Pak dostanete informaci, že jich přijde šest nebo osm najednou. Nakonec nepřijde vůbec nic," řekl Pavel Telička pro Český rozhlas. Úbytek peněz se podle něj také už projevil na kvalitě českého sportu.

"Když se podíváme na jednotlivá sportovní odvětví a na výsledky České republiky, tak si myslím, že je velmi málo těch, kde je nějaká vzestupná tendence. Začínají se promítat důsledky velmi nekoncepčního fungování příslušných institucí, ať už ČSTV nebo vládních institucí. Situace se bude spíše prohlubovat," míní.

Český svaz tělesné výchovy čeká v dubnu volební valná hromada. Současný šéf Vladimír Srb už v minulosti avizoval, že kandidovat nehodlá. Podle informací Českého rozhlasu by některé svazy a tělovýchovné jednoty rády viděly v čele právě Teličku. Potvrzuje to i předseda regionálního sdružení ČSTV ve Vsetíně Robert Filgas.

"Podle mého názoru je to člověk na svém místě. Když slyším jeho projevy na valných hromadách, tak se vždy staví na správnou stranu a chtěl by v tom udělat pořádek," řekl. Podpora volitelů by prý nebyla malá. "Věřím, že v tajných volbách dostane ve svazové sféře velkou podporu. Myslím si, že tři čtvrtiny regionů budou pro," doplnil.

Sám Telička Českému rozhlasu řekl, že si nemyslí, že by vzhledem ke své pracovní vytíženosti měl stát v čele této instituce. Nepopřel však, že ho už některá sdružení kontaktovala. "Maily, které dostávám od svazů a regionálních sdružení, téměř s výzvou, abych kandidoval na tuto čelnou funkci, svědčí pouze o tom, že situace zasahuje de facto celý český sport a českou tělovýchovu," upřesnil.

A jaká další jména padají ve sportovním zákulisí? Například současných místopředsedů Pavla Kořana a Vladimíra Šimíčka nebo třeba šéfa českého tenisu a bývalého náměstka ministra školství Ivo Kaderky. Zaznívají ovšem i hlasy, že osoba příštího šéfa ČSTV není vůbec důležitá. Všichni se shodují na tom, že bez podpory státu nemá situace kolem Sazky a českého sportu beztak žádné řešení.

Sport by mohl zachránit asi jenom stát

Snížené nebo zpožděné dotace nejsou podle reportéra Českého rozhlasu Ondřeje Suchana jediným problém, který v současné době trápí český sport. Nicméně v minulých letech byla v českém sportu rozdělena miliarda korun od Sazky, letos je to zatím 140 miliónů. "Sazka Arena by měla být splacena v roce 2021. Do té doby vyhlídky nejsou dobré," doplnil Ondřej Suchan.

Specifikem Sazky přitom je, že jejími akcionáři jsou přímo sportovní svazy a spolky. Dividendy a výtěžek dostávají přímo ony. Podle loterijního zákona musí být i u ostatních sázkových a loterijních společností část výtěžku určena na veřejně prospěšné účely v oblasti sportu, kultury, sociálních a ekologických projektů. "Tento systém však nefunguje, protože si loterijní společnosti mohou samy vybrat obdarovaného a státní dozor nestíhá sledovat, jestli peníze byly využity na veřejně prospěšný účel. Takže je tu určitá netransparentnost," doplnil reportér.

V současné době daňové odvody Sazky nahrazuje stát takzvanými Kalouskovými penězi. Zhruba 300 miliónů se tak vrací zpátky sportovním svazům. Loni ovšem byla snížena dotace z ministerstva školství zhruba o 300 miliónů na 1,9 miliardy korun. "Pak je podpora sportovních akcí, které nemají takový užitek. Zmínil bych třeba liberecký šampionát. Na uspořádání akce bylo ze státního rozpočtu vyčleněno 256 miliónů. Nakonec se stejně ukázalo, že mistrovství skončilo v dluzích," upřesnil Ondřej Suchan.

Sportovní funkcionáři se shodují, že sportovní svazy před krachem zachrání zřejmě jen pomoc státu. "Jako příklad uvedu obligace za Sazka Arenu, které jsou v současné době obchodovatelné za 50 procent. Kdyby například stát skoupil část těchto obligací, tak by se snížily splátky Sazky, která by pak mohla odvádět větší peníze českému sportu," nastínil reportér.

Ondřej Suchan je však přesvědčen, že v českém sportu musí dojít k systémovým změnám. Sport by měl být financován z více zdrojů. "Například vstup investora do Sazky by asi v tuto chvíli nic neřešil, protože by se musely splatit všechny peníze za obligace, takže celá Sazka Arena. Spíš by asi musel vstoupit český stát, ale sledujeme invektivy z obou stran a nevím, jestli dohoda je nablízku," dodal reportér.

V úterý 27. října se reportéři podívají do Karlových Varů. Kdo zaplatí opravu dřevěných krámků na promenádě, které napadla dřevomorka? Nalaďte si Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.