Elitní levná pracovní síla

30. říjen 2009
Pod kůži

Mladé doktorandy české univerzity zneužívají jako levnou pracovní sílu místo toho, aby z nich vychovávaly nadějné vědce a vysokoškolské učitele. Brzy by se však situace mladých studentů měla změnit. Dostanou vyšší platové ohodnocení a snadněji získají práci i v soukromém byznysu.

Je to paradox. Mají být pomyslnou elitou národa, budoucí učitelé na univerzitách, budoucí mladí vědci. Na vysokých školách ovšem studenti doktorského studia spíše fungují jako levná pracovní síla. Nízké stipendium nutí mnoho mladých lidí, aby si hledali při škole zaměstnání i v soukromém byznysu. A školám tak hrozí, že doktorandů bude ubývat.

Hana Bartková snila o tom, že jako doktorandka bude jezdit na stáže do zahraničí a inspiraci pro výzkum jí dají ti nejlepší vědci na celosvětových konferencích. O to horší bylo její zklamání, když zjistila, že být v Česku doktorandem není žádná výhra.

Nechtěla být už závislá na rodičích. Se studijním stipendiem necelých 7 tisíc korun to však nebylo možné. Zaplatit z něj bydlení a stravu bylo podle ní velmi těžké. "Startovní pozice nebyla jednoduchá. Byly tam zajímavé věci, třeba konference, ale finanční ohodnocení bylo velkým zklamáním," uvedla Hana Bartková.

Ministerstvo školství posílá školám na každého doktoranda měsíční stipendium zhruba 7 tisíc korun. Za to si studenti stěží pronajmou byt. Navíc mnohé školy zneužívají doktorandy jako levnou pracovní sílu pro administrativu místo toho, aby je nechali věnovat se výzkumu a učení.

Jak vypadá práce studenta doktorského studia, popsal Českému rozhlasu Daniel Spálenka, který pracuje jako doktorand na Vysoké škole ekonomické: "Pro pro fakulty vysokých škol je to vynikající levná pracovní síla, ne-li pracovní síla zadarmo. U nás na fakultě před rokem vyšlo nařízení, které ukládalo doktorandům interního studijního programu povinnost pracovat 20 hodin týdně na fakultě."

Ne všichni studenti si však myslí, že práce doktoranda je v Česku špatná. Podmínky hájil například doktorand Ladislav Tyl z Vysoké školy ekonomické: "Dá se říct, že v minulosti se studenti mohli cítit jako administrativní pracovníci, protože jim byly dávány úkoly, které s výukou třeba přímo nesouvisí. Ale i ostatní akademičtí pracovníci v případě nouze tyto práce vykonávají."

Vysoká škola ekonomická si problém špatně ohodnocených doktorandů uvědomuje. Například Národohospodářská fakulta změnila jejich finanční ohodnocení, jak popisuje její proděkan pro pedagogiku Dan Šťastný. "Kdo bude chtít jen sedět doma a dělat vědu, bude mít jenom tři tisíce. Ti, kteří tady budou hodně a budou učit, dostanou devět tisíc s tím, že když budou učit ještě něco navíc, tak budou mít třeba 15 tisíc měsíčně. Nikdo se samozřejmě netváří, že někoho přetáhneme a že budeme mít platy na úrovni soukromého sektoru, ale propast nebude tak veliká," vysvětlil.

Ale ne na všech vysokých školách je situace doktorandů tak špatná. Vydali jsme se promluvit si se studenty Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kde se právě rozjíždějí evropské výzkumy, na které penězi přispívá Brusel. Z nich mohou doktorandi získat desítky tisíc korun navíc.

Například mladý doktorand Jaromír Hnát má díky evropskému výzkumu možnost vycestovat do zahraničí. "Jezdíme po konferencích, člověk potkává lidi pracující v oboru, procvičuje si jazyk, protože většina konferencí bývá v angličtině. I pro studenta je dobře, když ví, že jeho práce má nějaký smysl," míní Jaromír Hnát.

Na českých univerzitách studuje téměř 25 tisíc doktorandů. Doktorát nakonec získá v průměru vždy jen třetina studentů, kteří na doktorské studium nastoupili. V Česku studuje ve věku 25 až 29 let necelých pět procent lidí. Ve vyspělých zemích je to mnohonásobně víc. Například v Dánsku nebo Finsku se pro pozdější studium rozhodne kolem 30 procent lidí. Naopak podobnou statistiku jako Česko má například Slovensko nebo Turecko.

Studenti možná dostanou přidáno

Ministerstvo školství plánuje změnu - vyšší studijní stipendium a slevu na sociálním pojištění. Změny by do několika týdnů měla projednávat sněmovna.

Německé, francouzské nebo i britské školy si svých doktorandů váží víc než české univerzity. Zatímco v Česku dostávají doktorandi stipendium zhruba 7 tisíc korun na měsíc, ve vyspělých evropských zemích je to i čtyřikrát více. Jak takovou propast chce ministerstvo školství zmenšit? Na to Českému rozhlasu odpověděla poradkyně ministerstva školství, která změny připravuje, Simona Vajdnarová.

"Je potřeba zvýšit stipendium pro studenty doktorských studií, protože částka 7390 korun je velmi malá. Částka by se mohla pohybovat až kolem 20 tisíc korun. Takový student by měl současně povinnost v rámci odměny, kterou dostane jako doktorské stipendium, učit v magisterských studijních programech," vysvětlila poradkyně.

Tím by byl podle ní student doktorského studia více propojen s vysokou školou a byl by také více motivován na škole vyučovat a nehledat si nutně práci u soukromých firem. I univerzita by měla mít větší zájem na výchově mladého doktoranda. Finančně by se jí vyplatil, protože by za něj dostala slevu na sociálním pojištění, jak objasňuje poradkyně Simona Vajdnarová.

"Pokud univerzita zaměstná studenta doktorského studia přímo ve škole, tak by univerzity měly mít nárok na slevu tři tisíce korun za každého studenta v doktorských studiích měsíčně. Sleva by byla významná zejména proto, že student doktorského studia by se stal levnější pracovní silou pro univerzitu. Zároveň by měla zájem, aby na univerzitě pracoval a k tomu se vzdělával," vysvětlila poradkyně.

Vyšší stipendium i sleva na sociálním pojištění je tak výhodná pro školu i pro doktoranda. Mladý student, který si už zpravidla ve věku kolem 30. roku buduje vlastní zázemí a rodinu, by navíc snadněji získal u bank půjčku na životní náklady. Pokud se navíc rozhodne pracovat při škole i u soukromých firem, práci ve výzkumu by měl snadněji najít.

"Pokud bude mít doktorand práci ve výzkumu a vývoji, tak instituce, která by mu takovou práci dala, ať by to byla firma, vysoká škola nebo univerzita, by měla mít daňovou motivaci a daňové zvýhodnění za to, že studentovi práci v projektu, ve výzkumu a vývoji dá," doplnila Simona Vajdnarová.

Podle Jiřího Nantla z rektorátu Masarykovy univerzity v Brně by se také mělo uvažovat o tom, aby se doktorandské studium změnilo i po obsahové stránce a studenti by si mohli vybrat ze dvou typů doktorátů. "Stálo by za zvážení, zda nejít cestou, kterou šly některé země, třeba Británie, ale běžné je to i jinde, například ve Spojených státech, kde jsou doktoráty dva. Jeden je kratší, profesně orientovaný, zaměřený na lidi, kteří přicházejí z praxe. Druhý vědecký doktorát typu PhD zaměřený na lidi, kteří aspirují na vědeckou kariéru," přiblížil.

Změna financování doktorandů je žádoucí

Ministerstvo školství připravuje změny pro studenty doktorandského studia. Důvod je jasný - změnit status nadějných mladých studentů z levné pracovní síly na elitní vědce a učitele. Ekonomický analytik Daniel Münich, který se specializuje na oblast vzdělávání, je přesvědčen, že změnit systém financování studia doktorandů je žádoucí.

Podle něho ministerstvo školství investuje dostatek peněz na příliš velký počet doktorandů. "Jde především o studium studentů a jejich motivaci studium dokončit a plně se mu věnovat. Takže jde o to, aby na studenta šlo dostatek peněz a aby student odváděl svou studijní práci," vysvětlil.

Změna je přitom podle Daniela Münicha jednoduchá, protože kvůli ní není potřeba měnit zákony. Stačí pouze změnit způsob řízení a regulace. "Problém je, že doktorandi do studia vstoupí, stát je financuje, ale nevěnují se mu, takže nakonec z nich lidé s doktorátem nejsou. Ti lidé projedí peníze státu, které by se mohly jinak efektivně využít," dodal Daniel Münich.

V pondělí 2. listopadu se naši reportéři budou věnovat krádežím na hřbitovech. Nalaďte si Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

autoři: klb , pbe
Spustit audio

Více z pořadu