Česká věda se bude snažit dohnat svět

Nebudí vášně jako zdravotnická reforma a poplatky u lékařů. Přesto je reforma vědy, která se v těchto týdnech připravuje, jednou z největších změn v českém výzkumu za posledních dvacet let. Vědci budou muset se svými nápady uspět ve větší konkurenci. Bude tlak na špičkovou kvalitu. Česko by tak změny měly posunout do několika let na úroveň vědy ve vyspělých evropských státech. Právě dnes by o novém způsobu hodnocení měla jednat vládní rada pro výzkum.

Na konci července protestovali vědci v ulicích Prahy. Nelíbilo se jim, jak chce vláda v příštích letech ubrat peníze na největší tuzemské výzkumné instituci - Akademii věd ČR. Do tří let se jim má kvůli úsporám ve státním rozpočtu ztenčit příjem na polovinu z šestimiliardového balíku peněz.

Úspory však nejsou jediné, co kvůli finanční krizi český výzkum čeká. Více než dřív budou muset vědci o peníze na výzkum soutěžit. Jak? To Českému rozhlasu popsal Vladimír Haasz, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která reformu vědy právě připravuje: "Bylo rozhodnuto, že budou připraveny takzvané oborové metodiky, kde pro jednotlivé skupiny oborů budou jinak hodnoceny různé typy výstupů."

Jinak řečeno: Každý z vědeckých oborů, ať už se jedná o přírodovědné nebo humanitní obory, bude mít vlastní systém hodnocení. V něm mají uspět jen nejlepší, kteří mají citace v respektovaných mezinárodních časopisech, z výzkumu získali patenty a licence, dostali svůj nápad do průmyslu nebo vydávají kvalitní monografie v renomovaných nakladatelstvích.

Končí tak rovnostářské rozdělování peněz, na kterém dlouhé roky přežívaly i špatné vědecké týmy, které se nemohly pochlubit žádnými výsledky. Ty budou mít při rozdělování peněz smůlu, jak potvrdil Petr Matějů, člen vládní rady pro výzkum.

"Dobrá metodika nebude poškozovat obory z důvodu jejich specifik, ale bude poškozovat týmy nebo instituce, které v rámci jednotlivých oborů nejsou schopné si sáhnout ani na světový průměr," přiblížil.

V příštích letech se navíc nebude hrát o malé peníze. Na vědu a výzkum vláda plánuje uvolnit 25 miliard korun. Nové hodnocení vědeckých výsledků by mělo být hotové nejdříve do dvou let. Změní se také poměr financování, na kterém vydělají více školy než akademické ústavy. Platit se bude za reálné úspěchy ve výzkumu, ve kterém mají na vrch právě univerzity, jak popisuje Jaroslav Doležal z vládní rady pro výzkum. "Vysoké školy v této oblasti nejenom dohnaly, ale i předehnaly Akademii věd," řekl.

Podle Doležala akademie věd produkuje zhruba o čtvrtinu méně vědeckých objevů než vysoké školy. Přesto dostává srovnatelné peníze, což je podle něj špatně.

Jak to vnímá předseda největší tuzemské vědecké instituce Jiří Drahoš? "Souhlasíme, aby instituce dostávaly peníze tímto způsobem, ale musí být rozdělovány korektně, což doposud nebyly. Uvědomme si, že vysoké školy mají zhruba dvaapůlkrát více pracovníků na výzkum a vývoj. Akademie má třeba 3,5 tisíce, vysoké školy mají 8,5 tisíce těchto pracovníků," vysvětlil.

K novému hodnocení má šéf akademiků také připomínky. Podle něj nestačí, aby se výsledky v každém oboru hodnotily zvlášť podle určitých pravidel. Posuzovat nové vědecké objevy mají i vědci ze zahraničí. "Na výsledky by se měla podívat skupina renomovaných odborníků, v našem případě zahraničních, která by měla třeba roztřídit týmy na akademii věd do nějakých pěti nebo šesti kategorií a navrhnout odstupňované financování," přiblížil.

Na faktu, že je potřeba změnit hodnocení vědeckých výsledků a financování českého výzkumu, se shodují téměř všichni. I 20 let od sametové revoluce česká věda stále pokulhává za evropskými elitami, jako je Británie, Dánsko nebo Finsko.

Některé vědecké ústavy možná zaniknou

Na výzkumu si zakládají nejvyspělejší evropské státy. Právě vědecké objevy mají být tím, co posunuje dopředu ekonomiku. Jak však vypadá kvalita výzkumů v Česku a proč bychom měli mít do několika let reformu vědy?

Navštívili jsme takzvanou novou laboratoř profesora Holého, ve které se natáčela spousta reportáží nebo filmů. Naší průvodkyní po Ústavu organické chemie a biochemie byla jeho mluvčí Irena Krumlová. Procházeli jsme se po nově vybavených laboratořích a nahlédli do nejznámější, kde bádá jeden z nejslavnějších českých vědců současnosti Antonín Holý.

Právě jeho výzkum na antivirotikách a látkách proti určitým druhům rakoviny ústav nejvíce proslavil. A také velmi dobře finančně zajistil. Více než od státu získá tento ústav ze soukromé sféry za licence, jak říká jeho ředitel Zdeněk Havlas.

"Současné výdaje ústavu plní státní kasa z 10 procent, grantové agentury za dalších 10 procent a zbylých 80 procent plníme z přínosu licenčních poplatků. Z licenčních poplatků získáváme více peněz než univerzita v Princetonu, což je přeci jenom nějaká univerzita," přiblížil ředitel.

Právě jeho ústav patří v Česku spíše k výjimkám. Vychovává si špičkové vědecké týmy a svoje vědecké objevy se snaží okamžitě prodat ven, například soukromým firmám, které pak na nich vydělávají a ústavu se tak vrací vynaložené finance.

Jak popisuje Zdeněk Havlas, ústav si kvůli tomu zřídil dceřinou společnost. "Je to společnost, která má schraňovat všechno, co by mohlo být komercionalizovatelné, má se postarat, aby v pravou chvíli z rukou vědců objev převzala a zajistila zpětně platbu pro ústav," vysvětlil.

Není příliš na české poměry obvyklé, aby takto fungovala spolupráce českých firem a vědců. České firmy investují do objevů částku na úrovní 0,92 procenta HDP, což je o 20 procent méně, než je průměr Evropské unie.

Chyba je však také na straně vědců, kteří se nesnaží svoje nápady byznysu nabízet. To by snad měla do několika let změnit připravovaná reforma výzkumu, která podpoří kvalitní a aktivní vědecké týmy. Dokonce by podle názoru některých odborníků mohlo v Česku docházet k zániku nebo spojování některých vědeckých ústavů a vysokoškolských fakult, jak potvrzuje Petr Matějů, člen vládní rady pro vědu a výzkum.

"Pravděpodobně by došlo k podobné situaci jako v Dánsku, tedy ke spojování univerzit. Mohou jinak vzniknout svazky graduačních škol univerzit a ústavů Akademie věd," uvedl.

Systém desítek výzkumných ústavů Akademie věd není ve světě obvyklý. Kromě Francie nebo Německa fungují výzkumné instituty spíše přímo u vysokých škol, s nimiž na vědě spolupracují. Tak je tomu například ve skandinávských zemích, které patří se svými vědeckými výsledky k jedněm z nejlepších.

Ve vědě chybí čerstvá krev

Velká Británie patří ve vědeckých výsledcích v Evropě k jedněm z nejlepších zemí. Také tam ale musela v minulosti věda a výzkum prodělat velké změny. Profesor cambridgské univerzity Rudolf Haňka podotkl, že britská věda zaujímá po USA druhé místo ve světě.

"Hlavní zásluhu má mobilita výzkumných vědeckých pracovníků, profesorů a mladších akademiků. Příliv nové krve dává britské vědě vitalitu a oživuje ji. To je něco, co v řadě jiných zemí chybí," vysvětlil příčiny britského úspěchu Rudolf Haňka.

Zároveň však řekl, že úroveň výzkumu se mezi britskými univerzitami velmi liší. Ve Spojeném království v současné době působí asi 140 univerzit, ale řada z nich nedělá výzkum ve významnější míře. "Je asi 20 univerzit, které se intenzivně orientují na výzkum. Tyto univerzity dávají britské vědě jméno," doplnil profesor.

České financování a hodnocení vědy by se přitom mělo britským systémem inspirovat. "Do určité míry se tak už děje. Rada vlády pro výzkum, vědu a inovace v posledním roce podstatně změnila hodnocení kvality výzkumu a přihlíží nyní více k mezinárodní odezvě vědeckých publikací a jejich praktickému uplatnění. Ministerstvo školství také rozděluje prostředky podle určitého klíče, který bere v úvahu odezvy vědeckých publikací," přiblížil Rudolf Haňka.

Největší nedostatek české vědy je pak podle něho nedostatek mobility výzkumných pracovníků. "V českých podmínkách téměř neexistuje. Je to částečně dáno vysokoškolským zákonem, který neumožňuje příliv nové krve. Postup v akademickém žebříčku je možný pouze pro akademiky s předepsanou délkou praxe a předepsaným počtem publikací. Podobná systematizace je přežitek z doby totality," řekl profesor.

Jméno českého výzkumu se přitom podle něho ve světě zlepšuje. Karlova a ostatní univerzity se na žebříčcích hodnocení univerzit každý rok posouvají výše. "Jedno jisté. Ještě bude chvíli trvat, než se objeví mezi první stovkou ve světě, i když jsem nedávno četl, že přírodní vědy na Karlově univerzitě se dostaly na 98. místo. To je výborný úspěch," dodal Rudolf Haňka.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.