Neviditelný obchod se zvířaty

Tři miliardy korun ročně Češi utratí za krmivo pro domácí mazlíčky. Své psy nebo kočky v tomto ohledu hýčkáme rok od roku více. Stále jsou však mezi námi i lidé, kteří zvířata berou hlavně jako zdroj příjmů a jejich další osud je příliš nezajímá.

Představte si, že se vaší fence narodí štěňata. Co s nimi uděláte? S největší pravděpodobností je někomu prodáte nebo darujete. Ne všichni zájemci se k nim však budou chovat tak, jak byste si přáli. Jaký osud může zvířata potkat? To je otázka, na kterou jsem se vydal hledat odpověď k Zuzaně Semelové z Ligy na ochranu zvířat.

"Obchod se zvířaty v Česku je v podstatě divoký trh. Firmy, které jsou akreditované, mají vše v pořádku a mohou obchod obhájit, ale stane se, že se občas vyskytnou divocí obchodníci. Vykupují zvířata proto, aby s nimi třeba dál kšeftovali pro výcvik psích zápasů. Zvířata také mohou skončit na pekáči nebo jako krmení pro hady, krokodýly a podobná zvířátka," přiblížila Zuzana Semelová.

Vysvětlila, že se jedná o organizovanou skupinu lidí, která mezi sebe nikoho nepustí. "Má takové prostředky, že si svůj obchod dokáže nějakým způsobem obhájit. Bohužel nejsou páky, aby se jim takové obchodování se zvířaty zakázalo nebo se jim v něm zabránilo," doplnila.

"Psi určení k zápasům se na něčem cvičit musí. Žádný chovatel vám však nedá psa, aby ho druhý pes potrhal," dodala Zuzana Semelová.

Své zkušenosti s podobnými lidmi popisuje také Zuzana Daušová, ředitelka výcvikového centra psů pro postižené Helppes. "Setkala jsem se s lidmi, kteří v 90. letech, kdy byl největší boom pitbulů, zvířata používali k zápasům. Psi byli plní jizev. Tvrzení majitele, že pes probíhal trnkou, která jim rostla na zahradě, bylo nesmyslné. Trnka nezpůsobí škrábance hluboké několik centimetrů. Vzhledem k tomu, že se to neděje v masové míře, jde o problém na okraji zájmu. Není ani dost důkazů, aby se tím začaly detailně zabývat orgány činné v trestním řízení," uvedla Zuzana Daušová.

Problémem je především to, že pes je podle českého práva věc. To znamená, že ho můžeme stejně jako jakoukoli jinou věc vlastnit, prodat nebo třeba darovat. Přestože za týrání zvířat u nás hrozí i trest odnětí svobody, soudy v praxi udělují provinilcům většinou jen pokutu, maximálně podmínku. "Lidé, kteří se zvířaty kšeftují, znají zákony daleko lépe než lidé, kteří se tím nezabývají," dodala ochránkyně zvířat.

Změnu v chápání zvířat jako věcí přináší nový trestní zákoník, který začne platit od Nového roku. Zvířata tak český právní systém bude považovat za cítící bytosti a zároveň se zpřísní tresty za jejich týrání.

V Evropě je zájem o česká štěňata

V Česku působí celá řada firem a jednotlivců, kteří se zvířaty obchodují. Především štěňata nebo koťata však mohou skončit i jako krmivo pro hady, nebo slouží pro výcvik na psí zápasy. Jak je složité prodat zvířata do zahraničí?

Obecně by se dalo říct, že po vstupu Česka do Evropské unie je jakýkoli pohyb zboží přes hranice jednodušší. Odpadají celní kontroly a vzhledem k tomu, že zvířata jsou také zbožím, rovněž se vyhnou kontrolám, jak potvrdil Lubomír Doskočil z Generálního ředitelství cel.

"Vzhledem k tomu, že na vnitřních hranicích nejsou kontroly celních orgánů, ty pohyb zvířat nesledují. Pohyb zvířat se řídí veterinárními předpisy," řekl celník.

Vyrážím tedy za mluvčím Státní veterinární správy Josefem Dubnem. "Pokud podnikatel chce vyvážet jakákoliv zvířata, musí být registrován. Všechna živá zvířata obchodovaná v zemích Evropské unie musí být zanesena do systému. To znamená, že odesílatel prostřednictvím příslušné krajské veterinární správy nahlásí jejich počet a všechny důležité informace a v místě určení to veterinární autorita zkontroluje," přiblížil Josef Duben.

Podle něho je v Evropě zájem o štěňata z České republiky. "Měsíčně se jich vyveze asi 300. Podle našich informací zatím bylo všechno v pořádku," doplnil.

Zuzana Semelová z Ligy na ochranu zvířat ovšem tvrdí, že firmy záměrně pravý účel vývozu zvířat do zahraničí neuvádí. "Musí mít doklady, které deklarují, kam a proč jsou zvířata vyvážena. Málokdy se napíše, že jsou určena na pokusy. Vždy se to kulantně zaobalí," tvrdí Zuzana Semelová.

Každý z nás může přes hranice převážet maximálně pět psů, kteří však musejí mít speciální pas. Získat ho není vůbec složité. Za pár set korun ho vystaví veterinář. Je tedy možné koupit si letenku do některé z evropských zemí, přibalit pět psů a v cílové zemi je prodat, ať už na chov nebo na jiné účely. Otázkou je, jestli se to vyplatí.

Ředitelka výcvikového centra psů pro postižené Helppes Zuzana Daušová nabádá chovatele, aby zvážili, jestli si vůbec štěňata pořizovat. "Lidem bych poradila, aby přemýšleli, jaká je nabídka a poptávka. Teď je větší nabídka než poptávka. Každý, kdo chce nakrýt svou fenku, by proto měl přemýšlet, zda bude možné štěňata udat," dodala.

Informace o pokusech na zvířatech se z laboratořích vynášejí tajně

Mnohá zvířata nemají příliš pěkný osud. Co se s nimi děje, pokud skončí ve výzkumných laboratořích? Prezidentka Nadace na ochranu zvířat Marcela Lund uvedla, že laická veřejnost nemá do těchto laboratoří přístup. "Obrázky, které proniknou na veřejnost a které jsou bolestné, jsou informace, které ochranářské společnosti získávají tajně od lidí, kteří v laboratořích pracují. Sami se také nechávají zaměstnat a pak dokumenty vynesou na veřejnost," řekla Marcela Lund.

"Pokusy na zvířatech se u nás dělají podle zákona na ochranu zvířat a k němu je prováděcí vyhláška, podle které se pokus na zvířeti musí schvalovat. To znamená, že každá organizace, která chce dělat pokusy na zvířatech, musí požádat o povolení," upřesnila ochránkyně zvířat.

Marcela Lund citovala z informací Státní veterinární správy, podle které v roce 2008 bylo k laboratorním pokusům použito 353 874 zvířat. "Musím ovšem upozornit, že z toho 154 tisíc zvířat byli ptáci využití ke kroužkování. I to se zahrnuje do pokusů," doplnila.

Zvířata v laboratořích slouží k biologickým a lékařským studiím, testují se na nich objevy a vývoj v řízení jakosti včetně vyhodnocení bezpečnosti výrobků nebo léčiv pro lidské a veterinární lékařství. Zvířata slouží i diagnostice různých nemocí nebo k ochraně zvířat a životního prostředí před jedy. Jsou také používána k výuce na středních a vysokých školách.

Podle zákona by všechna zvířata, na kterých se testy provádějí, měla pocházet ze speciálních laboratoří. "U nás se testuje hlavně na myších, potkanech, morčatech - obecně na hlodavcích. Ale testuje se i na prasatech nebo na králících," upřesnila Marcela Lund.

Pro laboratoře přitom podle ní nemá smysl používat zvířata, která nejsou speciálně pro tyto účely odchována. "Kdyby použily zvířata, která nejsou laboratorně odchována, hrozilo by, že budou nakažená a nebudou mít takovou kvalitu, aby byl pokus uznán," vysvětlila Marcela Lund.

Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček v těchto dnech podnikl cestu do Egypta, která vyvolává řadu otazníků. V polovině letošního června ve vysílání Českého rozhlasu oznamoval, že druhou plánovanou cestu na Blízký východ odložil. Ta první se odehrála v červnu a skončila mezinárodní ostudou. Část oficiální delegace se setkala s představiteli radikálního palestinského hnutí Hamás. Navíc jsme zjistili, že cesta není oficiálně hlášena na webu Poslanecké sněmovny, ani o ní neví ministerstvo zahraniční. Nalaďte si v úterý 24. listopadu Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.