O územní plán Prahy byl menší zájem, než se čekalo

9. prosinec 2009
Pod kůži

Úderem dnešní půlnoci končí připomínkování územního plánu Prahy. Nová mapa hlavního města vzniká po deseti letech a platit by měla dalších patnáct roků. Lidé vznesli pět tisíc připomínek. Je to o polovinu méně, než původně lidé z magistrátu očekávali. Díky tomu by mohli zastupitelé plán schválit do konce příštího roku, kdy jim končí funkční období.

Jen pár hodin ještě můžete ovlivnit, jak bude Praha vypadat v příštích patnácti letech. Úderem dnešní půlnoci končí připomínkování nového územního plánu hlavního města. Zjistili jsme, že lidé chtějí na vlastních pozemcích co nejvíc vydělat. Proto je houfně nabízejí k zástavbě. Pražané chtějí stavět na svých zahradách, ale u souseda se dožadují zeleně.

Už při vstupu do kanceláře šéfky odboru územního plánu hlavního města jsem se musela vyhnout ženě s plně naloženým vozíkem. "Přivezla krabici námitek a připomínek. Je to zlomek. Vozí to sem asi pětkrát za den," přibližuje šéfka odboru Jitka Cvetlerová.

Záhy dodává, že původně očekávali mnohem více připomínek k nové mapě Prahy. Sama počítala až s deseti tisíci připomínkami. Podle všeho jich ovšem bude nejvýše pět tisíc. "Všechny připomínky, které jsem zatím měla možnost prohlédnout, jsou věcné. Až na malé výjimky to nejsou kuriozity. Lidé v nich hájí svůj majetek, chtějí ho zúročit a všichni chtějí stavět," upřesňuje Cvetlerová.

Připomínky budou úředníci zpracovávat asi tři měsíce, včetně zakreslování podnětů do mapy. "Každý požadavek se bude zakreslovat do územního plánu pro přehlednost a pro seskupení, aby se jedno území řešilo společně," doplňuje.

Každou připomínku, které úředníci vyhoví, musí znovu projednat s orgány státní správy. Koncept územního plánu by tak úředníci mohli předložit zastupitelům k projednávání nebo schvalování koncem příštího roku. "Všichni, kteří mají zelený pozemek, žádají, aby jeho funkce byla změněna na takovou, kde se dá bydlet nebo aspoň podnikat. Všichni občané Prahy chtějí mít zeleň, ale nechtějí ji mít na svém pozemku. Chtějí, aby zeleň byla u sousedů," říká šéfka magistrátního odboru.

Mezi pěti tisíci připomínkami jsou také poněkud kuriózní podněty. Jeden architekt poslal připomínku, ve které žádá, aby nad Prahou vedl koridor pro horkovzdušné balóny a aby jejich přístaviště bylo pod Karlovým mostem. I tento podnět musejí úředníci pražského magistrátu projednat.

Závažnější připomínky se však týkají zastavování zelených ploch, jako jsou například v Roztylech nebo Trojmezí. "Pohybuje se tam několik investorů. Nechali jsme zpracovat podrobné studie s dendrologickými průzkumy. Tak velké území, které občané hájí, bude podrobně ještě nad rámec územního plánu prozkoumáno," doplňuje Cvetlerová.

Nová mapa Prahy vzniká po deseti letech a měla by platit patnáct let. Proto je tak ostře sledovaná nejenom občany Česka, ale hlavně investory a developery. K tomu mluvčí sdružení Arnika Zita Kasíková říká, že souběžně s projednáváním jednotlivých připomínek se vedou debaty o nejchoulostivějších místech ve městě. To jsou například právě plochy v Roztylech a Trojmezí.

"Individuální připomínka, kterou podá jednotlivec, nemá moc velkou váhu. Pokud ovšem třeba 200 lidí zmocní svého takzvané zástupce veřejnosti, může jejich jménem podat takzvanou hromadnou námitku. Tu už magistrát musí vypořádat," tvrdí mluvčí.

Podle Arniky hrozí nebezpečí, že než nový územní plán spatří světlo světa, budou na sporných místech už dávno kopat developeři.

Prahu čeká příležitost, která se už nebude opakovat

Nová městská centra, parky a zeleň, galerie nebo muzea. A také například výškové budovy na Pankráci, obchodní domy a nové administrativní budovy. Praha by se v příštích letech měla zcela proměnit. Velké změny čekají na nevyužívaná území skladů nebo nákladových nádraží. O proměně těchto míst bude rozhodovat vedení Prahy už na začátku příštího roku.

Snaha všech evropských velkoměst je obnovit území ve svém centru, která už několik let pomalu chátrají. Jde o stará nádraží nebo skladové plochy. O stejnou věc se chce do několika let pokusit i Praha. Například na místě nákladového nádraží Žižkov by měly vyrůst obchody, bytové domy, parky a kulturní centra. Podobně by to mělo vypadat i na jiných místech, například na Smíchově nebo v Bubnech.

Podle pražského radního pro oblast územního rozvoje Martina Langmajera by se o těchto územích mělo rozhodnout už na začátku příštího roku. "Na nádraží Žižkov, nádraží Smíchov, Masarykově nádraží a Bubnech se pracuje a jsme před dokončením těchto projektů společně s investory. Očekávám, že v lednovém nebo únorovém zastupitelstvu by mohl být dozorovací proces ukončen," říká.

Konečná podoba těchto lokalit, které mají rozlohu až několik desítek hektarů a jejich přestavba bude stát stovky miliard korun, se teď bude dolaďovat. Co by na nich mělo do několika let vyrůst, mají říct městské části a developeři, kteří se budou podílet na výstavbě.

Ti mají projekty již z velké části dokončené. Snažili se vyjít vstříc požadavkům místních radnic, které nechtěly na svých územích mrakodrapy. Spolupráci popisuje jeden z hlavních developerů Luděk Sekyra, majitel společnosti Sekyra Group. Ta má proměnit Žižkov a Smíchov. Začít stavět by se mělo v letech 2011 až 2012.

"Respektovali jsme požadavky na omezení výškové výstavby. Předpokládáme, že na všech námi řešených územích výstavba nepřesáhne 18 pater," upřesňuje Sekyra.

Pražský magistrát by si měl podle odborníků dobře rozmyslet, co na těchto místech vyroste, jestli parky a obchody, nebo pouze další bytová zástavba. Jak říká Karel Maier z ČVÚT, přestavba těchto lokalit je pro Prahu jedinečnou příležitostí.

"Jsou to příležitosti, které se už nebudou opakovat. Proto je určitě velmi žádoucí diskuse, co se s lokalitami má stát. Napadají mě témata, jako je vědění a kultura. To by podle mého názoru měly být startovní body, odkud se začne dohadovat, co by tam mělo být," doplňuje Maier.

Za několik let se promění i výhled na Prahu z Pražského hradu. Na Pankráci by se mohly objevit mrakodrapy. Podle nového územního plánu však nebudou moci být vyšší než 80 metrů.

Lidé měli na prostudování územního plánu málo času

Nezisková organizace Arnika byla jednou z těch, která posílala k novému územnímu plánu Prahy četné připomínky. Martin Skalský, který v organizaci řídí Centrum pro podporu občanů, uvedl, že možnosti k připomínkování nového územního plánu příliš využity nebyly. Pražský magistrát totiž splnil pouze nezbytné minimum dané zákonem. "Pražané měli na prostudování dokumentace, která má asi 1800 stran, pouze 30 dní," doplnil s tím, že o tak zásadním dokumentu měla probíhat daleko větší diskuse.

Podle Skalského je územní plán do značné míry ovlivněn přáním developerů a soukromých investorů, přičemž se tolik nevychází z potřeb města a jeho obyvatel. "To se týká například ploch, jako jsou pražská nádraží. Druhým problémem je masivní zástavba zelených ploch různým typem zástavby. Převážně to jsou různá satelitní městečka," upřesnil Skalský.

Hodně se diskutovalo o území Trojmezí. "To je jeden z nejkřiklavějších případů. Je to zelená rekreační oblast a developeři se rozhodli, že celé území zastaví obytným komplexem. Je to atraktivní lokalita, protože má přírodní zázemí a je blízko centra Prahy. Podobných míst jsou však v územním plánu pro zástavbu vymezeny desítky," řekl Skalský.

Souhlasí však s přeměnou skladových oblastí například na Žižkově nebo Smíchově v nová městská centra. "Je to deklarovaný princip nového územního plánu, podle něhož by se město nemělo rozrůstat do krajiny, ale mělo by se rozrůstat dovnitř přestavbou bývalých průmyslových a dopravních areálů. Je to vhodné, protože v dnešní době nepotřebuje velká kolejiště nebo překladiště v centru města," domnívá se Skalský.

Podle něho současné návrhy počítají v těchto místech s obytnými, případně administrativními komplexy. "Zatím se ovšem nezačalo vážně uvažovat, že by tam třeba mohly vzniknout nové vysoké školy nebo národní knihovna, případně galerie a podobně. Myslíme si, že toto chybí Praze daleko víc než administrativa nebo nové byty," dodal Skalský.

Ve čtvrtek 10. prosince v Pod kůži nabídneme sondu do života malých dětí v Kambodži. Nalaďte si Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

autoři: ela , pbe
Spustit audio

Více z pořadu