Povodeň z roku 1997 znovu udeřila

V Ostravě se odehrává soudní proces, který může mít fatální důsledky pro celou republiku. Povodí Odry čelí žalobě za škody způsobené záplavami v roce 1997. Tajemné kyperské společnosti může správce vodního toku zaplatit astronomickou částku 11 miliard korun. Suma přitom vysoce překračuje majetek státního podniku.

Areál bývalého Ostrama Vlček je dnes zchátralý, s nevzhlednými průmyslovými budovami. Tady začíná příběh, na jehož konci může být stát chudší o nepředstavitelnou sumu 11 miliard korun. V roce 1997 se vylila Odra i do tohoto areálu. Správce toku čelí žalobě za to, že jeho vinou vznikly v objektu obrovské škody.

To ovšem náměstek Povodí Odry Čestmír Vlček odmítá. "Celý spor je absurdní od svého počátku. Mluvíme o povodních v roce 1997, které byly živelnou pohromou," tvrdí.

Běžný spor o náhradu škody je, když vám třeba v čistírně zničí kvalitní kabát. Jako klient žalujete čistírnu. Avšak v tomto případě to tak jednoduché není. Státní podnik vůbec netuší, kdo je jeho "nepřítelem". Původní žalobu podala firma Transkorekta. V ní figuruje manželka někdejšího majitele Ostrama. Pohledávku pak firma prodala. Nyní už v jednací síni naproti zástupcům Povodí Odry sedí advokáti renomované právnické kanceláře, kteří zastupují majetkově záhadnou kyperskou společnost Retise Enterprises Ltd.

Její právník Jan Nekola trvá na tom, že Povodí Odry nese vinu za škody způsobené přírodní katastrofou. "Nárok považujeme za oprávněný a předpokládáme, že nám bude přiznaný. Po dohodě s klientem mám pokyn se k tomu dál nevyjadřovat, dokud nebude rozhodnuto aspoň v prvním stupni," řekl právník.

Když se na židli žalobce měnili firmy i advokáti, navyšovala se i žalovaná částka. Z původní miliardy je už daleko více, přiznává Čestmír Vlček z Povodní Odry. "Dnes je základní pohledávka osm miliard a žaloba vymáhá i příslušenství, tedy i úroky. K dnešnímu dni by částka byla více než jedenáct miliard," upřesnil.

Ostravský advokát David Jünger, který se specializuje na obchodní právo, potvrzuje, že Kypr si tuzemské firmy vybírají velmi často za své sídlo. "Stále více podnikatelů mateřské společnosti přesouvá na Kypr. Je to i z toho důvodu, že mohou prostřednictvím služeb specializovaných společností na Kypru zajistit, že nezjistíte, kdo za společností stojí," upřesňuje.

"Není nám známo, co je to za společnost a kdo je jejím vlastníkem. V minulosti jsme prostřednictvím našich advokátů učinili pokus to zjistit, ale vlastnické vztahy se nepodařilo dohledat. Abych řekl pravdu, ani po tom moc nepátráme," doplňuje Čestmír Vlček.

Odkrýt, kdo skutečně stojí za kyperskou společností, je důležité. Pokud by státní podnik musel žalovanou částku zaplatit, dotklo by se to všech. Z otevřených informačních zdrojů se toho moc zjistit nedá. V obchodním rejstříku můžeme najít firmu s počeštěným jménem Retise s.r.o., kterou kyperská Retise stoprocentně vlastní.

Sídlo české firmy je v Brně na stejné adrese, jakou má v obchodním rejstříku firma Transkorekta, tedy původní žalobce. Za tím vším je podle technického náměstka Povodí Odry Petra Březiny jediný cíl. "Chtějí pomocí nešťastné události z roku 1997 spekulativně získat prostředky ke svému obohacení," vysvětluje.

"Žádný krizový scénář nepřipravujeme, protože je to něco tak neskutečně neuvěřitelného," říká Čestmír Vlček s tím, že lidé by neměli mít obavy, že by přišli o nádrže a přehrady. "Jednak je to státní majetek a za druhé nevěřím, že soud prohrajeme," doplňuje.

Státní podnik tedy nemá v záloze žádný plán pro případ, že soud o jedenáct miliard korun prohraje. Jeho majetek je však výrazně nižší než žalovaná částka.

Náhrady za povodně chce i místní radnice

Nová Ves je část Ostravy, která se stala symbolem povodňových škod z roku 1997. Velká voda poničila desítky domů, budovu úřadu i další majetek radnice. Hrozilo, že se tam už nikdy nebudou stavět nové domy. Nyní více než 12 let po živelné katastrofě tam už stopy po ničivých povodních vidět nejsou. Záplavy se obrazně řečeno přesunuly do jednací síně soudu. Obvod totiž stejně jako tajemná kyperská společnost žaluje Povodí Odry za škody způsobené povodněmi.

Vzpomínky na ničivé povodně v ulicích Nové Vsi jsou stále živé. "Měl jsem tu šest metrů vody. Chalupu nebylo vidět," vzpomíná jeden z obyvatel ostravské čtvrti.

Hned poté, co soud obdržel první žalobu na státní podnik Povodí Odry, přidala se i radnice Nové Vsi. Hlavním bojovníkem proti státnímu podniku byl tehdejší starosta Oldřich Cimrman. "Nedělali, co měli dělat, co jim ukládá zákon jako správce toku. Hráze měly velké prosedliny," vysvětluje.

Dnes už radnici vede někdo jiný, starostka Jana Kubová. "Žaloba byla podána na částku 48.240.000 korun o náhradu škody na majetku městského obvodu. Zpětvzetí žaloby by muselo být odsouhlaseno zastupitelstvem, které o této otázce zatím vůbec nejednalo a ani nemá v úmyslu o ní jednat," přibližuje starostka.

Stejně jako v kauze, ve které jde o 11 miliard korun, i v tomto případě hrají klíčovou roli hráze - násep, který má velkou vodu udržet. Náměstek Povodí Odry Čestmír Vlček tvrdí, že hráze byly v pořádku, jen nebyly stavěné na tak velkou vodu.

"Hráze jsou postaveny podle norem, které v té době platily. Jestliže jim odpovídají, není jim co vytknout," vysvětluje.

Jenže v případu bývalého Ostrama Vlček, ve kterém jde o jedenáctimiliardové odškodnění, má už ostravský soud k dispozici expertizu hrází. Znalec Bohuslav Pivoda tvrdí, že v pořádku rozhodně nebyly. "Hráze byly postaveny z netříděného materiálu, haldoviny. Požadavky na zhutnění jsou striktní a všude v technicky vyspělých státech se dodržují. Netříděný materiál způsobil, že v nejexponovanějším místě došlo k protržení," upřesňuje.

Mluvčí ostravského soudu Igor Krajdl potvrdil, že pro justici jde o výjimečný případ. "V tuto chvíli jde o skutkové posouzení důkazů, zda škody byly způsobeny přírodními silami, takzvanou vis maior (pozn. red.: vyšší mocí), případně zanedbáním péče státním podnikem Povodí Odry," vysvětluje. Soudce se má žalobou znovu zabývat počátkem příštího roku.

Povodí Odry zůstalo osamoceno

Ministerstvo zemědělství, pod nějž Povodí Odry spadá, se k žalobě staví rezervovaně. Podle reportérky Andrey Čánové se ministerstvo prostřednictvím svého mluvčího Petra Vorlíčka vyjádřilo stručně: Ministerstvo je sice zakladatelem, ale státní podnik jedná autonomně a sám zodpovídá za své závazky.

V případě prohry by však ministerstvo začít jednat muselo, domnívá se Andrea Čánová, protože majetek Povodí Odry je výrazně nižší než žalovaná částka. "Šéfové podniku ujišťují, že strategického majetku, jako jsou nádrže nebo přehrady, by se žaloba netýkala," doplnila reportérka.

V procesu zůstalo Povodí Odry osamocené. V jeho počátku se žaloba týkala několika státních institucí, mimo jiné Správy železniční a dopravní cesty nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Současný žalobce, kyperská společnost, vůči těmto podnikům a úřadům žaloby stáhl. "Ostravský soud již jednou v této kauze rozhodl. Podle něho Povodí nese vinu za povodňové škody, ale Krajský soud v Ostravě verdikt zrušil," přiblížila Andrea Čánová.

Žalobu na Povodí Odry podala i radnice ostravského městského obvodu Nová Ves. Nová starostka přesto žalobu stáhnout nechce, protože by musela zastupitelstvu předložit rozsáhlý právní rozbor. "Rozbor by byl finančně velmi nákladný. Navíc jde ve sporu o 48 miliónů korun a radnice by jen těžko vysvětlovala lidem, že si nechá ujít šanci vysoudit takovou sumu," dodala reportérka.

České dráhy platí skupince manažerů statisíce korun měsíčně na pojistky. Záležitost těchto netradičních požitků v takové výši ve státem vlastněné, hluboce ztrátové firmě už doputovala na antimonopolní úřad. Topmanagement drah si navíc nechává zpracovávat mzdy mimo podnikovou účtárnu. Náměstek ministra dopravy a člen dozorčí rady železnic připouští, že důvodem k nestandardnímu opatření může být závist běžných zaměstnanců. Nalaďte si ve středu 16. prosince Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.