Pytlákům prý bude hej

Představte si, že pytlák nelegálně zastřelí jednu, pak druhou a nakonec i třetí srnu. Dopadne ho přímo na místě myslivecká stráž a věc předá policii. Pachatel však nakonec vyvázne bez trestu. Taková realita čeká naše lesy už po Novém roce, říkají myslivci, kteří se obávají novely trestního zákoníku. V ní se uvádí, že pytlačení je trestným činem až tehdy, vznikne-li škoda přes 5 tisíc korun. Přitom však žádné tabulky převádějící například zajíce na peníze neexistují.

"V prvním momentě to byl šok. Byly tu stažené tlapy medvěda. Nejsem takový optimista, abych věřil, že by se našel ten, kdo to udělal," uvedl myslivec Martin Hlaváč na místě, kde pytlák před několika měsíci zabil vzácného medvěda. Byl to první případ svého druhu v Beskydech. "Jestli se případ vyšetří, nikdo neví," doplnil.

Rozběhlo se pátrání, ale naděje na dopadení pachatele velká nebyla. Objasněnost pytláctví je smutnou kapitolou v policejních statistikách.

"Je to jeden z dalších kroků, který jako myslivci nechápeme," uvedl Bohuslav Muras, předseda myslivců v Šenově na Karvinsku. Popisuje, jak těžko se s pytláky bojuje, jaké úsilí stojí hlídání revírů a jak obtížně se posílají i dopadení pytláci k soudu.

Nový trestní zákoník dává podle něj myslivcům další úder pod pás. Škoda na ulovené zvěři musí být vyšší než 5 tisíc korun. Teprve pak bude vůbec možné od 1. ledna uvažovat o trestném činu. Takže si stačí vybrat třeba hezkou srnu... "Budeme moci pouze zavolat Policii České republiky, která zjistí, že zastřelil jenom srnu. Vzniklá škoda v mase bude kolem 1.500 korun a podle novely zákona se vlastně nic neděje," vysvětlil Bohuslav Muras.

Teď je protiprávním jednáním, když někdo na černo loví. Novela zákona už ovšem v paragrafu 304 říká, že je nutné zvěř ulovit, tedy děj dokonat. "Když v noci jede lesem terénní auto, svítí světly a střílí po všem, co se kde hne, tak se nedá od 1. ledna dělat nic," postěžoval si myslivec.

Nemluvě o minimální škodě 5 tisíc korun dodal Ivan Žurovec z policie ve Frýdku-Místku. Právě tady se s pytlačením setkávají docela často. Kdo ví, co bude dál? "Když půjde o tři kapry, tak to nebude trestný čin pytláctví, ale jen přestupek," upřesnil.

Co když si uloví pět, deset zajíců člověk, který nemá peníze a třeba ani střechu nad hlavou? Takové případy jsou poměrně časté. "Tito lidé jsou de facto beztrestní, protože za trestný čin pytláctví už stíháni nebudou a z pokuty si asi těžko něco budou dělat, protože stejně žádné prostředky nemají," míní policista.

Mezi myslivci vládne značná nervozita. Sami musejí dodržovat desítky příkazů a povinností ve vztahu k revíru nebo nošení zbraně. Podle Bohuslava Murase z Šenova teď mohou pytlákům nanejvýš svítit, aby dobře viděli. "Doufám, že tlaky, které teď vznikají jako protiváha proti, podle mého názoru, nesmyslenému řízení, budou mít ohlas u pánů poslanců a ti pochopí, že to nebylo dobré rozhodnutí," dodal.

Rybáři bezradně kroutí hlavou

Pytláci budou mít mnohem jednodušší život. Myslivci však nejsou jediní. Ještě hůře jsou na tom podle vlastních slov rybáři.

"Vnímáme to jako velké zlo," uvedl Pavol Šovčík z Rybářství Rychvald a dodal: "Spíš jsme očekávali, že se vyjasní situace, která u rybářů panovala."

Ani on ani jeho kolegové, kteří s pytláky bojují, nerozumí tomu, co se děje. Už teď mají problémy, protože vždy záleží nejen na policii, ale hlavně na státním zástupci, zda pytláka vůbec někdo potrestá. "Letos e nám podařilo chytit a na policii předvést 17 pytláků, ale pouze v jednom případě se podařilo věc dotáhnout, aby se kvalifikovala jako trestný čin," popsal Pavol Šovčík.

Nová legislativa od 1. ledna udává minimální škodu 5 tisíc korun u ryb, což je podle Pavola Šovčíka naprosto špatně. Stačí si totiž představit, kolik ryb takovou hodnotu vlastně má. "Těžko chytíme člověka, který bude mít u sebe zhruba sto kilogramů ryb. Takové množství je pro jednu osobu neulovitelné. Pytlák si nachytá 20 kilo do batohu a jde," vysvětlil rybář.

Rybářské stráže však budou i po Novém roce hlídkovat a budou se snažit pytláky chytat při činu, i když nebudou mít vůbec žádnou jistotu a minimální naději, že se jim odhalení zloději zvířat nakonec jen nevysmějí do obličeje. "Obávám se, že legislativní vůle, aby se takové věci řešily jako trestný čin, v budoucnu asi nebude," řekl Pavol Šovčík.

Zákon č. 40/2009 Sb. čeká vskutku praktický test. Dá se předpokládat, že ty, kteří pytlačili dosud, neodradí, spíše naopak. Otázkou je, zda ty, kteří zvěř nebo ryby na černo dodnes nelovili, přesvědčí, aby to nedělali i po Novém roce.

Novela má zpřesnit rozpoznávání pytláctví

Zastánci legislativní změny jsou podle redaktora Českého rozhlasu Martina Knitla přesvědčeni, že po Novém roce se zpřesní rozpoznávání pytláctví jako trestného činu tím, že se zmenší zmatky v posuzování nebezpečnosti. "Hranice 5 tisíc korun je nejnižší možnou sumou, protože nižší trestní zákoník nezná. Od 1. ledna by tak orgány činné v trestním řízení měly mít jasnější vodítko a měla by se zvýšit objasněnost trestného činu," upřesnil Martin Knitl.

Nová legislativa se však nelíbí Českomoravské myslivecké jednotě. Myslivci se totiž obávají dalšího plundrování lesů. "Z řad myslivců jsou ovšem slyšet i hlasy, které nejsou tak radikální. Například, že kdo pytlačil dosud, bude i po Novém roce, a kdo byl slušný a ctil zákon, bude jej ctít i pak. Obávám se však, že pokud se zmírní zákon o pytláctví, a on se zmírní, pokles zájmu o černé úlovky nemá smysl očekávat," doplnil reportér.

K oceňování zvěře ovšem chybí tabulky, podle kterých by se dalo určit, jestli došlo, nebo nedošlo ke spáchání trestného činu. Ministerstvo zemědělství žádné podobné tabulky nepřipravuje. "Žádné číslo nedokáže objektivně určit, k jaké škodě opravu došlo. Nejde jenom o hodnotu masa zvěře nebo ryb, ale i o hodnotu chovnou nebo trofejní. Ministerstvo zemědělství také zdůrazňuje, že každé ocenění musí provést soudní znalci," vysvětlil postoj ministerstva Martin Knitl.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.