Rtuť, používání a likvidace, souhrn

13. březen 2007
Vaše téma

Uklidit rtuť z rozbitého teploměru je práce pro hodně trpělivého člověka, ale hlavně je při tom třeba počítat i s jistým nebezpečím. Rtuť, která se může vysypat nejen z teploměrů, ale i z některých měřidel, je nebezpečným odpadem, no, a my jsme se na ni dnes ve vysílání Vašich témat zaměřili právě kvůli té nebezpečnosti.

Vlasta VALENTOVÁ:
"Pokud se vám nebo někomu z rodiny stane, že kapičku rtuti z rozbitého teploměru nešťastnou náhodou spolknete, nepanikařte," radí v takových případech lékaři, kteří mají službu v Toxikologickém informačním středisku v Praze. Pokud totiž rtuť projde naším trávicím systémem, nezanechává většinou žádné velké následky. A jak se začne taková rtuť v našem těle projevovat?

Daniela PELCLOVÁ, profesorka, odbornice přes toxické látky:
Špatně nebývá, protože rtuť se při požití nevstřebává ze zažívacího traktu, a to, co se může objevit, může být mírný průjem, ale toxické účinky potom nebývají.

Vlasta VALENTOVÁ:
Říká odbornice přes toxické látky profesorka Daniela Pelclová. Co ale nebezpečné být může, to je situace, když rtuť z teploměru rozbitá na miniaturní kuličky zůstane například v koberci po několik dnů až měsíců.

Daniela PELCLOVÁ, profesorka, odbornice přes toxické látky:
V zahraniční literatuře se uvádí případy otravy dětí potom, co vdechovaly kolem několika dnů až dvou týdnů páry ze rtuťového teploměru, z rozbitého, a ty děti měly příznaky otravy rtutí jako třes končetin, neklid, nechutenství, poruchy spánku, měly zvýšený krevní tlak, což je takový dosti neobvyklý příznak u malých dětí, popřípadě bílkovinu v moči, takže se na to přišlo až takovým detektivním pátráním.

Vlasta VALENTOVÁ:
Koberec, kde se rtuť rozlila, raději vyměňte za nový, nepomůže ani vysavač, který horkým proudem vzduchu rtuť rozvíří a urychlí vypařování a právě inhalace rtuťových par je to, co může náš organizmus poškodit. Hlavně nezkoušejte způsoby likvidace, které nám svěřilo několik Pražanů, vlastně byly dvě, ženy.

osoba:
Namést na lopatku a opatrně, nešahat na to.

osoba:
Asi bych byla tak špatná, že bych to hodila do koše na odpadky.

Vlasta VALENTOVÁ:
A kam se tedy s posbíranou rtutí vypravit? Zapomeňte na hasičský záchranný sbor, tam vás nezachrání, hasiči s touto likvidací nemají nic společného. Ve velkých městech jsou to takzvané sběrné dvory, kde vám vezmou jakékoliv množství rtuti k likvidaci.

Jarmila KREBSOVÁ, mluvčí ministerstva životního prostředí:
To znamená, že by tam lidé měli dávat věci, které skutečně jako v kontejneru nemají co dělat, informace o sběrných dvorech, pokud jde o jejich umístění a dobu provozu i komodity, které mohou přijímat, se dají nalézt na internetových stránkách, případně se zeptat na obci, tam by to měli také vědět nebo u svozové firmy, která provádí svoz odpadů nebo se někdy ty informace dají najít v časopisech, které si jednotlivé obce nebo čtvrti vydávají.

Vlasta VALENTOVÁ:
Říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová, a má ještě jednu podstatnou informaci. V těch sběrných dvorech se odevzdává tento toxický odpad zdarma a nebudou se vás ptát ani na jméno ani na adresu. Ve větších městech je dobré se zeptat i v místních lékárnách, na venkově fungují zase takzvané mobilní svozy, bývá to zhruba dvakrát do roka a přesná data vždycky musejí dát radnice nebo obecní úřady na vědomí lidem včas, no, a pokud v Evropské komisi projde i v dalším čtením navržená směrnice, rtuť už by se v budoucnu v běžně používaných teploměrech nebo lékařských nanometrech objevovat neměla vůbec. Budoucí teploměry by měly být jen lihové nebo digitální, na závěrečné rozhodnutí tedy patrně nebudeme tak dlouho čekat.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Jiří Kokmotos
Spustit audio

Více z pořadu