Hluk jako nebezpečný faktor

Host (Josef Novák): Hluk je vždycky takový zvuk, který nechceme poslouchat, který nám překáží, který nám vadí, a to i třeba, že ho nechceme poslouchat za daných okolností a na daném místě. Takže hlukem může být pro někoho i hudba, která se mu nelíbí, kterou nemá rád nebo která ho právě ruší nebo obtěžuje.

Moderátor (Jana Klusáková): A co je prostorová a stavební akustika?

Host (Josef Novák): Prostorová akustika je vlastně souhrn fyzikálních vlastností určitých uzavřených prostorů, například místností, koncertních sálů, divadel, kin, rozhlasových studií, ve kterým jsme.

Moderátor (Jana Klusáková): Takže vy pečujete o to, aby nám to tam hezky znělo, abychom to dobře slyšeli?

Host (Josef Novák): Ano, v rozhlasovém studiu musíme se starat o to, aby zvuk, který se zaznamenává nebo vysílá, měl tu správnou kvalitu, řeč aby byla srozumitelná, a tak dále. Čili to je vlastně souhrn vlastností toho prostoru, který zajišťuje dobrý poslech toho, co se právě vysílá, mluví nebo hraje.

Moderátor (Jana Klusáková): Ano, čili to je to, čemu se říká akustika v tom druhotném významu, říká se tento sál má dobrou akustiku.

Host (Josef Novák): Ano, to je přesně to.

Moderátor (Jana Klusáková): Již staří Římané a Řekové uměli stavět amfiteátry, kde to znělo ze všech stran výborně.

Host (Josef Novák): Akustika římských amfiteátrů je poměrně jednoduchá. Je založena na tom, že tam byly respektovány všechny základní zásady akustiky, základní zásady šíření zvuku, žádný nebyl opomenut, čili má přirozenou akustikou, dobrou, které se dá ve volném prostoru dosáhnout.

Moderátor (Jana Klusáková): V červencovém čísle měsíčníku Vesmír mne zaujal článek Hluk kolem nás. Jak nás ovlivňuje a čím se mu bráníme. Článek začíná takto. Hluk je nechtěný a bezcenný zvuk, který znečišťuje a ničí životní prostředí. Jeho hladina na celém světě stoupá a dosahuje už nebezpečné výše. A tak dále. A já se vás ptám, jak nás ovlivňuje nadměrný hluk?

Host (Josef Novák): Efekty hluku jsou různé. Ovlivňuje lidské zdraví, může se jednat o sluchovou únavu, ztrátu sluchu, tedy zejména na vysokých kmitočtech, ale jsou to nejen takovéto fyziologické důsledky. Další důsledky se mohou týkat zvyšujícího se krevního tlaku, třeba i zažívání a tak dále. Různé osoby jsou různě citlivé na hluk. Hluk má ale i nepříznivý vliv na sociální chování, například na vnímavost jedné osoby k situaci jiné osoby, ohleduplnost, ochoty poskytnut pomoc, schopnost spolupracovat a tak dále, čili i tyto sociální důsledky hluku jsou řekl bych vážné.

Moderátor (Jana Klusáková): A vyvolává agresivitu.

Host (Josef Novák): Může vyvolávat i agresivitu.

Moderátor (Jana Klusáková): Ano, hovořím z vlastní zkušenosti. Hluk prý poškozuje náš pracovní výkon a naše fyzické i duševní zdraví, tak o tom jste právě hovořil a co proti tomu může člověk dělat? Jak se tomu může ohlušený člověk bránit?

Host (Josef Novák): Nejlepší pro snižování hluku je hluku se vyhýbat, což samozřejmě v civilizaci a zvláště ve městech nejde.

Moderátor (Jana Klusáková): Ano, odejít do lesa.

Host (Josef Novák): Ano, to by mohlo fungovat, zvlášť v některých lesech. Hlavní principy snižování hluku jsou snižování řekl bych akustického výkonu jejich zdrojů. To znamená nejúčinnější protihluková ochrana je vývoj a výroba tišších strojů, tišších dopravních prostředků a tak dále.

Moderátor (Jana Klusáková): Kdo o to pečuje?

Host (Josef Novák): Tak v současnosti například v Evropě platí evropská direktiva, která předepisuje, jak mají být které stroje hlučné, jak se má jejich hlučnost deklarovat, jakým způsobem se omezuje a tak dále.

Moderátor (Jana Klusáková): Jsou ty stroje takové?

Host (Josef Novák): Stroje bez tohohle tlaku by takové nebyly, protože samozřejmě protihluková ochrana je drahá. Je mnohem dražší vyrobit stroj, který je tichý, než stroj, který má tentýž výkon, ale je hlučný.

Moderátor (Jana Klusáková): Ale léčit potom obyvatele s poškozeným zdravím tady nepřijde zrovna levně.

Host (Josef Novák): Jistě, to je právě úloha státu, aby se o tyhle věci staral.

Moderátor (Jana Klusáková): Citát z tisku. Nejhorší je trvalý pobyt v hlučném prostředí. Má za následek poškození vnitřního ucha, kromě sluchových vad může mít pacient komunikační potíže a dostane se do stresu. Ten negativně ovlivňuje celkové zdraví. Mezi pacienty stále přibývá těch mladších. Sluch poškozuje trvalý poslech hlasité hudby, diskotéky, některé koncerty, užívání volumenů i audiovizuálních zařízení s poslechem do sluchátek. Nevím o tom, že by se na to upozorňovalo formou osvěty ve škole a dokonce ani ve sdělovacích prostředcích se o tom nemluví.

Host (Josef Novák): Ony výzkumy vlastně poškození sluchu hlasitou hudbou nebo tím, o čem jste hovořila, nejsou dostatečně průkazné, tak možná z toho důvodu nějaké ověřené výsledky nejsou příliš k dispozici.

Moderátor (Jana Klusáková): Ale foniatři tvrdí, že ty volumeny, jak to ti mladí mají na uších hodně hodin, tak že jim vinou toho tupne sluch.

Host (Josef Novák): Určitě, zvlášť na těch vyšších kmitočtech, o kterých jsem před chvilkou hovořil, ale platí i to, že různé osoby jsou různě vnímavé k hluku a existuje tu i jakýsi fenomén chtěného hluku. Lidský sluchový orgán je tak dokonalý, že proti hluku, který je mi příjemný nebo proti této hudbě, která je mi příjemná, se dokáže aktivně bránit. To vnitřní ucho má svou vlastní obranu proti poškození.

Moderátor (Jana Klusáková): A jsou lidé, kteří přijdou domů a pustí nahlas rádio a pustí nahlas televizi, nemohou už být v tichu.

Host (Josef Novák): Mají rádi takovou hlukovou kulisu.

Moderátor (Jana Klusáková): Začátkem loňského října vyhlásila francouzská vláda akci proti hluku. Opatření se týkají především okolí letišť a dálnic, ale také neukázněných motorkářů a těch, kdo hlučností ztrpčují život sousedům. Podle statistik totiž hlukem trpí 7 milionů Francouzů, to je 12 procent obyvatelstva. A u nás, ví se to kolik?

Host (Josef Novák): Přesně se to neví. Obecně se uvádí, že nadměrnému hluku je vystaveno asi 40 procent obyvatel měst nad 20 tisíc obyvatel, je to ovšem údaj, který je pouze pravděpodobný, není zřejmě nějak bezpečně ověřený. Nicméně nadměrnému hluku je vystavena významná část populace.

Moderátor (Jana Klusáková): Francouzský program, o kterém byla právě řeč, zajišťuje výstavbu protihlukových stěn, dále výměnu nevyhovujícího svršku silnic a vylepšení akustiky postižených domů. Protihlukové stěny, svršky silnic, to je nám celkem jasné, ale jak a popřípadě čím se akustika v domech vylepšuje?

Host (Josef Novák): Tak, pokud se jedná o hluk, pronikající zvenčí, tak to se děje nejenom ve Francii, ale například i u nás. V ochranných hlukových pásmech Letiště Praha Ruzyně se vyměňují okna,protože . .

Moderátor (Jana Klusáková): Na účet letiště?

Host (Josef Novák): Na účet České správy letišť, ano. Vyměňují se tam proto, aby obvodový plášť té budovy byl více zvukoizolační a pokud už není možno zajistit hlukové limity ve venkovním prostředí, venku, na zahrádkách, v okolí, tak vlastně ten člověk se může schovat před hlukem aspoň do obytných místností. Ten projekt je docela velký a řekl bych, že účinný.

Moderátor (Jana Klusáková): Máme, pane inženýre Nováku, v České republice protihlukový zákon?

Host (Josef Novák): Základní legislativní pravidla, související s ochranou proti hluku stanoví zákon o ochraně veřejného zdraví, číslo 258. Tam jsou skutečně jen ta základní legislativní pravidla, zejména je tam určena odpovědnost, to znamená, že ta osoba, ať už se jedná o osobu fyzickou nebo právnickou, která používá nebo provozuje zdroj hluku, je povinna zajistit, aby hluk nepřekročoval hlukové limity. Čili vlastně ten, kdo hluk produkuje, je odpovědný a měl by se nějakým způsobem starat. Konkrétní zákon o hluku u nás zatím není, ale připravuje se, je už v legislativním procesu a vychází z evropské direktivy, která se týká hluku v komunálním prostředí.

Moderátor (Jana Klusáková): A další citát z tisku. Místo inženýrského řešení mnohde nabídnou pracovníkům hlučného provozu chrániče. To je, jako bychom doma místo větrání chodili v plynové masce. Co je to inženýrské řešení?

Host (Josef Novák): To se zřejmě jedná o omezení hluku jak u těch zdrojů, o kterých jsem hovořil, to znamená, že stroje, které v té dílně jsou, jsou méně hlučné a dál se může jednat i uvnitř prostoru o nějaká jiná opatření proti hluku, pohltivé obklady, protihlukové zástěny, oddělení hlučných pracovišť od méně hlučných tak, aby se snížil počet osob, které jsou vystaveny vyššímu hluku.

Moderátor (Jana Klusáková): Dostali jsme do redakce dopis od posluchačky Marie T. z Plzně. Ta mimo jiné píše. Pokud bych se vám měla svěřit s tím, co mě štve a doslova ničí vůbec ze všeho nejvíc, není to ani naše staronová vláda, co si dělá starost hlavně sama o sebe, ani můj stárnoucí a čím dál protivnější manžel, ani naše sobecké děti. Ale všudypřítomný hluk, kterému člověk neuteče. Připadám si jako v letadle, z kterého se nedá vystoupit. Naše ještě nedávno dosti klidná ulice se změnila ve frekventovanou silnici. Auta, nejenže beztrestně parkují na chodníku, ale frčí ve dne, v noci oběma směry. Smrdí, práší a především velice hlučí. V parných letních dnech je to k nesnesení. Známí nás pozvali na chalupu, prý abychom si uprostřed přírody trochu odpočinuli. V sobotu, sotva se rozbřesklo, u sousedů spustila sekačka trávy. To bylo znamení pro další pracovité výletníky. Za chvíli se přidaly asi tři a korunu tomu randálu uprostřed přírody nasadila cirkulárka. A já vám teď píšu za pevně zavřenými okny, i když je venku 31 ve stínu. Končí rezignovaně naše posluchačka. Jí, hostu tohoto pořadu a především vám, vážení posluchači, teď zahrajeme pro potěšení píseň Jana Buriana Nikdy není tak špatně.

Moderátor (Jana Klusáková): V českém rozhlase 1 Radiožurnále vám představujeme inženýra Josefa Nováka, prezidenta Mezinárodního kongresu Inter Nois, který začíná v Praze právě dnes. Nois je anglický termín pro hluk. Řekněte prosím něco o programu nadcházejícího kongresu a o jeho účastnících.

Host (Josef Novák): V Praze očekáváme přes tisíc účastníků, z nichž asi 650 bude aktivních, to znamená vystoupí s výsledky své práce, kterou bude prezentovat ostatním. Vzhledem k tomu, že ten program kongresu je omezen na tři dny, tak tolik referátů se nedá přednášet v jedné sekci, v jedné místnosti, takže odborný program kongresu poběží v 12 paralelních sekcích, samozřejmě profesně oddělených.

Moderátor (Jana Klusáková): Říkáte tisíc účastníků. Asi by bylo jednodušší říci, odkud nepřijedou, než odkud přijedou.

Host (Josef Novák): Tak snad z rozvojových zemí. Jak už jsem řekl před chvilkou, tak hluk hodně souvisí s prostředky na protihlukovou ochranu, takže v rozvojových zemí, kde nejsou prostředky na výzkum v tomto oboru a i na tu realizaci, tak tam je hluk popelkou.

Moderátor (Jana Klusáková): Ze zkušeností víme, že takové velké mezinárodní akce mívají někdy především společenský význam. Doufáte ve víc?

Host (Josef Novák): Kongres bude především přehlídkou nejnovějšího fyzikálního pokroku v oblasti ochrany hluku. Ale v poslední době se prosazují i nové práce z oblasti psychoakustiky, subjektivní dusivosti hluku, vlivu hluku na zdraví. Velmi důležité začínají být i otázky hlukové legislativy, protože z hlediska praxe skutečného snížení hlukové expozice jsou vlastně nejdůležitější. Společenský význam kongresu je jako u každé akce tohoto druhu světové akce, to znamená odborníci se vzájemně většinou znají a jsou rádi, když se sejdou a i v kuloárech si pohovoří o své práci. Praha je z tohohle hlediska přitažlivá i proto, že je atraktivní i turisticky. Byl to myslím jeden z důvodů, proč tento kongres byl přidělen ve velké konkurenci právě Praze.

Moderátor (Jana Klusáková): Angličané prý mají zbrusu nový vynález, přístroj ticha, bude tady předveden?

Host (Josef Novák): Na takový přístroj nevěřím, nikdy jsem o něm neslyšel, pravděpodobně narážíte na takzvané aktivní snižování hluku, to je jakási nová technologie snižování hluku. Je založena na tom, že hluk daného stroje nebo daného zařízení se vysílá reproduktory s obrácenou fází a v určitém místě ten zvukový signál se odečte, tak, že je tam na některých kmitočtech takřka ticho. Je to ovšem technologie, která je svým omezením omezená na specifické situace, protože tak, jak ten hluk se někde odečte, na jiném místě se také sečte, takže potom přibude. Takže praktické uplatnění této technologie sice roste, ale zatím zdaleka není velmi rozšířené.

Moderátor (Jana Klusáková): Já jsem o tom četla, že když třeba máte zahradu mezi dvěma dálnicemi, tak na té zahradě slyšíte jenom zpěv ptactva a ten randál z těch dálnic jde mimo vás.

Host (Josef Novák): Tak třeba se toho jednou dočkáme. Ta technologie zatím není tak daleko.

Moderátor (Jana Klusáková): V posledních letech se, pane inženýre Nováku, objevily termíny jako akustický smog, hudební hluk, ale na druhou stranu jsem narazila na slovní spojení Mozartův efekt. Můžete vysvětlit, oč se jedná?

Host (Josef Novák): Že by hudba, třeba i Mozartova, zvyšovala například pracovní výkon, na to příliš nevěřím, řekl bych, že to bude velmi individuální. Někdo rád pracuje při Mozartovi, já třeba rád pracuju v tichu.

Moderátor (Jana Klusáková): A taky prý krávy, když jim pouštíte Mozarta, tak pak víc dojí.

Host (Josef Novák): Ani na to nevěřím.

Moderátor (Jana Klusáková): A ještě jeden citát z tisku, už poslední. Hluk je nejrizikovější pracovní faktor. Můžete to komentovat?

Host (Josef Novák): Já si myslím, že skutečně nejvíc lidí v průmyslu, kteří pracují v nějakém zdravotním riziku, tak pracují právě v riziku nadměrného hluku. Mohu to potvrdit. Ten nadměrný hluk v průmyslu, který většinou bývá přes 85 decibelů, je skutečně škodlivý a lidé, pracující mnoho let v hlučném prostředí, skončí s trvalou ztrátou sluchu. Je to vážný problém, bych řekl.

Moderátor (Jana Klusáková): A tak tedy otázka na závěr. Jaký zvuk je pro vás osobně nejlibější?

Host (Josef Novák): Tak jsem milovník hudby, tak asi hudbu, kterou si sám vyberu k poslechu.

Moderátor (Jana Klusáková): Dnes jsme vám, vážení posluchači, představili českého akustika, inženýra Josefa Nováka. Za rozhovor děkuje a úspěšný průběh nadcházejícího Mezinárodního kongresu přeje Jana Klusáková.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.