Problémy Univerzity obrany v Brně

17. prosinec 2004
Pod kůži

Kdybychom vám teď měli popsat, jak vypadají koleje nově vzniklé Univerzity obrany v Brně, musela bych používat slova jako plísně na zdech, padající omítka z balkónů, starý nábytek. V několika učebných této univerzity buď schází tabule s křídou nebo kohoutky s tekoucí vodou na umytí ruku a vůbec šedivě a oprýskaně působí většina jednotlivých budov školy i zvenčí. Vedení Univerzity obrany slibuje nápravu.

Sloužíme lidu, tak na tohle nechvalně známé heslo bývalé Československé lidové armády může veřejnost stále ještě narazit na bráně kasáren v Šumavské ulici. A právě tam uspořádala před týdnem Univerzita obrany svůj vůbec 1. den otevřených dveří. Zájemce o studium láká hlavně na 11tisícový plat, na který mají studenti, dnes už jediné vojenské vysoké školy v Česku nárok. Ti neskrývají, že peníze je zajímají především.

Projev občana: No tak to heslo působí trochu divně. Člověka vlastně až napadá, jestli ta armáda od toho pádu toho minulého režimu, skutečně jestli se nějak změnila nebo jestli přetrvává spíš v ní to staré myšlení. Kdybych ale šel asi na jinou školu, tak takový plat bych nedostal.

Říká jeden ze zájemců o studium. Své jméno ovšem prozradit nechce. Když se ho Radiožurnál ptá, zda je mu známo, že šéf katedry ekonomie jedné ze tří fakult, Miroslav Krč, jel na 1. zahraniční cestu po vzniku univerzity ne do některé ze zemí NATO, ale do Moskvy, mladík jen nevěřícně kroutí hlavou. A jak reaguje na otázku, proč nenechal zbytky nápisu alespoň zabílit rektor univerzity, František Vojkovský? Odpovídá velmi stručně.

František Vojkovský: Musím to prověřit.

Vojkovský je rektorem už 2 roky. Smutným paradoxem je fakt, že 8. října, kdy Univerzita obrany zahájila svoji existenci slavnostním nástupem vojáků právě na dvoře kasáren v Šumavské ulici, hovořil ministr obrany, Karel Kühnl to tom, že armádní školství se konečně zbavuje nátěru bývalé Varšavské smlouvy. Totalitní heslo "Sloužíme lidu" na kasárenské bráně ale není jedinou pihou na kráse nové univerzity. Připomeňme, že vznikla sloučením Vojenské vysoké školy pozemního vojska ve Vyškově, Vojenské akademie v Brně a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové. Zejména 600 studentů z Vyškova, kteří se museli v září přestěhovat do Brna, si stěžuje na nevyhovující ubytování a někteří jejich kolegové jsou na tom ještě hůř. Student, Svatopluk Vomáčka, si stěžoval i v tisku.

Svatopluk Vomáčka: Studenti bývalé vysoké školy říkají, že v Brně trpí nelidským ubytováním na internátu v Chodské ulici. Přál bych jim vidět, v jakých podmínkách se dá přebývat v internátu v Dobrovského ulici. Nejenže je tam nábytek v hrozném stavu, ale pokoje jsou mnohem menší, studenti nemají ani sociální zařízení na pokoji, pro celé patro je jedno společné, navíc v dezolátním stavu.

Problém je v tom, že do vojenských objektů nemají přístup civilní hygienici, takže studenti si mohou stěžovat jen svým učitelům a novinářům. A co na jejich stížnosti říká šéf univerzity, Vojkovský?

František Vojkovský. Kapacity ubytovací které jsou zde v Brně samozřejmě byly postupně a jsou vylepšovány. V tomto roce do vánoc v podstatě všichni studenti dostanou na pokoje nové lůžko, vybavení, nové skříňky, skříně a tak dál.

Vojkovský připomíná, že univerzita má přislíbeno od ministerstva 600 milionů korun na opravy budov.

František Vojkovský: Univerzita obrany má ve střednědobém plánu resortu naplánované finanční prostředky od roku 2005 až do roku 2009 na výstavbu a rekonstrukci Univerzity obrany tak, aby odpovídala současným trendům vysokovojenského školství.

Škola chce postavit i nový multifunkční blok, knihovnu a sportovní areál. Proč ale ministerstvo neinvestovalo do nové univerzity s předstihem. Připomeňme, že autoři reformy armády často zdůrazňovali, že noví profesionální vojáci nesmí přijít do zanedbaných kasáren, ale naopak jim resort musí vytvořit co nejlepší podmínky. Univerzita obrany navíc nepřipravuje řadové vojáky, ale budoucí důstojníky. Přitom ve zrušené vysoké škole ve Vyškově se do ubytovacích kapacit investovalo vloni i letos a studenti tam mimo jiné měli na pokojích psací stoly a ne kuchyňské jako v Brně. Těsně u areálu školy je jeden z pěti vojenských výcvikových prostorů v republice, tedy možnost sportu v přírodě. Naopak v Brně to mají studenti do lesa mnohem dál. Senátor ČSSD za Vyškovsko, Ivo Bárek, říká.

Ivo Bárek: Myslím si, že areál ve Vyškově byl daleko vhodnější. Vše je v jednom celku. Je to samozřejmě ekonomičtější. Všechny věci, které se týkají Univerzity obrany, to znamená jak aula, tak přednáškové sály, tak ubytovací kapacity, jsou tam de fakto vybudovány a když jsem hovořil s mnohými posluchači, tak dá se říct, že 90 procent přiznávalo to, že ve Vyškově to bylo mnohem lepší než v Brně.

Univerzita obrany má nyní na 2 tisíce studentů. Každý rok jich chce přijmout zhruba 2 stovky. Na výcvik do 30 kilometrů vzdáleného Vyškova jezdí od září tito budoucí důstojníci autobusem. Na tamních, dobře vybavených internátech bydlí poddůstojníci a mužstvo, které do Vyškova jezdí na kurzy.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: pot
Spustit audio

Více z pořadu