Nespavost, příčiny a léčení
Nespavostí, odborně insomnií, trpí u nás hodně lidí. Někdy se projevuje jako porucha usínání, jindy naopak jako velmi časté probouzení, to se stává nejčastěji při depresích. Nespavost může nastat i při změně prostředí, neuróze, stresu, ale i kvůli nějaké nemoci. Trvá-li déle, je rozhodně třeba zajít za lékařem, říká přednostka neurologické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice Soňa Nevšímalová.
Může nedostatečný spánek signalizovat nějaké závažné onemocnění?
Nevšímalová: Může, protože u řady neurologických, psychiatrických či interních onemocnění jsou poruchy spánku základním symptomem toho základního onemocnění, s tím se setkáváme hodně často.
Jaké další nesrovnalosti může být příčinou špatného spánku?
Nevšímalová: Ukázalo se, že restrikce spánku, tedy jeho krácení, nebo dlouhodobá nespavost, může mít závažné zdravotní důsledky. Mají třeba charakter psychiatrický, tito lidé jsou náchylní k depresím, poruchám nálad, je předzvěstí některých organických psychiatrických onemocnění, může dojít ke kardiovaskulárním postižením. Takový člověk také má tendenci k častějším a dřívějším infarktům, cévním a mozkovým komplikacím, trpí takzvaným metabolickým symbolem, který se projevuje náklonností k obezitě a k cukrovce.
Spánek je individuální záležitost, dá se doporučit jeho potřebná délka?
Nevšímalová: Každému vyhovuje něco jiného, jsou extrémy, kdy stačí pět i méně hodin a naopak devět a více. Norma u dospělých je kolem 6 až 7 hodin, ale ukazuje se, že doba 8 hodin je optimální.
Lidé s nespavostí si často sami naordinují utišující prostředky, mohou je používat dlouho?
Nevšímalová: Určitě ne, důležité je najít příčinu nespavosti. Může to být obava z něčeho, nemilá příhoda v rodině, úmrtí, problémy v zaměstnání a mnoho jiných. Člověk by se měl snažit problémy vyřešit, pomocí psychoterapie se s nimi smířit, zabránit vzniku chronického návyku na špatné spaní. Léky mají být předepisovány na krátkou dobu, pouze na pouhé překrytí obtíží.
