Dnes je Mezinárodní den spánku
Vyspali jste se dnes dobře? Pokud ano a cítíte se po ránu svěží i plní elánu, pak asi problémy se spaním nemáte. Při tom nejen u nás, ale i v dalších vyspělých zemích světa přibývá lidí, kteří na tom tak dobře nejsou. S profesorem Karlem Šonkou, vedoucím spánkové laboratoře pražské Všeobecné fakultní nemocnice, jsme si na toto téma povídali.
Proč si každý rok připomínáme Mezinárodní den spánku?
Šonka: Je to asi proto, že většina z nás si myslí, že spánek něco samozřejmého a jenom občas někdo nespí. Přitom se ví, že asi 30 procent populace v civilizovaných zemích se setká během života s významnou poruchou spánku a ta ve většině případů nebývá adekvátně řešena. Je také spousta nemocí, které jsou provázeny jako dalším symptomem poruchou spánku, ale příliš pozornosti se tomu nevěnuje.
Jaké další nemoci může porucha spánku signalizovat?
Šonka: Nejdůležitější jsou starosti, úzkost, deprese, špatný životní styl, ale hodně neurologických a interních nemocí, také stavy vyvolávající bolesti dokáží spánek pokazit nebo dokonce zabránit jeho vzniku. Pokud se člověk málo vyspí, může trpět pak ve dne nadměrnou spavostí.
Kdo k těmto problémům nejvíc inklinuje? Muži, ženy, mladší či starší lidé?
Šonka: Rozdíl mezi pohlavími není příliš zjevný, jedna studie říká, že muži spí hůře, ale ženy si více stěžují. Jisté je, že s věkem se poruchy spánku prohlubují, stejně jako většina nemocí. Statistické údaje toto tvrzení potvrzují také. Kumuluje se vliv chorob, trpí-li někdo dalšími nemocemi, tak se často nespavost vyvine.
Kdy můžeme hovořit o skutečné nemoci, kterou by měl určitě posoudit odborník?
Šonka: Pokud se jedná o jednorázovou nebo krátkodobou záležitost, tak to většinou intervenci lékaře nevyžaduje. Chronický a opakovaný stav by se s odborníkem řešit měl.
