Velké malé zprávy 9. června 2005

Vědci vyvíjejí vůbec první počítačovou simulaci lidského mozku. Projekt Blue Brain neboli modrý mozek je výsledkem spolupráce IBM a týmu z univerzity ve švýcarském Lausanne. Vědci doufají, že jim virtuální mozek pomůže osvětlit některé aspekty lidského mozku jako jsou vnímání, paměť a možná i uvědomění. Bude to poprvé, co budou lidé schopni pozorovat elektrické kódy, které naše mozky používají k vnímání světa.

Model by tak mohl pomoci porozumět tomu, jak může selhání určitých mozkových mikroobvodů způsobovat psychické poruchy, například autismus, schizofrenii nebo depresi. Vědci budují už více než deset let databázi nervové výstavby neokortexu, největší a nejkomplexnější části mozku savců. Pionýrskými technikami a výzkumem na myších přišli vědci na to, jak se miliony jednotlivých neuronů propojují. A právě tuto databázi teď k postavení umělého mozku použijí.

Křečové žíly jsou třetím nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti v naší republice. Často se jim věnuje malá pozornost, protože jsou jen vzácně akutní a neohrožují lidský život. Lékaři ale upozorňují na to, že jejich výskyt u nás stále stoupá, pravděpodobně kvůli současnému sedavému způsobu života. Křečové žíly mohou být dlouho jen kosmetickou vadou, s nenápadnými projevy, jako jsou pocity tíhy v dolních končetinách a nebo únava. Pokud jim ale nevěnujeme pozornost, mohou vést k otokům, změnám barvy kůže, zánětům a ke vznikům bércových vředů. Jestliže se na dolních končetinách křečové žíly objeví, měl by pacient vyhledat lékaře.

Nedílnou součástí prevence a léčby křečových žil je dodržování životosprávy a pohyb. Lékaři doporučují plavání, turistiku, jízdu na kole nebo tanec. Důležité je používání elastických punčoch, které sice nemají vysloveně léčebný efekt, ale předcházejí zhoršení. Křečové žíly lze léčit farmakologickými prostředky nebo je odoperovat pomocí laseru. Tento zákrok dnes stojí deset až patnáct tisíc Kč.

Vědci objevili gen dospělosti.Toto odhalení jim možná pomůže porozumět tomu, jak se měníme z dětí v teenagery. Tým expertů z univerzity v Utahu zkoumal mušky octomilky. Objevil, že gen zvaný DHR4 je rozhodující při vyzrávání tohoto hmyzu. Náhlé uvolnění tohoto genu, který ovládá produkci určitých hormonů způsobuje, že larvy mušek předčasně dozrávají. Vědci usoudili, že gen DHR4 ovládá proměnu larvy v dospělce tak, že koordinuje produkci hormonů v okamžiku, kdy larvy seberou dostatek váhy a energie aby započaly svou transformaci.

Dospívání je proces, nad kterým si vědci stále lámou hlavu. Jak je možné, že steroidy zaplaví malého člověka tak, že vypadá a chová se jinak než předtím? Pokud by šlo použít proces proměny hmyzu jako model pro lidi, bylo by možné vysvětlit, proč se z roztomilého dítěte stává mrzutý teenager. Vědci ale dodávají, že zamezení tvorby akné nebo léčbě pubescentní nevrlosti tento výzkum nepomůže.

V Česku dává přednost porodu doma stále více žen. V současnosti se jedná asi o tři procenta matek. Jak píše internetový server idnes.cz, některé matky tvrdí, že porod doma je pro ženu prý ten nejkrásnější zážitek, jaký jen může být. Zastánci této metody tvrdí, že pokud je ženino těhotenství bez komplikací, měla by mít možnost výběru, kde chce rodit. Stačí, když o ni před porodem i po něm pečuje jedna asistentka. Spousta porodníků je ale k tomuto způsobu skeptická. Je to svobodné rozhodnutí ženy, které ale není bez rizika. Vypovídají o tom případy vážných komplikací.

Porodnictví se u nás za posledních několik let rapidně zlepšilo. Je mnoho nemocnic, ve kterých se lékaři snaží vyhovět ženám, aby rodily podle vlastních představ. Stále je ale hodně i těch zařízení, ve kterých se ženy musí podřídit takřka kasárenskému drilu. A právě to je důvod, který matky vede k alternativnímu a mnohdy ne zcela bezpečnému řešení.

Jeden milion dolarů, tedy skoro 25 milionů korun vynesla dražba dvou stovek předmětů z pozůstalosti po herečce Marilyn Monroe. V dražbě losangeleské aukční síně Julie's byly některé věci, které se na veřejnosti objevily poprvé od hereččiny smrti před 43 lety. Do prodeje šly například její letní šaty, podprsenka, notýsek a také vlastnoručně malovaný akvarel pro někdejšího prezidenta Johna Kennedyho. Notýsek obsahoval soukromá telefonní čísla například na Franka Sinatru, Henryho Fondu nebo Jane Russellovou. Neznámý kupec ho získal za 90.000 dolarů.

Letní šaty, které hollywoodská diva nosila v roce 1956 po boku svého manžela Arthura Millera, si odnesl anonymní anglický sběratel za 24.000 dolarů a za podprsenku z ohromné kolekce hereččina prádla zaplatil neznámý kupec celých 8000 dolarů. Akvarel s růží, který chtěla Monroe věnovat Kennedymu se vyšplhal na osminásobek vyvolávací ceny, na 78.000 dolarů. Věnování na malbě nese datum červen 1962. Herečka skonala v srpnu téhož roku na předávkování léky a nestačila dárek prezidentovi předat.