Kam sahají pravomoci myslivců
Kam sahají pravomoci myslivců? Omezují práva vlastníků? A proč jsou jejich vzájemné vztahy tak velmi napjaté? Tyto a další otázky probíráme v dnešním Vašem tématu. Před hodinou jsme slyšeli analytika Petra Havla, který se domnívá, že myslivecký zákon dává myslivcům přemrštěně pravomoci. Lubomír Šálek z Lesů České republiky je toho názoru, že zákon je v podstatě dobrý a problém je spíše v přístupu lidí k němu.
Považujete vztahy myslivců a vlastníků lesů a polností v České republice za nekonfliktní?
Šálek: Domnívám se, že není potřeba, aby byly antagonistické a pokud se oba tábory budou k sobě chovat obyčejně, lidsky a slušně, není důvod k problémům.
Jak se díváte na zákon o myslivosti, jako na dobrou normu? Někdy se poslední novela kritizuje.
Šálek: Každý zákon je vždycky kompromisem, jsou skupiny vlastníků, vykonavatelů myslivosti, ochránců přírody. Částečně je tedy vyhovující, ale částečně také ne. Myslím, že zákon není špatný, jistě by šel i vylepšit, ale opravdu akcentuje v sobě názory všech skupin. Někdy si ho ale lidé špatně vykládají, domnívají se třeba, že s právem vstupu na nějaký pozemek se tam mohou chovat jak chtějí. To pak vyhrocuje vztahy a druhá strana se zatvrdí.
Jsou pravomoci myslivců u nás dobře stanovené, nebo trochu přes míru?
Šálek: Mám názor, že pravomoci jsou v pořádku a záleží hodně na vlastnících, jak rozhodují. Pokud tak nečiní, tak se nemohou dovolávat práva. V opačném případě by vztahy nemusely být vyhrocené, vše je otázka přístupu. Obecná situace u nás vypadá situace tak, že existuje mnoho skrytých názorů a pomluv.
