Výročí prvního rozhlasového vysílání
Přesně před 83 lety, 18. května 1923, začal na našem území vysílat rozhlas. Československo se tak po Velké Británii stalo teprve druhou evropskou zemí, kde mohli lidé vysílání pravidelně poslouchat. K rozhlasovým počátkům tehdejší stanice Radiojournal se teď vrátíme. První pokusy o vysílání mluveného slova a hudby byly provedeny už krátce po konci první světové války. Trvalo to ale ještě několik dalších let, než se rozhlas dostal do éteru opravdu pravidelně.
První vysílání bylo zahájeno ze stanu ve Kbelích 18. května 1923 ve 20 hodin a 15 minut. Posluchači mohli slyšet i tato slova z úst první hlasatelky Míly Kočové.
Kočová: Halo, halo. Zde vysílací stanice Radiojournal ve Kbelích u Prahy.
Počátky vysílání ale nebyly nijak jednoduché. Kbelský stan rozhodně neposkytoval ideální podmínky pro technické zázemí ani pro účinkující. Navíc byl poměrně daleko od centra města, což komplikovalo účast prvních hostů ve vysílání.
Koníček: Asi 10 metrů vedle dřevěného domku s vysílačem, postavil tehdy Radiojournal si plátěný velký stan, ve kterém bylo vlastně naše první studio. Bylo to několik beden, dvě židle a vypůjčený klavír. Když hrozilo nebezpečí, že by někdy silnější vítr nám odnesl celý stan, anebo stalo se, že například do stanu jsme slyšeli, jak kolem štěkají psi, což rušilo produkci účinkujících, dostali jsme bývalou montážní dílnu ve dřevěném domku vysílače.
Vzpomínal na první působiště Radiojournalu rozhlasový technik Karel Koníček. Jednoduchá tehdy podle šéfa programu Miloše Čtrnáctého nebyla ani samotná organizace vysílání.
Čtrnáctý: Zákonité úpravy pro všeobecné vysílání tenkrát ještě nebylo. A tak jsme vysílali ze Kbel tak říkaje na černo.
Tehdy se také ještě o rozhlasu mluvilo jako o broadcastingovém vysílání. Slovo "rozhlas" se objevilo poprvé v Národních listech až v roce 1924. Program tehdejšího vysílání tvořila hlavně hudba, přednášky a odborné pořady. Průkopnické se ale staly hlavně sportovní přenosy. Jedním z nejslavnějších reportérů byl v této době Josef Laufer. 3. října 1926 reportoval první přenos z fotbalového utkání v Evropě a to mezi Slavií a Hungarií na pražské Letné. Tehdy byl ale Laufer mezinárodním tajemníkem Slavie a k reportování se dostal úplně náhodou.
Laufer: Vyhlédli si hlasatele, hlasatel nepřišel. A když nikdo z přítomných sportovních novinářů se nechtěl ujmout té opuštěné úlohy, nakonec to zbylo na mě. Přitáhli mě k mikrofonu, ačkoli jsem se bránil zuby nehty a odhlásil jsem šťastně asi půl zápasu. Druhou polovinu rozhlas nevysílal, takže posluchači se nedozvěděli ani konečný výsledek utkání a rozhlas vysílal nějakou hudbu. Posluchači se ale na věc dívali jinak, psali rozhlasu a vynutili si v pravém slova smyslu, že příští neděli se zase vysílala kopaná. A hlásil jsem to znovu.
Rozhlasové vysílání zažilo za více než 80 let své existence hodně změn. Od třicátých let sídlí stanice na pražských Vinohradech. V průběhu let přibylo vysílacích okruhů, postupně vznikala síť regionálních studií a několikrát se také změnil samotný název instituce. K původníku názvu Radiojournal se Český rozhlas vrátil až v devadesátých letech.
