Jak se lze jednoduše dostat do křížku se zákonem

5. červenec 2006
Pod kůži

Nový zákon o zaměstnanosti si na vlastní kůži vyzkoušeli už tisíce lidí. Zejména, co se týče přísného trestu pro všechny, kteří odmítají plnit úkoly Úřadu práce. Takzvané sankční vyřazení z evidence má být zbraní proti černé práci, ale také proti zneužívání podpory v nezaměstnanosti. Paní Jana z Orlové na Karvinsku se chovala přesně naopak. Byla aktivní a práci si sama našla okamžitě. Přesto ji úředníci označili jako problémovou a vzali jí veškeré peníze.

Martin Knitl: Paní Jana podepsala na Úřadu práce všechny dokumenty, řádně vstoupila do evidence, a protože chtěla pracovat, našla si tentýž den v Ostravě brigádu. Takovou, aby současně nepřišla o podporu v nezaměstnanosti. Jenže to už byl večer a neměla komu na úřad zavolat. Do toho ještě vstoupil víkend a tak se úředníci dozvěděli o pracovním poměru paní Jany až s několikadenním zpožděním. Ona sama říká, že nevěděla, co má dělat.

Jana: Žádat kontakt jako co se týče telefonu nebo tak, to vůbec. To mi dali až později.

Martin Knitl: Nakonec s ní Úřad práce zahájil správní řízení, vyřadil ji z evidence a ona nedostala ani korunu.

Jana: Bylo to hrozné, protože ta představa, že nemáte z čeho platit nájem a za co být živa, bylo to hrozné.

Martin Knitl: Potíž byla i v tom, že brigádu si paní Jana dohodla ústně, což je u nás stále ještě nezažitý právní akt. Takže písemný doklad o této dohodě měla až později. Jednatelem ostravské agentury, u které si brigádu domluvila, je Radovan Burkovič. Je přesvědčen, že zbytečně byrokratický přístup nakonec paní Janu skutečně dostal do situace velkého hříšníka, i když jednala v dobré víře a chtěla prostě pracovat. U jejího prohlášení, že nepracuje a u dohody o brigádě, je totiž stejné datum a nikoho už nezajímá, že mezi tím bylo několik hodin.

Radovan Burkovič: Protože zatímco my přemýšlíme v minutách, hodinách, Úřad práce v dnech a týdnech. Takže z papírů jasně vyplývalo, že paní se zavázala v ten daný den, že nikde nepracuje, a proto bude pobírat podporu a současně pracovala.

Martin Knitl: Úřad práce se brání, že zákon je zákona a že paní Jana rozhodně mařila takzvanou součinnost. Řekl nám to ředitel Úřadu práce v Karviné Jiří Montág.

Jiří Montág: Každý je poučován při každé návštěvě, že i když se taký případ stane, tak jakýmkoli způsobem to má sdělit Úřadu práce. Například pošle telegram nebo pošle esemesku nebo zamailuje. Oni mají pokyny, kde má telefonní čísla, kde má mailové adresy, kde má i mobilové čísla.

Martin Knitl: Jenže paní Jana nic o žádném číslu zpočátku nevěděla, aspoň to sama říká. Tento spor zřejmě nevyřešíme, protož není možné nahlédnout do osobních dokumentů uchazečů o práci. V každém případě ten, kdo si přečte zákon o zaměstnanosti, pochopí, že před nástupem třeba na brigádu musíte úřadu toto věc doložit. Paní Jana proto počkala na nutné dokumenty a podle svých slova ani netušila, že se má někam posílat telegram. Jednatel pracovní agentury si myslí, že zákon by měl být účinnou zbraní, ale proti někomu úplně jinému.

Radova Burkovič: Podle našeho názoru nebylo to porušení rozhodné skutečnosti. To znamená toho, co je závažné. Bylo to prostě vybočení a vybočení, které pramení prostě z technických nedostatků zákona. Takhle se měli k tomu klientovi postavit a ne ho vyřadit z evidence, jak to nakonec dopadlo.

Martin Knitl: A podobně i paní Jana.

Jana: Kdyby byli možná trošku víc ohleduplní k lidem.

Martin Knitl: Nakonec pro ni všechno dobře dopadlo. Zaměstnavatel si ji vzal i přes její škraloup na Úřadu práce a ona se už nemusí dále zadlužovat. Nabízí se dobrá rada - na Úřadu práce dávejte dobrý pozor, co podepisujete a ptejte se, co přesně nesmíte udělat, abyste nepřišli o podporu. I vy tedy musíte zvolit byrokratický přístup.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: mrk
Spustit audio

Více z pořadu