Různé druhy alergií

Petr Panzner: Já musím přiznat, že nevím přesně, z čeho se podlahy laminované vyrábí. Ale faktem je to, že může být alergen na formaldehyd. Myslím si, že formaldehyd může být obsažen v nábytku, takže asi i v podlaze.

Takže není to ani úplně vyloučeno. Co by měla ta posluchačka, pokud má takové podezření, udělat?

Petr Panzner: V každým případě vyšetření alergologem. Dá se testovat formaldehyd, takže pokud je to tato složka, tak by se to mělo odhalit. Pokud je to něco jiného. Asi by tam záleželo i na informaci, z čeho ta podlaha je konkrétně. Nějaké složení nebo podezření na ty látky.

Můžou si vzít sebou kousek do ordinace.

Petr Panzner: No to ne. Spíš se informovat u výrobce, z čeho to je?

Další posluchačka se ptala na to, jestli může být s alergií astmatem spojené nadměrné pocení. S manželem jsou alergici, astmatici. Před nedávnem prodělali zápal plic. Od té doby mají potíže s dýcháním a právě s nadměrným pocením. Souvisí to nějak?

Petr Panzner: Ne, ne. To není typický znak astmatu. Samozřejmě v tom organizmu může nakonec souviset všechno se vším. Ten organizmus funguje jako celek. Ale v podstatě asi se to nedá takhle říci. Zase by to chtělo individuální rozbor.

Další dotaz se týká zvířat. Rodina se dvěma dětmi. Obě mají alergie. Jedno pouze na pyly a druhé na pyly, prach a mléčné výrobky. Mají doma psa, kočku, křečka. Alergologické testy na zvířata vyšly dětem negativně, ale rodiče se bojí, jestli přece jenom ta zvířecí srst není problémem?

Petr Panzner: V každém případě já si myslím nebo nejenom já, je to obecný názor, že v domácnosti u alergiků by neměly být přítomny zvířata. Pokud možno ani jiné alergizující látky. To znamená ten režim by měl být protialergický. Týká se to prachu, týká se to roztočů a samozřejmě ta zvířata by neměla být přítomna.

My jsme mluvili o tom, že zhruba čtvrtina populace se trápí alergiemi a že jejich počet roste. Souhlasíte s tím? Odpovídejte zhruba ty údaje.

Petr Panzner: Určitě. Dokonce ty odhady se liší a dokonce se někdy hovoří o třetině populace, která ty dispozice má, případně nějaké potíže. Když se zaměříme třeba na alergickou rýmu, která je asi nejčastějším onemocněním. Tak to je určitě těch 15 až 20 % populace.

Je to tak, že odolnost organizmu ubývá? Že jsme choulostivější?

Petr Panzner: Asi to nesouvisí zase přímo s tou alergií. Ta alergie je trochu jiná odezva toho imunitního systému. Reaguje prostě jiným způsobem. Nemusí to přímo znamenat sníženou odolnost proti infekcím. Ale je to obojí. Obojí jakási dysfunkce nebo špatná funkce imunitního systému.

Já se vrátím ještě k posluchačským dotazům. Jaká je první pomoc u alergika na hmyzí bodnutí, kterého například píchne včela a on se začne dusit?

Petr Panzner: Ti alergici naštěstí většinou o tom ví, že jsou alergici. Něco už prodělali v minulosti, nějakou reakci a už jsou vyšetřeni. Mají u sebe nějaké léky. V těch nejzávažnějších případech to bývá autoinjektor, který se dává pacientům skutečně ohroženým. To znamená závažnou reakci s rizikem třeba i úmrtí. Pokud je to člověk, který jako nikdy tu alergickou reakci neprodělal. Je to teda překvapivá situace, no tak tam bohužel se toho moc nezmůže. Je třeba provést standardní resuscitaci, pokud je to nějaká těžká reakce. Jako nic specifického asi poradit nelze.

Než se rozloučíme. Přece jenom tady mám ještě jeden, takový úsměvný, dotaz posluchače Petra z Olomouce. Existuje alergie na osoby? Může si v sobě někdo vypěstovat opravdové alergické reakce třeba na nějakého neoblíbeného politika?

Petr Panzner: No tak to je samozřejmě alergie v přeneseném slova smyslu. Já věřím tomu, že je to dost časté, ale mluvíme-li o alergii v tom medicínském slova smyslu, tak to asi je něco jiného.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.