Nebezpečí pasivního kouření

Hammondová: Kouř cigarety obsahuje tisíce chemikálií. Nejméně 60 z nich jsou těžké karcinogeny, látky způsobující rakovinu. Zjistit, jaké množství těchto látek se při pasivním kouření, nejčastěji při pobytu v zakouřených místnostech, do těla nekuřáků dostane, je velice obtížné. Dým, který kuřák nasává přímo do plic se významně liší od toho, který pouze odchází z hořící cigarety. Hlavní proud kouře vdechovaný kuřákem vzniká při daleko větší teplotě, než takzvaný proud vedlejší, stoupající od cigarety na popelníku. Je to vidět třeba na její špičce - při vtahování kouře je konec rudý a v klidu šedivý. Liší se i obsah kyslíku v jednotlivých proudech.

Říká profesorka Katrin Hammondová z Univerzity v Berkeley, Kalifornie. Nikotinu se dostává do plic kuřáka, při jednom vdechnutí, dvakrát menší množství, než u kuřáka pasivního. Ten také vdechuje 100 násobně více těžkých karcinogenů. Pokud člověk stráví 4 hodiny v zakouřené místnosti, dostává se mu do těla tolik nikotinu, jakoby vykouřil čtvrtinu cigarety. Prudce jedovatých látek inhaluje jako ten, který za stejnou dobu vykouří 10 cigaret. V České republice umírají podle doktorky Evy Králíkové na následky pasivního kouření stovky lidí ročně.

Králíková: Pasivní kouření je také částečně příčinou syndromu náhlého úmrtí dítěte. Ten také souvisí s kouřením matky v posledních 3 měsících těhotenství.

Pasivním kouřením jsou nejvíce ohroženi zaměstnanci barů a restaurací.

Králíková: Zákoník práce ve svém paragrafu 133 zajišťuje nekuřácké pracoviště a to i servírkám nebo číšníkům. Zákon 37 z roku 1989 zakazuje kouřit v restauracích po dobu podávání hlavních jídel.

V Kalifornii je kouření zakázáno na všech pracovištích, tedy i v barech a restauracích. V českých zařízeních tohoto typu se podle profesorky Hammondové upřednostňují zájmy hostů před zdravím zaměstnanců.