Operace očí

25. říjen 2002
Pod kůži

Metod, kterými se dají oční vady odstranit je víc. Začneme moderním způsobem - laserovou metodou, které se říká Lasik. Používá se u krátkozrakosti od púl do deseti dioptrií, u dalekozrakosti od nuly do pěti dioptrií a stejně tak u astigmatismu, tedy u nepravidelně zakřivené rohovky.

Host (Josef Hycl): Podstatou je, že pomocí laseru vyměníme zakřivení přední plochy oka, rohovky a tím vlastně nahrazujeme ty dioptrické pomůcky, jako jsou brýle a kontaktní čočky. Jestliže ta vada je vyšší, to znamená u krátkozrakosti zhruba na deset dioptrií, u dalekozrakosti nad pět a u velmi vysokého astigmatismu už to tím laserem nejsme schopni ovlivnit a musíme použít metodu jinou.

Moderátor (Vlasta Valentová) Říká primář oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 2 Josef Hycl. Podle něj laserové operaci předchází jen běžná oční vyšetření.

Host (Josef Hycl): Co se týče té vlastní přípravy na zákrok, tak ta není nijak zvláštní, pacient pouze dostane několikrát kapky, které dokonale znecitliví povrch oka a u některých těch laserových metod ještě rozšiřujeme zorničku, protože součástí toho laserového přístroje je tak zvaný tracer neboli sledovač, který sleduje oko při jeho pohybu. Pacient se nemusí bát, že když okem při zákroku pohne, takže nějak ten zákrok pokazí a ty moderní tracery, které jsou schopny sledovat to oko čtyřitisícekrát za vteřinu, potřebují k tomu širokou zorničku, takže my ji před zákrokem rozšiřujeme pomocí kapek.

Moderátor (Vlasta Valentová) Častým dotazem lidí je to, jestli tato operace laserem bolí?

Host (Josef Hycl): Nebolí to, ale samozřejmě to je zážitek takový neobvyklý, zvláštní, většina lidí je poměrně nervózních, rozrušených, takže my, třeba když se někdo se necítí zrovna dobře, tak dáváme jim nějakou tabletku na uklidnění, snažíme se navodit takovou příjemnou atmosféru, ale asi to není prožitek, který bychom chtěli mít každé odpoledne ale bolesti se pacient určitě bát nemusí.

Moderátor (Vlasta Valentová) Další předností laseru je to, že pacient zhruba po půl hodině od operace po lékařské kontrole už může odejít domů. Primář Josef Hycl z každodenní praxe říká, že tato metoda je bezpečná, proto se také na rozdíl od minulosti mohou dělat operace na obou očích zároveň. A komplikace? Snad jen tyto.

Host (Josef Hycl): Jednou z takových komplikací je, že se může někdy pod tu povrchní vrstvu, kterou vlastně my na tom oku seřezáváme a pod ní děláme ten laser, mohou vrůst epitelové buňky, takže my třeba za týden ten lalok odklopíme a vyčistíme. To vzniká, já nevím, tak u jednoho z padesáti, ale je to komplikace, kterou my umíme bez problému řešit, znamená to, že ještě jednou k nám ten pacient musí přijít. A pak je další komplikace a to u lidí, kteří mají opravdu velký počet dioptrií, někde na hranici té schopnosti toho přístroje, někdy těch osm, deset dioptrií, se může stát, že potom zákroku tam třeba půlka, tříčtvrtka zůstane a my potom provádíme opakovaný zákrok, zhruba měsíc až tři měsíce po tom zákroku odklopíme ten rohovkový lalok, doplníme laserový zákrok, přiklopíme zpátky a je to vyřešeno.

Moderátor (Vlasta Valentová) Tam, kde laser nestačí, se používá tak zvaná nitrooční refrakční metoda. Vysvětluje opět primář Josef Hycl.

Host (Josef Hycl): Provádíme operaci, kdy neměníme zakřivení rohovky, ale zavádíme nějaký optický element, nějakou čočku, trvale dovnitř do oka. A to můžeme buďto dělat tak, že vyjmeme vlastní lidskou čočku, kterou máme každý v oku a která se někdy vyndává v souvislosti s tak zvaným šedým zákalem, takže my i u člověka, který nemá šedý zákal tuto čočku vyjmeme a nahradíme ji jinou novou čočkou z umělé hmoty u které dokážeme spočítat tu její dioptrickou hodnotu tak, aby nahradila jak tu lidskou čočku, ale zároveň aby nahradila i ty dříve potřebné brýle. Nebo je další postup, kdy tu lidskou čočku tam necháváme, ale dopředu do oka, vlastně mezi rohovku a duhovku, tam je takový prostor - přední komora oční, umístníme další čočku, která opět nahrazuje brýle.

Moderátor (Vlasta Valentová) Další operací je šedý zákal. Možná, že mnoho lidí ani neví, jak časté je to onemocnění. Podle primáře Hycla je to nejčastější operace prováděná u nás u lidí nad šedesát pět let věku. Podstupuje ji ročně půl procenta naší populace. Šedý zákal se ovšem laserem operovat nedá. Často se to zaměňuje, ale je to ve skutečnosti ultrazvuk.

Host (Josef Hycl): Speciálním ultrazvukovým drtičem se vlastně ten šedý zákal rozdrtí dá se říci na prach nebo na nějaký roztok a ten se tenkou sondou odsává, takže ta celá operace toho šedého zákalu se provádí otvorem jenom o velikosti tří milimetrů a zase tím malým otvorem se dá do toho oka vložit ta nová čočka, která je z měkkého materiálu, dá se svinout, tím malým otvorem se vloží do oka a ona se tam rozvine do toho potřebného průměru o velikosti šest až šest a půl milimetru, takže vlastně je ten pacient je potom plně zrakově rehabilitován a vidí opět dobře jako za mlada.

Moderátor (Vlasta Valentová) A pak je tu zákal tak zvaný zelený. Podle lékařů odborně glaukom. To není zákal v pravém slova smyslu. Zakalení způsobuje v oku zvýšený nitrooční tlak a ten postupně poškozuje zrakový nerv a zraková ostrost tím klesá. I když laserový zákrok u malého procenta existuje, nejúčinnější metodou u většiny pacientů jsou kapky, které si člověk stále musí do oka kapat. Pokud by to nestačilo, pak je na řadě operace. A závěrem ještě otázku, jak je to s placením těchto očních operací? Ne každou operaci totiž pojišťovna zaplatí. Takže zdravotní pojišťovny platí veškeré operace šedého zákalu, glaukomu, neboli zeleného zákalu a operace čoček. Ovšem korekce zraku, tedy dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus pojišťovny běžně neplatí. Takové oční vady se totiž dají většinou korigovat brýlemi. A navíc operace jsou poměrně drahé. Kolem dvaceti tisíc korun za obě oči. Jsou tu ale i výjimky.

Host (Pavla Kyjovská): Pokud se jedná o nějaké specifické zdravotní indikace, většinou je to samozřejmě po schválení revizním lékařem pojišťovny a je to v případech, kdy ošetřující lékař napíše na tu žádanku o to schválení, že se jedná zrovna o ten astigmatismus, čili tu určitou poruchu zakřivení té rohovky, případně, že se jedná o rozdílnou výši dioptrií na obou očích, čili to je taky indikace u které se zvažuje pak ta úhrada ze zdravotního pojištění a pak je to výše počtu dioptrií, které jsou u té krátkozrakosti nebo dalekozrakosti. Obvyklá výše těch dioptrií je osm, devět dioptrií na tom každém oku.

Moderátor (Vlasta Valentová) Říká Pavla Kyjovská ze Svazu zdravotních pojišťoven. Nezáleží tedy ani na zdravotnickém pracovišti, které takovou operaci provádí, ani na způsobu a technice operování. Vše je stanoveno v sazebníku výkonů. V určitých případech se tedy pojišťovna na základě zmíněných podmínek rozhodne, jestli uhradí celou částku za operaci, anebo vůbec nic. U některých očních diagnóz ale pojišťovny část výkonu zaplatí.

Host (Pavla Kyjovská): Tam se spíš jedná o úhradu nesamotného toho výkonu a o úhradu materiálu, který je k tomu spotřebováván a nejčastěji v těch očních operacích se jedná o implantace čoček, čili tam ta spoluúčast pacienta je na té ceně té čočky.

Moderátor (Vlasta Valentová) Platí ale, že mezi různými pojišťovnami mohou být odlišnosti.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: mkp , vva , spr
Spustit audio

Více z pořadu