Kdo může za povodně ve Veselí nad Lužnicí

Povodeň ve Veselí nad LužnicíFoto: Filip Víšek

Veselí nad Lužnicí je nejvíce postižené jihočeské město. Řeky Lužnice a Nežárka vyplavily na 250 domů, o střechu nad hlavou přišlo přes tisíc lidí, což je vlastně pětina města. Už minulé povodně ukázaly, že voda se ve Veselí drží dlouho. Lidé, kteří se zatím jenom bezmocně dívají na své zatopené domy, mají tedy dost času přemýšlet o tom, jak se to vlastně mohlo stát, a tak vznikají dohady, teorie i fámy. A je možné, že i v jiných zaplavených obcích lidé přemýšlejí podobně.

Ve Veselí nad Lužnicí zatím lidé nemohou začít s likvidací škod. Stojí tak na břehu jezera, ve kterém jsou jejich domy, a hledají viníky. Mají hned několik teorií, proč je Veselí pod vodou. Teorie první - obchvat kolem města. 

"Tady dole ten obchvat, ten nás drží. My jsme tady vlastně jako takový rybník," říká jeden z občanů. 

"Nikdo se nepoučil z toho, že minule to tady dělalo hráz, že měli udělat nějaký průtok, a teď tam stojí voda. Pět mostů vodu pouští a jeden most pouští dole, takže tam to nestačí," přidává svůj názor další. 

"Oni tvrdí, že to stačí. Já si myslím, že to nestačí," doplňuje třetí obyvatel Veselí nad Lužnicí. 

Může silniční obchvat za to, že se ve Veselí nad Lužnicí drží velká voda? To je otázka pro ředitele Silnic a dálnic Jihočeského kraje Zdeňka Šnajdra. "Okolí, které tam je, kde je vyrovnaný terén, znamená, že pokud se zvedne hladina vody víc než na stoletou vodu, k určitému zatápění může dojít. Ale jinak technicky i provozně je všechno v pořádku. Je tam jeden malý mostek a současně jedna velká propust, která má za běžného provozu vyrovnávat hladinu vody. Zatím nechastáme žádné změny, které bychom v tomto úseku měli provádět, protože to máme spočítané tak, že pokud by nedošlo k přelití od řeky do tohoto území, že by to tyto dva objekty měly vzít." 

Teorie druhá - domy stojí v záplavové oblasti. 

"Za bolševiků orná půda měla přednost. A vždycky se využívaly parcely, kde bylo nějaký místo ve městě, tak tam se stavělo. Bývalé řečiště, bažiny se zavážely a na tom se pak stavělo," myslí si jeden z místních. 

"Já dostal povolení v červnu 1989. A kdo o tom rozhodoval? Tady se stavělo v podstatě, co jsme tu my noví, tak od roku 1989 do 1992. Dva sólo domky, čtyři dvojdomky a jednapadesát řadových domů," popisuje majitel vytopeného domku. 

Kdo mohl dát stavební povolení do záplavové oblasti? To je otázka pro starostu Veselí Nad Lužnicí Petra Hynka: "V minulosti se vydávala stavební povolení i do zátopové oblasti. Nebyla dostatečně známa hladina takzvané stoleté vody, aby se aspoň obytné místnosti mohly zrealizovat tak, aby nebyly zasaženy. V novodobé historii města už se třeba vědělo, tady je zátopová oblast, stavební úřad řekne: ano, můžete v té oblasti stavět, ale musíte nad úroveň stoleté vody. Úřad má povinnost na to upozornit, říct jak to je, ale legislativa v té době to neumožňovala, aby něco mohli zakazovat." 

Teorie třetí - za vše mohou rybáři. 

"Na deset let kapry zadarmo pro Veselí za tuhletu parádu. Vysoký stav vody se udržoval kvůli tomu, že bylo příliš mnoho ledu, rybníky jsou přeplněné rybami, tudíž aby měly kyslík, tak musí držet vysoký stavy. Rybniční soustava tady nebyla určená na ryby. Ta byla původně určená k tomu, aby zachytila vodu, která tady vznikla," zlobí se obyvatel Veselí. 

Pustili rybáři na lidi vodu? To je otázka pro Jana Hůdu, ředitele akciové společnosti Rybářství Třeboň: "Nádrže vznikly pro ryby, a proto se jmenují rybníky. Ale každý rybník má svoji kapacitu. První kapacita, jí říkáme akumulaci, kdy má nějakou hladinu vody, a druhá možnost je, kolik vody tam schováme navrch, tomu říkáme retence. To má svoje ohraničení, ale jestliže nám přiteče tolik vody, že už je ohroženo těleso hráze, proto tam taky máme bezpečnostní přelivy, abychom si nemohli s tou vodou dělat, co chceme, tak ta voda prostě musí odtéct. Kdyby neodtekla, hrozí mnohem horší věc pro všechny lidi pod hrázemi, a to je destrukce hráze. A pak přijdou pohromy, který by byly mnohonásobně vyšší a mnohonásobně horší pro lidi, než je to teď. Takže žádný rybář nemá radost z toho, že někde někoho vytopí, že si přidělává problémy, starosti. Určitě nikomu nikdo nechce škodit."