Milan Richter, pražský radní pro kulturu - o protestu proti grantovému systému pro pražská divadla, dotacích na vstupenku i o nejdražším představení v Arše

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Sešli se kvůli vám a vaší politice stovky lidí tady v Praze na Mariánském náměstí. Sešlo se zhruba třináct tisíc podpisů pod peticí na záchranu pražské kultury. Máte z toho dobrý pocit?

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Víte, tak to, co jsem viděl, to byly dvě skupiny zástupců kulturní veřejnosti, kteří v zásadě bojují o peníze hlavního města Prahy, o veřejné prostředky a debata byla aspoň z mého pohledu a celou tu dobu ta debata, co se vede, tak bohužel není o uměleckých hodnotách, o kultuře, ale o penězích.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Co to znamená? Ten zásadní spor, který já jsem nazval principiální kulturní spor je podle vás jiný spor?

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Jedná se, jde prostě divadelníkům o peníze. To je hrozně jednoduché. Víte, město fakticky dává do kultury jeden a půl miliardy korun. Do toho jsou započítané zoologické zahrady, planetária a tak dále. Ale když vezmeme jenom divadla a ostatní žánry, tak je to šest set šedesát milionů korun každý rok. Z těch šesti set šedesáti milionů jenom na divadla jde čtyři sta dvacet sedm milionů. A paradoxem možná je, že Praha má devadesát osm divadel, a těch čtyři sta dvacet sedm milionů konzumuje pouze osmnáct z nich. Osmdesát divadel dostává nula peněz a žijí, přežívají, fungují, nemají s tím problém. Co by každý čekal? Ten, kdo podepsal tu petici, tak si by si každý řekl: No, víte, to jsou určitě ti, co nedostávají ani korunu. Omyl je, nebo opak je pravdou. Ty podpisy jsou právě těch, kteří dostávají tu půlmiliardu. V praxi to znamená, že průměrem to je pětadvacet milionů na divadlo, to znamená, každý z těch ředitelů, každý z těch majitelů se ráno probudí a každého prvního měsíce má na účtě dva miliony korun a ty musí utratit, nebo ty utrácí.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
A proto se tady ty dvě skupiny, které dohromady čítaly nějakých pět set lidí dnes ráno na Mariánském náměstí před magistrátem sešly?

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
My jsme aktualizovali systém rozdělování peněz, ten systém oproti minulému roku zaznamenal významný posun v objektivitě ke spravedlnosti, v rozdělování prostředků a ti, kteří byli zvyklí konzumovat a dostávat těch skoro půlmiliardy, tak těm se to nelíbí a samozřejmě ti, kteří chápou, že ta spravedlnost je někde jinde a rozdělovat by se mělo možná objektivněji, tak ti přišli ten systém podpořit. To je jednoduchá věc.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Tak pojďme se, pane radní Richtere, bavit o tom systému rozdělování veřejných peněz asi zejména pro pražská divadla, teď s dovolením ponechme, řekněme, ostatní kulturní stánky stranou pro tuto debatu. Ti, kdo nejvíce protestují proti takto nastavenému systému, jsou zejména divadla, která jsou městskými příspěvkovými organizacemi. Je nějaký důvod, proč by těch osm městských divadel právě proto, že jsou městská, jsou zřízena městem, jsou spravována v podstatě městem, neměla mít zajištěn přísun peněz právě od města?

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Je nutno říci, příspěvkové organizace jsou reziduem socialismu. V roce 2001 zastupitelstvo schválilo transformaci, transformací rozumějme přerod do jiné firmy společnosti. Jsou to většinou obecně prospěšné společnosti, a zařazení těchto společností do grantového řízení. Systém, který je nastaven, je o jedné jediné věci. Vy o grantech a o penězích, které jdou do divadel a do celé kultury, rozhodovali odborníci. Jsou z toho naprosto vyňati politici. Grantová komise je ryze odborná a samozřejmě má svá kritéria a tyto divadla jsou naprosto mimo těch pravidel. Oni nejsou zkoumány vůbec podle umělecké hodnoty. Oni prostě každý rok přijdou na magistrát, a dostávají peníze na ruku, pro vaši představu, je to dvě stě sedmdesát milionů korun ročně. Bez jakékoliv kontroly.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Tak ale vy říkáte, že příspěvková organizace, byť dneska, je reziduem socialismu, tak pojďme tedy k jednomu příměru, který vám se možná bude zdát přitažený za vlasy. Já ho přesto použiju. Národní divadlo je státní příspěvková organizace. Je také reziduem socialismu?

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Já si myslím, že jak stát, tak i město by si mělo nechat samozřejmě takovou výkladní skříň kultury, když to řekneme, nebo rodinné stříbro, v případě státu je to národní divadlo, což já plně respektuji a podporuji a v případě města to bude vinohradské divadlo, to bude metropolitní scéna, kterou město si ponechá a bude ji velmi významně podporovat.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Jinými slovy, město se rozhodlo, že tou výkladní skříní, kterou bude plně podporovat, prostě těch osm městských divadel nebude?

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Město bude dále vlastnit Vinohradské divadlo a divadlo Minor jakožto dětské divadlo. Zbytek osm divadel projde tou transformační změnou. Ještě je nutno říci, že z těch osmi divadel se bouří pouze šest.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Ta zbylá dvě už jsou transformována?

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Nejsou transformována. Ty to čeká a nebojí se toho. Víte, tato divadla se bojí pouze jediné věci, že, protože oni mají garantováno,že dostanou sto procent příspěvku, takže o penězích to není. Oni jenom budou začleněni do grantového systému, dostanou čtyřletý grant a jednou za čtyři roky musí přijít před odborníky, před tu grantovou komisi a musí obhájit svoji uměleckou hodnotu, aby peníze dostali. Toho se bojí? Oni se prostě obávají, řekněme, té umělecké soutěže. Tady nejde o tržní soutěž, ale o uměleckou soutěž.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Když říkáte, pane radní, že se obávají umělecké soutěže, tak podle toho, co říkáte, by to znamenalo, že ta divadla, která budou transformována, opravdu nemají čeho bát, protože ta situace je pro ně z finančního hlediska úplně stejná jako například před rokem anebo před dvěma lety. Takto to opravdu bude? Bude úplně stejná nebo tam do toho padají určitá jiná kritéria?

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Ne, takto to je, a je to schváleno zastupitelstvem z roku 2001.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
A co to kritérium anebo, řekněme, ten příspěvek, který je nazván příspěvkem či dotací na vstupenku, to je přece nóvum?

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
To máte naprostou pravdu a takhle, když ta divadla dostanou čtyřletý grant ve výši příspěvku, tak oni nad rámec těchto grantů mohou žádat o dotaci na prodanou vstupenku. To jsou vlastně peníze plus. Oni na tom budou lépe. Než jsou dnes. Co se týká financí. Víte, dá jim to uměleckou hodnotu, přece umělci vždycky prahli po umělecké, tedy umělecké svobodě. Dá jim to uměleckou svobodu. Budou moci dělat, co chtějí. Já se velmi divím tomu, že nechtějí transformovat, nebo respektive nedivím. Pro ně je to takto pohodlné, každý rok přijdou, nikdo se jich neptá, na to, jakou uměleckou hodnotu mají, jakou kulturní službu vlastně poskytují městu. A dostanou a hovořme v konkrétních částkách Městská divadla pražská padesát milionů korun ročně, Divadlo Karlín sedmdesát milionů korun ročně, Divadlo V Dlouhé dvacet milionů a takhle můžeme pokračovat dál. Pozor, to jsou příspěvky, to je vlastně ztráta toho divadla.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
A zároveň ztráta města z vašeho pohledu?

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
No, jsou to peníze, které jsou veřejnými prostředky a jestli budou použita na kulturu nebo na chodníky nebo na zdravotnictví, tak samozřejmě jsou to pořád stejné prostředky. Já se domnívám, že je nutno zachovat stejnou výši finančních prostředků, které plynou do kultury, ale řeknu ještě pár čísel. Do roku 1996 hlavní město nepodporovalo nebo nedávalo na granty ani korunu. A divadla bez problémů fungovala. V roce 1996 zastupitelstvo dalo prvních šestnáct milionů korun. V roce 2000 to bylo třicet tři milionů korun, v roce 2003 už to bylo devadesát milionů korun, a letos to je dvě stě osm milionů korun, příští rok to bude čtyři sta osmdesát pět milionů korun, které budou rozdělovat odborníci na grantech. Ta křivka je prostě, ta vzrůstá každým rokem, ono to totiž takto nejde donekonečna, protože to by ten systém zkolaboval. Prostě peněz je pouze omezený balík, ale jak říkám, je potřeba srovnat v tom systému srovnat podmínky pro všechny žadatele, pro všechny uchazeče a srovnávat je podle té umělecké hodnoty. A říkám, jsou z toho vyňati politici, jsou z toho vyňati úředníci. Rozhodují pouze odborníci.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Vyjma jednoho úředníka, který je předsedou negrantové komise a to je shodou okolností váš kolega ze zastupitelstva, ale dobrá.

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
To je pravda. Ale ten nemá právo hlasování, ten čistě svolává grantovou komisi, protože musí tam být nějaký koordinátor těch osob.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Tak dnešních Dvacet minut Radiožurnálu věnujeme situaci v pražských divadlech a vůbec na pražské kulturní scéně. Mým hostem je pražský radní pro kulturu a člen ODS Milan Richter. Když hovoříme o tom, jakým způsobem pozmění situaci pražských divadel ten nově nastavený grantový systém a i ta nová konstrukce dotace na vstupenku. Podle vašich dřívějších vyjádření, pane radní, je dotace na vstupenku na prodanou vstupenku, určitou provozní jistotou, po které městská divadla volají. Proč by měla být?

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Dotace na prodanou vstupenku vzešla z jednání s kulturní obcí v minulém roce, za a) je to přímá podpora diváka. To znamená, vedle preferencí diváků, tam kam lidé chodí, protože kultura by měla býti pro lidi, tak tam kam chodí, tak dnes každý divák ví, že dostává od města ten, kdo si vstoupí vstupenku, dostává čtyřicet jedna korun. Nebo v zásadě ten příspěvek dneska na tu vstupenku je čtyřicet jedna korun. To je první věc. Druhá věc, žadatelé volali po nějaké jistotě, protože granty ty nejsou automatickým nárokem. To není automatické, že je každý dostane, je to na té grantové komisi. Oni říkali, ale my musíme něčím svítit, topit, musí téct voda. My nemáme vůbec žádnou jistotu. A toto jsou peníze, které jim tu základní jistotu provozu, to nemá s uměleckou hodnotou ještě nic společného, základní jistotu provozu dávají.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Dodejme k tomu jen fakt, že ta konstrukce dotace na prodanou vstupenku tvoří čtvrtinu peněz vyhražených na pražská divadla.

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
V tuto chvíli je to padesát milionů korun, což v dnešním systému nebo v systému roku 2008, který už je vlastně za námi, bylo dvacet pět procent, pokud to číslo zůstane stejné na příští rok, protože my dnes už hovoříme o rozdělování grantů na rok 2009, tak to bude pouze deset procent.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Tak a teď pojďme k jednomu konkrétnímu příkladu, který jsem s dovolením vybral já a který by měl či neměl podpořit vaši tezi o tom, že právě dotace na vstupenku je tou provozní jistotou pro pražská divadla ať už jakákoliv. Divadlo, které hraje alternativu, slouží jako, řekněme, studijní prostor pro nějaké nové divadelní směry. Slouží k experimentům, například Divadlo Alfréd ve dvoře. Získalo v letošním roce v rámci dotace na vstupenku padesát sedm tisíc sedm set korun. Tak se ptám, jestli toto je ta provozní jistota?

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Nevím, zda je to provozní jistota. Jsou to určitě jasné peníze, které toto divadlo obdrželo.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Tak můžeme to odvázat od ceny za elektřinu v jednom bytě.

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Počkejte, grantová komise Alfrédu ve dvoře přiřkla padesát sedm tisíc, které vzešly z prostého výpočtu, ale o tom to přeci je. Tak pokud Alfréd ve dvoře neměl více návštěvníků, ono je to malé divadlo, já chápu, že to je pro ně problematické, ale za normálních okolností by neměli ani tu jistotu, že dostanou aspoň těch padesát sedm tisíc. Je zvláštní, že ostatní menší divadla dostávaly mnohem více peněz, tak je to o té preferenci těch diváků a ptejme se někde jinde, proč je to jen padesát sedm tisíc?

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Tak já se zeptám přímo vás, pane radní.

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Víte, já nejsem členem grantové komise.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Já vím, a myslím, že to vědí i posluchači Českého rozhlasu. Ale zeptám se jinak, jestli vůbec město Praha chce, aby tady za veřejné peníze existovaly právě ty prostory, které apriori netáhnou diváky. To prostě nejsou ty majstrštyky, které budou plnit ty sály, ale vychovává to nové umělce. Možná to rozvíjí nové směry, jsou to prostě experimentální prostory.

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Naprosto s vámi souhlasím.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Já jsem nic netvrdil, já se ptám, jestli to vůbec Praha chce.

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Chce, samozřejmě to Praha chce, a proto, řekněme tu moc o rozhodování o penězích dala do rukou odborníkům. A pokud odborníci řeknou: Ano, to je ta alternativní scéna, to je něco, na co by měl Pražan chodit, a třeba vychovává to diváka, tak by měli dát ty peníze. Ptejme se grantové komise, proč jim více peněz nedala.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Můžeme se jindy ptát grantové komise, na druhou stranu, protože jste radní pro kulturu, tak jste stejně jako já četl určitě veškerá odůvodnění právě při grantovém řízení na rok 2008. Tam se velice často objevuje u některých divadel věta: Toto divadlo nepatří k páteřním pražským divadlům, nebo nepatří mezi hlavní pražská divadla. Mimochodem je to například u divadla Semafor, tak mě čistě osobně jako člověka to překvapilo. Vás by to nepřekvapilo?

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Mě to překvapuje také, ale je to, řekněme, dotaz na grantovou komisi. Také divadlo Semafor vlastně vzneslo kritiku nebo pan Suchý byl jeden z těch, kteří podepsali tu petici. Co se týká divadla Semafor, tam je to jednoduché. Divadlo Semafor bylo vytopeno, bylo to právě město, které podalo panu Suchému pomocnou ruku a za městské peníze nákladu padesáti milionů korun bylo opraveno divadlo na Praze 6 za nekomerční nájem pronajato panu Suchému a doposud pan Suchý dostával každý rok osm milionů korun, což je každý měsíc šest set šedesát šest tisíc korun. Dnes přišel, aby vyjádřil svůj názor a je nespokojen, protože grantová komise mu dala měsíčně už jen tři sta šedesát tisíc nad rámec toho, že tedy standardně prodává lístky a standardně podniká, protože to je eseróčko, je to jeho divadlo, je to soukromá společnost. Dostává někdo jiný nějaký jiný podnikatel v jiné sféře peníze? Na to ať si každý odpoví sám.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
To si určitě odpoví. A potom ještě jeden poslední konkrétní příklad. Zeptám se, jestli spatřujete nějakou logiku v tom, že podle toho nového systému, který byl použit v tomto roce a v té konstrukci dotace na vstupenku, dostal druhou nejvyšší platbu, a to je zhruba čtyři a půl milionu, Muchovo muzeum, to znamená, muzeum, které je zřízeno společností, která kromě jiného i obchoduje s právy Alfonse Muchy, obchoduje s díly Alfonse Muchy a tak dále, tedy opět zcela komerční subjekt.

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Muchovo muzeum je subjekt jako každý jiný. Je to jeden z žadatelů. Pokud se těší návštěvnosti, tak samozřejmě dostal dotaci na prodanou vstupenku. Mimo jiné dotaci na prodanou vstupenku třeba dostalo i Divadlo Semafor. Bylo to tedy devět set tisíc korun zhruba, dostala i třeba Archa, která je brána jako nekomerční neziskový subjekt zhruba jeden a půl milionu, takže dotace na prodanou vstupenku je určena všem. To je podpora pro všechny.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Mimochodem, když už, pane radní, tady zmiňujete Divadlo Archu, tak myslím, že i posluchači Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu si vzpomínají, že právě zástupci Divadla Archa jsou ti, kteří velice protestují proti nově nastavenému systému a mají jeden poměrně pádný argument, že minimálně počátek tohoto roku je uvrhl do dluhů a výrazné nejistoty právě proto, že to rozhodování trvalo, řekněme, dlouho a nezajistilo peníze právě už tohoto prvního účetního dne?

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Archa má dva aspekty. Jeden aspekt je, že ředitel Archy tvrdí, že jsou ve ztrátě devadesát šest milionů za čtyři roky. A potřebují devadesát šest milionů. Grantová komise navrhla tomuto divadlu padesát čtyři milionů, plus v tomto roce jeden a půl milionu na dotaci na prodanou vstupenku, takže mají padesát pět a půl milionu zatím. Paradoxem je, že Archa uvádí nejdražší hru v českých zemích, a to je Havlovo odcházení, které si z finančních důvodů nedovedlo nebo nedokázalo představit, že by uvedlo Národní divadlo a odmítlo to, Vinohradské divadlo to také odmítlo a Archa v dobách,kdy říká, že má málo peněz, tak tuto hru uvádí. Když se podíváte na signatáře té petice, tak uvidíte, že je mezi nimi i Dagmar Havlová, což je pro mě skoro střet zájmů, protože ona v té hře hraje a bere honorář za takovouto roli v této hře. Takže je to celé trošku úsměvné. Navíc jakožto nekomerční scéna prodává vstupenky za sedm set korun. Obrázek si můžeme každý udělat sám.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Předpoklad, že budeme končit tím, že si každý odpoví sám.

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Druhá věc je, že rozdělování grantů bylo vlastně vyřešeno na minulém zastupitelstvu. Je nutno, a to já jsem říkal a s tím souhlasím, aby měli žadatelé jistotu nebo aby měli možnost vědět, že ty peníze mají alokovány na další roky dopředu, takže já bych chtěl nejpozději v červenci vypsat nové granty na rok 2009 a víceleté granty na rok 2010. To znamená, s ročním respektive dvouletým předstihem, aby už nemohlo k tomuto dojít a k tomu se, řekněme, plně hlásím. Musím říci, že zčásti je to, řekněme, to zpoždění nastalo i na straně grantové komise, která o tom o těch žádostech jednala už v prosinci minulého roku. Nedokázala se shodnout, protože ono je skutečně těžké škrtat a z dvě stě osmi milionů, které měly k dispozici, rozdělili napoprvé dvě stě padesát. Možná to někomu přijde zvláštní, ale rozdělili dvě stě padesát. Později se sešli a rozdělili dvě stě osmnáct. Takže až napotřetí se podařilo dostat tu částku do těch parametrů dvě stě osmi milionů.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Myslíte, že v příštích letech to bude ty počty o něco průhlednější?

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Problém je jeden. Problém je, že každý rok a takovouto stávku a petici zastupitelstvo zažilo i před třemi lety, kdy se dávaly horké brambory. Každý rok slyšíme stejné argumenty. Je málo peněz na kulturu. Rozpočet na kulturu oproti minulému roku se zvedl o pětadvacet procent. To bylo, víte, to je jediný resort, který se na městě navýšil velmi významně. Například technická správa komunikací, to jsou chodníky, silnice, tam klesl rozpočet o jedna celá sedm miliardy a po těch chodnících chodí všichni nejen ti, co jdou po nich do divadla. Má to i souvislost se zdravím.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
To bezesporu, pane radní. Pojďme s dovolením ke dvěma posledním otázkám, ta předposlední zní, jestli by z vašeho pohledu jako radního pro kulturu hlavního města Prahy měly všechny kulturní stánky, které nějakým způsobem podnikají v Praze, být ziskové?

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Určitě. Kultura je velmi složitý mechanismus a když někdo dělá rizikové projekty, alternativní, tak se může dostat do ztráty. To je logické. O tom by měly rozhodnout odborníci. Takže je jasné, že musíme podporovat divadla, musíme podporovat kulturu. Jde jen o to, jestli ty ztráty musí být tak vysoké, tak značné a jde o spravedlnost, která by v tom systému měla být. Proto musíme srovnat všechny žadatele do jedné úrovně, aby byly posuzováni v rámci stejných kritérií. Nemůže ten systém být dvoukolejný, aby někdo dostával peníze automaticky bez veřejné kontroly a někdo jiný nedostával. Takže pokud to srovnáme, systém máme, je spravedlivý, je koncepční a příští roky prostě ukáží.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
A teď pardon jenom poslední úplně krátká otázka. Bavíme se neustále o těch osmi městských divadlech, která by měla projít transformací, měla by se stát akciovými společnostmi.

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Ne, ne, obecně prospěšnými společnostmi, respektive ještě dostali páni ředitelé na výběr, že mohou se z transformovat na jakoukoliv formu společnosti, jakou chtějí.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
To je poslední slovo ze strany Magistrátu hlavního města Prahy i přesto, že budou možná další demonstrace a další hesla, tak prostě takto to do konce roku bude?

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Transformace schválená z roku 2001 a nám nezbývá než se jí řídit.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Rozumím tomu, že odpovídáte ano, do konce roku to takto bude, divadla budou transformována?

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu, radní hlavního města Prahy pro kulturu Milan Richter byl naším hostem. Děkuji za váš čas, na shledanou.

Milan RICHTER; pražský radní pro kulturu; člen ODS:
Také děkuji, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.