Rozhovor s rektorem Univerzity Karlovy Václavem Hamplem o nesouhlasu se zákonem o univerzitních nemocnicích, souvislosti s funkcí lékařských fakult a výzkumem, komunikační problematice i o univerzitě jako nositelce akreditace vzdělávání

Transformace fakultních nemocnic na univerzitní povede k horšímu vzdělávání lékařů, takový je jeden ze vzkazů univerzit našim politikům. Mluví se samozřejmě o zákonu o univerzitních nemocnicích, tedy o součásti reformy našeho zdravotnického systému, který do legislativního procesu silou buldozeru hrne ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Univerzita Karlova, Masarykova a Palackého se Julínkovu záměru vzpírají. O jejich argumentech bude dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Provázet vás bude Martin Veselovský, přeji dobrý poslech. Mým dnešním hostem je jeden z kritiků zákona u univerzitních nemocnicích, rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Dobrý den, pane doktore, vítejte v rozhlase.

XX Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Transformace fakultních nemocnic na univerzitní povede k horšímu vzdělávání lékařů, takový je jeden ze vzkazů univerzit našim politikům. Mluví se samozřejmě o zákonu o univerzitních nemocnicích, tedy o součásti reformy našeho zdravotnického systému, který do legislativního procesu silou buldozeru hrne ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Univerzita Karlova, Masarykova a Palackého se Julínkovu záměru vzpírají. O jejich argumentech bude dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Provázet vás bude Martin Veselovský, přeji dobrý poslech. Mým dnešním hostem je jeden z kritiků zákona u univerzitních nemocnicích, rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Dobrý den, pane doktore, vítejte v rozhlase.

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Pěkný podvečer.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Necelý půlrok poté, co se akademická obec, řekněme, bouřila poté, co paní ministryně školství ne zcela dobře zpracovala situaci kolem přílivu evropských peněz, tak necelý půlrok po této události se akademická obec opět bouří, tentokrát proti zákonu o univerzitních nemocnicích. Není to úplně obvyklé, aby akademici vstupovali de facto do politických témat. Je ta situace opravdu tak vážná? Vy se opravdu bojíte toho, co by mohlo nastat?

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Já musím říct, kdybych se toho nebál opravdu hodně, tak bych měl mnohem klidnější život. Já bych si moc přál, aby ta věc byla jednoduchá a ne problematická, protože mě to opravdu stojí strašného času, strašného úsilí, ale myslím si, že je potřeba je vynaložit, protože to, jak vidím tu situaci, to jak vidím ty materiály, jak odcházím z ministerstva zdravotnictví, tak si myslím, že je to opravdu hodně vážná záležitost.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Když použiji tu paralelu se zářím roku 2007, to znamená, s tou situací kolem evropských peněz a zpracování operačního nebo těch dvou operačních programů, tak tehdy de facto akademické půdě šlo o podmínky k životu, šlo o peníze. Není to teď podobné? Není to tak, že akademické půdě je teď lépe v těchto podmínkách, kdy existují fakultní nemocnice, jsou navázány na univerzity a tak dále, a prostě se akorát bráníte změně?

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Já myslím, že určité paralely tady jsou. Byť tady nejde o peníze ve stejném smyslu, o příliv nějakých peněz z evropských fondů, ale je to věc, která úplně fundamentálně souvisí vůbec s existencí lékařských fakult a s fungováním klinické výuky a výzkumu na univerzitách. To je na jedné straně. Na druhé straně ta jistá paralela, kterou bych tady viděl, je i problematika komunikační. Já myslím, že v obou těch případech, jak co se týče bývalé paní ministryně Kuchtové, tak teď záležitosti s ministerstvem zdravotnictví, tak v obou případech nemalá část problému je nejen to, že prostě některé věci jsou objektivně složité a není úplně jednoduché jaksi je někam dovést, ale především jaksi nedostatečná schopnost se jaksi o těch věcech domlouvat a dělat je společně ve vzájemné komunikaci a ve vzájemném partnerství.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Předpokládám, že vy jakožto zástupce akademické obce, pane rektore, budete tvrdit, že vy jste ke komunikaci připraveni.

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Předpokládáte to úplně správně ano.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
A jak to je? Mluví s vám pan ministr zdravotnictví Tomáš Julínek?

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Tak tak komunikace, musím říct, opravdu je problematická záležitost. My jsme spolu hovořili s panem ministrem Julínkem někdy před rokem a půl nebo něco takového na téma, že by se něco takového mohlo chystat. Tam jsme se rovnou domluvili na tom, že bude potřeba to dělat společně. Já jsem tehdy neměl důvod jaksi nějak to blokovat. Jenom jsem říkal, jestli v obecné rovině. Jenom jsem chtěl, musíme to dělat společně. Pak bylo třičtvrtě roku ticho po pěšině, kdy jsem se opravdu opakovaně pokoušel o nějakou komunikaci a pak přišel jaksi věcný záměr na papíře, tady to máte, žádná řeč se nevede, bude to akciovka, diskuse jsou zbytečné. A byť se nad tím různá jednání konala, tak vlastně nikdy to nebylo jaksi otevřené našim nějakým názorům, bylo to o kosmetických úpravách, ale ne jaksi o zásadní podstatě té věci a to je víceméně stav, který trvá od té doby.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Jenom abychom posluchače Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu uvedli zcela do obrazu, tak jedná se o zákon o univerzitních nemocnicích, tedy o tom, jak by měly být současné fakultní nemocnice, které jsou provázány s českými univerzitami, jak by měly být transformovány na akciové společnosti, kde by zhruba dvoutřetinovou většinu měl stát coby zřizovatel a zhruba třetinu by drželi právě současné univerzity. Co se vám na tomto plánu, a teď jenom říkám tu, řekněme, tu ekonomickou část, to se vám na tomto plánu nelíbí, pane rektore?

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Na tom plánu se nelíbí jedna věc. My v současné době ta naše situace vůči těm fakultním nemocnicím není nějak dobrá, na tomhle se my shodneme s ministerstvem zdravotnictví, že ta věc rozhodně je zralá na změnu a teď jde o to, že ta změna podle našeho názoru tak jak je navrhována, není k lepšímu, a to z jednoduchého důvodu, že těch našich třicet čtyři procent. Pokud je dostaneme nebo pokud je budeme schopni mít v té univerzitní nemocnici.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Pardon, proč byste je ale nebyli schopni mít?

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Například, protože tam jsou různé podmínky v tom věcném záměru ve smyslu vložení nějakého našeho majetku, což je zase v konfliktu se současným vysokoškolským zákonem a tedy naše správní rada je otázka, jestli bude schopna vůbec nám k tomuto dát souhlas, ale to je, řekněme, právní technika. Každopádně ani těch třicet čtyři procent vlastně v momentě, kdy si člověk začne trošíčku číst ten obchodní zákoník, jak některé obchodní společnosti fungují, tak rozhodně nedává univerzitě, potažmo lékařské fakultě vůbec žádný náznak záruky na tom, že by na ty věci, které má garantovat, to znamená, výuka a výzkum vůbec mohla mít jakýkoliv věcný vliv, protože prostě představenstvo může být poskládáno vcelku libovolně v závislosti na hlasech především majoritního vlastníka. A i kdyby nakrásně třeba nějaká osoba jmenovaná univerzitou se do toho představenstva dostala, tak pořád jaksi v tom kolektivním rozhodování má mizivý nebo fakticky nulovou možnost ovlivňovat tyto zásadní věci, které přitom univerzita má svým jménem garantovat a prostě fakticky má, pravděpodobně by měla být nositelem akreditace pro vzdělávání tak jak je tomu dneska. Prostě počítám, že to by měla být ta instituce, která je prostě zodpovědná za výuku lékařů. A to by nemohla garantovat v takovéto instituci.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Proč by měla být tím odborným garantem a garantem toho, že bude univerzitní nemocnice fungovat zhruba v těch intencích, v jakých jsme zvyklí, bude vykazovat tu péči, bude vychovávat lékaře, bude provozovat nějaký výzkum a vývoj. Proč by tím garantem měly být zrovna univerzity? Proč by to nemohl být stát, jako je to napsáno v plánu ministra Julínka?

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Tak možné je všechno. Zkoušeli to v Sovětském svazu, tam odvedli klinickou výuku pryč z univerzit do nějakých, jak tomu říkali v té sovětské zkratce. Dneska to pracně napravují samozřejmě ruské univerzity. Já nevím jako možné je leccos, ale já opravdu tady upřímně nevidím důvod pro změnu, když jaksi lékař, vzdělávání lékařů u nás má tradičně dobrou úroveň. Naši absolventi absolutně nemají náznak v mezinárodním kontextu sehnat odpovídající místo. Náš klinický výzkum je jedním s mezinárodními tvrdými metodami nejlépe hodnocenou odvětvím vědy, které se vůbec v Česku provozuje. Tak jako, já nevím, proč toto najednou jako zrušit a odvést nějaké soukromé společnosti, kde jediným měřítkem bude, je zisk jako u akciové společnosti.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Jen malá technická poznámka. Nebyla by to, pane rektore, soukromá společnost, byla by to státní akciová společnost s účastí univerzit.

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Byla by to společnost soukromého práva.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Majoritním akcionářem by byl stát.

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Kde by, řekněme, pro začátkem byl majoritím akcionářem stát. Ale to je jedno. Prostě jenom jako já nevím proč teďka rozebírat to, co funguje, to znamená, kvalitní. A teď já jsem si vědom toho, že na všem najdete mouchy. Já vím, že když budete hledat, tak najdete mouchy na našem lékařském vzdělávání, ale v mezinárodním kontextu, když to porovnám s tím, jak běží, tak my máme, jaksi produkujeme dobré lékaře, máme kvalitní vědecký klinický výzkum a to všechno je prostě postavené na tom kontextu toho univerzitního fungování.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Tak to zkusme otočit tu otázku. Dokážete si představit motivaci ministra zdravotnictví, proč na ten z vašeho pohledu fungující systém teď sahá tímto způsobem?

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Můj dojem, a teď to je prostě hodnocení té situace tak, jak ji vidím. Samozřejmě na tohle byste se musel zeptat pana ministra, pochopitelně.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Ta otázka rozhodně padne. Nyní jste tady vy.

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Rozumím. Ale mně připadá, že ta motivace je tam nějak tu zdravotnickou část a že skutečně i míra znalosti té výukové a výzkumné, i motivace nějakým způsobem dobře řešit tyto záležitosti, takže tam dramaticky prostě menší. Takhle mi to jako připadá.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Možná jsem nebyl úplně pozorný, mohli bychom tu odpověď sjet ještě jednou? Ta motivace, tak jak vám přijde, je řešit spíš tu zdravotnickou část?

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
To je můj dojem z toho.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Tedy pod, řekněme, v modu akciové společnosti s majoritní účastí státu by ta zdravotnická část běžela lépe než dnes?

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Já si myslím, že tím se totiž dostáváme k jednomu z velkých problémů, které my kolem té akciové společnosti máme. Ta univerzitní nemocnice, to je skutečně v podstatě jakoby hybridní organizmus svých cílů z hlediska toho, o co usiluje. A velká část samozřejmě ta zdravotnická péče a řekněme hlavně ta špičková zdravotnická péče, ty jaksi superspecializované výkony. To je jedna věc. A když toto budeme brát odděleně jako jenom tu jedinou věc, kterou potřebujeme řešit, tak si myslím, že ten model akciové společnosti jakožto způsobu řízení, tak dává jakýsi smysl. Když teďka odhlédnu od problematiky toho, že ta superspecializovaná péče není dobře zaplacena v tuto chvíli a tedy jaksi finanční motivace takovéto instituce tyto výkony dělat,a bude problematická. Ale jinak jako co se metoda řízení týče, tak by to mohlo jít. Problém je, že my to máme spojené ještě s věcmi, které jsou dost jiného charakteru, které jsou výukové, které se jinak platí, jsou jinak lukrativní a jsou prostě jaksi fundamentálně o něčem jiném a ještě pak ten výzkum. A každá z těchhle věcí by v podstatě potřebovala řídit vlastně trošku jinak nebo aspoň trošku separátně nebo je to o tom, že univerzita by nutně nemusela řídit tu zdravotnickou část, ty zdravotnické výkony, tu léčebně preventivní část, i když by klidně mohla. Já bych proti tomu nic neměl, ale to by nezbytně nemusela. Ale musí řídit výuku vzdělávání a výzkum a v akciové společnosti na tohle nemáte mechanismus. Tam prostě majoritní vlastník řídí všechno. A nemůžete říct. Vy jste minoritní vlastník, ale vy si budete nějaký malý kousek tady vlastnit, pardon řídit. A majoritní vlastník bude řídit něco jinýho. Tohle prostě mechanismus akciové společnosti neumožńuje. To by umožňoval model, který navrhujeme my, veřejnoprávní instituce, která prostě zákonem svého druhu vznikne a přesně takovýto model řízení umožňuje.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
A když bych se vrátil na úplný začátek a když bych vzal tu větu, kterou jsem vzal z některých vašich předchozích mediálních prohlášení, že by tato transformace fakultních nemocnic na univerzitní přinesla horší kvalitu vzdělávání českých lékařů, tak jak by to vypadalo v praxi? To by znamenalo, že by chodili ven ze vzdělávacího systému doktoři, kteří by měli menší zkušenosti, menší sumu znalostí nebo jak?

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Tak především já vůbec nevím, jak si autoři představují v jedné věci a to sice v současné době lékařské vzdělávání všude na světě. A prostě část, řekněme, teoretičtější, kdy ten člověk se potřebuje jaksi zapravit do všech možných souvislostí toho, jak lidské tělo funguje a nefunguje, a na to samozřejmě nasedá potom nějaký klinický, de facto, výcvik, bych řekl. A toto dneska samozřejmě dělá lékařská fakulta, na které běží tohle všechno. Podle téhle představy by pravděpodobně to vypadalo nějak tak, že z lékařské fakulty by zbyly de facto první tři teoretické roky a pak ty studenti by tedy odcházeli do univerzitní nemocnice jakožto do separátní instituce. Ta by s univerzitou měla společné jenom to jméno, protože jak ten návrh říká, bylo by všechno pod kontrolou zaměstnanců univerzity, pardon nemocnice, jakožto jiné instituce, a tam by šly peníze studentům, tam by prostě on prodělal ty další tři roky a jakože kdo by garantoval tu výuku, to já opravdu nevím. Takže já se opravdu moc bojím, že v situaci, skutečně jaksi ekonomických tlaků na fungování té nemocnice tváří v tvář špatně nastavenému systému financování špičkové klinické péče, takže by došlo k potlačování různých oborů, jak tomu jsme už dneska svědky v různých nemocnicích, které jsou akciovými společnostmi, kde prostě přežívají ty obory, které jsou ekonomicky výhodnější a které jsou ekonomicky méně výhodné, tak se zavírají.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
A v tuto chvíli by obor, nazvěme to tedy pracovním oborem, výuka čerstvých lékařů anebo právě končících lékařů by byl ten méně výnosný obor podle vašeho názoru?

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Já si myslím, že je to vysoce pravděpodobné. A hlavně toho, čeho se bojím víc, že by byly některé obory, které by byly ekonomicky zajímavější. V těch by se ty medici pro mě za mě tedy vzdělali, protože ty by tam přežívaly, a jiné obory jak to už vidíme dneska, by tak zajímavé nebyly a ty by se omezovaly i jako péče ne jen jako výuka. Ale když by se omezovaly jako péče a zavíraly, tak by pochopitelně ty medici neměli kde se to naučit.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Jen připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, posloucháte Český rozhlas 1 a mým dnešním hostem je Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy. Tématem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu je uvažovaný zákon o transformaci fakultních nemocnic na nemocnice univerzitní. Když se na chvíli vrátíme ještě k té čistě ekonomické nebo majetkové části. Akciová společnost. Dvě třetiny akcií a tedy i rozhodovacích pravomocí na straně státu, jedna třetina na straně zástupců univerzit. Je na místě obava, že by se mohlo něco dít s majetkovou podstatou akciové společnosti, že by mohla být prodávána podle vašeho názoru, pane rektore?

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Tak já myslím, že ta obava samozřejmě na místě je, protože to patří v podstatě k akciové společnosti, že je obchodovatelná. Nicméně během příprav toho nebo různých iterací kolem vzniku toho věcného záměru, tak se tam dostaly jakési přísliby pojistek, že k tomuto nedojde my samozřejmě máme trošíčku obavu, že takové to omezení v zákoně je problematické v kontextu českého právního řádu a evropského právního řádu. To znamená, i kdyby nakrásně se do zákona posléze dostalo, takže bude soudně napadnutelné a zrušitelné, takže já si myslím, že ta úvaha, že by tady mohlo jít o privatizaci těch nemocnic ve smyslu skutečně jaksi postoupení do jiných rukou, potenciálně zahraničních rukou a tak dále, to si myslím, že jsou všechno věci, které je potřeba brát v tomhle kontextu velmi vážně. Já na druhou stranu musím říct, že když už by to měla být podoba akciové společnosti, jakože jsem pevně přesvědčen, že to je velmi nešťastný nápad, ale pokud by už to opravdu měla být tato podoba a současně jaksi se podařilo přesvědčit zodpovědné osoby, že v tom případě jediná možnost, jak univerzita může garantovat to, co garantovat má, je dát té univerzitě majoritu v takové organizaci, pak si myslím, že samozřejmě obavy z nějakých divokých privatizací jsme schopni jaksi ohlídat.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Teď jenom, pardon, to musím zareagovat. Vzhledem k tomu, vy jste mluvil o té pojistce ve věcném záměru toho zákona je napsána ona pojistka, že s majetkovou podstatou, tedy s případným prodejem musí souhlasit dvě třetiny, vzhledem k tomu, že třicet čtyři procent je uvažováno pro zástupce univerzit, musel by minimálně jeden zástupce univerzity v tom dozorčím orgánu souhlasit.

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
No, jasně. Já myslím, že se dostáváme trošíčku zase na úroveň jaksi právně technických detailů.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Dobře, ale takto by možná ta pojistka mohla fungovat. A ve chvíli, kdy vy říkáte, že by majoritu měli v akciové společnosti univerzity, proč je na straně univerzity větší jistota, že nerozprodají univerzitu někomu v zahraničí, než na straně státu?

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
No, tak nevím, tak jako univerzity zatím jako fungují v tom veřejnoprávním režimu u nás posledních minimálně deset let a zatím se nezdá, že by ty mechanismy, které tam jsou nastavené jaksi, aby hlídaly jaksi vliv státu na majetek, který do univerzit vložil, tak se nezdá, že by tyto mechanismy nefungovaly.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Jinak řečeno, abych tomu úplně rozuměl, pokud by ten zákon tedy zůstal, že bude transformace na akciové společnosti, ale že by tam byla klausule o tom, že, řekněme, dvě třetiny budou mít univerzity, tak v tuto chvíli byste byli ochotni o tom uvažovat a akceptovat ten plán?

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Možná ve zjednodušení řeknu ano. Jako lpím na tom, že pořád je to.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Všeobecný záměr má osmnáct stránek, tak je tady nebudu říkat celé.

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Já vím, ale jako pořád lpím na tom, že to jaksi není dobrý model, ale to je asi tak ta cesta, kdybychom uměli zařídit to, aby skutečně vliv univerzity na lékařské vzdělávání a výzkum jaksi nebyl zrušen. Tak to by víceméně za splnění ještě jaksi dalších podmínek bylo možné. Ale já ještě k té otázce, pardon, ohledně prodeje akcií v případě minoritního postavení univerzity. To je právě to, že my máme obavu, že některé tyhle pojistky jaksi nevydrží testy případného soudního napadení v evropském kontextu, protože to může znamenat jaksi omezení akcionářských práv, jaksi fundamentů toho, co dělá soukromou společnost soukromou společností. Takže to jde spíš o tohle, ne že by ta záruka nebyla v tuto chvíli napsaná zajímavě, ale spíš jde o to, že podle různých právních expertíz, které my jsme si na to nechali udělat od poměrně velmi respektovaných kapacit, tak je s tím tahle starost, že by to nemuselo vydržet, že by to nemuselo obstát vůči nějakému napadení. A pak je tu ještě jedna věc, a to sice jaksi prodej je jedna věc, ale dlouhodobý pronájem, kde veškerá vize je rozhodovaná standardními mechanismy, většina versus menšina, tam by minoritní akcionář absolutně neměl vliv na takovéto záležitosti a spoustu věcí stačí pronajmou. Není potřeba je prodávat. Takže to jsou některé ty věci, které nám skutečně dělají docela vážnou starost.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Vzhledem k tomu, že čas poněkud kvapí, mohli bychom mluvit například o tom, že ve Spojených státech a jinde soukromé zdravotní společnosti také vyučují nové lékaře a tak dále, ale to by bylo téma na celý další rozhovor. Ale poslední otázka směřuje k tomu, že zákon by měl vejít podle plánu ministra zdravotnictví Tomáše Julínka v platnosti prvního ledna roku 2009, tedy už příštího roku, je to do té doby, když vezmeme v úvahu, jak rychle jde legislativní proces, ještě čas vůbec na tom něco měnit, i kdybyste našli nějakou tu komunikační cestu?

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Já si myslím, že je to nutné. Já si myslím, že tady to je nutné. Ten termín je arbitrální, ten termín prostě není tak důležitý, jako to, aby tahle věc byla udělaná dobře. Jako to mi připadá, že je jaksi předsunování technikálie před jádro věci. Jádro věci je, že prostě tahle věc se nesmí zvorat zásadním způsobem, a to jestli to bude prvního ledna dva devět nebo patnáctého března, je úplně sekundární, na tom to vůbec nezáleží.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
A teď čistě jaksi fabulativně tak když s vámi ministr zdravotnictví nebude chtít mluvit, tak se mu vlomíte do dveří, nebo jak to uděláte?

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Tak já musím říct, že například mě pozval zítra na schůzku, takže uvidíme.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Tak jsme u toho, komunikační cesta byla navázána.

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Ale zase abych jaksi byl v tomto spravedlivý. Já jenom jsem chtěl ještě jako rychlou reakci na to v té Americe. Ano, ono v Americe jsou taky takovéhle společnosti, ale především ty nevznikly z privatizací. Ty prostě někdo od nuly vybudoval jako soukromé zařízení, slavnou mayo clinic začali prostě dva bratři, kteří měli svoji praxi. Rozrostli se na nemocnici a posléze se rozrostli na univerzitu. A vedle toho jsou státní v Americe.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Pane rektore, to je na delší téma, minimálně na dalších dvacet minut. V každém případě děkuji, že jste přišel. Mým dnešním hostem byl rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Děkuji, na shledanou.

Václav HAMPL; rektor Univerzity Karlovy, Praha:
Já také děkuji, na shledanou. Pěkný večer.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
U druhého mikrofonu byl Martin Veselovský. Přeji vám příjemný večer strávený s Českým rozhlasem 1 Radiožurnálem.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: mav
Spustit audio