Vystěhované romské rodiny si na Jesenicku nezvykly

Andrea ŠVUBOVÁ:
Přicházíme k domu rodiny Žigových. Vím, že rodina poté, co se nastěhovala, měla problémy s jímkou, tak by mě hodně zajímalo, jestli se jim podařilo ty závady odstranit. Možná bude lepší, když zaťukám na okno. A nic. Tak zdá se, že nakonec mít štěstí budeme, protože se někdo blíží. Dobrý den. Paní Žigová? Vidím, že jste tu sama se třemi dětmi. To jsou ...

Eva ŽIGOVÁ:
Já mám /nesrozumitelné/ děti, ale jsou dva jako u mamky jako na Vsetíně, tři mám u sebe, ale nemůžu si tady zvyknout. Lidi si na mě taky stěžují, že mám kravál, že tady chodí návštěvy. Ale já musím mít návštěvy, já jsem tady sama.

Andrea ŠVUBOVÁ:
Kde máte muže?

Eva ŽIGOVÁ:
On? V Anglii. Už tam je dlouho.

Dagmar POLČÁKOVÁ, terénní pracovnice:
Takže, paní Žigová, já vám tady předám zálohu.

Andrea ŠVUBOVÁ:
Za paní Žigovou zrovna přišla terénní pracovnice Dagmar Polčáková. Účel vaší návštěvy, mohu se zeptat?

Dagmar POLČÁKOVÁ, terénní pracovnice:
Paní Žigová odjíždí do Vsetína, že bude mít soud, takže potřebovala peníze, které jí na obec chodí až kolem dvacátého pátého vždycky v měsíci, takže jsme jí poskytli zálohu dva tisíce na to, aby mohla odcestovat.

Andrea ŠVUBOVÁ:
Děti si zvykly na místní prostředí nebo ne?

Eva ŽIGOVÁ:
No, ne.

Andrea ŠVUBOVÁ:
Já se jich zeptám. Jak se vám tu líbí?

osoba:
Dobře.

osoba:
Mně to líbí.

osoba:
Mně taky.

Eva ŽIGOVÁ:
Tak děckám se líbí tady, no, ale já jsem měla jinačí prostředí, já jsem měla i koupelna, všecko tam, ústřední topení, všecko, já jsem na to zvyklá, ale tady co?

Andrea ŠVUBOVÁ:
Takže na tom domě se od té doby, co jste se nastěhovali, nic nezměnilo?

Eva ŽIGOVÁ:
Nic, je to furt stejné.

Andrea ŠVUBOVÁ:
Vy jste měli problémy s jímkou, jestli se nepletu?

Eva ŽIGOVÁ:
Jo, tam není nic. S těma děckama, kde mám jít?

Dagmar POLČÁKOVÁ, terénní pracovnice:
Dům je v exekuci. Vsetín dal bezúročnou půjčku na čtyři sta osmdesát tisíc. Měsíční splátka je dva tisíce padesát korun a vlastně zaplatila se jedna splátka, že, paní Žigová?

Eva ŽIGOVÁ:
Ať si to vezmou, mně to je jedno.

Dagmar POLČÁKOVÁ, terénní pracovnice:
Ale budete se muset vystěhovat někam.

Eva ŽIGOVÁ:
Mně to nevadí, já se vystěhuju. Mám ještě syna doma na Vsetíně, tak se vystěhuju, no.

Dagmar POLČÁKOVÁ, terénní pracovnice:
Vy jste měla totiž dát vlastně, že si neplní manžel vyživovací povinnost, a vy jste to nechtěla udělat. Tím pádem jste přišla ...

Eva ŽIGOVÁ:
No, vidíte, každý měsíc mi to slíbil, že se vrátí koncem měsíce, ale tak já za to nemůžu, když se nechce vrátit.

Andrea ŠVUBOVÁ:
Eva Žigová s dětmi už odešla. Já tady mám ještě terénní pracovnici Dagmar Polčákovou. Jak opravdu se rodina Žigových sžila s místními a zdali ty problémy, o kterých jsme před chvílí slyšeli, jsou hodně, hodně vážné?

Dagmar POLČÁKOVÁ, terénní pracovnice:
No, problémy, si myslím, že jsou vážné. Paní Žigová určitě není zcela upřímná, protože tím svým chováním, že k ní dochází spoustu lidí. Pořádají alkoholové dýchánky. Vlastně všichni sousedi okolo jsou z toho špatní jako. Často si stěžují na to, že vlastně nemá záchod a všichni ti návštěvníci chodí okolo domu konat svoji potřebu. Dále na to, že vidí často, jak zvrací z oken, že děti vlastně vyrůstají tady v tom prostředí a když je paní Žigová napomínána i jako sociálkou z Jeseníku, tak vlastně na to nereaguje, takže už teďka řešíme návrh dětí na ústavní péči.

Andrea ŠVUBOVÁ:
Evu Žigovou tedy nečekají dobré vyhlídky. Může přijít nejen o svůj dům, ale i o své děti. Pro Radiožurnál Andrea Švubová, Vlčice.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.