Bezdomovci dostali v Bohumíně čekárnu ke spokojenosti všech
Bezdomovci se v těchto mrazivých dnech stahují na nádraží. Cestující si často stěžují na jejich obtěžování a zápach. V Bohumíně tento problém vyřešili nezvyklým způsobem. Lidi bez domova z nádraží nevyhazují, naopak - vybudovali tam pro ně speciální čekárnu a strážníci hlídají, aby se jinde než v této místnosti nezdržovali.
S Romanem Honyšem z městské policie vcházím do prostorné budovy vlakového nádraží v Bohumíně. Ještě donedávna musel neustále řešit problém s bezdomovci, kteří se tady pohybovali všude a obtěžovali cestující. "Polehávali na zemi, u topení, před prodejem jízdenek a i v průchodu k vlakům, kde se zdržovali na schodech. Byl to největší problém pro cestující, kterým to vadilo, protože tito lidé nedodržují základní hygienu. Byli tu i lidé, kteří byli pomočení," uvedl Roman Honyš.
Teď už tady žádné bezdomovce nevidím, přesto na nádraží jsou. Mají tady speciální čekárnu. Vcházím do dveří oblepených černou fólií. Nejsou nijak označené. Uvnitř je několik mužů v nepříliš vábném oblečení. Někteří leží na lavičkách a spí.
Pan Zdeněk si se mnou ochotně povídá: "Perfektní. Když jsme spali venku, tak to bylo jinačí než tady. Je tu aspoň trochu klid a je to intimnější. Nerušíme cestující. Spím tady natvrdo. Musím usnout, co jiného mi zbývá. Ještě se mi tu nezdál žádný sen." Pokud by se panu Zdeňkovi měl nějaký zdát, tak by si přál, aby byl krásný, aby se mu vrátil život, který vedl před tím, než skončil bez střechy nad hlavou na ulici.
V sousední místnůstce mají bezdomovci dokonce umyvadlo a nezbytné hygienické potřeby, jako je mýdlo, holení a podobně. Bezdomovec Jaroslav mi pyšně ukazuje, jak tady dbá na čistotu. "Je to něco, co jsem nezažil. Nemusím spát venku, jsem tu v teple, takže se snažíme to aspoň udržet," dodal Jaroslav.
Zjišťuji, že v malé čekárně bohumínského nádraží se mezi bezdomovci vytvořila zvláštní komunita. Mají i svého šéfa, tím je pan Kazimír, který dohlíží na pořádek. "Třeba dneska jsem nespal celou noc. Chodí třeba z hospody, chodí očumovat a padá to naše hlavy. Aby byl udržovaný pořádek, aby třeba za měsíc, za čtrnáct dní nám to tady nezamkli, protože pak bychom se zase flákali venku a kdesi cosi," vysvětlil.
Pomáhá mu muž, jehož tělo zdobí výrazné tetování. Přiznává, že ho získal ve vězení. S ním i nejednu zkušenost, jak si vydobýt autoritu. "Občas je třeba lidem říct, aby se chovali slušně. Jinak to nejde," řekl.
Městský policista Roman Honyš si pochvaluje, že bezdomovci si nové čekárny váží. "Jako městská policie to kontrolujeme asi v hodinových intervalech a ještě jsme nenarazili na problém, kdy by se tyto osoby měly zdržovat tam, kde nemají," řekl strážník.
Cestující, které potkávám na nádraží v Bohumíně, čekárnu pro bezdomovce jen vítají. "Je to dobré, protože se tu nepovalují po lavicích a tak," sdělila svůj názor jedna z cestujících a další dodal: "Rozhodně je to dobré. Nejsou tu ve vestibulu. Je to dobré i pro ně, mají se kde zahřát."
Do konce roku chce radnice pro bezdomovce otevřít i denní centrum.
