Tradice ženské obřízky se v Africe drží stále při životě
Muslimové v Egyptě nebo Somálsku, ale také křesťané v Etiopii a řadě zemí subsaharské Afriky - ti všichni stále provádějí takzvanou ženskou obřízku. Zdánlivě vzdálený problém rozvojového světa se k nám přitom pomalu přibližuje. Svůj postoj k němu s přílivem imigrantů musí zaujímat stále více evropských zemí.
"Mám dvě dcery, jsem z vesnice. Nechali jsme je obě obřezat. Považovali jsme to s manželem za normální. Až tady v Káhiře nám řekli, že je na tom něco špatného, že se to dělat nemá," říká 40letá paní Mahrúz, obyčejná žena z venkova. Do metropole ji přivedlo to, co milióny dalších migrantů - hledání lepšího živobytí. Mahrúz tu ale našla i něco jiného - převratnou informaci, že je potřeba přestat s odstraňování klitorisu nebo jiných částí vnějších pohlavních orgánů žen.
Jak dokládají slova lékařky Mawáheb Muhelhíové, to, co je pro nás barbarství, vnímají Egypťané úplně jinak. "Pokud vezmeme poslední průzkum, tak 96 % Egypťanek je obřezaných. Na středních školách je to ale pouze 50 procent. To znamená, že výskyt je rozšířenější u starších generací a že obřízky postupně ubývá," upřesnila lékařka.
Lidé věří, že když se dívka při dosažení puberty nechá obřezat, vede to k jejímu správnému chování. Myslí si, že když jí zůstane klitoris, bude v dospívání nahánět kluky, že tato část těla podněcuje nevázané sexuální chování. Obřezaná je samozřejmě i paní Mahrúz, i když o účelnosti zákroku má jisté pochyby: "Lidé říkají, že s obřízkou jsou ženy chladnější, ale není to pravda. Já si chladnější vůbec nepřipadám," směje se.
Přesvědčení má ale pevný kořínek. Lékařka Muhelhíhová pracuje v organizaci, která proti ženské obřízce bojuje už od 50. let. Egypťané ale kampaň často považují za další z nástrojů západu, jak rozvrátit jejich společnost.
"Když se ptáme mužů, říkají nám: 'Na satelitu vidíme západní porno a tam to jedna žena dělá se třemi chlapy najednou. To je proto, že není obřezaná. A vy chcete, aby naše dívky byly stejné?'" vysvětlila tradiční názory lékařka.
Obřízka se v severovýchodní Africe prováděla dávno před vznikem islámu a v samotném Egyptě je běžná i mezi křesťany. Velký vliv tu mají přesto muslimští učenci. Nejvyšší náboženské autority obřízku sice označily za tradici odporující islámu, další duchovní se ale pokoušejí doložit, že správná muslimka má být obřezaná. A do toho doktorka Muhelhíová potvrzuje, že obřezávání nejčastěji prosazují samotné ženy.
"O obřízce žen obvykle rozhodují matky děvčat, otcové v tom nehrají větší roli. Někdy je otec proti obřezání dcery, ale matka stejně nechá děvče obřezat za jeho zády. Zároveň ale ženy argumentují, že to vlastně dělají kvůli mužům, že muži preferují obřezané manželky. Vychází to z přesvědčení, že v manželství budou ženy vyžadovat příliš sexu a muži je nedokáží uspokojit. Tak si to lidé představují," vysvětlila.
Pod vlivem nátlakových skupin je obřízka od loňska mimo zákon. Novinka už dorazilo do rodiště paní Mahrúz. "Zakázali to, že je to špatné. Mé sestře u nás na vesnici dokonce řekli, aby své dcery obřezat nedávala, jinak že skončí na policii," řekla.
Paní Mahrúz už tedy slyšela, že obřezání jejích dcer bylo chybou, která je neučinila mravnějším a navíc je mohla zdravotně a psychicky poznamenat na celý život. Změnila tedy tahle paní v modrém závoji názor? A co její manžel?
"On říká, že to je dobrá věc. Já i manžel si myslíme, že by se děvčata měla obřezávat. Obřezaná děvčata jsou rozumnější. My jsme je také nechali obřezat u doktora," doplnila.
Lékařka a aktivistka Muhelhíová ale neztrácí ani z takových postojů energii do dalšího boje. "Ta tradice trvá po staletí. Těžko ji vymýtíte za týden nebo měsíc. To chce čas, možná celou generaci," dodala.
