Radosti i starosti největšího ostrova planety
Povýšení domorodého jazyka na úroveň koloniálního nebo třeba již zmíněná svrchovanost nad soudnictvím i přírodními zdroji, to jsou některé z konkrétních dopadů od včerejška platící prohloubené autonomie největšího ostrova planety, tedy Grónska. Pokud se bude chtít liduprázdná severská země v budoucnu od Dánska definitivně odtrhnout, už jí v tom nic nebrání. Snad jen obavy ze zastavení štědré peněžní podpory směřující z Grónska do Kodaně, do Grónska z Kodaně, pardon. Co trápí Gróňany a jak je to s jejich chutí po suverénním státě, to zjišťoval přímo na ostrově spolupracovník Tomáš Sniegoň.
Tomáš SNIEGOŇ:
Den letního slunovratu se grónským svátkem stal až v roce 1983, a to ne proto, že by se právě o tomto datu událo něco politicky významného, ale prostě proto, že začíná léto. Letošní svátek byl významnější než všechny předchozí a Gróňané si něm dali patřičně záležet. Jen závěrečný půlnoční ohňostroj musel být odvolán, protože o půlnoci tu ještě stále svítilo slunce a pokoušet se o umělé světelné efekty prostě nemělo cenu. Grónsko je od včerejška samosprávným územím. V domácí politice a hlavně v nakládání s vlastními přírodními zdroji si může dělat vše, co samo uzná za vhodné. Proces jeho odluky od Dánska započal přesně před 30 lety v roce 1979. Mnohé nasvědčuje tomu, že za úsilím, které má vyvrcholit úplnou grónskou samostatností, stojí ropa. Nově objevená, však ještě ne zcela prozkoumaná ložiska v okolí Grónska by mohla obsahovat stejné zásoby ropy a zemního plynu, jaké má nejbohatší evropská země Norsko. Zeptal jsem se proto grónského premiéra Kuupika Kleista, zda Gróňané usilují o samosprávu a nezávislost spíš proto, aby byli bohatí, nebo proto, aby mohli žít vlastním způsobem života. "Samozřejmě, že všichni bychom rádi byli bohatí, ale chceme si také zachovat náš tradiční život, naší úzkou provázanost s přírodou, vzájemnou závislost na ní, a to jak při rozvoji průmyslu, tak i v osobním životě," odpověděl. Svůj vztah k Dánsku může Grónsko kdykoliv ukončit nadobro. Učinit to již nyní by bylo ovšem pošetilé. Dánsko bude i nadále Grónsku přispívat významnou částkou, která odpovídá víc než polovině grónského rozpočtu a příspěvek sníží až tehdy, kdy Gróňané své nerostné zásoby začnou komerčně využívat. Nedojdeli na to, může soužití v nynější podobě pokračovat bez omezení. Grónsko je hrdé na to, že ústupku od Dánska dosáhlo pokojnou, takříkajíc sametovou cestou. Třebaže vyjednávání nebyla snadná. Dánsko podle všeho necítí velkou hořkost. "Grónsko se nemělo špatně, ale myslím, že se bude mít ještě líp," říká Dánka Vera Scheldmanová, která se se svým mužem do grónského hlavního města Nuuku přestěhovala před 3 lety. "To, co jsme se o Dánsku učili ve škole, je jiné než to, co tu prožíváme," pokračuje, "zdejší život nelze nikomu vysvětlit, člověk musí přijet a zažít jej sám." Emoce z nově zavedené samosprávy však už velmi brzy opadnou a Grónsko se vrátí k všednodenním starostem a ty bohužel nejsou malé. V hlavním městě Nuuku bijí do očí především sociální problémy, protože Inuité nebo, chceteli, Eskymáci, kteří se vzdali tradičního lovu a přestěhovali se do paneláků, často nadměrně pijí a vysoké je i procento depresí a sebevražd. Musí přibýt i těch, kteří budou postupně vytvářet vlastní elity a kteří dokáží nahradit Dány, až odtud jednou odejdou. A v neposlední řadě musí přibýt pracovní příležitosti pro všechny severské lovce postižené řadou nečekaných změn, od tání ledovců, až po evropský bojkot výrobků z tuleních kůží, a to vše na ostrově, který má jen 55 tisíc obyvatel a kde počet Inuitů jen o málo přesahuje 40 tisíc. Na starosti je však v těchto dnech v Grónsku dost času, navzdory tradici špatného počasí se slunce tentokrát na grónský svátek dlouho smálo a až na onen půlnoční ohňostroj vyšlo vše přesně dle grónských přání. Z grónského Nuuku pro Radiožurnál Tomáš Sniegoň.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
