Češka vytáhla do boje za práva Palestinců ve východním Jeruzalému

3. srpen 2009
Zblízka

Izraelské úřady včera vystěhovaly další dvě palestinské rodiny ve východním Jeruzalémě a vytvořily tak prostor pro založení nové židovské komunity v arabské čtvrti. Počínání Izraele i tentokrát odsoudily Evropská unie, OSN i třeba Británie. Mezinárodní společenství ale nejsou jen diplomaté a politici. Palestince chtějí vlastní přítomností ochránit také zahraniční dobrovolníci. V téhle marné snaze byla zastoupena i Česká republika.

Hlasité provolávání hesel dětmi. Tak to před dvěma týdny vypadalo u domku, ve kterém žila už 53 let rodina Hanúnových. Právě vypršela lhůta, do kdy se měli z rozhodnutí izraelského soudu vystěhovat, a hrozil proto okamžitý zásah policie.

Kromě novinářů, arabských dětí a diplomatů z několika západních zemí byl ale na místě ještě někdo: Američtí a evropští aktivisté, kteří mají pocit, že izraelské nakládání s Palestinci překračuje přijatelné meze.

"Ze zkušenosti z jiných případů většinou policie přijde ve velkých počtech, třeba pět set mužů, a většinou přijdou v polovině noci. Takže je tady několik důvodů, proč je dobré, že tady mají lidé z celého světa a také aktivisty z Izraele. Protože armáda nebo policie nejsou zas až tak násilné, když jsou kolem svědci," vysvětlila česká aktivistka, která přijela na Blízký východ pod dojmem lednové izraelské války v Gaze.

Strávila pět let v Británii, a tím omlouvá občasné nedostatky ve své češtině. Jmenovat ji raději nebudu, protože si nejsem úplně jistý, jak je na tom s platností víza. Je tu pět měsíců, z toho většinu strávila právě s rodinou Hanúnových, která dostala v březnu příkaz k opuštění domu.

"Jak je člověk pozná a mluví s nimi a zjišťuje víc a víc o tom případu, tak zjistí, že někoho potřebují. Potřebují od nás, abychom jim dodali sílu bojovat, protože to je jejich dům, který mohou ztratit. Oni nemají kam jinam jít, to je pro ně všechno. To je rodina sedmnácti lidí, z toho pěti dětí pod osmnáct let."

Podle izraelského soudu tito Arabové žili neoprávněně v domech, které za britské vlády v Palestině obývali Židé. Arabové se sem přitom dostali jako uprchlíci z území dnešního Izraele a jejich původní domy z britské éry jim židovský stát vrátit odmítá. Přesto vše probíhá podle zákonů, samozřejmě napsaných Izraelem. Co na to říká česká aktivistka?

"Jsem si naprosto jistá, že bojuji za správnou věc. Tento případ je tak očividný případ bezpráví, který se děje. Rodiny, které jsou uprchlíky z roku 1948, tyto domy dostaly od Organizace spojených národů a najednou osadníci přijdou s falsifikovanými dokumenty," rozhořčuje se česká aktivistka.

Podobné názory má řada izraelských lidskoprávních organizací. A také desítky, ne-li stovky zahraničních aktivistů.

Pan Madžíd Hanún mi o nich řekl: "Jejich přítomnost nám velmi pomáhá, dodává nám energii. Ta česká dívka má dobré nápady, rozdává třeba letáky turistům ve Starém Městě, aby věděli, co se tu děje. Nejde jen o pár domů. Jen tady v Šajch Džarráh chtějí vystěhovat 28 rodin. Jde o snahu dosadit Židy do východní Jeruzaléma. Jde tu o celý Jeruzalém, o celou Palestinu."

Tato slova tedy zazněla před dvěma týdny. Jenže včera se v životě Hanúnových hodně změnilo. Spolu s další rodinou je Izraelci nakonec vystěhovali - podle očekávání k tomu zvolili časné ranní hodiny.

"Je to velmi smutné a je to v přímém rozporu se stanoviskem mezinárodního kvartetu i evropského předsednictví. Jsme velmi zklamaní a zvažujeme další postup," řekl Českému rozhlasu za předsednictví Evropské unie švédský generální konzul Nils Eliasson.

Na místě samozřejmě byla i osmadvacetiletá Češka, která se snažila pro Hanúnovi dům zachránit. "Ty domy byly jejich. Když člověk vidí, jak se tam teď stěhují osadníci s úsměvy na tváři... Fakt tomu nerozumím," dodala.

Spustit audio