Ozvěny dne - zprávy 4. února 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Tisícům handicapovaných lidí hrozí bída. Ombudsman Otakar Motejl žádá rychlou změnu zákona o pomoci v hmotné nouzi.

Otakar MOTEJL, ombudsman:
Je to zhruba, která postavila účelovou skupinu invalidních lidí, je to ve velice nepříznivé situaci.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Ředitel ČEZu dočasně odvolal šéfa oddělení netechnických ztrát. O kontroverzním výcviku kontrolorů firmy s ním mluvil i premiér Jan Fischer.

osoba:
Takováto komanda skutečně tam byla, ujistil mě, že už takovýto výcvik v této fazóně neprobíhá.

Jan BUMBA, moderátor:
V Rumunsku by mohly být rozmístěny americké rakety.

redaktor:
Nejvyšší rady obrany země rozhodla o přijetí amerického návrhu zapojit Rumunsko do nového systému protiraketové obrany.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A počasí, bude zataženo až oblačno, na Moravě místy slabé sněžení, odpoledne na jihu i déšť. Teploty minus 1 až plus 3 stupně.

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Tereza Tomášková a Jan Bumba.

Tisícům handicapovaných lidí hrozí bída

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Dobrý večer. Invalidům hrozí podle veřejného ochránce práv nouze. Od ledna jim totiž stát dává výrazně méně peněz. Cílem novely zákona o hmotné nouzi bylo snížit zneužívání sociálních dávek. Novinka ale postihuje lidi s nejtěžším zdravotním postižením, kterým snižuje měsíční důchod na minimum, tedy 2020 korun. Podle ombudsmana Otakara Motejla jde o chybu. Žádá proto poslance, aby ji urychleně napravili.

Otakar MOTEJL, ombudsman:
Všichni vědí, že se tam stala chyba, která postavila určitou skupinu invalidních lidí do velice nepříznivé situace. Postavila je do jisté míry na stejnou úroveň, jako tu kategorii lidí, kteří se přiživují na našem sociálním systému, ačkoliv oni objektivně jsou indisponováni podobným způsobem.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Zákonodárci už připravili novelu zákona, která má postiženým dávky navýšit. Radiožurnálu to řekla místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Alena Páralová.

Alena PÁRALOVÁ, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku /ODS/:
Teď běží lhůta vládě na to, aby vyjádřila s touto novelou souhlas nebo nesouhlas. Pan ministr Šimerka slíbil, že vládě předloží návrh souhlasného stanoviska v co nejbližším termínu. Novela může být v prvním čtení projednána již 8. března na řádné schůzi, nebo může být kvůli tomu svolána 50 poslanci mimořádná schůze.

Ředitel ČEZu dočasně odvolal šéfa oddělení netechnických ztrát

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Na zákonnost kontrol černých odběrů v ČEZu dohlédne ministr financí Eduard Janota a další státní akcionáři společnosti. Požádal je o to premiér Jan Fischer.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Předseda vlády tak reagoval na cvičení kontrolorů v armádních dovednostech. Ministr financí Eduard Janota už se šéfem ČEZu Martinem Romanem mluvil.

Eduard JANOTA, ministr financí:
Já jsem ho požádal, abych byl pravidelně informováno o všech krocích, které /nesrozumitelné/, proto aby aktivitu toho týmu naprosto zprůhlednil.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Podle Romana vypracoval výcvik tým psychologů.

Martin ROMAN, ředitel ČEZu:
My jsme psychologům ukázali konkrétní případy, s čím se naši pracovníci setkávají. A bylo pouze na nich, aby navrhli, jakým způsobem ty lidi trénovat.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Klinický psycholog Karel Humhal ale pochybuje o tom, že by někdo z jeho kolegů takový výcvik připravil. Podle něj to mohli být pouze lidé, kteří nejsou klinickými psychology a nesmějí pracovat ve zdravotnictví. Pomoc psychologů využívají i konkurenční E.ON nebo Pražská energetika, pouze ale v kurzech asertivity. Květa Moravcová, Radiožurnál.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Podle nejnovějších informací šéf ČEZu Martin Roman dočasně odvolal šéfa oddělení netechnických ztrát Karla Vaniše. Chce prošetřit, proč mě Vaniš při jednom z pracovních výjezdů soukromou legálně drženou zbraň. Na 30 pracovníků kontroverzního útvaru kontrolorů je od roku 2008 obviněno z vydírání odběratelů elektřiny, čelí také kritice kvůli metodám své práce.

Společnost RPG Industries dostala pokutu 30 milionů korun

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Pokutu 30 milionů korun dostala společnost RPG Industries finančníka Zdeňka Bakaly od ministerstva financí. Úřadu vadí, že firma převedla víc než 45 tisíc bytů do majetku dceřiné společnosti RPG Byty. Měla tím porušit privatizační smlouvu. Pokud společnost 30 milionů nezaplatí, obrátí se ministerstvo financí na rozhodčí soud. Společnost RPG Byty mezitím podala stížnost k Ústavnímu soudu kvůli usnesení sněmovny, která konstatuje porušení smlouvy s nájemníky. Podle kanadského právníka Roberta Amsterodama, který společnost RPG Byty zastupuje, ale tím sněmovna překročila své pravomoci. Pokud by se svou stížností u Ústavního soudu neuspěli, obrátí se na další instituce.

Robert AMSTERODAM, kanadský právník:
Problematika, která se týká našeho případu, souvisí se správou věcí veřejných a právním prostředím. Obrátit bychom se tak mohli na štrasburský soud a stejně tak i vedení Evropské unie. A všechny tyto možnosti zvažujeme.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Místopředseda sněmovny za ČSSD Lubomír Zaorálek, nevidí k ústavní stížnosti důvod. Společnosti naopak vytýká, že své závazky vůči nájemníkům neplní. Společnost RPG Byty vlastní a spravuje byty bývalé OKD na Ostravsku.

Až do zítřejšího večera hrozí v Česku sněhové jazyky a závěje

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Až do zítřejšího večera hrozí v Česku sněhové jazyky a závěje. Varování vydal Český hydrometeorologický ústav.

Monika PYTLÍKOVÁ, redaktorka:
Vítr by měl podle meteorologů začít slábnout až zítra večer. Vysoký stupeň nebezpečí závějí. Tak podle nich hrozí ve středních polohách krajů Pardubického a Jihomoravského a na Vysočině. Se sněhovými jazyky počítejte také v Pardubickém a Jihomoravském kraji a na Vysočině a také v Olomouckém kraji. Výstraha v obou případech platí do zítřejších 22 hodin. V autě proto nezapomeňte sněhové řetězy a nářadí na vyproštění auta, mohlo by se vám hodit. Pro Radiožurnál Monika Pytlíková.

Největší dopravní problémy byly dnes na části dálnice D 1

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Největší dopravní problémy byly dnes na části dálnice D 1. Asi na dvě hodiny byla mezi Bělotínem a Hladkými Životicemi obousměrně uzavřená kvůli navátému sněhu.

Aero Vodochody získalo tři nové zakázky za 4 miliardy korun

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Aero Vodochody získalo tři nové zakázky za 4 miliardy korun. Bude vyrábět například kabiny pro americký bojový vrtulník Black Hawk ve spolupráci s firmou Sikorski Aircraft Corporation. První kabiny Aero dodá v polovině roku 2011. Není to přitom první spolupráce s touto společností. Od roku 2000 například vyrábí vrtulník Sikorski S76C bez dynamických částí.

Sunny Days na veletrhu Holiday World v Praze zeje prázdnotou

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Stánek bývalé cestovní kanceláře Sunny Days na veletrhu Holiday World v Praze zeje prázdnotou poté, co jí pojišťovna neprodloužila smlouvu o pojištění proti úpadku se Sunny Days přeměnila na cestovní agenturu, která však nesmí prodávat vlastní zájezdy. Už prodané chce ale realizovat. Ministerstvo pro místní rozvoj jí za to podle ministra Rostislava Vondrušky nebude pokutovat. Všechno nasvědčuje tomu, že Sunny Days své zakázky ke klientům splní.

Rostislav VONDRUŠKA, ministr:
Pokud se klientům zdají záruky Sunny Days dobré, tak asi, asi je na nich, jak se rozhodnou a můžou na tu dovolenou odletět. Na druhou stranu je potřeba na rovinu říci, že pokud by mělo nastat pojistné plnění, tak Sunny Days už není cestovní kancelář, pojistná smlouva zanikla a pravděpodobně by pojišťovna neplnila, ale zatím ze signálů, které Sunny Days vysílá, není vidět, že by se klienti měli něčeho obávat.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Ministr Vondruška potvrdil, že jeho úřad urychlí přípravu novely zákona o cestovním ruchu, aby se situace podobné kauze Sunny Days nemohly opakovat.

Rumunsko odsouhlasilo své zapojení do amerického protiraketového štítu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Rumunsko odsouhlasilo své zapojení do amerického protiraketového štítu. Na jeho území budou rozmístěny takzvané antirakety. Rozhodla o tom rumunská nejvyšší rada obrany. Její rozhodnutí zveřejnil prezident Traian Basescu. Musí to ještě schválit tamní parlament.

Jaromír JANEV, redaktor:
Nejvyšší rady obrany země rozhodla o přijetí amerického návrhu zapojit Rumunsko do nového systému protiraketové obrany, oznámil Basescu. Antirakety proti možné hrozbě útoku z Íránu tak budou umístěny na území Rumunska. Systém by měl být funkční za pět let. Zapojení Rumunska je součástí upraveného plánu protiraketového štítu amerického prezidenta Baracka Obamy. Většina rumunské veřejnosti zapojení země do systému podporuje. Původně podle plánu bývalého šéfa americké administrativy George Bushe mladšího měly být v systému Polsko a Česká republika. Jaromír Janev, Český rozhlas, Balkán.

Problémy s hybridním vozem Prius

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Na japonskou automobilku Toyota se zaměří američtí vyšetřovatelé, a to kvůli problémům s brzdami populárního modelu hybridního vozu Prius. Lidé si stěžují, že vůz nebrzdí na nerovném povrchu. Americký dopravní úřad dostal více než 120 stížností, ve 4 případech se přitom stala i dopravní nehoda. Také japonská vláda nařídila Toyotě, aby urychleně zjistila, proč brzdy nefungují. V poslední době je to další spor, kterou musí japonská automobilka řešit. V minulých týdnech stáhla z provozu skoro 2 a půl milionů aut kvůli defektnímu plynovému pedálu.

Dohoda o předávání bankovních dat za oceán je v ohrožení

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Europoslanci hrozí odmítnutím dohody se Spojenými státy o předávání bankovních dat. Jde o anonymní záznamy finančních transakcích v mezinárodní bankovní síti Swift. Ty Washington používá při vyhledávání případných finančních zdrojů teroristů. Dočasnou dohodu na 9 měsíců uzavřela Unie na konci listopadu. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost ale chce mít Evropský parlament při posvěcení dokumentu poslední slovo.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Neschválení dohody doporučil ostatním europoslancům Výbor pro občanské svobody. Už teď je jisté, že ji příští týden ve Štrasburku odmítnou evropští socialisté a liberálové. Žádají větší záruky ochrany občanských práv, zvláště soukromí majitelů bankovních kont a zamezení zneužití jejich osobních dat. Dočasná dohoda začala platit teprve v pondělí. Španělské předsednictví Unie má se Spojenými státy dojednat do června definitivní smlouvu. Náměstek amerického ministra financí pro boj s terorismem a vyšetřování Stuart Levey varoval před odmítnutím dohody. Podle něj by to zhatilo pečlivě vybudovaný program, který pomáhá zajistit bezpečnost občanů na obou stranách Atlantiku. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

Problémy rodičů dětí s cukrovkou bude řešit ministr práce a sociálních věcí

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Problémy rodičů dětí s cukrovkou, kteří přišli o příspěvek na péči, bude řešit ministr práce a sociálních věcí. S rodinami se setká příští týden. Český rozhlas jako první upozornil na to, že se rodiny s dětmi s diabetem dostávají do existenčních potíží. Podle úředníků jsou totiž malí pacienti soběstační a rodiče tak nemají na příspěvek nárok. Do Prahy se na jednání s ministrem chystá i Šárka Nosálková ze sdružení Dítě s diabetem. Současný systém považuje za nespravedlivý a doufá, že se podaří prosadit změnu.

Šárka NOSÁLKOVÁ, sdružení Dítě s diabetem:
To je bohužel na tý situaci nejsmutnější, že vlastně i když by to mělo být v celé republice stejné, není to stejné, některý úředník posoudí diabetika, dostane peníze, některý posoudí tak, že peníze nedostane a nejhorší na tom, že hodně rodin i u malých dětí prostě ty malé děti nedostaly vůbec nic.

Novinářské ceny Ferdinanda Peroutky

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Letošní novinářské ceny Ferdinanda Peroutky už jsou rozdány. Kdo ocenění získal, už ví naše reportérka Pavla Dluhoschová, která je přímo v panteonu Národního muzea. Pavlo, řekněte nám, kdo jsou ti letošní ocenění.

Pavla DLUHOSCHOVÁ, redaktorka:
Tak dnešní ceremoniál skončil před malou chvílí, teď už se tady v panteonu slaví, ocenění dostali novináři, kteří prokázali nejen žurnalistické kvality, ale i morální kredit. Pavel Kosatík, Petruška Šustrová a Jan Macháček. Pavel Kosatík působil například v Mladé frontě DNES nebo v Reflexu. Je známý jako spisovatel Literatury faktu. Petruška Šustrová je nejen novinářkou, ale také překladatelkou, občanskou aktivistkou, signovala Chartu 77, publikuje v Lidových novinách, spolupracuje s Českým rozhlasem, komentuje zejména domácí politiku. V trojici nechybí ani renomovaný ekonomický novinář Jan Macháček, také on spolupracuje s Českým rozhlasem.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Tak to byla živě kolegyně Pavla Dluhoschová. Omlouváme se za zhoršenou kvalitu telefonátu.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte v následujících minutách? Změní poslanci zákon, kvůli kterému podle tvrzení ombudsmana handicapovaným lidem hrozí, že zůstanou téměř bez peněz. A vozy automobilky Toyota mají další technické problémy. O bezpečnost těchto aut se zajímá i americká vláda. Jak se to odrazí na prodeji Toyot ve světě?

Zákon o pomoci v hmotné nouzi

Jan BUMBA, moderátor:
Měl to být zákon, který měl omezit dlouhodobou závislost lidí na sociálních dávkách a měl motivovat k hledání práce. Ombudsman Otakar Motejl ale dnes upozornil, že zákon o pomoci v hmotné nouzi, který platí od začátku roku, má jednu vážnou vadu. Mnoha postiženým lidem podle něj hrozí, že se ocitnou v bídě. Norma zvláště tvrdě dopadá na lidi ve třetím stupni invalidity, tedy na lidi s nejtěžším zdravotním postižením. Upozorňuje Jiří Hrubý z Kanceláře veřejného ochránce práv.

Jiří HRUBÝ, Kancelář veřejného ochránce práv:
Osoba invalidní ve stupni tři, čili dříve osoba plně invalidní, bez nároku na invalidní důchod má dávku pouze ve výši existenčního minima, čili 2020 korun. Problém je, že tyto osoby nemají nárok ani na zvýšení na dietní stravování, které potřebují z hlediska svého zdravotního stavu a ještě vlastně o tu zvýšenou dávku, asi o tisíc korun jako osoba zdravá.

Jan BUMBA, moderátor:
Uvádí Jiří Hrubý z kanceláře ombudsmana. Ten vyzval zákonodárce, aby zákon co nejrychleji, nejlépe okamžitě změnili. A o změnu se snaží i sami zdravotně postižení, řekl Radiožurnálu předseda jejich národní rady Václav Krása.

Václav KRÁSA, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením:
Jsme připravili novelu zákona o hmotné nouzi, poslali jsme jí poslancům, aby jí přilepili k zákonu o pracovní neschopnosti, který je teďko projednáván, to je ta mateřská populární, zdá se, že tento zákon by mohl projít Poslaneckou sněmovnou, a požádali jsme poslance, aby to dali jako přílepek. /Nesrozumitelné/ jsou trochu problémy, ale je to jediná rychlá cesta, jak dojít k nápravě.

Jan BUMBA, moderátor:
Tolik Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením. Zákonodárci už na tomto základě chtějí chybu odstranit, potvrdila nám místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku, poslankyně ODS Alena Páralová. Já teď do našeho sněmovního studia zdravím lidoveckého poslance Jiřího Carbola z podvýboru pro zdravotně postižené. Dobrý večer.

Jiří CARBOL, podvýbor pro zdravotně postižené a občany se sníženou pracovní schopností, poslanec /KDUČSL/:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane poslanče, jak a proč k tomu vůbec došlo, že se takováto věc objevila v zákoně?

Jiří CARBOL, podvýbor pro zdravotně postižené a občany se sníženou pracovní schopností, poslanec /KDUČSL/:
Tak já se domnívám, že to je chyba, která v tom zákoně původně být neměla a nikdo při projednávání toho zákona si to neuvědomil, nebylo to speciálně vypíchnuté, že takováto situace může nastat, ten, ta novela zákona, která byla, nebo která je platná od 1. ledna 2009, tak ta byla přijata s tím, aby se zamezilo zneužívání sociálních dávek a v tomto případě, kdy to dopadá na invalidy, na lidi, kteří mají nějaké postižení a kteří si nemohou pomoci tedy sami, v životě se o sebe postarat, tak to jednoznačně je špatně v tom zákoně uvedeno.

Jan BUMBA, moderátor:
Do vysílání teď zvu i předsedu poslaneckého sociálního výboru Zdeňka Škromacha z ČSSD. Dobrý večer.

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda strany /ČSSD/:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Škromachu, tak jak to bylo, vy jste to přehlédli při projednávání schvalování, to, že onen zákon obsahuje i ta nařízení, na jejichž základě se tak výrazně sníží dávky, které mohou dostat silně handicapovaní lidé?

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda strany /ČSSD/:
Tak já myslím, že v první řadě to předvedl ministr Nečas, který tyto asociální návrhy předložil Poslanecké sněmovně a myslím si, že to je jenom důsledek chaotického schvalování takzvaných batohů a balíčků, které Topolánkova vláda do sněmovny předložila, my jsme to kritizovali a sociální demokracie tyto návrhy nepodporovala.

Jan BUMBA, moderátor:
My jsme žádali o vyjádření i bývalého ministra sociálních věcí Petra Nečase z ODS, bohužel dnes večer je zaneprázdněn. Ombudsman Otakar Motejl řekl, že na to, že současná novela zákona je špatná, upozorňuje už půl roku, kdy, pánové, vy osobně jste si toho všimli, nebo vzali námitky ombudsmana na vědomí, pane Carbole?

Jiří CARBOL, podvýbor pro zdravotně postižené a občany se sníženou pracovní schopností, poslanec /KDUČSL/:
Tak my jsme na klubu KDUČSL dostali žádost od pana Václava Krásy, což je předseda Národní rady osob se zdravotním postižením před čtrnácti dny s tím, že on nás žádal, abychom to přidali k tomu zákonu, který se týká navrácení mateřské na původní úroveň.

Jan BUMBA, moderátor:
Až před čtrnácti dny, takže když pan Motejl říká, že o tom hovoří už šest měsíců, tak k vám se to nedostalo.

Jiří CARBOL, podvýbor pro zdravotně postižené a občany se sníženou pracovní schopností, poslanec /KDUČSL/:
Tím já nechci říct, že pan Motejl neříká pravdu, ale ke mně skutečně se to dostalo před čtrnácti dny, že ta situace je takto vážná.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Škromachu, kdy vy jste se dozvěděl o tom, že dochází právě k tomuto?

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda strany /ČSSD/:
My jsme předložili, samozřejmě o tom problému víme dlouhodobě, ale vzhledem k tomu, že tady byla vládní koalice, která podporovala tyto změny, tak nemělo smysl ani přeskládat nějaké návrhy na změnu, myslím, že situace se změnila a před několika dny jsme předložili, skupina poslanců návrh na změnu zákona, která by mohla projít rychlým čtením, pokud jej vláda doporučí, což předpokládáme. A myslíme si, že během jednoho, dvou měsíců by mohla být záležitost vyřešena.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak konkrétně by ta záležitost mohla být vyřešena, jaký teď bude postup, bude to v podobě takzvaného přílepku k nějakému jinému zákonu, pane Škromachu?

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda strany /ČSSD/:
Nebude, já myslím, že tam je ještě trošku problém, pan kolega Carbol hovoří o jiném návrhu zákona, který se týká zákona o zaměstnanosti a týká se zaměstnávání lidí se zdravotním postižením, to je další novela, kterou podala skupina poslanců a kterou podporujeme, aby poměrně rychle prošla, ale pokud jde o tuto, tuhle, bych řekl, povinnost pracovat pro lidi se zdravotním postižením, aby vůbec dosáhli na sociální dávky životního minima, no, tak to je věc, která teď je samostatným návrhem. A předpokládáme, že právě proto, aby Senát neměl námitky, že to je nějaký přílepek, tak předpokládáme, že pokud bude dobrá vůle v obou komorách a pan prezident podepíše, tak by to měla být otázka dvou měsíců, aby tato novela mohla být schválena.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Carbole, prosím ještě váš velmi stručný odhad. Dá se to stihnout napravit do voleb?

Jiří CARBOL, podvýbor pro zdravotně postižené a občany se sníženou pracovní schopností, poslanec /KDUČSL/:
Já jsem přesvědčen, že ano, my tento návrh podpoříme, také náš kolega, poslanec Hovorka je pod tím návrhem podepsán, a doufám, že to projde, stejně jako vrácení mateřské na původní úroveň, které by se mohlo schválit v příštím týdnu.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, oběma děkujeme za rozhovor. Jiří Carbol z KDUČSL a poslanec ČSSD Zdeněk Škromach.

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda strany /ČSSD/:
Hezký večer.

Jiří CARBOL, podvýbor pro zdravotně postižené a občany se sníženou pracovní schopností, poslanec /KDUČSL/:
Hezký večer.

Obstrukce jsou dvojsečnou zbraní

Jan BUMBA, moderátor:
A k práci poslanců, totiž k tomu, jak v posledních dnech vázne vzhledem k nejrůznějším obstrukcím, se vztahuje i dnešní poznámka Ozvěn dne od politologa Lukáše Jelínka.

Lukáš JELÍNEK, politolog:
Skoro 3 miliony korun denně stojí daňové poplatníky nefunkční Poslanecká sněmovna. Před časem to aspoň konstatovalo občanské sdružení eStat, které má blízko k ODS. Bylo by proto zvláštní, kdyby tuto informaci pravicoví poslanci, tvrdící, že parlamentními obstrukcemi pouze brání nafukování státního rozpočtu, neměli. Jenže nic není černobílé. Poslanci jsou ve skutečnosti k nezaplacení a jejich produkty nevyčíslitelné. Ačkoli drtivá většina Čechů, Moravanů a Slezanů patrně podepíše definici parlamentu coby žvanírny a nebude ji ani odrazovat, že původním autorem výroku je dávný komunistický darebák, nezbývá než stále dokola opakovat, že ke klasickým atributům parlamentarismu patří řečnění, diskutování i obstruování. Mnohem divnější je, když si zákonodárci svá ústa zamknou, jako se třeba z vůle pravicové většiny kdysi stalo v případě takzvaného Topolánkova reformního batohu na půdě Senátu. Před rokem obstruovali sociální demokraté, letos to samé zkouší demokraté občanští. Sáhodlouhé projevy jsou střídány procedurálními hádkami a nekonečnými přestávkami na jednání klubů. Chvíli je to legrace, chvíli trapas a pak už jen nuda. Vybraní jedinci podávají nadlidské, bezmála fidelovské výkony. Za vypečené nepřítomnosti Mirka Topolánka obětavě přijali hlavní role zdržujících rétorů Petr Nečas a Miroslav Kalousek. Ničí si hlasivky, přitom je nikdo neposlouchá. Facky, jak bývá zvykem v jiných krajích, naštěstí nepadají. Proč taky. Všichni vědí, že jde vlastně o hru. Když se levici nepodaří prosadit sociálně orientované zákony nyní, učiní z nich součást volebních programů. A před svými sympatizanty ještě bude předvádět pomyslné šrámy z parlamentních bitev. Přesto si jednoho vážného rizika všimněme. Sněmovna je obstrukcemi paralyzována v době, kdy jsou síly obou pólů politického spektra víceméně vyrovnané. Představme si ale, že květnové volby přinesou překvapení a ČSSD nebo ODS budou moci sestavit výrazně většinovou vládu. Jak zareaguje zapšklá parlamentní opozice potom? Natáhne si do práce spacáky a nepustí mikrofon z ruky od rána do noci? Doufejme, že nikoliv. Na schválení totiž čekají nejen normy říznuté tou či onou ideologií, ale také zákony nezbytné pro hladký chod státu a kvalitu života občanů. Až ti budou co nevidět politikům vystavovat vysvědčení, na obstrukční cirkus stěží zapomenou.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává politolog Lukáš Jelínek.

Vozy automobilky Toyota mají další technické problémy

Jan BUMBA, moderátor:
Na začátek roku 2010 nebude automobilka Toyota vzpomínat v nejlepším. Vozy této značky zná každý na světě, dlouhodobě se umisťují na předních místech žebříčku spolehlivosti, jenže právě pochybnosti o spolehlivosti a kvalitě automobilů Toyota nyní otřásají pověstí firmy. Velké problémy má Toyota ve Spojených státech, kde se o bezpečnost těchto aut začalo zajímat dokonce i ministerstvo dopravy. Ve Washingtonu máme zpravodaje Víta Pohanku. Dobrý den.

Vít POHANKA, redaktor:
Hezký podvečer.

Jan BUMBA, moderátor:
Problémy Toyoty se týkaly plynového pedálu a teď i brzd u hybridního modelu Prius, kdy začaly, kolika majitelů aut se týkají?

Vít POHANKA, redaktor:
Nejdřív se objevil ten problém s plynovým pedálem, který se u některých typů zasekával, nejdřív byl oficiálním důvodem koberec nebo ta podlahová krytina, do které se mohl plynový pedál zaseknout a auto začít nekontrolovaně akcelerovat. To už se v roce 2007 týkalo řádově deseti tisíců vozů, konkrétně typu Toyota Camry a Lexus. Těch luxusnějších modelů. Loni v říjnu se kvůli tomu volali k opravě další modely Toyoty, jejich počet už potom přesáhl čtyři miliony, teď v lednu dospěl výrobce k závěru, že jde u některých modelů o víc, než jen o podlahovou krytinu a začaly se vyměňovat celé ty pedálové systémy, plynu tedy, a postupně se svolaly k opravě další dva miliony tři sta tisíc vozů a později ještě další milion. Teď se objevil tedy nově problém s brzdami u hybridů Prius a právě ten začalo tedy oficiálně vyšetřovat ministerstvo dopravy, nebo jmenovitě jeho Úřad pro bezpečnost silničního provozu.

Jan BUMBA, moderátor:
Vítku, co pro Toyotu znamená ta zvýšená pozornost americké vlády, zpráva dnešního dne?

Vít POHANKA, redaktor:
Především velmi špatnou publicitu, samozřejmě a snížení důvěryhodnosti a znamenalo to už teda konkrétně výrazný pokles ceny akcií Toyoty na newyorské burze. Ministerstvo dopravy nebo ten Úřad pro bezpečnost, o kterém jsem mluvil, reagoval na podněty majitelů Toyoty Prius, kteří si stěžovali, že za určitých podmínek přestane to auto brzdit, těch stížností bylo přes 124 a v několika případech to dospělo tedy i k dopravní nehodě. To dnes oznámené vyšetřování, tedy ráno místního času, zdejšího času vlastně potvrdilo vážnost takových zpráv, které se o možné špatné funkčnosti brzd zřejmě způsobené jejich elektronickým řízením, tedy týkají. Toyota je teď zde ve Spojených státech ve fázi velkých omluv, ujišťování, že vozy téhle značky jsou pořád bezpečné, ale samozřejmě, když ministr dopravy oficiálně oznámí, že existuje problém, který se musí šetřit, chopí se z toho zcela pochopitelně média a pro dotyčnou společnost je to velmi nepříjemné, chce se skoro říct noční můra.

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím ještě velice krátce. Dohled nad bezpečnostní provozu aut mají pochopitelně úřady, nezaspaly v případě Toyoty?

Vít POHANKA, redaktor:
Zatím to nikdo moc neříká, ministr dopravy Ray LaHood čelí hlavně kritice za včerejší klopýtnutí, nebo nevím, jak to nazvat, kdy na slyšení ve Sněmovně reprezentantů prohlásil, že by majitelé těch modelů Toyoty, které byly svolané k opravě, měly přestat vozy okamžitě používat a kontaktovat dealery, on to později vysvětloval, že to tak není, že to doslova špatně řekl, nicméně tím vyvolal docela ne snad paniku, ale způsobil, že majitelé aut urychleně začali svým servisním stanicím telefonovat a dožadovat se prohlídky a úpravy vozu. Jinými slovy, ta kritika tady je, ale spíš za špatné jaksi pochopení, uchopení té věci mediálně, ne za to, že by úřady reagovaly pozdě.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji za informace. Ze Spojených států náš tamější zpravodaj Vít Pohanka. Ve studiu teď vítám motoristického publicistu Vladimíra Rybeckého z odborného serveru Autoweek.cz. Dobrý večer.

Vladimír RYBECKÝ, motoristický publicista, odborný server Autoweek.cz:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Jsou ty problémy, které se objevují u vozů Toyota, závažné, mohou být nebezpečné?

Vladimír RYBECKÝ, motoristický publicista, odborný server Autoweek.cz:
Nebezpečné být mohou, i když jenom v krajním případě, nicméně už došlo k několika velmi vážným nehodám, i když ten počet nebyl zase tak veliký, nicméně to nebezpečí, že by se auto rozjelo samovolně, nebo začalo samovolně akcelerovat, protože se zasekne plynový pedál, to je tady v tom případě poměrně velké a nepříjemné.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Rybecký, jak výrazně se to projeví nebo už projevilo na prodejích těchto aut, a teď nemusíme zůstat jen ve Spojený státech.

Vladimír RYBECKÝ, motoristický publicista, odborný server Autoweek.cz:
Tak nevím, jak je to v Evropě, ale samozřejmě žádná takováto akce a takováto publicita neprospěje žádné značce, ve Spojených státech se vykazovalo, že Toyota prodala asi o 16 procent aut během ledna méně, než před rokem, jenže tam je to způsobeno do značné míry i tím, že Toyota v podstatě přestala prodávat ty problematická auta, takže ten pokles prodeje není vyvolán tím, že by poklesl nebo nutně není vyvolán poklesem zájmu zákazníků, ale je dán tím, že prostě Toyota nechce dodávat do sítě další ...

Jan BUMBA, moderátor:
Že nedodá další špatné zboží.

Vladimír RYBECKÝ, motoristický publicista, odborný server Autoweek.cz:
Přesně tak, nechce dodávat další špatné problematická auta na trh.

Jan BUMBA, moderátor:
Co myslíte, že může být příčinou těch technických problémů Toyoty, může to být třeba snaha srazit kvůli konkurenci cenu co nejníže, třeba i na úkor kvality?

Vladimír RYBECKÝ, motoristický publicista, odborný server Autoweek.cz:
Já si myslím, že v tomto případě to tak není, ony se takovéhle problémy vyskytují u, v podstatě u všech značek, není to nic tak úplně mimořádného. Tady je mimořádný spíš ten rozsah, který je daný trošku jiným přístupem Toyoty, který dosud pomáhal dostat se tam, kde je, to znamená, získat nejenom velký objem prodeje, ale také získat pověst jedné z nejkvalitnějších značek, to znamená, Toyota spolupracuje s osvědčenými dodavateli a používá stejné dodavatele pro všechny své modely, a pokud se ten dodavatel osvědčí, tak se dostává do velkého množství aut, a ve chvíli, když se objeví takovýto problém, tak pokud se to stane největší automobilce a pokud to je ten stejný dodavatel, stejný princip, tak pak to má takto katastrofální důsledky.

Jan BUMBA, moderátor:
Možná je na takovéto hodnocení ještě brzy, ale jak velké problémy může z toho všeho Toyota mít, hlavně pokud jde o renomé kredit automobilky?

Vladimír RYBECKÝ, motoristický publicista, odborný server Autoweek.cz:
Tak samozřejmě už nyní tím, že to má tak velkou publicitu, tak to samozřejmě poškozuje pověst značky a zvláště u takové značky, která dosud hodně spoléhala na to, že její auta jsou ta nejspolehlivější, což samozřejmě mělo ještě ten důsledek, že ta pověst vysoké spolehlivosti znamenala, že ta auta měla poměrně vysokou cenu při opětovném prodeji jako ojetá, což samozřejmě v této chvíli znamená velký pokles a znamená to samozřejmě velký pokles ztrátu peněz pro její současné zákazníky, takže na to se dá reagovat jenom tím, že Toyota bude muset zřejmě snížit minimálně ve Spojených státech cenu svých aut, takže k těm obrovským ztrátám, které má s tou samotnou výměnou akcií, tak bude mít ztráty asi i, co se týče zisku, aspoň po nějakou dobu.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy už jste to trochu nakousl v jedné z předchozích odpovědí, ale jak často se podobné věci stávají, myslím tím věci, jako je svolování velkého množství aut do servisu kvůli závadě, jak často se to stává jiným automobilkám.

Vladimír RYBECKÝ, motoristický publicista, odborný server Autoweek.cz:
Tak není to nic úplně mimořádného, jak říkám, tady je zvláštní spíš ten rozsah, který překrývá třeba ve stejné době, současně probíhá velká svolávací akce ve Spojených státech na vozy Honda, týká se takřka sedmi set tisíc aut, což je z evropského pohledu obrovské množství aut, ale tím, že u Hondy je to řádově ještě o jednu nulu víc, tak se vlastně o té Hondě skoro nemluví. Ford před časem svolával čtyři a půl milionu aut, takže není to, není to zase něco tak úplně mimořádného, v některých případech se jednalo i o mnohem nebezpečnější problémy, než je tady v tom případě.

Jan BUMBA, moderátor:
Motoristický publicista Vladimír Rybecký ze serveru Autoweek.cz. Děkuji, že jste přišel, na shledanou.

Vladimír RYBECKÝ, motoristický publicista, odborný server Autoweek.cz:
Na shledanou.

Současná vláda nebude prolamovat těžební limity

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Současná vláda nebude prolamovat těžební limity. Premiér Jan Fischer tímto prohlášením uzavřel odpověď na interpelaci poslance Strany zelených Martina Bursíka. Ten premiéra znovu vyzval, aby vysvětlil okolnosti, za jakých vláda ze sněmovny stáhla vládní návrh horního zákona. Postup vlády podle Bursíka svědčí o tom, že kabinet podlehl lobbyingu těžebních společností. To premiér odmítl. Uvedl nicméně, že zná lidi z uhelné společnosti Czech Coal.

Jan FISCHER, premiér:
I nadále jakékoliv obvinění z korupčního jednání své osoby zkrátka a dobře striktně odmítám. To je jedna věc. Důvodem ke korupčnímu jednání není to, že tak, jak pan kolega Mlynář, i já znám pana Dubrovskýho, znám ho 20 let, ale do jeho podnikání mi nic není a jestli s ním mluvím o něčem, tak s ním nemluvím o tomhle, ale určovat si, s kým se budu a kde se budu stýkat, to si opravdu vnutit nenechám.

Průzkum veřejného mínění ukáže, co si lidé myslí o rozšíření vodochodského letiště

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Průzkum veřejného mínění ukáže, co si lidé myslí o rozšíření vodochodského letiště. Anketu mezi lidmi z okolních vesnic si chce udělat vedení letiště Vodochody. Odpovídat budou během února a března nejen lidé z obcí v okolí, ale také z celé České republiky. Proč chce mít letiště vlastní průzkum veřejného mínění, vysvětluje jeho ředitel Martin Kačur.

Martin KAČUR, ředitel Aera Vodochody:
Samozřejmě tím, že budeme moc udělat takový průzkum, tak se dostaneme podstatně blíž i k nějakým motivacím jednotlivých těch občanů, nebo i důvodem, proč a jakým způsobem se stavějí vůči její rozšíření letiště.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Pro obce v okolí Vodochod jsou ale podle starostů směrodatnější jejich vlastní referenda, která v těchto týdnech v jednotlivých vesnicích pořádají.

Gates vyzval členy NATO, aby do Afghánistánu co nejrychleji vyslali čtyři tisíce instruktorů

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka:
Americký ministr obrany Robert Gates vyzval členy NATO, aby do Afghánistánu co nejrychleji vyslali čtyři tisíce instruktorů. Měli by tam školit afghánské policisty a vojáky. Gates to prohlásil dnes v úvod summitu ministrů obrany členských států NATO v tureckém Istanbulu. Gates od summitu mimo jiné očekává, že se členské státy domluví na zásadní finanční reformě Aliance. Ta je podle něj více než nutná. Aliance by měla mít vždycky dost peněz na konflikty, ve kterých se angažuje. Teď chybí v aliančním rozpočtu sedm set milionů eur. Kromě toho také miliarda eur na financování afghánské armády.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? Jaké jsou důvody toho, že v Praze lidé platí za elektřinu víc, než v mnohých západoevropských metropolích? A rumunská rada obrany souhlasí s rozmístěním amerických raket na svém území. Ožívá znovu projekt kontroverzního protiraketového štítu?

Cena elektřiny v Česku

Jan BUMBA, moderátor:
To, že Praha nepatří ani v širším evropském kontextu už hezkých pár let mezi levná města, je věc všeobecně známá, třeba ceny bytů často převyšují částky, které byste za srovnatelné nemovitosti zaplatili leckde v západní Evropě, bez ohledu na to, že člověk v Česku v průměru stále ještě nevydělá zdaleka tolik, jako třeba v Německu nebo v Nizozemsku, nikterak levné nejsou ani ceny služeb a energií. To dokládá dnes zveřejnění průzkum rakouské organizace EControl, která srovnává ceny elektřiny v Evropě. Podle výpočtu ČTK vztahujícímu se k tomuto srovnání, patří ceny elektřiny v Praze mezi vůbec nejvyšší v Evropě. Proč tomu tak je? Můžete se také zapojit na mailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz nebo napsat SMS ve tvaru OD a text na číslo 9077704. Na telefonní lince je místopředseda Českého energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček. Dobrý večer.

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Českého energetického regulačního úřadu:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A ve studiu vítám Jiřího Chvojku z občanského sdružení Spolek proti nemravným cenám elektřiny. Dobrý večer.

Jiří CHVOJKA, občanské sdružení Spolek proti nemravným cenám elektřiny:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Podle údajů společnosti EControl je nejdražší Kodaň, ze srovnávaných měst jsou nejlevnější Atény, v Dánsku je to asi sedm korun třicet haléřů za kilowatthodinu, v Řecku asi tři koruny. Souhlasí ten údaj, že v Praze jsou to asi čtyři koruny devadesát, po těch přepočtech, pane Němečku?

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Českého energetického regulačního úřadu:
Tak je úplně těžké se k tomu přesně vyjádřit, protože my přesně nevíme, jakých konkrétních vstupních údajů vycházeli naši kolegové rakouští EControlu, což je mimochodem rakouský regulátor, z čeho přesně vycházeli, jaké například spotřeby uvažovali při tomto porovnání, ale když jsem se pokoušel vlastně uvěřit nebo dopočítat se nějakých čísel, tak je pravdou, že budemeli uvažovat průměrnou nebo jakousi typickou spotřebou v Praze v panelovém domě někde okolo dvou tisíc kilowatthodin ročně a použijeme dnes platné sazby Pražské energetiky, tak se dopočteme zhruba na tuto částku v průměru tedy, nebo přepočteno na ten roční výdaj a spotřebovanou elektřinu. Takže to číslo plus minus sedí.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Chvojko, i podle údajů, které vy máte k dispozici, platí, že cena elektřiny v Praze je o malinko nižší, než ve Vídni, ale vyšší než v Madridu, Stockholmu, Londýně, Paříži?

Jiří CHVOJKA, občanské sdružení Spolek proti nemravným cenám elektřiny:
No, to je cena, když tam započítáte všechny daně. Většina států Evropské unie má nejrůznější energetické daně, když to očistíte od těch daní jenom na samotnou výrobu elektřiny, kterou má ČEZ, tak máme suverénně nejdražší elektřinu v Evropě v tuto chvíli, protože jsme na úrovni někde Portugalska, které ale trpí výrazným nedostatkem elektrické energie a snaží se šetřit, kde může, my máme přebytek elektrické energie, přesto jsme dražší, než Německo nebo Rakousko.

Jan BUMBA, moderátor:
Počkejte, jak to myslíte, že v České republice je téměř nejdražší elektřina v celé Evropě, když tady vidíme ...

Jiří CHVOJKA, občanské sdružení Spolek proti nemravným cenám elektřiny:
Mluvíme tady o výrobě, pak se k tomu připočítávají různé daně, například 40 procent ceny v Kodani tvoří energetická daň, kterou u nás normálně neplatíme, máme ji skrytou v monopolu ČEZu a v dalších krocích, ale samozřejmě ve finále ta výroba té elektrické energie, respektive cena elektrické energie, kterou ČEZ dodává na trh, je suverénně téměř nejdražší vůbec v Evropě.

Jan BUMBA, moderátor:
Ano, prosím, pane Němečku.

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Českého energetického regulačního úřadu:
Já bych na to chtěl trošičku zareagovat, protože bych velmi nerad, abychom celé tohle to téma jakoby zúžili na to, že ČEZ prodává drahou elektřinu.

Jan BUMBA, moderátor:
Také bych nerad, ano.

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Českého energetického regulačního úřadu:
Já se domnívám, že je tady potřeba ty věci trošku uvést na pravou míru a minimálně tu celkovou částku nebo celkovou cenu, kterou platí koncový zákazník, tak si rozdělit na několik částí. Před, vy už jste sám zmiňoval, že samozřejmě je potřeba vždycky /nesrozumitelné/ příslušné daně, které jsou na tu elektřinu uvaleny, jak jsem měl možnost se dočíst v tom stručném článku, v tom hodnocení, tak tohle to porovnání by mělo být, včetně všech daní, u nás tedy je elektřina stahována pouze ta daň v úrovni zhruba 28 korun, tuším, že jakoby za elektřinu, plus tedy daň z přidané hodnoty ve výši 20 procent, je pravdou, že v těch okolních státech, především ve Skandinávii, jsou potom nejvyšší daně, nicméně tam zase jaksi je levnější ten základ z podstaty věci, že tam je využívána hlavně energie vodních elektráren pro, pro krytí vlastně dodávek. Potom je tady další část, která zabírá zhruba polovinu z té koncové ceny, a to jsou regulované tarify za přenos a distribuci.

Jan BUMBA, moderátor:
Promiňte, prosím, pane místopředsedo, že vám do toho skáču, ale abychom se v tom vyznali, to, co nás zajímá, je ta cena, kterou zaplatí zákazník, koncový zákazník, ať už je složena z čehokoliv. Podívejme se na ten žebříček EControlu a tam prostě je vidět, že Praha je těsně za Vídní, ale mnohá evropská města jsou, co se týče cen elektřiny, levnější a mohou to být města ve Skandinávii, ale ve Španělsku, také Londýn, proč tomu tak je, pane Němečku?

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Českého energetického regulačního úřadu:
Znovu říkám, je, je velmi těžké se jenom na základě takové jakoby stručné hodnotící informace pouštět do nějakého detailního rozboru, protože tak, jako Česká republika uplatňuje určitý tarifní systém, kterým nějakou logiku, je za ním nějaká jakoby strategie státu, tak stejně tak mohou jiné státy volit jiné strategie. Já jsem měl možnost se třeba seznámit i s politikou, jakou volí některé americké státy v tomto ohledu a například v některých státech za oceánem je volena politika, že se maximálně motivují spotřebitelé k tomu, aby jaksi spotřebovávali co nejméně, a tam platí například určitá hranice, já řeknu, já zmíním třeba konkrétně tady ty dva tisíce kilowatthodin, kde je cena poloviční, než nad touto hranicí, velmi záleží na tom, jakou právě třeba kolegové EControlu, když volili tento žebříček, tak jakou volili, nebo co brali jako tu pevnou spotřebu na základě, které to dělali, protože i v České republice, pokud bychom se podívali na tu škálu sazeb, tak je tady, řekněme, taková ta typická sazba distribuční D02, což je pro klasickou, řekl bych, domácnost, která nepoužívá elektřinu ani pro ohřev teplé užitkové vody ani pro vytápění. A tady ta cena je, řekněme, se pohybuje v průměru při té spotřeba zhruba dva tisíc kilowatthodiny, někde na té úrovni čtyři osmdesát pět, včetně daní, tak jak je tady naznačeno, zatímco kdybychom použili sazbu jinou, například už pro ten ohřev teplé užitkové vody, tak se dostaneme na cenu nižší.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže myslíte, že kdyby se použili jiné sazby, jiné srovnání, že by to mohlo dopadnout jinak, že by cena elektřiny v Praze nebyla tedy vyšší, než třeba v Londýně?

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Českého energetického regulačního úřadu:
Ano, pokud bychom použili jinou sazbu pro jiného typického spotřebitele, tak bychom museli jakoby podobný vzorek použít na ty tarifní systémy ve všech ostatních státech a oni si namýšlí jiné výsledky, já se teďko bojím říct, že to, jo, ...

Jan BUMBA, moderátor:
Rozumím.

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Českého energetického regulačního úřadu:
... rozumíte, my nemáme ty ostatní čísla, která by byla potřeba do toho vložit, ale jenom chci říci, že to závisí na té produktové řadě nebo na jakési tarifní politice, která je kde uplatňována.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Chvojko, jak už naznačuje název vašeho občanského sdružení, vy si myslíte, že ceny elektřiny v České republice jsou zbytečně vysoké. Co myslíte, že je předražuje?

Jiří CHVOJKA, občanské sdružení Spolek proti nemravným cenám elektřiny:
No, tak třeba k jedné věci se tady pan Němeček téměř přiznal, vy jste ho to nenechal domluvit, ale on by se k tomu měl přiznat a měl by to říct posluchačům, že existuje takzvaná regulovaná složka elektřiny, to znamená, cena za distribuci, za dopravu z té elektrárny k vám, kterou přesně má regulovat Energetický regulační úřad, když konečně loni kvůli krizi a kvůli menší spotřebě cen elektřina klesala, tak najednou Energetický regulační úřad povolil zvýšení distribučních poplatků o 10 procent, rok před tím to bylo ještě víc, čili jenom ta neregulovaná část elektřiny, která je údajně tvořena trhem, tak tam samozřejmě ČEZ vydělává zhruba padesátiprocentní marži. Tady je dalších X procent, které by mohl ...

Jan BUMBA, moderátor:
Byl bych rád, kdybyste už, kdybyste už dnes večer neřekl ČEZ, to by bylo úplně nejlepší.

Jiří CHVOJKA, občanské sdružení Spolek proti nemravným cenám elektřiny:
V pořádku, ale tak to je dominantní monopolní výrobce elektřiny, s tím se nedá nic dělat, dobře.

Jan BUMBA, moderátor:
A vy, a vy ...

Jiří CHVOJKA, občanské sdružení Spolek proti nemravným cenám elektřiny:
Já ho nebudu jmenovat, dobře.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy tedy naznačujete, že regulační úřad záměrně předražuje elektřinu pro zákazníky?

Jiří CHVOJKA, občanské sdružení Spolek proti nemravným cenám elektřiny:
Ne, že jí nereguluje dostatečně, protože inflace za loňský rok byla skoro nula a distribuční poplatky se zvedly raketovým tempem, takže to snížení elektřiny, které, snížení cen elektřiny, které konečně mohli spotřebitelé pocítit, protože na té takzvané energetické burze cena elektřiny významně klesla, tak ho nepocítili právě proto, že Energetický regulační úřad nedělal to, co má, to znamená, nereguloval cenu elektřiny.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Němečku.

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Českého energetického regulačního úřadu:
Je to velmi zajímavé, tahle ta masáž, ale zase je asi dobré uvést ty věci na pravou míru, pokud se podíváme na ty všechny regulované složky, tak já bych zase zmínil takové základní tři činitelé, kterém tam do toho vstupují, jednak je to právě, řekněme, tarif za dopravu elektřiny, to znamená, přenos a distribuci, a tady si musíme uvědomit, že jsou to v podstatě všechno fixní náklady, které tvoří nebo musí být tímto pokryty. A jestliže Energetický regulační úřad na rok 2010 v důsledku prostě hospodářské krize plánoval oproti cenám platným v roce 2009 pokles ve spotřebě zhruba o 10 procent, tak se to prostě nutně muselo projevit ve zvýšení, pokud je tady mluveno o inflaci, tak nemůžeme se jenom podívat na nějaký novinový článek a říct, že inflace je nula, ale zase, pro regulaci je tady závazný prováděcí právní předpis, který říká, který ukazuje přesně ze statistického úřadu musí úřad převzít a použít do formule, která je jaksi součástí našeho právního řádu. Takže jestliže Energetický regulační úřad je povinen používat klouzavý index, jakýsi vážený průměr několika indexů za období duben duben předchozích dvanácti měsíců, tak prostě musíme použít tento ukazatel a ten bohužel byl více než čtyřprocentní, ten vážený index, přestože CPI index ...

Jan BUMBA, moderátor:
Tak teď si myslím, že už tomu nemůže rozumět vůbec nikdo, ale pane Němečku, ...

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Českého energetického regulačního úřadu:
Já se omlouvám, ale chci jenom říct, že jsou to všechno jaksi úřad tady v tomhle tom nedělá žádnou jaksi činnost, která by byla nějaká svévolná, ale jsou to všechno postupy, které nejprve projdou řádným meziresortním připomínkovým řízením, je to platná vyhláška a potom podle toho je postupováno.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Němečku, asi to je velice naivní otázka, ale proč Energetický regulační úřad nereguluje ceny elektřiny také podle příjmu obyvatelstva, protože každého prostě musí zarazit, že v České republice se platí za elektřinu buď stejně, anebo ještě víc, než v Paříži.

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Českého energetického regulačního úřadu:
Zase, jsme součástí evropského společenství, platí pro nás určitá pravidla, která jsou společná pro všechny státy Unie. Trh s elektřinou, stejně tak jako s plynem, je v celé Evropské unii liberalizován ve smyslu nákupu komodity a to, co jsou povinny jednotlivé členské státy regulovat, je pouze, jsou to právě tarify za distribuci a přenos s tím, že ta regulace zároveň musí být taková, aby zajistila přiměřenou návratnost těm investorům, aby ti byli jaksi motivováni pro to, aby tu soustavu rozvíjeli, obnovovali tak, aby byla zajištěna určitá požadovaná kvalita dodávek, tolik ve zkratce, to znamená, Energetický regulační úřad nemůže jaksi v tuto chvíli zasahovat na příkladu do té části elektřiny samotné a zde každý zákazník má právo zvolit si svého dodavatele, víc než sto tisíc zákazníků v České republice už to udělalo a významně tím mnozí z nich tím významně ušetřili.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Chvojko, máte nějaké vysvětlení pro to, že si dodavatelé elektřiny v zemích, jako jsou Francie nebo Británie můžou dovolit účtovat zákazníkům nižší cenu, přestože mají určitě vyšší náklady na mzdy a podobně?

Jiří CHVOJKA, občanské sdružení Spolek proti nemravným cenám elektřiny:
Já si myslím, že tam to je opačně, že naopak musí, tady skutečně existuje státní pseudomonopol, je to jakási skrytá daň v případě České republiky, kde z těch obrovských zisků té nejmenované elektrárenské společnosti se prostě platí celá řada státních projektů, podporuje se sport a všechno ostatní, ale bylo by dobré to říct na rovinu, že to je prostě daň a ne tady vytvářet nějakou soukromou společnost, která nebo rádoby soukromou společnost, která potom prostě se chová na tom trhu monopolně tak, jak jí to někdo dovolí. Já jsem tady zatím slyšel od pana Němečka, že tedy /nesrozumitelné/ nemůže, neumí, nedokáže, a to je holt pro mě nepřijatelné a myslím si, že by do toho někdo měl zasáhnout a kdo ne, když stát.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Němečku, prosím, ještě k jedné věci, teď všichni mluví o speciálním útvaru společnosti ČEZ zaměřeném na odhalování nelegálních odběrů elektřiny, teď před pár desítkami minut přišla zpráva, že ředitel ČEZu Martin Roman dočasně odvolal z funkce šéfa tohoto kontroverzního útvaru kontrolorů Karla Vaniše. Jakožto regulační úřad, jak se díváte na to tvrzení ČEZu, že kdyby tento útvar neměl, musel by zdražovat, protože by nelegální odběry zaplatili všichni odběratelé. Podporujete existenci tohoto útvaru ČEZu, jakožto regulátor?

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Českého energetického regulačního úřadu:
Tak to je asi složitě podaná otázka, jestli podporujeme existenci takového útvaru, já si myslím, že to není o útvaru, ale je to o principu, jestli mají být společnosti nějakým způsobem motivovány k tomu, aby se věnovaly odhalování neoprávněných odběrů elektřiny, protože to jsou prostě krádeže a bohužel my jsme nebo věc je taková, že my jsme schopni změřit to, co do té sítě natéká, a to co jinde na elektroměrech, o kterých víme, tak z ní vytéká.

Jan BUMBA, moderátor:
A mimochodem, je fér, aby ty ztráty platili všichni ostatní odběratelé, kteří platí normálně účty?

Blahoslav NĚMEČEK, místopředseda Českého energetického regulačního úřadu:
No, k tomu jsem se právě chtěl dostat, že ono je velmi obtížné, potom kdyby se tomu nikdo nevěnoval, tak je velmi obtížné oddělit v podstatě jakési technické ztráty, protože ty jsme schopni počítat, ale ty výpočty jsou prostě založeny řadou vstupních statických předpokladů, ale víme, že ztráty se mění s kvadrátem zatížení, a to zatížení se mění každou vteřinu, takže to, ten výpočet je velmi zjednodušující a všechno to ostatní jsou obchodní ztráty a pokud ...

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, oběma vám děkuji za rozhovor, děkuji za účast v debatě, místopředseda Energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček. A Jiří Chvojka z občanského sdružení Spolek proti nemravným cenám elektřiny.

Projekt kontroverzního protiraketového štítu

Jan BUMBA, moderátor:
Rumunsko je připraveno přijmout na svém území prvky nového amerického systému protiraketové obrany, usnesla se dnes v Bukurešti Nejvyšší rada obrany. Podle plánu, který má ještě schválit místní parlament, by v Rumunsku byly rozmístěny americké antirakety. Na telefonu máme analytika Jiřího Schneidera z pražského Institutu bezpečnostních studií. Dobrý večer.

Jiří SCHNEIDER, analytik, Institut bezpečnostních studií, Praha:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Zpravodajové označují tuhle zprávu za překvapivou, je překvapivá?

Jiří SCHNEIDER, analytik, Institut bezpečnostních studií, Praha:
Tak já myslím, že to je, ta zpráva je překvapivá tím, že se dělá zpráva z toho, co schválila zatím jenom exekutiva, dokonce je otázka, jak vážně je míněna ta americká nabídka v tuto chvíli, protože se mluví o roku 2015.

Jan BUMBA, moderátor:
No, není na tom právě to překvapivé, že Spojené státy vůbec chtějí v tomto projektu pokračovat?

Jiří SCHNEIDER, analytik, Institut bezpečnostních studií, Praha:
Tak to překvapivé není, pokud čteme správně ty zprávy o revizi přehodnocení toho programu protiraketové obrany, zrovna v těchto dnech americké ministerstvo obrany takovou revizi nejnovější publikovalo, tak tam se nemluví o tom, že by Američané odstupovali od toho programu, ale změnili přístup. Ten přístup není zaměřen tolik na Evropu, rozhodně ztratili exkluzivitu Polsko a Česká republika, ten přístup je širší fázovaný, je zaměřený taky na záliv, mluví se o tom, že Spojené státy budou posilovat regionální bezpečnost svých spojenců v zálivu na Blízkém východě, ale také třeba v Asii, takže v tomto kontextu samozřejmě bude pokračovat i program, který je zaměřený na ta nejbližší rizika, to jest rakety, které by doletěly do těch oblastí, které jsou nejvíce exponované. To je právě jihovýchod Evropy, také Rumunsko.

Jan BUMBA, moderátor:
Z toho důvodu myslíte, že padla volba právě na Rumunsko, kvůli geografické poloze?

Jiří SCHNEIDER, analytik, Institut bezpečnostních studií, Praha:
Samozřejmě, o Rumunsku a Bulharsku se mluvilo již dříve a to na tom není vůbec překvapivé.

Jan BUMBA, moderátor:
Zároveň ale to asi nemusí být nutně jediná evropská země, která by se do nově pojatého deštníku mohla zapojit?

Jiří SCHNEIDER, analytik, Institut bezpečnostních studií, Praha:
Ano, já bych rozuměl tomu vyjádření, možná bych řekl i trochu spěchu rumunské vlády s tím souhlasem, jako v té změněné situaci, to znamená, tady už nejsou země, s kterým se exkluzivně jedná, jako bylo Polsko a Česká republika, tady v podstatě je otevřená soutěž o tom, kdo poskytne nejlepší podmínky a samozřejmě také v tom regionu a v rámci těch parametrů, které Američané stanovili, to znamená, jedná se o rakety kratšího středního doletu v těch oblastech, které mohou být zasaženy nejblíže Střednímu východu, takže Rumunsko je samozřejmě kandidát a hlásí se o to, že má zájem.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud by Spojené státy chtěly umístit eventuálně antirakety v Rumunsku, myslíte, že by riskovaly další střet s Ruskem, jak jsme tomu byli svědkem, když se mluvilo o Česku a Polsku?

Jiří SCHNEIDER, analytik, Institut bezpečnostních studií, Praha:
Já myslím, že jak Američané, tak i Rumunsko se chtějí vyhnout tomuto střetu, otázka je, jestli se jim to povede, ale rumunský prezident jedním dechem s tím, že oznámil tento souhlas bezpečnostní rady, tak řekl, že se v žádném případě nejedná o systém, který je zaměřený proti Rusku, řekl bych, že se vyhnul té chybě, které se nevyhnuli někteří čeští politikové.

Jan BUMBA, moderátor:
Jiří Schneider z pražského Institutu obranných studií, děkuji vám, na shledanou.

Jiří SCHNEIDER, analytik, Institut bezpečnostních studií, Praha:
Na slyšenou.

Certifikace Vážka

Jan BUMBA, moderátor:
A také v závěru dnešních Ozvěn dne, jako na začátku se dotkneme sociální situace lidí s vážnými zdravotními problémy, v tomto případě seniorů postižených demencí. S poměry v ústavech, které o tyto občany pečují, nemusí být vždy vše v pořádku, dokládali před časem kritici na příkladu jedné léčebny dlouhodobě nemocných. Po předloňské aféře byly zpřísněny kontroly a dnes i na jejich základě dostala dvě zařízení speciální certifikát kvality, udělila ho Česká alzheimerovská společnost, její předsedkyní je doktorka Iva Holmerová. Dobrý večer.

Iva HOLMEROVÁ, předsedkyně České alzheimerovské společnosti:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Ocenili jste Domov důchodců v Bystřanech na Teplicku a Domov příbramské zvláštní péče Sanko. Čím si certifikát s názvem Vážka zasloužili?

Iva HOLMEROVÁ, předsedkyně České alzheimerovské společnosti:
Vážka je logo České alzheimerovské společnosti a já bych si dovolila trošičku upřesnit to vaše předchozí sdělení, že vlastně vychází ty, to udělení z kontrol. Ono tomu tak zcela není, to jaksi, to ocenění nebo ten certifikát Vážka je vlastně jakýmsi vyjádřením, že ta zařízení splňují požadavky České alzheimerovské společnosti na to, jak by měla vypadat dobrá péče o pacienty s demencí. To je jedna, jedna stránka věci. My ovšem požadujeme, aby se jednalo o zařízení, která jsou registrovaná jako zařízení sociální či zdravotnická, to znamená, ona musí splňovat ještě další náležitosti, které stanovuje naše legislativa pro zdravotnická a sociální zařízení.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní doktorko, co všechno se vlastně hodnotí, jaká jsou kritéria kvality péče?

Iva HOLMEROVÁ, předsedkyně České alzheimerovské společnosti:
My se snažíme dělat komplexně na to poskytování péče a hodnotíme skutečně od dojmu toho zařízení, od útulnosti toho zařízení, přes personální obsazení až po určité procesy, které tam probíhají, jako schopnost těch zaměstnanců zacházet s pacienty s demencí, adekvátně reagovat na určité situace. Díváme se samozřejmě také na zdravotnické aspekty a takovým jedním, jaksi z parametrů je to, že se vlastně všech těch našich auditorů tážeme, zdali se jedná o zařízení, do kterého by si i oni sami jaksi, kterému by oni sami svěřili třeba svého příbuzného, svoji babičku.

Jan BUMBA, moderátor:
Kdo všechno dnes dohlíží na kvalitu péče o lidi postižené Alzheimerem nebo jinými chorobami, to určitě nebude jen vaše společnost nebo ano?

Iva HOLMEROVÁ, předsedkyně České alzheimerovské společnosti:
Ne, ne, ne, my se vůbec do této pozice nestavíme, my jenom, je to jakýsi poradní hlas a ta zařízení tím, že vlastně jim je udělena tato certifikace Vážky, tak oni se vlastně zavazují k tomu, že nám budou otevřena a že vlastně lidé z České alzheimerovské společnosti, odborníci tedy z České alzheimerovské společnosti se budou moci průběžně podívat v případě určitých pochybností, jestli je skutečně ta všechna kritéria, ke kterým se zavazují, jsou splněna či nikoli, to si myslím, že je důležité, že prostě ten celý proces, to, v jaké to je partnerské spolupráce a vzájemného jaksi dohledu, je velice důležitý.

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím už jen velmi, velmi stručně, dá se říci, co se dnes především chybí, pokud jde o kvalitu péče o takto postižené lidi?

Iva HOLMEROVÁ, předsedkyně České alzheimerovské společnosti:
Myslím si, že tah společnosti jaksi povědomí, povědomí široké veřejnosti, včetně politiků a provázání zdravotní a sociální péče.

Jan BUMBA, moderátor:
Iva Holmerová, předsedkyně České alzheimerovské společnosti. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Iva HOLMEROVÁ, předsedkyně České alzheimerovské společnosti:
Děkuji, na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Osmnáct hodin padesát sedm a půl minuty, takové byly Ozvěny dne. Celý pořad najdete ve zvukové podobě v MP3 na Internetu na stránkách www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání.