Ozvěny dne - zprávy 8. února 2010

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. 

Přehled

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Nezaměstnanost v Česku dosahuje skoro 10 %. Pracovní úřady zároveň nemají dost volných míst.

osoba:
Ten nedostatek je skutečně akutní. Například okres Znojmo má v databázi pouhých 135 volných pracovních míst.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Prezidentské volby na Ukrajině vyhrál kandidát opozice Viktor Janukovyč.

Petr VAVROUŠKA, redaktor:
Ukrajinu čeká sbližování s Moskvou. Voliči Janukovyče totiž pochází výhradně z průmyslového ruskojazyčného východu země.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Írán chce začít vyrábět vysoce obohacený uran. Svět zvažuje sankce.

Břetislav TUREČEK, redaktor:
Světoví politici se shodují, že Írán svými prohlášeními tlačí mezinárodní společenství ke zdi a že dál porušuje rezoluce rady bezpečnosti.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A počasí, v noci čekáme nízkou oblačnost, zítra většinou zataženo až oblačno, noční teploty někde až 15 stupňů, přes den 7 až 3.

Lidí bez práce je zase víc

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ozvěnami dne vás provedou Veronika Sedláčková a Tereza Tomášková.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Přejeme vám dobrý večer. Lidí bez práce je zase víc. Úřady aktuálně evidují 9,8 % nezaměstnaných. To je další nárůst o 35 tisíc lidí. Velká část regionů ale průměrné údaje vysoce překračuje.

Nikola BOJČEV, redaktor:
Moravskoslezský kraj 12,8 % nezaměstnaných, Olomoucký kraj 13 % a Ústecký dokonce 14,2 %. Konkrétní okresy jsou na tom ale ještě hůř. Důvod nárůstu? Konec sezónních prací a smluv na dobu určitou v kombinaci s ekonomickou krizí. A navíc nejsou totiž nová pracovní místa. A podle analytika Vladimíra Pikory situaci v nezaměstnanosti rozhodně nepomůže ani snaha o rychlé přijetí eura, tedy vládou projednávaný takzvaný konvergenční program.

Vladimír PIKORA, analytik:
Ten program spočívá v tom, že je potřeba škrtat ve státním rozpočtu, je potřeba ozdravit veřejné finance a ozdravování veřejných financí, to nejde moc v souladu s tím, aby se podporoval výrazněji růst, aby vznikala nová pracovní místa. To jde proti sobě. To znamená, že já se obávám, že pokud chceme mít euro velmi brzo, tak se nemůžeme zbavit té vysoké nezaměstnanosti.

Nikola BOJČEV, redaktor:
Alarmujícím faktorem vývoje nezaměstnanosti je taky počet uchazečů o jedno pracovní místo. V průměru je to 18 lidí na jednu pozici. Nikola Bojčev, Radiožurnál.

Vláda projednává konvergenční program

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Plány příprav české ekonomiky na přijetí eura, tedy konvergenční program, dnes projednává vláda. Ve Strakově akademii máme reportéra Zbyňka Zikmunda. Dobrý večer, Zbyňku. Už jednání vlády skončilo? A pokud ano, s jakým výsledkem?

Zbyněk ZIKMUND, redaktor:
Pěkný večer. Tak, jednání vlády zatím neskončilo. Původně měla tisková konference po zasedání kabinetu začít v půl třetí odpoledne, ale dosud žádný výstup nemáme. Připomenu, že konvergenční program je základním dokumentem země, naší země pro přijetí eura a je v něm obsažen i záměr snížit deficit veřejných financí do roku 2013 nebo 14 pod 3 % hrubého domácího produktu. Podle našich informací je bodem, na kterém se jednání vlády zaseklo, materiál o dostavbě dálnice D11 na Hradec Králové. Vláda vybírá mezi dvěma variantami získání pozemku pro dostavbu této dálnice, první počítá s výměnou tří hektarů pozemků statkářky Ludmily Havránkové za tři hektary půdy z pozemkového fondu a pronájem další půdy. Druhá varianta počítá s vyvlastněním. Z úřadu vlády Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

Jednání mezi ČSA a společností Travel Service o charterové dopravě

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
České aerolinie budou dál jednat s Travel Servicem o jeho nabídce na převzetí charterové dopravy. Souhlas dali firmě akcionáři na dnešní valné hromadě.

Jaroslav SKALICKÝ, redaktor:
Formu transakce či další spolupráce obě strany zatím nechtějí upřesnit.

Michal MEJSTŘÍK, předseda dozorčí rady ČSA:
To je opravdu citlivá obchodní záležitost.

Jaroslav SKALICKÝ, redaktor:
Říká předseda dozorčí rady ČSA Michal Mejstřík. Ve hře je podle něho možnost převodu části podnikatelských aktivit ČSA na Travel Service, tak i řešení strategické spolupráce v charterové přepravě. Letadla ČSA prodávat nebudou, pravděpodobný je ale jejich pronájem.

Michal MEJSTŘÍK, předseda dozorčí rady ČSA:
Opravdu si nejedná o žádný prodej majetku společnosti.

Jaroslav SKALICKÝ, redaktor:
Mejstřík zároveň zpochybnil lukrativnost charterové dopravy v rámci ČSA, které se hlavně zabývají pravidelnou linkovou přepravou cestujících.

Michal MEJSTŘÍK, předseda dozorčí rady ČSA:
Obrat v této oblasti rostl a druhá věc je ziskovost takovéto činnosti, když jí porovnáváte s těmi ostatními poskytovateli.

Jaroslav SKALICKÝ, redaktor:
Jednání mezi ČSA a Travel Servicem o charterové dopravě by mohla být uzavřena za několik týdnů. Jaroslav Skalický, Radiožurnál.

Novým prezidentem Ukrajiny bude Viktor Janukovyč

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Novým prezidentem Ukrajiny bude Viktor Janukovyč. Ústřední volební komise už sečetla téměř všechny hlasy a lídr opozice si drží náskok necelých 3 %. Jeho rivalka, současná premiérka Julija Tymošenková, zatím svou porážku nekomentovala. V ulicích Kyjeva je ale klid.

Petr VAVROUŠKA, redaktor:
Viktor Janukovyč je sice novým prezidentem Ukrajiny, ale národ po volbách oslovil v ruštině. Ukrajinu čeká sbližování s Moskvou. Voliči Janukovyče totiž pochází výhradně z průmyslového ruskojazyčného východu země. Co od něj čekají? "Zlepšení ekonomické situace a vztahů s Ruskem, a taky více pracovních míst," říká mi mladý příznivec nového prezidenta. "Máme malé důchody, platy a ceny za zboží rostou. On to změní," věří starší paní. Právě nespokojenost Ukrajinců s ekonomickou situací v zemi ve volbách rozhodla. Současná premiérka Julija Tymošenková svou porážku zatím nepřiznala, ale mezinárodní pozorovatelé už čestnost a transparentnost voleb potvrdili. I proto masové demonstrace zůstaly jen nenaplněnou předvolební hrozbou. Petr Vavrouška, Český rozhlas, Kyjev.

Svět zvažuje sankce proti Íránu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Jedinou cestou k řešení krize kolem íránského jaderného program je rychlé zavedení nových sankcí. Shodli se na tom představitelé Spojených států a Francie. Teherán totiž oznámil úmysl zahájit produkci vysoce obohaceného uranu. Mezinárodní společenství v říjnu předložilo Íránu návrh, že by se palivové články pro jeho výzkumný reaktor vyráběly v zahraničí. Opatření mělo omezit riziko, že by Teherán svůj uran využil k výrobě jaderné zbraně.

Břetislav TUREČEK, redaktor:
I z Moskvy přišlo varování, že Íránci by měli posílat svůj polotovar do ciziny a ne si z něj vyrábět palivo sami. O úmyslu rozjet už v úterý obohacování uranu na 20 % Írán informoval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii. Teherán také oznámil, že do příštího roku postaví 10 nových továren na obohacování. Západní experti pochybují, že je to v silách Íránu. Jeden prohlásil, že na deseti staveništích může Teherán nanejvýš rozhrnout hlínu, když má potíže udržovat v chodu stávající závod v Natanzu. Světoví politici se ale shodují, že i tak Írán svými prohlášeními tlačí mezinárodní společenství ke zdi a že dál porušuje rezoluce rady bezpečnosti. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Blízký východ.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Tématu se budeme věnovat i v publicistické části těchto Ozvěn dne.

Podle zubařů by lidé měli platit za plomby

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Zubaři chtějí, aby pacienti za plomby platili hotově přímo v ordinacích. Pojišťovny by tak prý ušetřily přes miliardu korun. Pacienti by ale přišli o právo volby.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Kromě návrhu na vyjmutí proplácení plomb z veřejného zdravotního pojištění navrhnou lékaři také zvýšení ceny za plombu, z 220 na 400 korun.

Pavel CHRZ, prezident České stomatologické komory:
My máme spočítáno, že těchto 220 korun je částka naprosto nedostatečná, že je to částka, která nepokrývá ani náklady na zhotovení této jednoduché amalgámové výplně.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Říká prezident České stomatologické komory Pavel Chrz. Mimo návrh zubařů jsou jen děti do 18 let a senioři nad 65 let. Proti je Svaz pacientů, který podle svého viceprezidenta Josefa Mrázka podá návrh, který by vrátil celou stomatologii pod křídla veřejného zdravotního pojištění.

Josef MRÁZEK, viceprezident Svazu pacientů ČR:
Nám to připadá velmi nesprávné, když dokonce se požaduje, abychom místo toho, co by pojišťovna platila 220, tak abychom platili 400 korun.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Zubaři začnou svůj návrh prosazovat po volbách. Květa Moravcová, Radiožurnál.

Česko má 38 nových národních kulturních památek

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Česko má 38 nových národních kulturních památek. Vláda dnes přidala na seznam například unikátní stavby, jako je pražská čistírna odpadních vod v Bubenči nebo pardubické krematorium. Národní památkou se stal také třeba železniční motorový vůz Slovenská strela z roku 1936 anebo úryvek Dalimilovy kroniky a také park a zámek v Průhonicích. Majitel, Botanický ústav Akademie věd, si podle ředitele Jana Kirschnera slibuje například to, že vyšší ochrana areálu pomůže v případných sporech s investory v bezprostředním okolí.

Jan KIRSCHNER, ředitel Botanického ústavu Akademie věd ČR:
Samozřejmě jsou tady tlaky takového typu, aby park byl přístupný odkudkoliv, prakticky z míst, kde před těmi 15 lety nebylo vůbec nic, ani vesnice nebyla na dohled, tak dneska tam prostě jsou tisíce obyvatel. A čili tam je nutný nacházet společnou řeč. A když se nenajde ta společná řeč, tak nám právě může být velmi ku prospěchu ta ochrana památkářů, kteří nepovolí určité aktivity, určité prostě radikální zásahy a podobně.

Postrach frýdeckomísteckých pošt je ve vazbě

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Postrach frýdeckomísteckých pošt je ve vazbě. Policisté dopadli šestačtyřicetiletého muže, který se zbraní v ruce přepadl 9 pošt v regionu. Na mnohé z nich se přitom několikrát vrátil. Odnesl si celkem 100 tisíc korun, které použil na zaplacení svých dluhů. Kuriózní na celém případu je to, že zločinec jezdil na místa činu na obyčejném jízdním kole.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
Jak upřesnil frýdeckomístecký policista Tomáš Václavík, lupič měl několik střelných zbraní.

Tomáš VÁCLAVÍK, policista:
Jedna z těchto zbraní, kterou zrovna držím v ruce, je zbraň, kterou pachatel ohrožoval poštovní úřednici. Zbraň půjde na zkoumání, určitě to je okamžik, který si tyto úřednice budou pamatovat až do smrti.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
Lidé z Frýdeckomístecka vítají, že takový lupič skončil ve vazbě.

osoba:
No, tak to je správné, ne, že ho chytli. Proč? No, tak takové jedince je třeba izolovat, ne?

osoba:
No, když na ně mířil, to už byl zoufalec, který už potřeboval peníze, když vykrádal ty pošty, tak určitě měl dluhy, protože normální člověk by to neudělal.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
Lupič cyklista se po zatčení ke všemu přiznal s tím, že tak chtěl vyřešit své dluhy. Hrozí mu až desetileté vězení. Pro Radiožurnál Andrea Čánová, FrýdekMístek.

Národní týden manželství

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Kurzy pro manželské páry i snoubence, setkání s rodinnými poradci nebo soutěž o nejstarší manželský pár, to jsou jen některé z akcí, které nabízí právě začínající Národní týden manželství.

Pavla DLUHOSCHOVÁ, redaktorka:
Jde o největší celonárodní akci na podporu instituce manželství v Česku. Vznikla po vzoru Velké Británie a dalších zemí. Letos se u nás koná už počtvrté, říká Jan Frolík z pořádající Občanské iniciativy.

Jan FROLÍK, Občanská iniciativa:
Celá řada průzkumů ukazuje, že lidé žijící v manželství jsou spokojenější, stabilnější, dokonce že mají i delší věk, děti jsou méně stresované, které žijí v uspořádané rodině.

Pavla DLUHOSCHOVÁ, redaktorka:
Organizátoři také vyzývají manželské páry, kterým se ze vztahu nevytratila romantika, aby jim poslaly své příběhy ke zveřejnění. Detaily i přehled všech akcí najdete na adrese Týdenmanželství.cz. Pavla Dluhoschová, Radiožurnál.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A jaká témata jsme vybrali do první části publicistických večerních Ozvěn? Česká stomatologická komora navrhuje, aby lidé platili i za obyčejné plomby. Mají zubaři naději, že návrh prosadí? Příštím prezidentem Ukrajiny bude velmi pravděpodobně Viktor Janukovyč. Muž, kvůli kterému před 6 lety propukla takzvaná oranžová revoluce. Konvergenční program měla dnes projednávat vláda. Jak daleko jsme na cestě do eurozóny? Nad tím se zamýšlí komentátor Petr Fischer.

Platba za amalgámové plomby

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zubaři navrhují, aby v budoucnu mohli brát peníze i za obyčejné amalgámové plomby. Pojišťovna by je proplácena jen dětem a mladým lidem do 18 let a taky seniorům. Za běžnou výplň bychom tak zaplatili podle odhadů stomatologů zhruba 400 korun. Podle vedení stomatologické komory je současná situace nepřehledná, protože někde vybírají za amalgámové plomby peníze už teď, ačkoliv by neměli, a lidé se častou nezvou. Buď proto, že je zubařů málo, nebo prostě proto, že nevědí, za co se platit má a za co ne. Do vysílání zvu prezidenta České stomatologické komory Pavla Chrze, dobrý večer.

Pavel CHRZ, prezident České stomatologické komory:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane doktore, z čeho vycházíte při odhadu ceny takzvané obyčejné černé plomby? Mělo by jít údajně o 400 korun. Podle čeho jste to vypočítali?

Pavel CHRZ, prezident České stomatologické komory:
Paní redaktorko, my máme každoročně v podstatě takové šetření z určitého počtu ordinací po celé České republice, a z toho nám vychází , že jsou minutové náklady na provoz zubní ordinace, tím nemám na mysli honorář zubního lékaře, ale opravdu náklady na provoz této ordinace se pohybují kolem 20 korun na jednu minutu. Abych mohl zhotovit kvalitní amalgámovou výplň, potom potřebuju čas minimálně 20 minut, takže to jsou ty ony čtyři stovky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Může to být ale i, může to být i víc?

Pavel CHRZ, prezident České stomatologické komory:
No, teoreticky to samozřejmě může být víc, záleží na tom, jaké ta každá jednotlivá ordinace bude mít náklady. Něco jiného je samozřejmě ordinace na Václavském náměstí a něco je ordinace v nějakém malém městečku.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V rozhovoru budeme za okamžik pokračovat, prosím, zůstaňte na lince. Proti návrhu zpoplatnit pro pacienty i amalgámové výplně se postavil svaz pacientů, proč, to zdůvodnil v poledních Ozvěnách viceprezident svazu Josef Mrázek.

Josef MRÁZEK, viceprezident Svazu pacientů ČR:
Ty náklady na stomatologii dělaly za celý rok asi 3 % celkové zdravotní péče a my nevidíme, když chodíme k těm zubařům, co vlastně za ty peníze, za těch 136 tisíc, které připadají každý měsíc na jednoho zubaře tedy, tak za co vlastně ty peníze jsou, za co by to teda už bylo, když ne za ty obyčejné plomby.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Chrzi, pane doktore, řekněte mi, je tedy ten argument podle vás logický? Za co už jiného platit, než za obyčejné plomby, tedy myslím zdravotní pojišťovny. Lidé by se přeci měli spolehnout, že alespoň to základní ošetření bude zdarma, alespoň to tvrdí odpůrci.

Pavel CHRZ, prezident České stomatologické komory:
Ano, paní redaktorko, v současné době zdravotní pojišťovny hradí za jedno své ošetření jednoho zubu výplní, nebo plombou, česky řečeno, během 365 dnů 220 korun. Tato částka opravdu nepokrývá ani náklady, říkal jsem, že máme spočítáno, že minutové náklady se pohybují kolem 20 korun, to znamená, já bych se mohl pacientovi věnovat pouze 10 minut. A za 10 minut se nedá udělat kvalitní amalgámová výplň.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A vy si myslíte, že pojišťovny nemůžou navýšit ty platby pro zubaře tak, jak říkáte?

Pavel CHRZ, prezident České stomatologické komory:
Ano, v tom jsem chtěl pokračovat. Během jednoho kalendářního roku podle frekvencí, které máme ze zdravotních pojišťoven, se v České republice zhotoví 5 milionů nebo něco více než 5 milionů takovýchto výplní nebo takovýchto ošetření se provede. Jestliže přidám 10 korun, které v žádném případě neřeší právě ty náklady jednotlivých ordinací, vychází to plus 50 milionů do systému veřejného zdravotního pojištění. A takhle můžeme pokračovat. Kdybychom se dostali na částku 400 korun, potom by místo toho, aby zdravotní pojišťovna zaplatila 1 miliardu za výplně, tak jako platí dosud, tak by musela zaplatit miliardy dvě. A to je opravdu pro systém neúnosné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říká, říká prezident stomatologické komory Pavel Chrz. Teď náš rozhovor ještě jednou přeruším, ale ještě se k němu vrátíme, znovu dejme slovo zástupci svazu pacientů Josefu Mrázkovi.

Josef MRÁZEK, viceprezident Svazu pacientů ČR:
Část obyvatelstva, je to asi půl na půl, má vrozenou takovou náchylnost vlastně k tomu zubnímu kazu, někoho to tolik nepostihuje, kromě toho u nás samozřejmě historicky se nevyvinulo taková péče o zuby, aby byly tak kvalitní pasty jako, anebo taková i teda osvěta, jakým způsobem se to má čistit, to tady nebylo, tak nechť ať se na tom pracuje.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane prezidente Chrzi, tedy proč by měli lidé, kteří, jak tvrdí pan Mrázek, zástupce svazu pacientů, kterým se víc kazí zuby, je to u nich dáno geneticky, údajně s tím nic nenadělají, doplácet víc za plomby, které potřebují?

Pavel CHRZ, prezident České stomatologické komory:
Paní inženýrko, to opravdu není pravda, že by bylo něco geneticky založené. Zubní kaz jako onemocnění je nejméně z 90 % ovlivnitelné pacientem, jeho chováním, jeho stravovacími návyky a hlavně jeho hygienou, takže není pravda, že něco je geneticky založené. Už samotný počet těch výplní na 10 milionů obyvatel hovoří o trošku o něčem jiném, protože těch 10 milionů, samozřejmě k zubnímu lékaři všichni nechodí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Přeci jen ale, když bude někdo chodit pravidelně, třeba dvakrát ročně, tak jak se to doporučuje, a přesto bude mít zubní kazy, bude nějak zvýhodněný proti těm, kteří opravdu jen hasí požáry a chodí s bolestí k zubaři?

Pavel CHRZ, prezident České stomatologické komory:
Paní redaktorko, o tom samozřejmě můžeme mluvit, můžeme mluvit o zjemnění toho systému, můžeme hovořit o mnoha dalších alternativách, ale ta podstata tkví opravdu v tom, že z veřejného zdravotního pojištění nelze pokrýt veškerou péči. A tím nemám na mysli jenom zubní péči, ale opravdu veškerou péči, která je v České republice poskytována. A vzhledem k tomu, co jsem řekl, že zubní kaz je onemocnění z velké části ovlivnitelné pacientem, tak se domníváme, že zrovna řešení zubního kazu by bylo dobrým příkladem na to, aby pacient do toho systému byl lehce vtažen. A když se někdo o ty zuby opravdu bude starat, tak nepředpokládám, že by potřeboval více než jednu výplň, a to ještě trošku přeháním, protože sám provozuji zdravotnické zařízení a vím, kolik pacientů ke mně chodí s naprosto intaktním, to znamená bez jakéhokoliv kazu má chrup.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Rozumím. Vysvětluje prezident stomatologické komory Pavel Chrz, děkuji za vaše odpovědi, na shledanou.

Pavel CHRZ, prezident České stomatologické komory:
Na shledanou, děkuji.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Teď už zdravím redaktora Hospodářských novin Petra Vaška, který se specializuje právě na problematiku zdravotnictví, dobrý večer.

Petr VAŠEK, redaktor Hospodářských novin:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Vašku, myslíte si, že po volbách bude šance na prosazení změny, kterou navrhují stomatologové, tedy že lidé by měli platit i za ty obyčejné amalgámové plomby?

Petr VAŠEK, redaktor Hospodářských novin:
Tak já jsem k tomu poměrně skeptický, protože proti jsou jednoznačně sociální demokraté, komunisté, poměrně rozdělená je v tomto i ODS, sice se tam ozývají hlasy, že by si mohli lidé platit plomby i ze svého, ale já si vzpomínám, že v létě 2008 tuto věc možná omylem, ale navrhl jí tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, měl jí ve verzi své první reformy, a když jsme na to tehdy upozornili, že vlastně v zákonu o veřejném pojištění chybí hrazení amalgámových plomb, tak to okamžitě Tomáš Julínek vzal zpátky a řekl, že to byla pouze pracovní verze, že to byla pouze chyba a že opravdu nechce zpoplatňovat amalgámové plomby. Takže z tohoto vyplývá, že ta vůle zpoplatnit takto citlivou věc po volbách bude podle mě velmi malá. Jediná strana vlastně, která se otevřeně hlásí k tomu, že by si měli lidé platit ze svého za plomby, je nová pravicová strana TOP 09 a ta to určitě ve sněmovně neprosadí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Politická vůle tedy podle vás není příliš velká, přesto viděl byste to jako krok správným směrem?

Petr VAŠEK, redaktor Hospodářských novin:
Tak, já nevím, to záleží na politickém, na politickém rozhodnutí. Je pravda, že veřejné zdravotní pojištění se dostává do dost velkých deficitů, jenom loni to bylo nějakých, tuším, 13 miliard korun a zubní plomby, nebo respektive zubařská péče jsou věc, na kterou si lidé zvykli, že si za ní, že si za ní platí, ale opravdu bych nechtěl hodnotit, jestli je to správné, nebo ne. Z hlediska, z hlediska úspory systému to samozřejmě správné je, z hlediska peněženek pacientů to samozřejmě správné, správné není.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říká redaktor Hospodářských novin Petr Vašek. Děkuji za vaše postřehy, na shledanou.

Petr VAŠEK, redaktor Hospodářských novin:
Mějte se taky, na shledanou.

Prezidentské volby na Ukrajině

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Kruh se uzavřel, poznamenal jeden ze zpravodajů k výsledku prezidentských voleb na Ukrajině. Po sečtení téměř všech hlasů volební komise uvádí, že jejich vítězem se stal dosavadní vůdce opozice Viktor Janukovyč. Muž, jehož údajné volební machinace vyvolaly v roce 2004 takzvanou oranžovou revoluci prozápadně orientovaných sil. Ty teď podle všeho utrpěly porážku a Janukovyč by po včerejším druhém kolem měl stanout v čele Ukrajiny. Těžce zadlužené země, která loni zaznamenala patnáctiprocentní hospodářský propad. Nový prezident, pokud jeho výhru potvrdí oficiální výsledky, by mohl pootočit ukrajinskou linii víc k Moskvě. Po telefonu zdravím Karla Svobodu, analytika Asociace mezinárodních vztahů, dobrý večer.

Karel SVOBODA, analytik Asociace mezinárodních vztahů:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Svobodo, Janukovyč včera podle předběžných výsledků porazil dosavadní premiérku Juliji Tymošenkovou, ale ne nějak drtivě, ten rozdíl je poměrně těsný, hovoří se o 2 až 3 %. Zdá se, verdikt voličů se tedy nedá považovat za definitivní zúčtování s těmi lídry oranžové revoluce?

Karel SVOBODA, analytik Asociace mezinárodních vztahů:
Tak, já myslím, že do určité míry i dá. Ono problém je tam ten, že jaksi v těchto volbách nejvíce rozhodovalo to, kdo bude vlastně méně vadit voličům. Ta oranžová koalice, daloli se vůbec někdy o něčem takovém mluvit, voliče dosti znechutila různými hádkami, korupčními skandály a tak dále. Rozhodně si ukrajinští voliči nemyslí, že by Janukovyč byl nějak bůhvíjak čistý. Šlo opravdu spíše o to, že jaksi ty iluze z toho, že právě ti oranžoví přinesou nějakou změnu k lepšímu, tak definitivně odešly, řekněme, i s finanční krizí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dá se ale mluvit o tom, že Julija Tymošenková, která zaostala za Viktorem Janukovyčem přeci jen o pár procent, si udržela jaksi důvěru alespoň podstatné části voličů?

Karel SVOBODA, analytik Asociace mezinárodních vztahů:
Tak, Julija Tymošenková je hlavně velmi šikovná populistka. Ona dokáže strhnout davy, dokáže nějakým způsobem aspoň vysvětlit svým voličům, proč ona je ta dobrá. Dělala spousty opatření, která jakoby měla voličům, voličům pomoci. Víme třeba o zvyšování, zvyšování penzí a tak dále, které byly, bylo kritizováno třeba ze strany Mezinárodního měnového fondu, o jejích prohlášeních o tom, že Ukrajina bude do pěti let, do pěti let součástí Evropské unie. Ona je velmi šikovná populistka, takže já bych viděl její potenciál spíš v tomto.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Viktor Janukovyč je označovaný za příznivce, spojence Ruska, projeví se to podle vás jasně a přesvědčivě na dalším kurzu Ukrajiny, země, kterou zřejmě povede?

Karel SVOBODA, analytik Asociace mezinárodních vztahů:
Já si myslím, že Ukrajina bude provozovat kurz o něco nakloněnější Rusku, ale pouze a jenom v tom smyslu, že se bude snažit využívat jaksi výhody z obou stran. Ten tah do Evropské unie pravděpodobně nebude tak jednoznačný, na druhou stranu i Viktor Janukovyč deklaroval, že on chce prostě bližší vztahy se Západem. Neviděl bych tam takový rozdíl. Ono to rozdělení na proruského Janukovyče a prozápadní Tymošenkovou opravdu nefunguje, oba dva vyhlašovali to, že musí Ukrajina sledovat jakousi třetí cestu vyváženou mezi, mezi Evropskou unií a Ruskem, čili já bych to neviděl nijak dramaticky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pokud bude Janukovyčův nástup k moci znamenat alespoń jakési sblížení s Moskvou, tedy vyrovnání těch vah, mohly by podle vás utichnout každoroční spory obou zemí o dodávky plynu?

Karel SVOBODA, analytik Asociace mezinárodních vztahů:
Takhle, ono se říká, že o peníze jde až v první řadě a o dodávky, dodávky zemního plynu a tak dále, tam to platí stoprocentně. Rusko nehodlá dávat Ukrajině nic zadarmo, i pokud by případně poskytlo nějaké úlevy, tak si za ně nechá draze zaplatit, jako to udělalo třeba s takzvaně přátelským Běloruskem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tady zřejmě žádné přátelštější vztahy nepomohou tedy.

Karel SVOBODA, analytik Asociace mezinárodních vztahů:
Ne, ne, ne, opravdu ne. Rusové už se vyléčili z patnácti let výměny, výměny levného plynu za pofidérní přátelství, oni sledují tvrdě pragmatickou linii, kdy požadují od těch států platby, požadují, pokud tedy nepřijdou platby, požadují od nich podíl na infrastruktuře a tak dále. V Ukrajině to možné není, protože tam je jaksi do ústavy zaneseno, že tu infrastrukturu nesmí nikdo vlastnit, čili já nečekám, že by ty úlevy byly bůhvíjak velké.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Soudí Karel Svoboda z Asociace pro mezinárodní otázky. Děkuji za váš čas, na shledanou.

Karel SVOBODA, analytik Asociace mezinárodních vztahů:
Děkuji, na shledanou.

Konvergenční plán pro přijetí eura

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Teď je čas na pravidelnou poznámku večerních Ozvěn dne. Petr Fischer z České televize komentuje jeden zásadní bod, který dnes měla na stole vláda konvergenční plán pro přijetí eura.

Petr FISCHER, redaktor:
Podle původních představ české vlády, zabudovaných do závazného plánu přibližování české ekonomiky k eurozóně, jsme už měsíc a osm dní mohli platit eurem. Neplatíme. Mimo jiné proto, že vláda Jiřího Paroubka tento slib obětovala předvolebnímu boji, když v letech 2005 2006 odložila škrty v povinných výdajích státu. Přijetí eura se pak za Topolánka z ideologických důvodů odsunulo na rok 2012. Potom o dva další roky a zase o dva roky dál. Ministr financí Eduard Janota dnes za realistické datum přijetí společné evropské měny považuje rok 2017, to ovšem za předpokladu, že nová vláda bude každý rok stahovat schodek státních financí o sedm procentních bodů hrubého domácího produktu, tedy o nějakých 30 miliard ročně. Celá politická scéna ví, že Janotův konvergenční plán vycházející z posudku Mezinárodního měnového fondu je rozumný a nijak drastický. Jenže politická racionalita se nekryje s tou ekonomickou a odchylka mezi nimi roste úměrně s blížícím se datem voleb. Proto se dnes česká sociální demokracie vůči Janotovi tvrdě vymezuje a jeho plány označuje za sociálně bezohledné.Občanská demokratická strana je považuje za málo odvážné sama by škrtala důrazněji, ačkoliv v minulosti odvahou ke škrtání nehýřila. Radikální vymezení obou nejsilnějších politických stran, z nichž jedna bude předsedat budoucí vládě, není tragickým znamením, že ani tentokrát se nic nepovede. Naopak potvrzuje spíše střízlivost Janotovy úpravy konvergenčního plánu, po níž se po volbách, až se politický rozum s ekonomickým opět na chvíli sejdou, dá okamžitě sáhnout. Jednat se musí rychle, protože už rok po volbách vlády ztrácejí chuť k nutným změnám, zvláště když rytmus voleb je tak neúprosný a čeští voliči jen málo rozlišují, proč volí do kraje, Senátu nebo do sněmovny.Vidina přijetí eura by mohla sehrát pozitivní roli dobře uchopitelného symbolu, protože na slogan "relativní vyrovnání rozpočtových schodků" politici voliče nezískají. Euro, ať už si o jeho roli myslíme cokoliv, schopnost silného politického komunikátora má. Bohužel se ještě nikdy nestalo tématem, k jehož označení by politici použili své oblíbené klišé "priorita".Modrým eurorealistům to bylo vždy více méně jedno, oranžoví se zase nikdy naplno nepřiznali ke své deklarované eurofilii.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Připomíná Petr Fischer z České televize.

Aktuální nezaměstnanost v ČR

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Více než osmnáct lidí na jedno volné pracovní místo, tak vypadá aktuálně nezaměstnanost v Česku. V lednu stoupla na 9,8 procenta. Odborníci varují, že počet lidí bez práce poroste i v únoru. Nová místa totiž nejsou. Podle analytika Vladimíra Pikory situaci rozhodně nepomůže snaha o rychlé přijetí eura. Vláda dnes projednává takzvaný konvergenční program.

Vladimír PIKORA, analytik:
Ten program spočívá v tom, že je potřeba škrtat ve státním rozpočtu. Je potřeba ozdravit veřejné finance a ozdravování veřejných financí, to nejde moc do souladu s tím, aby se podporoval výrazněji růst, aby vznikala nová pracovní místa. To jde proti sobě. To znamená, že já se obávám, že pokud chceme mít euro velmi brzo, tak se nemůžeme bavit o té vysoké zaměstnanosti.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Právě počet uchazečů v přepočtu na jedno pracovní místo je alarmujícím ukazatelem, upozorňuje Pikora. Jsou regiony s daleko horším poměrem, než je průměr. Na Děčínsku je třeba na jedno místo více než 77 lidí.

České dráhy mění strategii obnovy vozového parku v krajích

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
České dráhy mění strategii obnovy vozového parku v krajích. Ke zrekonstruovaným starým lokálkám Regionova se mají brzy připojit zcela nové, nízkopodlažní soupravy. Dráhy vypsaly výběrové řízení celkem na 33 souprav. Napřed je dostanou Liberecký kraj a Vysočina. Hodnota zakázky se odhaduje bezmála na dvě miliardy korun.

Východní pobřeží USA se vzpamatovává z přívalů sněhu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Východní pobřeží Spojených států se vzpamatovává z největšího přívalu sněhu za posledních 90 let. V hlavním městě Washingtonu jsou dál uzavřené vládní budovy i mnoho škol. Na celém východním pobřeží zůstávají po víkendové kalamitě desítky tisíc domácností i firem bez elektřiny. Ochromená je nadále i doprava. Na namrzlých silnicích přibývá nehod. Víkendová sněhová bouře přinesla například v Marylandu 90 centimetrů nového sněhu. Během zítřka by navíc na východě Spojených států mělo sněžit znovu.

Čína provedla zátah na jednu z největších organizací hackerů

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Čína provedla zátah na jednu z největších organizací hackerů v zemi. Policie zadržela tři její vůdce. Peking je přitom v poslední době stále častěji obviňován z počítačového pirátství, kvůli kterému americká společnost Google pohrozila odchodem z čínského trhu.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Čínská policie zakročila proti organizaci, která se nazývá Černí jestřábi a v současnosti má na 200 tisíc členů. Zablokovány byly i její webové stránky. Podle vyšetřovatelů totiž od svého vzniku v roce 2005 prodávala různým firmám a obchodníkům zařízení, pomocí kterého bylo možné proniknout do jiných počítačů a tento software byl následně často používán i k napadání konkurenčních společností. Tyto praktiky odsuzují i členové jiné organizace hackerů China /nesrozumitelné/, která má dobré vztahy s pekingskou vládou a zároveň neskrývá schopnost proniknout do jakýchkoliv počítačů na světě, včetně amerického Pentagonu. Robert Mikoláš, Český rozhlas Čína.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co dnes ještě zbývá z publicistické nabídky? Írán oznámil, že chce obohacovat uran na vlastním území, navzdory předběžným dohodám. Svět mluví o nových sankcích. Spor o pomník věnovaný německým obyvatelům Nového Boru zastřeleným těsně po druhé světové válce už není jen českou záležitostí. Informoval o něm i německý tisk. Česko má ode dneška o 38 národních kulturních památek víc. Návrh ministerstva kultury dnes odsouhlasila vláda.

Írán chce obohacovat uran na svém území

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V diplomatické hře kolem íránského jaderného programu přihořívá. Ještě před několika dny se Teherán tvářil, že v klíčové otázce obohacování uranu na vyšší úrovni by mohl přijmout nabídku světových mocností a posílat jaderný materiál ke zpracování do Ruska. Dnes ale Íránci oficiálně sdělili Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, že od úterka spustí tento program na domácí půdě ve vlastním zařízení. Více s naším blízkovýchodním zpravodajem Břetislavem Turečkem. Dobrý večer.

Břetislav TUREČEK, blízkovýchodní zpravodaj:
Hezký večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Břetislave, můžete nejdřív krátce shrnout, co tedy vláda v Teheránu přesně oznámila, jak pravděpodobné je, že zítra svoje slova naplní?

Břetislav TUREČEK, blízkovýchodní zpravodaj:
No, tak konkrétně ona to nebyla vláda, ale byl to z jejího pověření, z pověření prezidenta země Mahmúda Ahmadínežáda zástupce v té Mezinárodní agentuře pro atomovou energii Alí Akbar Sultánie a ten oficiálně oznámil, že zítra Írán začne obohacovat uran na 20 procent z dosavadní úrovně 3,5 procenta. To znamená, že by se v případě úspěchu dostal do fáze už vysoce obohaceného uranu. Ta hranice je právě 20 procent. Jestli ta slova naplní, to si netroufám říci. Ono začít obohacovat uran na tuto úroveň, tak se musíme ptát, kolik by ho bylo takto obohaceného. A každopádně je to spíš dlouhodobější věc. Ale jestliže Írán řekl, že s tím zítra začne, tak si umím představit, že zítra s velkou pompou v té továrně v Natansu, kde už teď se obohacuje, tak něco takového rozhodně rozjedou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak těžkou ránu by tento krok znamenal pro snahy mezinárodní komunity domluvit se s Íránem na kompromisu ohledně jeho jaderného programu?

Břetislav TUREČEK, blízkovýchodní zpravodaj:
Tam jsou rozdílné pohledy na to, co je kompromis. Západ vydává za kompromis to, že by Írán, jak už bylo řečeno, vyvážel více obohacený uran do Ruska. Tam by se zčásti přepracoval, pak by se vezl do Francie a Íránu by se zpátky vrátilo palivo, palivové články s uranem obohaceným právě na těch 20 procent. To je kompromis už z pohledu Západu. Írán se tomu v zásadě nevzpírá, ale má jinou představu o tom, jak by to mělo probíhat. Rozhodně jestli teď Íránci říkají, že budou obohacovat sami, tak se to vzdaluje tomuto návrhu, i když zároveň ve druhé větě Íránci říkají, že jsou ochotni od toho obohacování na 20 procent na svém území ustoupit, pokud se nějak se Západem dohodnou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy to může být považované za vydírání, jak naznačil ministr zahraničí Francie?

Břetislav TUREČEK, blízkovýchodní zpravodaj:
Samozřejmě z hlediska Západu to tak může být a zrovna tak vnímá často Írán postoje Západu. Já řeknu jenom, o co jde. Požadavek Západu byl, že Írán vezme zhruba tři čtvrtiny svého nízce obohaceného uranu v jedné zásilce, tu vyveze na Západ a počká, až časem se mu dostanou palivové články. Írán namítá ano, my jsme ochotni to vydávat ven, ale po částech a budeme to měnit, řekněme, kus za kus na svém vlastním území. Z toho vyplývá jasná nedůvěra obou stran. Západ se bojí, že Írán může s tím nízce obohaceným uranem dělat nějaké čachry, Írán se zase obává, že vyveze svůj nízce obohacený uran do zahraničí a kdoví kdy a zda se mu vůbec něco vrátí. To jsou argumenty, které od vlastně října loňského roku padají na obou stranách.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Íránci ale ujišťují, že i když sami přistoupí k obohacování uranu, budou moci kontrolovat toto zařízení inspektoři Mezinárodní atomové agentury. Je to tedy skutečně takový problém, takový rozdíl mezi tím, kdyby ten uran k obohacení vyvážel Írán do Ruska?

Břetislav TUREČEK, blízkovýchodní zpravodaj:
Tam v tom opravdu hraje velkou roli nedůvěra Západu, protože nutno říci, že Írán zatím drtivou většinou věcí, neli všechny věci, které dělá, tak dělá v souladu s mezinárodní agenturou. Ten závod v Nathansu, tam je také dohled mezinárodní agentury. Byl odhalen nový závod nedávno. Írán tvrdí, že zatím ještě nemusel o něm informovat mezinárodní společenství, a ve chvíli, kdy bude muset, tak říká samozřejmě tam zase budou zahraniční inspektoři, mohou si tam dát své kamery a tak dále. To znamená, z té pozice Íránu ale vidíme, že paralelně s tím má Írán nějaké jiné věci, má velmi podezřelé úmysly, nebo přinejmenším kroky, a proto Západ vlastně nechce na toto přistoupit. A myslím si, že v tom určitou roli hraje samozřejmě i určitá hrdost obou stran. Tak, jako Írán nechce upustit od nějakých svých práv, jak to vykládá, tak samozřejmě Západ nechce být pokořen tím, že by musel Íránu usoudit v takto zásadní věci tedy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ona asi jedna z hlavních otázek je, k čemu vlastně Írán potřebuje uran obohacený na 20 procent, jestli hrozí, že by ho mohl využít i k jiným než k deklarovaným účelům?

Břetislav TUREČEK, blízkovýchodní zpravodaj:
Ten uran, který takto si chce vyrábět, nebo by dostal eventuálně ze zahraničí, má sloužit jako palivo pro výzkumný reaktor v Teheránu. To je jedna věc. Jeho zneužití samo o sobě možné není, protože k výrobě jaderné bomby je potřeba uran obohacený na 90 procent. A jak jsem si našel v odborné literatuře, tak ty palivové články nelze znovu obohatit na tuto mez. Co je ale důležité, pokud se Íránci naučí sami obohacovat na 20 procent, zdokonalí ty technologie a ty své vědomosti, tak samozřejmě v této rovině budou zase o krok dál v teoretické možnosti, kterou někdo vykládá za fakt, že budují opravdu jadernou zbraň a že tedy budou blíže tomu vysoce obohacenému, vysokému obohacování na těch 90 procent potřebných pro jadernou hlavici.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Západní mocnosti už začaly mluvit o zostřených sankcích. Dokonce i Rusko se dnes vyjádřilo, že je načase zvážit vážná protiopatření. Bylo by to ale k něčemu po dosavadních zkušenostech s Íránem?

Břetislav TUREČEK, blízkovýchodní zpravodaj:
V tom panuje skepse v podstatě i na Západě. Jestliže Írán bere věc národní hrdosti, cti tedy a priority mít vlastní obohacování, mít vlastní celý palivový cyklus, tak je v tom asi, by zastavily jedině tak citelné sankce, jako by bylo třeba ropné embargo, a to zas ale jde zase proti zájmům Západu. Pak je tam druhá věc, že takto rozsáhlé sankce musí schválit celá Rada bezpečnosti, třeba i Čína. A když jsme minulý týden sledovali americké dodávky zbrojní na Tchajwan, tak se okamžitě objevily spekulace, že právě v reakci na to v odvetě za to může Čína blokovat jakékoliv sankce jakéhokoliv zpřísňování tedy sankcí v radě bezpečnosti proti Íránu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvádí blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček. Děkuji a na shledanou.

Břetislav TUREČEK, blízkovýchodní zpravodaj:
Na slyšenou.

Spor o pomník v Novém Boru už není jen českou záležitostí

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Spor z Nového Boru už přerostl hranice. Píše o něm prestižní německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Ve hře je pomník věnovaný celkem devíti německým obyvatelům, z nichž osm bylo na začátku června 1945 zastřeleno na náměstí bez toho, že by jejich případ projednal soud. V roce 2006 rozhodla novoborská radnice, že potomci jednoho ze zabitých Němců můžou v obci postavit pomník. Proti tomuto rozhodnutí se ale zvedl odpor, údajně proto, že někteří z popravených byli členy NSDAP a SS. Je podle vás podobný památník užitečný, nebo naopak by bylo lepší ho zrušit? Máteli názor, nebo otázku, pište nám buď emailem na adresu ozvenydne@rozhlas.cz, nebo SMSkou ve tvaru OD mezera a váš text na číslo 9077704. Pozvání do diskuse přijali organizátor petice proti pomníku Josef Doškář. Dobrý večer.

Josef DOŠKÁŘ, organizátor petice proti pomníku:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A ředitel občanského sdružení Antikomplex Ondřej Matějka. Dobrý večer.

Ondřej MATĚJKA, ředitel občanského sdružení Antikomplex:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Doškáři, proč vám tolik vadí ten pomník, který nechali postavit potomci jednoho ze zabitých německých obyvatel Nového Boru Alfreda Trägera?

Josef DOŠKÁŘ, organizátor petice proti pomníku:
No, já bych to trošku upřesnil. V tom Boru nejde o pomník Němců, ale v Boru jde o nepřijatelný pomník nacistům. To znamená, co nám na tom pomníku vadí to, že v Boru, a to musím upřesnit, bylo 9. května ten masakr, kde nacisté zabili celkem dohromady 12 obětí, to znamená, nesnesli porážku. A byly tam vraždy. Největší vraždu způsobil nějakej pan /nesrozumitelné/, nacista, který právě byl velitelem tábora u těch Rachmanů, u těch dvou lidí, který byli taky zastřeleni. Tento člověk ráno vstal, vytáhl pistoli, zastřelil...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Moment, ale to se týká těch lidí, kteří byli a jsou zmíněni na tom pomníku?

Josef DOŠKÁŘ, organizátor petice proti pomníku:
Vy jste mě to nenechala dopovědět. Čili ten tam zastřelil šest dětí, potom manželku, pak sebe. Tam jako zahynulo celkem 17 lidí. To znamená, v Boru bylo vzhledem k masakru z toho 9. května a ozbrojeného útoku na ty příslušníky Rudé armády a československé armády vyhlášeno stanné právo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Doškáři, vy si nemyslíte, že ti lidé měli právo na jednak spravedlivý proces a jednak jejich potomci podle vás nemají mít právo jezdit na hrob, protože v podstatě se jedná o to, že obec jim odprodala kus země, aby si mohli tedy jaksi zřídit tam ten pomník a zaplatit si ho ze svého?

Josef DOŠKÁŘ, organizátor petice proti pomníku:
Paní redaktorko, ještě jednou. Bylo v Boru vyhlášeno stanné právo a...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
No, já se vás ptám, jestli byste mi mohl odpovědět, jestli si myslíte, že ti lidé na to nemají, nebo mají právo?

Josef DOŠKÁŘ, organizátor petice proti pomníku:
Ty lidi byli popraveni v době stanného práva, čili zadrženi se zbraní, čili byli, provinili se. Jinak pochopitelně každý z Boru, normálně jsou lidi pochovávaný /nesrozumitelné/ i v současné době a každý má právo na svůj hrob, ale toto byli nacisté.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Takže ti nemají podle vás právo, protože byli nacisté. Já bych teď dala, prosím, prostor panu Matějkovi, který je se mnou ve studiu. Rozumíte námitkám Josefa Doškáře, že lidé, kterých se to týká, tedy těch bývalých německých obyvatel Nového Boru, kteří jsou zmíněni na tom pomníku, se tedy netýká ta možnost mít náhrobek, protože to byli nacisté, tedy v Novém Boru myslím?

Ondřej MATĚJKA, ředitel občanského sdružení Antikomplex:
Já si myslím, nerozumím tomu, upřímně řečeno. Ti zabití lidé, kterým je určen ten pomník, byli civilní obyvatelé Nového Boru, kteří se shodou okolností stali oběťmi československé armády začátkem června 45. Souvislost, kterou tam se snaží naznačit pan Doškář, tak není podle mě úplně zřejmá. To, že bylo stanné právo, tak jaksi možná bylo, možná ne, ten výklad není úplně jednoznačný. Existuje stanovisko Vojenského historického ústavu z nedávné doby, které se přiklání k dnešní interpretaci historiků té doby, kdy se říká, že k těmto událostem docházelo spíše jaksi z vůle místních velitelů, kteří často to dělali pro výstrahu, nebo jaksi z pohnutek třeba pomsty, to už se my dneska nedozvíme. Těch případů bylo více, ale to, že by tam byla jasná nějaká jakoby prokázaná právní souvislost, že bylo stanné právo, a proto tady ti lidé byli popraveni, to je dneska spíš zpochybňováno a většina obyvatel, včetně zastupitelstva Nového Boru, se domnívá právě toto.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Matějko, existují nějaké archiválie, které by jasně dokládaly, co se tehdy toho 2. června roku 1945 stalo v Novém Boru?

Ondřej MATĚJKA, ředitel občanského sdružení Antikomplex:
Je to velmi obtížné. Archiválie v podstatě nejsou. Existuje velmi, velmi děravá obecní kronika z té doby. Jinak vlastně se musíme spoléhat na svědectví lidí, kteří v té době se v Novém Boru pohybovali.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Doškáři, podle posudku Vojenského historického ústavu, který tady zmiňuje pan Matějka, se měli vojáci po válce řídit předválečnými zákony. To neudělali, pokud se tedy ten příběh odehrál tak, že zastřelili zmíněné civilní obyvatele Nového Boru, i když německé národnosti, bez soudu. To vám nepřipadá jako dostatečný argument pro to alespoň se smířit s tím, že tam bude stát památník těmto lidem?

Josef DOŠKÁŘ, organizátor petice proti pomníku:
Já se k tomu vyjádřím, dáváte schválně otázku, na kterou bych měl odpovědět stejným způsobem jako pan Matějka. To znamená...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ne, klidně, já čekám na váš názor. Já se ptám na to, co mě zajímá.

Josef DOŠKÁŘ, organizátor petice proti pomníku:
Můj názor tady je ten druhej a vy tam furt neustále pouštíte jenom ten jeden, kterej potom se opisuje a dostane se až do francouzských novin.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Právě nechávám prostor vám, tak, prosím, odpovězte, jestli si myslíte, že to není dostatečný, nebo je dostatečný argument. Máte prostor.

Josef DOŠKÁŘ, organizátor petice proti pomníku:
Ještě jednou. To vyjádření, já jsem vám řekl teďka to vyjádření, vyjádření archivu, vojenského archivu v Praze. Ten řekl jasně, že v Boru bylo vyhlášeno stanné právo a za nedovolené používání střelných zbraní nalezených při domovních prohlídkách bylo ve městě 2. června veřejně popraveno přesně osm Němců. Toto je opět dokladovaný, není to rozporovaný, je to několikrát prověřovaný, že tito lidé, tito nacisté měli. Potom se ještě prokázalo to, že vlastně ty skutečný nacisté německého dokumentu byli nejblíž s esesákem byl doktor Träger. On není v Boru pochován. Abyste rozuměli, ten pomník, co je dnes pomník...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A k tomu máte důkazy, jak říkáte, že to byl člen SS a NSDAP?

Josef DOŠKÁŘ, organizátor petice proti pomníku:
Ano, z archivu v Berlíně. Další osoba, kterou máme z Bundes archivu v Berlíně, je Rachman. Další osoba podle archivu v Berlíně je inženýr Richter. Z našich archivů je tam pochovaná, uvedená na tom pomníku Marta Wernerová, nacistka fanatická, která veřejně prohlašovala, že Čechy musíme hubit jako krysy. To znamená, z devíti jmen, které jsou na pomníku, jsou čtyři nacisté.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Matějko, mění podle vás situaci zjištění, že tedy někteří z těch lidí byli členy NSDAP a eventuálně údajně i SS?

Ondřej MATĚJKA, ředitel občanského sdružení Antikomplex:
Podle mě nemění. Nemění to nic na tom, že měli právo na soud, bylo to už po válce, ačkoliv se může dnes argumentovat tím, že bylo stanné právo, tak jaksi ta moc byla plně v rukou Národního výboru, byla, to území bylo pod kontrolou československé armády a Rudé armády. Jaksi z dnešního hlediska my bysme chtěli, aby ti lidé měli spravedlivý soud, ať už byli členy strany, nebo ne. To vlastně jsou dneska všechno domněnky, které už my neověříme, měly se ověřit tehdy a k tomu se jaksi stejně jako na mnoha dalších místech tehdejšího pohraničí jaksi nikdo neodhodlal, protože ta atmosféra cíleně rozpoutávaná i československými orgány a vlastně vzatá po svém do rukou těmi místními veliteli vedla k těm excesům jako například v Novém Boru.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Doškáři, já jsem četla vaši petici. Tam píšete, že místostarostu Waldmana vedou k obhajobě nacistů, tady cituji, "a esesáka nějaké zvláštní zájmy." Jaké zájmy máte na mysli?

Josef DOŠKÁŘ, organizátor petice proti pomníku:
Zvláštní zájmy jsou v tom, že vlastně on od začátku tohoto problému, že my jsme se nezmínili ještě v jedný věci. V lednu 2006 projednávalo tento pomník vlastně zastupitelstvo. A v tom zastupitelstvu padla otázka, zda máme jistotu, že ti, co tam byli popraveni, nebyli nacisté, nebo fašisté. V té době to bylo předloženo tak tomu zastupitelstvu, že nebyli. Jeden, kterej to věděl, že byl, byl pan Waldman, kterej to tenkrát zatajil vlastně a díky tomu zatajení se tento problematickej pomník...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale proč by to dělal pan Waldman? Tak zní má otázka, proč myslíte, že má nějaké postranní úmysly a jaké?

Josef DOŠKÁŘ, organizátor petice proti pomníku:
No, pan Waldman, postranní úmysly pan Waldman tomu pomníku z nějakých důvodů dává prostor. To znamená, od začátku znemožňoval, některý věci zcenzuroval, například protesty pana Brabce, který přednášeli, aby ten pomník nebyl. Takže kdyby bejval on oznámil ten den, že ví o tom, že doktor Träger, který mimo jiný prováděl zřejmě i pokusy na lidech, na zajatcích...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Proč což tedy máte určitě důkazy, když to říkáte.

Josef DOŠKÁŘ, organizátor petice proti pomníku:
No, jak to říkám.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Máte.

Josef DOŠKÁŘ, organizátor petice proti pomníku:
Jak to říkám, tak to říkám, to znamená...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
No, říkáte, ale máte pro to důkazy?

Josef DOŠKÁŘ, organizátor petice proti pomníku:
To se tvrdí, to se tak říká.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Aha, dobře. Pane Matějko, co by to mohlo znamenat pro Českou republiku, kdyby se třeba v Novém Boru, i když to tak asi nevypadá, ale jsou tady hlasy proti, ten pomník nakonec zase obec rozhodla zrušit? Už o tom, jak jsme říkali, informoval i německý tisk.

Ondřej MATĚJKA, ředitel občanského sdružení Antikomplex:
Já si myslím, že to i v tom Německu bude vnímáno tak, jak ostatně to bylo i popsáno v tom zmíněném článku ve Frankfurter Allgemeine Zeitung, že to je jaksi jeden z kamínků nějaké mozaiky, která skládá to české vyrovnávání se s poválečnou minulostí, těch míst, kde dochází k podobným debatám, je mnoho. Všude víceméně dospěli k celkem jednoznačnému závěru, že takový pomník je potřeba a ta většina se vždycky po, byť to trvá opravdu mnoho let, to je třeba 10, 15 let, tak ta většina se přikloní na straně toho, že ty excesy být neměly a ti lidé si zaslouží přinejmenším pomník, takže toto je v Německu poměrně známo, navíc Němci mají sami bohatou zkušenost s tím, že vyrovnávání se s minulostí je bolestný proces, který se nedá jaksi odbýt nějakými politickými tezemi, ale že to je věc, která jde hodně do těch místních společností, kde se lidé opravdu třeba i nevraživě na sebe křičí, posílají si anonymy a podobně, jako se to děje dneska v Novém Boru.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Doškáři, uspokojil by vás kompromis, který nabízí vedení obce a to, že by se vedle toho stávajícího pomníku umístila ještě informační cedule, kde by bylo popsáno, co se vlastně stalo v roce 1945?

Josef DOŠKÁŘ, organizátor petice proti pomníku:
Já vám na to odpovím teda, ale ještě něco vám řeknu, aby bylo jasný, já, když jsem se do tohoto problému jako dostal, tak jsem upozornil a toto jsem prohlásil, že tyto články znovu otevírají nenávist, zášť na české i německé strany, které již čas a nové nezatížené generace poválečně narozených Čechů a Němců zahalily. Já jsem navrhoval, aby se udělala tlustá čára za minulostí a nikdo se v tom dál jakoby způsobem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A myslíte si, že by tomu mohlo napomoct třeba i to kompromisní řešení, o kterém mluvím? Byl byste pro?

Josef DOŠKÁŘ, organizátor petice proti pomníku:
Tak, paní redaktorko, to je to samý, jako když byla socha /nesrozumitelné/ s tou frontou na maso v Praze postavená, byl to nejvyšší pomník na světě, stál neuvěřitelně víc peněz a teď by tam bejvali udělali cedulku, že /nesrozumitelné/ Josifu Vissarionoviči Stalinovi. Je to stejnej nesmysl, jako tento návrh. Existují tři návrhy, jeden návrh, aby byl pomník odstraněn, existuje návrh pana Zemana, myslím předsedu strany SPO, kterej říká, udělejme tam pomník těm Němcům, antifašistům, který nevolili Hitlera. A třetí návrh je ten, jak říkáte vy, aby tam byla vysvětlující cedulka.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A vy jste proti, abychom to shrnuli.

Josef DOŠKÁŘ, organizátor petice proti pomníku:
Myslím, že cedulka určitě přinese, já v zásadě jsem pro to, aby fungovala petice, aby byla petice naplněna s tím, že má být /nesrozumitelné/ usnesení zastupitelstva z ledna 2006. To znamená, tam podvodným způsobem byl tento pomník odsouhlasen.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říká organizátor petice proti pomníku v Novém Boru Josef Doškář a loučím se i s Ondřejem Matějkou z občanského sdružení Antikomplex, děkuji, pánové, na shledanou.

Ondřej MATĚJKA, ředitel občanského sdružení Antikomplex:
Na shledanou.

Josef DOŠKÁŘ, organizátor petice proti pomníku:
Dobrou noc.

Česko bude mít od poloviny roku téměř čtyřicítku nových národních památek

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A nakonec Česko bude mít od poloviny roku téměř čtyřicítku nových národních památek. Na seznamu, který dnes schválila vláda, jsou i takové unikáty, jako přehrada v Bílé Třemešné na Trutnovsku nebo železniční motorák Slovenská strela. Výrobek kopřivnické Tatrovky ze 30. let minulého století, status národní památky získají ale především stavby církevní, průmyslové nebo lidové architektury. Naším posledním hostem je historik architektury Zdeněk Lukeš, dobrý večer.

Zdeněk LUKEŠ, historik architektury:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Které z těchto objektů nově zařazených do nejvyšší památkářské kategorie si to podle vás zaslouží především?

Zdeněk LUKEŠ, historik architektury:
No, tak podívejte, já mám především radost, že tam jsou i novější stavby, že už to nejsou jenom středověké kostely nebo barokní komplexy, ale je jich tam hned několik z toho období, kterým já se zabývám a to není jenom ten slavný Plečnikův kostel v Praze na Vinohradech, ale je to třeba taky krásná Primavesiho vila, což je příklad vídeňské architektury secesní v Olomouci. Je tam taky už zmiňovaná Slovenská strela, kterou mimochodem navrhl významný český architekt Vladimír Grégr, to byl představitel funkcionalismu. Je tam hotel Avion v Brně, což je nádherná funkcionalistická stavba Bohuslava Fukse. Takže určitě je to skvělé, že se i moderní architektura objevuje v tom seznamu a taky jsou tam dokonce i průmyslové stavby, je tam ta bývalá kanalizační čistírna v Bubenči, kde stále ještě je možné rozpohybovat ty staré parní stroje. Je tam taky jedna secesní továrna v Krnově a tak dále.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Chybí vám naopak na seznamu národních kulturních památek nějaký objekt, který tam podle vás vyloženě patří? Slyšíme se?

Zdeněk LUKEŠ, historik architektury:
Ano, ano, už vás zase slyším. No, tak.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Lukeši? Máme trochu problémy zřejmě se spojením.

Zdeněk LUKEŠ, historik architektury:
Ano, tak já už vás slyším. Já si myslím, že tam je tolik staveb už, že málokdo má přehled, bylo by asi dobré, kdyby existoval nějaký, nějaká knížka, kde by všechny byly přehledně seřazeny, takže ani já přesně nevím, které tam jsou a které nejsou, ale moc bych se třeba přimlouval za další moderní kostely v Praze, například Gočárův kostel svatého Václava ve Vršovicích nebo Jonákův Husův sbot na Vinohradech. Dokonce mě napadá, že tahle ta trojice blízko sebe stojících sakrálních staveb, včetně toho Plešnikova kostela, by se třeba mohla ucházet i o ten statut UNESCO jednou v budoucnu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Prosím už jen několika slovy, je to pro tyto stavby zásadní, že se dostaly na uvedený seznam?

Zdeněk LUKEŠ, historik architektury:
Je to důležité, například pokud byste chtěla, aby se staly památkou UNESCO, tak ten statut národní kulturní památky je tam samozřejmě nezbytný, ale já trošku nemám rád takové to kastování památek, to je vždycky velice nebezpečné, že jo, že ten proces vlastně, ten počet se stále zvětšuje, zvětšuje, možná, že vznikne zase ještě nějaká nová, ještě významnější kategorie, třeba mezinárodní památky, uvidíme.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Míní historik architektury Zdeněk Lukeš. Já vám děkuji a přeji hezký večer.

Zdeněk LUKEŠ, historik architektury:
Děkuju.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ozvěny dne končí, Radiožurnál pro vás dnes chystá ještě jeden publicistický pořad a to Stalo se dnes. Začne po 21. Hodině. V tuto chvíli už vám přeje pěkný večer a další poslech pořadů Radiožurnálu Veronika Sedláčková.