Ozvěny dne 18. srpna 2010

18. srpen 2010
Ozvěny dne

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Středoškoláky čeká státní maturita už příští rok. Rozhodla o tom vláda. Jednání bylo podle ministra školství bouřlivé.

Josef DOBEŠ, ministr školství:
Výsledkem bylo rozhodnutí vlády osmi hlasy. Já cítím podporu a loajalitu všech ministrů pro tento nelehký krok.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Státní podnik Lesy České republiky ušetří ještě letos 390 milionů korun, většinou na nezadaných veřejných zakázkách.

osoba:
Je to maximum možného. Počítáme s tím, že v následujících letech se podaří udělat ještě daleko větší úspory.

Jan BUMBA, moderátor:
V Brazílii se údajně objevil toxický odpad z Česka. Podle Generálního ředitelství cel ale mohou odpadky pocházet i z jiné země.

osoba:
Na nás se třeba ani brazilská strana zatím neobrátila s tím, abychom prověřili, jestli takovéto zboží vůbec cestovalo z České republiky.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Zítra čekejte oblačno až polojasno, místy přeháňky a teploty do 24 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Štěpánka Čechová a Jan Bumba.

Středoškoláky čeká státní maturita už příští rok

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Studenti mají už příští rok na jaře skládat státní maturity. Dnes o tom rozhodla vláda na doporučení ministra školství Josefa Dobeše.

Klára BÍLÁ:
Premiér Petr Nečas a ministři ODS tento návrh nepodpořili. Rozhodnutí ale premiér respektuje.

Petr NEČAS, premiér ODS:
My jsme přesvědčeni, že státní maturita nebo nějaká forma státní závěrečné zkoušky je nutná pro udržení kvality našich škol.

Klára BÍLÁ:
Ministr školství Josef Dobeš si rozhodnutí vlády váží a cítí plnou podporu celého kabinetu. Radiožurnálu řekl, že celý projekt státních maturit zlevní.

Josef DOBEŠ, ministr školství:
Pro rok 2011 ušetřím 62 milionů a za ty roky do roku 2014 ušetřím 215 milionů.

Klára BÍLÁ:
Konečné rozhodnutí potěšilo i ředitele středních škol. Radiožurnálu to potvrdil Jiří Růžička, ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera, Praha:
Možná, že se to všem nebude líbit, ale i naše doporučení bylo takové, aby maturity se spustily, aby už se dál neodkládaly.

Klára BÍLÁ:
V příštím roce poprvé absolvuje nové zkoušky dospělosti přes 100 tisíc středoškoláků. Zkoušky stále mají mnoho kritiků, hlavně mezi studenty. Klára Bílá, Radiožurnál.

Vláda chce do Česka lákat cizince se špičkovým vzděláním

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vláda chce do Česka lákat cizince se špičkovým vzděláním. Odborníků ze zemí mimo Evropskou unii nabídne takzvané modré karty. Počítá s tím novela pobytového zákona, kterou dnes po týdnech odkladů schválil kabinet Petra Nečase. Norma z dílny ministerstva vnitra teď míří do sněmovny.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
V dolní komoře by novelu kromě koaličních poslanců mohli podpořit i sociální demokraté. Ti mají ale podle bezpečnostního experta strany Jeronýma Tejce podmínku, chtějí záruky, že nedojde ke zneužití modrých karet.

Jeroným TEJC, bezpečnostní expert /ČSSD/:
Například fiktivními pracovními smlouvami nebo padělanými potvrzeními o té odborné praxi, nic takového nehrozí.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Novela by měla také zamezit výhodnému byznysu, kterým se stalo zaměstnávání cizinců nebo více trestat firmy, které cizincům dají práci načerno.

Radek JOHN, ministr vnitra /VV/:
My budeme opravdu klást důraz, zvlášť, když je tady nezaměstnanost, jaká je, na kontroly zaměstnavatelů, kolik nelegálů tam dělá.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Tvrdí ministr vnitra Radek John. Některým neziskovým organizacím ale vadí, že norma neřeší integraci cizinců. Martina Spěváčková, Radiožurnál.

Ministr zemědělství vymění celou dozorčí radu státního podniku Lesy ČR

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ministr zemědělství vymění celou dozorčí radu státního podniku Lesy České republiky. Od nového složení kontrolního orgánu chce větší pracovní nasazení.

Květa MORAVCOVÁ:
Šéf resortu Ivan Fuksa plánuje zvýšit nové dozorčí radě státního podniku Lesy České republiky pravomoci. Jaké přesně, ale neřekl.

Ivan FUKSA, ministr zemědělství:
Chci, aby dozorčí rada skutečně více koukala pod prsty managementu této společnosti. Chci, aby měla k dispozici veškeré podklady pro své rozhodování, aby neexistovalo pro ní žádné tabu.

Květa MORAVCOVÁ:
Kvůli zrušenému šestnáctimiliardovému tendru se bude příští rok těžit dřevo podle provizorních pravidel.

Svatopluk SÝKORA, generální ředitel státního podniku Lesy České republiky:
Zakázky budou vypsány jako přechodné zakázky na jeden rok, to znamená na rok 2011, budou vypsány jako jednokolové na 108 územních celcích. Hlavním kritériem tam bude cena.

Květa MORAVCOVÁ:
Řekl Radiožurnálu generální ředitel státního podniku Lesy České republiky Svatopluk Sýkora. S obřím tendrem na těžbu dřeva ale ministerstvo zemědělství stále počítá. Lesy České republiky chtějí ještě letos ušetřit 390 milionů korun, z toho 200 milionů nezadáním plánovaných veřejných zakázek. Od ministerstva zemědělství Květa Moravcová, Radiožurnál.

V místě údajného hrobu zavražděných Němců vztyčili neznámí lidé třímetrový dřevěný kříž

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
V místě údajného hrobu zavražděných Němců u Dobronína na Jihlavsku vztyčili v úterý večer neznámí lidé třímetrový dřevěný kříž. Stojí asi 20 metrů od výkopu, kde už archeologové našli pozůstatky 6 těl. V masovém hrobu by mělo podle svědectví být asi 15 německých starousedlíků určených k odsunu, které prý v květnu roku 1945 ubili tamní obyvatelé.

Hana MIKULINCOVÁ:
U třímetrového kříže pietně postála německá spisovatele Herma Kennelová, která svou knihou plnou svědectví celou kauzu rozpoutala.

Herma KENNELOVÁ:
Ručně dělaný dřevěný březový kříž stál na místě už v červnu roku 1945.

Hana MIKULINCOVÁ:
Archeologové dnes objevili pozůstatky asi už 6 těl a také několik věcí. Pokračuje antropoložka Petra Urbanová.

Petra URBANOVÁ, antropoložka:
Toto je kabát, to je bota a propiska nebo fixa tady byla.

Hana MIKULINCOVÁ:
Vyšetřovatele čeká úmorná práce vyslýchání svědků. Na české straně je to velmi těžké. Jediný pravděpodobný přímý účastník události mlčí. Pokračuje vyšetřovatel případu Michal Laška.

Michal LAŠKA, vyšetřovatel případu:
Každopádně počítám s tím, že až se ukončí práce tady, tak ho bude přeslýchat ještě jednou.

Hana MIKULINCOVÁ:
Pro Radiožurnál Hana Mikulincová, Dobronín na Jihlavsku.

Vyšetřování Harírího vraždy

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Na libanonské ambasádě v Praze se přihlásil muž, který prý má důkazy o 5 let staré vraždě někdejšího libanonského premiéra Rafíka Harírího. Představil se jako bývalý důstojník izraelské armády a Libanonce žádal o azyl. Napsal to bejrútský deník AdDijár a Českému rozhlasu to také potvrdili libanonské diplomatické zdroje. Atentát na Harírího narušil v roce, v únoru 2005 rovnováhu celého Blízkého východu. Vyšetřuje ho i zvláštní tribunál OSN.

Břetislav TUREČEK:
Libanonští diplomaté v Praze poslali údajného izraelského svědka pryč s odůvodněním, že o azyl si musí požádat přímo v Libanonu. Není tady jasné, zda a jaké důkazy chtěl předložit. Deník AdDijár o pražské události informuje v hlavním článku na titulní straně. Otiskl také úřední dopis, který k tomu ambasáda poslala do Bejrútu na ministerstvo zahraničí. Vyšetřování Harírího vraždy patří na Blízkém východě k předním a velmi výbušným tématům. V poslední době se hlavně spekuluje, že za útokem stálo libanonské hnutí Hizballáh nebo izraelské tajné služby. AdDijár poznamenává, že muž z Prahy může také nabízet pouhé desinformace. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Blízký východ.

V Brazílii se údajně objevil toxický odpad z Česka

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Brazilské úřady zajistily v přístavu na jihu země kontejner s 22 tunami toxického odpadu a podle přepravních dokumentů mělo jít původně o recyklovatelný plast z Česka. Inspektoři v kontejneru ale objevili mimo jiné špinavé obaly od čistících prostředků nebo dětské pleny. Do Brazílie se kontejner dostal na lodi plující z Hamburku.

Lubica BERGMANOVÁ:
Česká ambasáda v Brazílii se snaží k celému případu získat další podrobnosti, a proto kontaktovala příslušné orgány. Naopak brazilská strana se podle naší diplomacie na náš zastupitelský úřad zatím neobrátila. Navíc podle Jiřího Bartáka z Generálního ředitelství cel nemuseli čeští celníci s kontejnerem obsahujícím nelegální odpad vůbec přijít do kontaktu.

Jiří BARTÁK, Generální ředitelství cel:
To zboží mohlo být klidně z jiného státu, pokud někdo chce dělat podvody, tak samozřejmě pro to své krytí používá i různé doklady. Nelze v tuto chvíli říct, že to zboží bylo z České republiky.

Lubica BERGMANOVÁ:
Inspektoři brazilského Úřadu na ochranu životního prostředí /nesrozumitelné/ už udělily pokutu v přepočtu asi 4 milionů korun firmě Recoplast. Korejská přepravní firma pak musí zaplatit zhruba 15 milionů korun. Lubica Bergmanová, Radiožurnál.

Titanic nepřestává Američany fascinovat

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Titanic nepřestává Američany fascinovat. K jeho vraku míří nová expedice špičkových výzkumníků a ti mají nejmodernější techniku. Plánují sestavit trojrozměrný model potopené lodi. To by pak umožnilo, aby člověk na počítači Titanicem virtuálně proplouval.

Vít POHANKA:
Titanic se postupně rozpadá, obávají se odborníci. Expedice největších amerických kapacit v podmořském výzkumu má proto detailně zmapovat jeho vrak a současně posoudit, v jakém je stavu. V jejím týmu se sešli vědci z institucí, jako je Národní úřad pro oceánografii a atmosféru nebo Institut ve Wood School v Massachusetts. Výpravu financuje americká společnost /nesrozumitelné/, která má výhradní právo na záchranu předmětů z lodi a vystavuje je v mnoha zemích. Jde tedy o partnerství nejvýznamnějších amerických státních výzkumných institucí a soukromé společnosti, která má s výpravami k Titanicu největší praktické zkušenosti. Vít Pohanka, Český rozhlas, Spojené státy.

Sociální demokracie už má 3 kandidáty na předsedu

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Sociální demokracie už má 3 kandidáty na předsedu. Vedle dosavadního lídra strany Bohuslava Sobotky a šéfa Asociace krajů Michala Haška se chce o nejvyšší stranický post ucházet i senátor Vladimír Dryml. Nelíbí se mu totiž současná situace uvnitř strany, ani vzájemné výpady některých lidí z ČSSD proti sobě. Vedení by prý mělo také uklidnit situaci ve Středočeském kraji. Sociální demokracie podle Drymla potřebuje hlavně sjednotit.

Vladimír DRYML, senátor /ČSSD/:
Domnívám se, že je potřeba silné osobnosti, i když vím, že jsem rozporuplný, která dokáže sjednotit oba dva ty nesvářené tábory, někdy možná i silou za jedním cílem, aby ČSSD uspělo nejen v podzimních volbách, ale i v boji o zachování těch základů moderního sociálního státu evropského typu a ne, abychom směřovali tam, kam směřujeme.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Šéf Asociace krajů Michal Hašek považuje Drymlův záměr kandidovat na předsedu za frašku. Poslanec Jeroným Tejc si myslí, že více kandidátů může volbě prospět, Vladimíru Drymlovi ale mnoho šancí nedává.

Zakladatelka Metropolitní univerzity vypovídala u soudu

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Zakladatelka jedné z největších soukromých škol Metropolitní univerzity dnes poprvé vypovídala u soudu. Anna Benešová čelí obvinění z úplatkářství, zpronevěry a z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Soud odročil jednání na září.

Petra BENEŠOVÁ:
U soudu působila Benešová sebevědomě a obvinění hned odmítla.

Anna BENEŠOVÁ:
Necítím se ničím vinna.

Petra BENEŠOVÁ:
Benešová měla na úplatcích rozdat 170 tisíc korun, aby získala pro školu výhodnější nájem nebo mohla snadněji odkoupit prostory pro školu. Navíc odpustila roční školné desítkám studentů, kteří pro školu dělali reklamu. Peníze neplatili ani někteří z úředníků pražského magistrátu, jak říká státní zástupce pro Prahu 10 Marek Bodlák.

Marek BODLÁK, státní zástupce pro Prahu 10:
Byli v určitých pozicích, kdy mohli zase nějakým způsobem být prospěšní pro Metropolitní univerzitu Praha.

Petra BENEŠOVÁ:
Benešová také údajně členům dozorčí a správní rady vyplácela vysoké náhrady. Školu tak měla i s odpuštěným školným připravit o více než 7 milionů korun. Hrozí jí trest od 2 do 8 let. Petra Benešová, Radiožurnál.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co mimo jiné uslyšíte v následujících minutách. Vláda je pro státní maturitu. Je tedy jisté, že už příští rok na jaře budou studenti skládat zkoušky podle jednotných pravidel. A u Jihlavy pokračuje odkrývání hrobů, ve kterém byly zřejmě pohřbeni čeští Němci zavražděni po 2. světové válce. Připomene tento nález opět citlivou kapitolu v českorakouských vztazích?

Rozhodnutí vlády zavést od příštího roku státní maturity

Jan BUMBA, moderátor:
Po nesčetných obratech a odkladech se zdá, že dlouhotrvající sága s názvem státní maturity dospěla do finále. Ministr školství Josef Dobeš totiž přesvědčil kolegy ve vládě, aby podpořili jednotné maturitní zkoušky. Na podzim se bude konat jakási generálka a na jaře pak už naostro. Ministr Dobeš z Věcí veřejných je teď naším hostem. Dobrý den.

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/:
Hezký podvečer.

Jan BUMBA, moderátor:
Bylo těžké, pane ministře, přesvědčit kolegy ve vládě, včetně jednoho z odpůrců nebo skeptiků premiéra Petra Nečase?

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/:
Pan premiér to dneska nazval velmi hezky. Byla to svěží diskuse. Byla to poměrně dlouhá svěží a bouřlivá diskuse, nicméně ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže to bylo hodně ostré?

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/:
Byla velmi věcná a korektní, v tom byla, v tom byla naprosto zajímavá a příjemná. Ostré bych neřekl, já po 14 letech, co se diskutuje na veřejnosti, tak nějaká hodina, hodina a půl diskuse mě nepřipadá nijak neúměrná.

Jan BUMBA, moderátor:
Co byl váš hlavní argument, čím jste získal podporu pro své doporučení.

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/:
Tak je to několik argumentů. A když to nazvu, tak je to odvaha postavit se tomuto těžkému problému, ale konečně, konečně ho, jak já říkám, rozštípnout, tak to je asi odvaha. A druhá věc je, že si nedovedu představit, že bychom státní maturity odložili, tím bychom je nepochybně pohřbili nebo zrušili, protože bychom ty školy dostali do strašně složité situace, oni už museli vypsat profilové zkoušky, to je ta druhá část, která není společná, ale jestliže si odborné školy vypsaly profilové zkoušky, tak nepochybně vystupovaly z toho, že český jazyk a cizí jazyk bude ve státní maturitě a nepochybně využily profilové zkoušky pro ty odborné předměty. A teď by nastal velký problém, že by se vlastně nematurovalo z těch základních předmětů, to si myslím, že byl velký problém a možná něco, co tu ještě nebylo.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane ministře, nechci v žádném případě nějak zpochybňovat váš úspěch na vládě, ale to, že státní maturita bude, jsme i na těchto vlnách říkali už několikrát a pak přišel jenom další odklad. Takže tentokrát už to je stoprocentně jisté, příští školní rok bude zakončený státní maturitou?

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/:
Já si vůbec nedovedu představit, že by teď ministerstvo školství řeklo něco jiného, naopak, vyslalo jasný signál, bude generálka v říjnu a na jaře bude ostrá verze. A jenom říkám, 7 procent škol se stále nepřihlásilo z generálky a já jsem dneska prohlásil, že ač uplynul termín, je možné se do té generálky přihlásit, protože chápu, že ještě se spekulovalo o tom, zda to bude či nebude. Tak otevírám možnost se ještě přihlásit do generálky.

Jan BUMBA, moderátor:
Kolik to bude celé stát?

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/:
Celé to, původně to mělo stát 240 milionů ročně. Je to nějaká podoba, z které já nemám radost, i ta forma, z ní nemám radost, věděl jsem to, ale po dobu 4 let je to zasmluvněno a já to musím dotáhnout. Nicméně se podařily finanční ústupky, které budou formou dodatků ke smlouvám potvrzeny, teď do 48 hodin nepochybně a pro rok 2011 minus 62 milionů celkově za ty 4 roky minus 215 milionů korun.

Jan BUMBA, moderátor:
A na čem to ušetříte?

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/:
Průřezově na všech dodavatelích, od tiskárny, od, přes IT, přes rozvoz státních maturit, průřezově všichni slevovali 10, 15 procent.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste, pane ministře, také řekl, že státní, rozumějme tedy v některých případech jaksi přísnější maturita, odradí od studia žáky, kteří pro něj nemají předpoklady, pokud jim to tedy nejde moc na základní škole, šli by spíše na učňovské obory, pokud by se měl skutečně snížit počet studentů s maturitou, jak to jde dohromady s podporou vzdělání, o které vláda mluví?

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/:
Pardon, já se omluvám, mně tady zazvonil telefon, mohl byste mi zopakovat otázku.

Jan BUMBA, moderátor:
Ptal jsem se na to, pokud ta přísnější státní maturita odradí některé studenty od toho, aby se hlásili třeba na gymnázia a teoreticky by měli jít na učňovské obory, tak jak tento posun, tento trend, tedy méně lidí s maturitou jde dohromady s podporou vzdělání.

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/:
Naopak, je to trend, který já sleduji, já v tuto chvíli začnu velmi intenzivně hovořit o kvalitě vzdělávání, měření kvality v uzlových bodech toho vzdělávání a /nesrozumitelné/, což není ideální, ale já to beru, my kvalitně nyní měříme na konci střední školy a budeme postupovat dolů a budeme postupně měřit kvalitu srovnávacími zkouškami v devátých a v pátých třídách a pak půjdeme na začátek na vstup na základní školy. To znamená, je to posílení kvality a vůbec není problém, že ta kvantita nebude taková, jak jsme na ní zvyklí, na to, s tím musíme počítat.

Jan BUMBA, moderátor:
A počítáte s tím, že úspěšnost u státních maturit bude nějakým kritériem pro rušení některých škol?

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/:
Já s tím, jako prvoplánově nepočítám, ani nemám žádný nástroj na to, co nicméně připouštím, že pokud, a teď mě nechytejte za slovo, 20 procent studentů neudělá státní maturitu a v nějakém segmentu, v nějakých oblastech škol to bude 40 procent ...

Jan BUMBA, moderátor:
Tak je něco špatně.

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/:
... tak to může těmto školám nadělat velké problémy, ale já znovu říkám, je potřeba držet kvalitu a tohle může být důsledkem.

Jan BUMBA, moderátor:
Vysvětluje ministr školství Josef Dobeš. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/:
Rádo se stalo, na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Na druhé lince je předseda Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn. Dobrý den přeji i vám.

Jiří KUHN, předseda Asociace ředitelů gymnázií:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Jste rád, že konečně padlo toto rozhodnutí?

Jiří KUHN, předseda Asociace ředitelů gymnázií:
Já jsem rád, osobně jsem rád, i za asociaci jsem rád, protože Asociace dlouhodobě podporovala ten koncept státní maturity, i když třeba ne úplně v téhle podobě, v jaké se takové podařilo schválit, ale obecně jsem rád, ano.

Jan BUMBA, moderátor:
Co už jste teď musel udělat v rámci příprav na státní maturitu?

Jiří KUHN, předseda Asociace ředitelů gymnázií:
V rámci přípravy na státní maturitu se v dané chvíli, respektive v dané chvíli jsou prázdniny, takže před prázdninami i po ní se budou naši učitelé školit na různé funkce, které u maturit budou zastávat. Dál se museli už nějakým způsobem seznámit naše studenty s tím, jak bude profilová část maturitní zkoušky, museli jsme jim vystavit takzvaný kánon literatury, aby věděli, jaká, jaká díla by měli, z jakých děl by si mohli u maturity vybrat. A to je v dané chvíli podle mého názoru vše.

Jan BUMBA, moderátor:
Rozuměl jsem vám ale správně, že ta nynější podoba státních maturit není úplně ideální z vašeho pohledu?

Jiří KUHN, předseda Asociace ředitelů gymnázií:
Není ideální. Nicméně, když jsme se bavili o tom, jestli ano nebo ne, tak jako převládal názor společnou maturitu, státní maturitu spustit, protože kdyby se to nepodařilo v tomhle roce, tak jsme viděli velkou reálnou možnost, že by k tomu spuštění maturit vůbec nedošlo.

Jan BUMBA, moderátor:
A v čem je ten největší problém toho, jak to má být nastaveno nyní?

Jiří KUHN, předseda Asociace ředitelů gymnázií:
Největší problém tam vidíme v tom, že ta maturita tím, že je společná pro všechny maturitní obory, tak samozřejmě musela vycházet z těch, řekněme, z průniku znalostí, z průniku učiva, které se na maturitních oborech v České republice učí. A protože těch maturitních oborů je opravdu velké množství, tuším, že jich je kolem 1200, tak samozřejmě ten průnik z pohledu gymnázií by měl být hodně, bude hodně nízký a tam jsme měli problém s tím, že jsme v dané chvíli, jestli vůbec ta maturita v téhle podobě má pro gymnazisty smysl.

Jan BUMBA, moderátor:
Jinými slovy, myslíte, že pro gymnazisty bude státní maturita příliš jednoduchá?

Jiří KUHN, předseda Asociace ředitelů gymnázií:
Nedokážu to odhadnout, zatím to vypadá, že ta nižší úroveň té maturity by skutečně jednoduchá být měla, ale vzhledem k tomu, že v dané chvíli také nic ... /výpadek/.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kuhne, slyšíme se? Tak velice se omlouváme, vypadá to, že jsme ztratili telefonické spojení s předsedou Asociace ředitelů gymnázií Jiřím Kuhnem, nicméně to stěžejní už zaznělo. Řekněme ještě, že proti státní maturitě i nadále protestují nejen někteří politici, ale i část studentů. A jedním z nich je člen facebookové skupiny Nechceme státní maturity Dominik Jícha. Dobrý večer, slyšíme se?

Dominik JÍCHA, člen facebookové skupiny Nechceme státní maturity:
Dobrý den, slyšíme se.

Jan BUMBA, moderátor:
Dominiku, je to velké zklamání pro vás, i když už před tou dnešní vládou jste věděli, jak se pan ministr Dobeš rozhodl?

Dominik JÍCHA, člen facebookové skupiny Nechceme státní maturity:
Tak já chápu, že státní maturit jsou ... vznikly od ministerstva školství, ale jedna zásadní věc, která se mi na nich nelíbí, je, jakým způsobem na ně byli doposud připravováni. Spousta profesorů se k nim staví skepticky a tak nás systematicky nepřipravovali a neinformovali již od prvního ročníku, jak si myslím, že by to mělo být.

Jan BUMBA, moderátor:
Není to ale dáno prostě tou nejistotou, dlouho se nevědělo, bude nebude, takže možná kantoři ani vám nemohli dát přesnou informaci.

Dominik JÍCHA, člen facebookové skupiny Nechceme státní maturity:
Myslím si, že to tak je, ale bohužel jako obětí toho budeme jenom my studenti.

Jan BUMBA, moderátor:
V čem by vám to ale mělo vadit, pokud se teď rozhodne o tom, že státní maturita bude, tak přece je stále dost času na pečlivou přípravu nebo ne?

Dominik JÍCHA, člen facebookové skupiny Nechceme státní maturity:
To sice ano, ale jako příkladu uvedu, že doposud jsme dostali seznam povinné četby, která má sestavovat například škola. A myslím si, že takových 20 knížek za rok je docela dost.

Jan BUMBA, moderátor:
Kolik jste říkal, kolik knížek za rok je dost.

Dominik JÍCHA, člen facebookové skupiny Nechceme státní maturity:
No, myslím, u tý nižší úrovně, že to je nějakých zhruba 20 nebo 15 knížek, teď si nejsem přesně jistý, ale ...

Jan BUMBA, moderátor:
To se vám zdá, to se vám zdá hodně pro maturanta?

Dominik JÍCHA, člen facebookové skupiny Nechceme státní maturity:
Ne, to se mi nezdá hodně, ale bohužel tento seznam jsme, neobdrželi jsme doposud ten seznam, který ty knížky mají být.

Jan BUMBA, moderátor:
Dominiku, na druhé straně, uznáváte i nějaké ty argumenty právě z opačného tábora, že třeba se státní maturitou v kapse budete mít jaksi papír, který bude více vypovídat o kvalitě vzdělání?

Dominik JÍCHA, člen facebookové skupiny Nechceme státní maturity:
Ano, já uznávám, že státní maturita má nějaké své výhody, určitě, ale bohužel se mi nezdá, že rozdělení na úrovně nyní nemá tak velký smysl, jakoby mělo tak za 5 let, protože vysoké školy nyní sice budou brát jako rozlišení na nižší a vyšší úrovně, ale stejně říkali, že prostě si musí sami ověřit, jako nějakou dobu, jak ty maturity vlastně budou fungovat a potom dostane to rozdělení úrovní nějaký větší smysl.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká odpůrce státních maturit, student Dominik Jícha. Děkuji vám za rozhovor, na shledanou.

Dominik JÍCHA, člen facebookové skupiny Nechceme státní maturity:
Děkuju

U Jihlavy pokračuje odkrývání hrobů

Jan BUMBA, moderátor:
Česko dostihl jeden válečný zločin na sudetských Němcích, píše dnešní rakouský list Die Presse pod sugestivním titulkem "Noc hrůzy z Dobronína". V článku, který popisuje nový nález u obce na Jihlavsku, o němž jsme podrobněji referovali v pondělních Ozvěnách dne, totiž o kosterních ostatcích, jež na poli našli policejní vyšetřovatelé. Na místě, kde údajně skupina Čechů v květnu 1945 povraždila asi 15 obyvatel německého původu, podle Die Presse tam řádila, cituji: "Horda českých revolucionářů a nikdo z nich nebyl potrestán." Naším dalším hostem je Robert Schuster, odborník na německé a rakouské dění z Ústavu mezinárodních vztahů. Dobrý den.

Robert SCHUSTER, odborník na německé a rakouské dění z Ústavu mezinárodních vztahů:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak na vás působí ta formulace článku dnešní Die Presse, to, jak celý ten případ podává.

Robert SCHUSTER, odborník na německé a rakouské dění z Ústavu mezinárodních vztahů:
Já bych řekl, že, já jsem si ten článek teda schválně přečetl, a na mě to teda nějak konfrontačně nepůsobilo, musím říct, že ten text samotný obsahuje vlastně výčet těch událostí, opírá se to vlastně o to, co už před tím vyšlo, i třeba v českých sdělovacích prostředcích, takže to na mě nějak, řekněme, negativně nebo ostře nepůsobilo.

Jan BUMBA, moderátor:
Policie okolnosti tohoto incidentu z Dobronína vyšetřuje, zkoumá laboratorně nález kosterních pozůstatků, byť to tedy možná, jak říkáte, není vysloveně konfrontační, nepodává ten rakouský list onu událost jaksi příliš jednoznačně, jako hotovou věc?

Robert SCHUSTER, odborník na německé a rakouské dění z Ústavu mezinárodních vztahů:
Víte co, já si myslím, že je třeba rozlišovat mezi tím, že toto byla zpráva, která vyšla vlastně na stránkách běžného zpravodajství. A kdyby to byl komentář, redakční komentář, tak to by bylo už něco jiného, zatím by bylo cítit teda nějaký třeba názor nebo nějaká, nějaká možná i politicky motivovaná pozice. Nicméně já bych se znovu teda držel toho, co jsem řekl před chvilkou, že mně to připadá, že to je víceméně informativní text, který možná ten titulek je trošku, je trošku, řekněme, přiostřený, ale v zásadě vlastně to není nic konfrontačního.

Jan BUMBA, moderátor:
Deník Die Presse se otázkami minulosti sudetských Němců zabývá poměrně soustavně. Jiná média v Rakousku ten dobronínský nález zatím nezaujal?

Robert SCHUSTER, odborník na německé a rakouské dění z Ústavu mezinárodních vztahů:
Souvisí to s tím, že deník Die Presse je deníkem konzervativním, to znamená, mezi jeho čtenáře, mezi čtenáři lze najít vlastně představitele střední a starší generace, mnozí z nich třeba i pamatují události okolo roku 45, mnozí z nich třeba pochází z oblasti Jihlavska, takže jich se to nějakým způsobem dotkne, takže proto třeba Die Presse těmto otázkám v minulosti věnovala tento prostor.

Jan BUMBA, moderátor:
Řekl byste, pane Schustere, že to policejní vyšetřování dobronínského incidentu může nějak zásadně oživit to citlivé místo v rakouskočeských vztazích?

Robert SCHUSTER, odborník na německé a rakouské dění z Ústavu mezinárodních vztahů:
Já si myslím, že možná paradoxně to přispěje k určitému, k určitému, řekněme, uvolnění, protože často bývají třeba čeští politici nebo zástupci české občanské společnosti konfrontováni s výtkami, ať už z Německa nebo z Rakouska, že Češi nebo česká společnost se těmito temnými aspekty minulosti nezabývá, že by nejraději Češi všechny negativní záležitosti zametli pod koberec, ale když teď vidíme, že se policie nebo i orgány vlastně činné v trestním řízení, justiční orgány zabývají tímto případem, že budou třeba shromažďovat důkazy, případně svědecké výpovědi, tak to přece ukazuje, že naopak česká strana se těmto věcem věnuje a že už to pod ten koberec nezametává.

Jan BUMBA, moderátor:
A na stejnou notu na tom poli u Dobronína někdo v noci na dnešek vztyčil kříž, třeba i toto, takovéto gesto by mohlo nějak přispět k zahojení ran z těch poválečných dnů?

Robert SCHUSTER, odborník na německé a rakouské dění z Ústavu mezinárodních vztahů:
Zcela určitě, ať je to kříž, ať je to pamětní deska, náhrobní kámen, vždycky to signalizuje, že na tom daném místě, že to dané místo není nějaká běžná louka, nějaké běžné pole, ale že tam prostě leží ostatky, že to je místo, které vybízí k nějaké úctě, a to si myslím, je důležité právě v těchto otázkách, jako je třeba vyhnání Němců nebo vůbec vztah třeba k české veřejnosti k tomuto tématu, protože často to bylo vlastně v minulosti potlačování, tím, že se objeví tyto případy a že se objeví případně i podobná pietní místa a symboly, tak to je jenom pomůže, aby se ta věc povedla, aby se tam vlastně ... s touhle tou věcí se podařilo vyrovnat.

Jan BUMBA, moderátor:
Robert Schuster z pražského Ústavu mezinárodních vztahů. Děkuji vám, na shledanou.

Robert SCHUSTER, odborník na německé a rakouské dění z Ústavu mezinárodních vztahů:
Děkuji, na shledanou.

Poznámka Petra Fischera

Jan BUMBA, moderátor:
No, a krátce před půl sedmou tu máme pravidelnou poznámku Ozvěn dne. Francie zítra zahájí deportace některých kočovných Romů z východní Evropy a Petr Fischer z České televize upozorňuje, že nekompromisní postup francouzských úřadů vůči nelegálně zakládaným romským táborům má nejen politické a společenské důvody, ale vychází z mnohem hlubších kořenů.

Petr FISCHER, vedoucí kulturní redakce České televize:
Když před 75 lety ve své přelomové vídeňské přednášce o krizi evropského lidství a filozofii Edmund Husserl prohlásil, že, cituji: "K Evropě v duchovním smyslu nenáleží eskymáci ani indiáni jarmaričních manažérií, či cikáni, kteří se neustále potulují Evropou," netušil, že jeho slova tak rychle najdou odezvu v praktické politice násilné převýchovy neevropských tuláků. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy teď Husserlem nevědomě načrtnuté vytěsňující logice pokračuje, když se rozhodl vyčistit síť kočovných táborů, v níž se dnes i díky vstřícnému 10 let starému Bessonově zákonu slibujícímu tábořiště pro kočovníky ve všech francouzských městech nad 5 tisíc obyvatel, pohybuje kolem 150 tisíc lidí. Sarkozyho opatření vypadá jako čirá reakce na násilnosti, které propukly po ostré reakci Romů na zásah policie, při němž zemřel jeden z kočovníků prokazatelně přichycený při krádeži. Navíc Sarkozy míří jen na nelegální cestovatele. Postup francouzského prezidenta má však hlubší základy. Jak snad naznačila úvodní slova slavného filozofa. Romové, kteří v úřední francouzštině nesou název kočovný lid, neboli /nesrozumitelné/, už nemají být trpěni, protože reprezentují cizost toho nejsilnějšího filozofického kalibru. Jejich životní způsob nepatří do evropské společnosti řádu rozumu, ba co víc, jejich kočovné a jinak kulturně odlišné chování tento rozumem organizovaný řád rozkládá. Neúcta k pevnému místu znemožňuje setkání se smyslem evropských dějin, spočívajícím Husserla v osudové touze teoreticky a prakticky porozumět sobě a právě smyslu dějin, který je zabudován do společného evropského, ale i do synovské amerického domu tak pevně, jako páteř do lidského těla. A verze vůči Romům, kterou právě teď z vnitropolitických důvod předvádí francouzský prezident, se liší ve vnějších detailech, ale v základu je všude stejná. Romové vadí, protože nesdílejí dějinný úkol evropského lidstva. Projevuje se to mimo jiné v jejich úplně jiném vztahu k místu, k prostoru a jeho organizaci, napřílad v rodině, v bydlení a práci. A v úplně jiném pojetí času, který také nejvíce naráží v rodinných a pracovních vztazích, v němž absentuje evropský důraz na projekci do budoucnosti. Díky radikálnímu populismu Nicolase Sarkozyho si to můžeme nyní naplno uvědomit. Odsouvaný kočovný lid to bolí, ale díky jeho bolesti víme, kdo my, rozumní Evropané, vlastně jsme.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává Petr Fischer, vedoucí kulturní redakce České televize.

Obce by mohly mít větší slovo při povolování hazardu

Štěpánka ČECHOVÁ:
Obce by mohly mít větší slovo při povolování hazardu. Rozšířit jejich pravomoci chce novela loterijního zákona, kterou připravilo vedení Praha. Vláda k ní zaujala neutrální stanovisko. Teď jí budou mít na stole poslanci. Sama vláda chce také změnit podmínky provozování výherních automatů a hracích videoterminálů. Podle premiéra Petra Nečase teď na nových pravidel pracuje ministerstvo financí.

Petr NEČAS, premiér /ODS/:
Vláda pokládá za potřebné posily v této oblasti kompetence obcí, proto také vláda svým usnesením uložila ministrovi financí vypracovat do 31. srpna letošního roku vlastní novelu zákona o loterijích, která by samozřejmě legislativně byla zpracována pečlivěji, než je vlastně návrh dělaný zastupitelstvem hlavního města.

Štěpánka ČECHOVÁ:
Starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský Rádiu Česku popsal, co by jeho městská část dělala po schválení novely.

Dalibor MLEJNSKÝ, starosta Prahy 11:
Herny v blízkosti mateřských, základních škol, v blízkostí sportovních areálů, kde se pohybují děti, tak bychom okamžitě zrušili, to říkám narovinu, a celkově bychom herny na našem území snížili asi tak o polovinu, to znamená, z těch /nesrozumitelné/ asi na 40, to máme naprosto zmapované a víme, co bychom udělali v okamžiku, kdyby toto bylo schváleno.

Ve Frýdlantu na Liberecku se podařilo zprovoznit důležitý most přes říčku Smědou

Štěpánka ČECHOVÁ:
Ve Frýdlantu na Liberecku se podařilo zprovoznit důležitý most přes říčku Smědou, který před několika dny strhla povodeň. Most pomůže hlavně textilce Damino, které jinak hrozilo ukončení výroby. Vlaky z Frýdlantu do Jidřichovic začnou ale jezdit až koncem srpna. Frýdlant je jedním z nejpostiženějších míst. S odstraňováním škod stále bojuje. Desítky lidí ve městě a okolí pořád zůstávají bez tekoucí vody i plynu.

Pláž Vromos u Černého moře je radioaktivní

Štěpánka ČECHOVÁ:
Pláž Vromos u Černého moře je radioaktivní. Potvrdilo to i bulharské ministerstvo životního prostředí. Míra záření přesahuje povolený limit dvojnásobně. Oblíbená pláž poblíž města Černomorec je z rozhodnutí úřadu uzavřená už od začátku srpna. Budoucnost turistického letoviska je zatím nejasná.

Pavel POLÁK:
Pláž Vromos a její radioaktivita je dědictvím minulosti, se kterým si Bulhaři zatím nedokáží poradit. O zvýšené radioaktivitě tu vědí už od 70. let. V oblasti je totiž skládka hlušiny z měděného dolu, kam se ale také vyvážely zbytky uranové rudy. Nedalekou pláž zamořuje prosakující spodní voda. Nezabránilo tomu ani odkalovací jezero, vybudované před 20 lety. Zavření pláže je ranou pro místní hoteliéry a majitele pozemků. Nikdo k nim prý nejezdí a ceny pozemků klesají. Jak informují bulharská média, ministr financí Simeon Djankov slíbil místním podnikatelům nová měření. Pokud bude radioaktivita v normě, zákaz bude zrušen, což se ale zatím nejeví jako pravděpodobné. Pavel Polák, Radiožurnál.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? V Brazílii se prý objevil český odpad obsahující toxické látky, jak se dá převozu zakázaných látek zabránit? Měli bychom věřit tomu, když nás prodejci ujišťují na obalech o tom, že jejich produkty jsou zdravější, než jiné. A Česko je prý 25. nejlepší zemí k životu na světě. Už cítíte ten povznášející pocit.

V Brazílii se prý objevil český odpad obsahující toxické látky

Jan BUMBA, moderátor:
Toxický odpad z Česka na druhé straně zeměkoule. Dnešní zprávy nasvědčují, že škodlivý materiál se odsud skutečně mohl dostat až do Brazílie. Tamější úřady zajistily v přístavu na jihu země kontejner s 22 tunami odpadu, který je údajně nebezpečný a přes Atlantik byl převezen nelegálně. Podle celní deklarace měl být v zásilce z německého Hamburku materiál určený k recyklaci pocházející z České republiky, jenže přišlo se na to, že to je domovní odpad, který obsahuje toxické látky, a to, ten se podle mezinárodních dohod do ciziny převážet nesmí. Podrobnosti má David Koubek.

David KOUBEK:
Zásilku si objednala brazilská firma Recoplast jako odpadní plast z průmyslové výroby. Chtěla ho recyklovat. Brazilským celníkům se ale zdál náklad podezřelý. Inspektoři brazilského úřadu na ochranu životního prostředí /nesrozumitelné/ pak zjistili, že deklarace skutečně neodpovídá, ve stlačených balících byl prý domovní odpad, včetně dětských plenek, obalů od čistících prostředků a nespecifikované kontaminované zbytky. Nebezpečný odpad se ale podle takzvané bazilejské úmluvy ze země do země převážet nesmí, kontejner přepravila na lodi korejská firma Hanjin Shipping. Export zprostředkovala hongkongská firma Dashan, ta deklarovala v hamburském přístavu při výstupu z Evropské unie jako místo původu Českou republiku. Brazilští inspektoři udělili pokutu v přepočtu asi 4 milionů korun firmě Recoplast, která si údajné plasty objednala. Přepravní firma musí zaplatit v přepočtu 15 milionů korun. Šéf inspekce /nesrozumitelné/ zároveň prohlásil, že bazilejskou úmluvu porušilo jak Německo, tak Česká republika a že podobné případy jsou ponižováním Brazílie. Loni vyvolal skandál případ podobného scénáře, odpad, včetně toxického materiálu z nemocnic pocházel z Velké Británie a bylo ho 1500 tun. Všechny kontejnery nakonec putovaly zpátky do Evropy.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává David Koubek. Na telefonu máme Jiřího Bartáka, ředitele vnějších vztahů Generálního ředitelství cel. Dobrý večer.

Jiří BARTÁK, ředitel vnějších vztahů Generálního ředitelství cel:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Zajímali jste se přes den o tento případ, snažili jste se třeba nějak komunikovat s brazilskými nebo německými kolegy?

Jiří BARTÁK, ředitel vnějších vztahů Generálního ředitelství cel:
Ty informace, které v tuto chvíli máme, pocházejí spíše ze strany médií, my jsme zatím od brazilských kolegů nedostali vůbec žádnou informaci o tom, o jaký se jednal odpad, kde přesně v České republice podle nich měl být naložen, jak probíhaly první procedury a podobně.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak se takový materiál, pokud se samozřejmě ta informace z Brazílie potvrdí, jak se takový materiál mohl dostat ven ze země?

Jiří BARTÁK, ředitel vnějších vztahů Generálního ředitelství cel:
Tak oblast celnictví v rámci Evropské unie je řešena centrálně, to znamená, že každý, kdo zboží vyváží, může využít prakticky kterýkoliv celní úřad v rámci Evropské unie, mnozí tedy mohou využít i vnitrozemské úřady, odkud potom zboží v režimu tranzitu jede na vnější hranici, anebo využít přímo hraniční úřad, tedy úřad na hranici Evropské unie s jinými zeměmi.

Jan BUMBA, moderátor:
To znamená, že odpad z Česka mohl někdo proclít kdekoliv jinde v Evropě a nedá se to zjistit?

Jiří BARTÁK, ředitel vnějších vztahů Generálního ředitelství cel:
Pokud by došlo k celním procedurám, což předpokládám, že samozřejmě došlo, protože doklady o nějakém projednání v Brazílii jsou, tak z těchto dokladů se dá zjistit, kde probíhají celní procedury na území Evropské unie. Přestože zatím nemáme, teda česká celní správa nemá informace od brazilské strany, i přesto jsme již začali činit kroky, kde zjišťujeme, jestli tomuto k proclení nedošlo na území České republiky.

Jan BUMBA, moderátor:
Dohled na likvidaci nebo skládky toxického odpadu má inspekce životního prostředí. Nám dnes její vysoký úředník řekl, že pravidla pro převoz tohoto materiálu jsou jasně dána a že prý čím dál lépe funguje i přeshraniční spolupráce, na kolik jste vy zapojeni do kontroly, jestli se odsud nevyvážejí nelegálně toxické látky.

Jiří BARTÁK, ředitel vnějších vztahů Generálního ředitelství cel:
Tak přeshraniční přeprava odpadů tak úplně nesouvisí z obav celního řízení, celní řízení je věc, která souvisí s vývozem zboží, i ten odpad je zboží a procedury, které kontrolují vývoz i třeba odpadů, jsou řešeny nařízením rady a celní správy Evropské unie, pokud projednávají takovéto zboží, tak vyžadují po těch, kteří to zboží chtějí vyvézt, doklady, které osvědčují například to, že existuje příjemce mimo Evropskou unii, že ten příjemce počítá s tím, že takovéto zboží dostane, pokud je to nějaký nebezpečnější odpad, tak i v této oblasti má rozhodující roli ministerstvo životního prostředí.

Jan BUMBA, moderátor:
Jiří Barták z Generálního ředitelství cel, děkuji vám. Na shledanou.

Jiří BARTÁK, ředitel vnějších vztahů Generálního ředitelství cel:
Na shledanou.

Potravinářská komora kritizuje některé firmy za matoucí slogany

Jan BUMBA, moderátor:
Také znáte ty reklamy, které tvrdí, že když budete jíst právě tyto jogurty, bude zdraví jako řípa. Výrobci na přesvědčování, že jejich produkty jsou zdravé, sázejí docela často, potravinářská komora dnes ale kritizovala některé firmy z oboru, že používají vlastní loga, kterými se snaží přesvědčit spotřebitele, že ty jejich potraviny jsou zdravější, komoře konkrétně vadí loga Vím, co jím a Ecertifikát, které prý nemají žádnou oporu v zákoně a údajně matou zákazníky. Podle čeho se tedy má člověk při nakupování orientovat. Můžete se také zapojit do naší debaty na mailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz. Na telefonní lince je ředitel pro program a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna. Dobrý den.

Miroslav KOBERNA, ředitel pro program a strategii Potravinářské komory:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
A ve studiu je manažer společnosti Unilever Česká republika Jiří Brát, jehož firma logo Vím, co jím používá. Dobrý den.

Jiří BRÁT, manažer společnosti Unilever Česká republika:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Koberno, co je podle vás špatného na tom, když nějaký výrobce zařadí nějaké své výrobky do segmentu takzvaných zdravých potravin, třeba se sníženým obsahem soli?

Miroslav KOBERNA, ředitel pro program a strategii Potravinářské komory:
Víte, on ten problém je trošku v širším kontextu, my vcelku zásadně odmítáme členění potravin na zdravé a nezdravé, protože je to svým způsobem nesmysl. Můžeme samozřejmě hovořit o zdravé nebo nezdravé výživě nebo o zdravém a nezdravém jídelníčku nebo ještě spíš o zdravém nebo nezdravém způsobu života, ale /nesrozumitelné/ jednotlivé potraviny, že tato je zdravější a tato je méně zdravá, není úplně šťastné, dle našeho názoru.

Jan BUMBA, moderátor:
A proč vám tak vadí to logo Vím, co jím?

Miroslav KOBERNA, ředitel pro program a strategii Potravinářské komory:
No, já bych řekl, že to není otázka loga Vím, co jím, je to obecně otázka tohoto členění, takových log nebo značení běhá po Evropě nebo po světě celá řada. Svým způsobem matou spotřebitele, protože se ho snaží přesvědčit, že zrovna tato potravina je zdravější, než ty ostatní.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Bráte, vy říkáte, že ten program Vím, co jím je mezinárodní iniciativa, která funguje v několika evropských zemích. Jednoduchá otázka, proč toto logo používáte vůbec?

Jiří BRÁT, manažer společnosti Unilever Česká republika:
Tak my ho používáte vůbec?

Miroslav KOBERNA, ředitel pro program a strategii Potravinářské komory:
Tak my ho používáme i z celé řady jiných důvod, za prvé bych chtěl poznamenat, že svým způsobem mohu souhlasit s tím, že dělení na zdravé a nezdravé potraviny je trošku nešťastné, ale to rozhodně není záměrem této iniciativy, protože vzápětí je potřeba dodat, že existují zdravá a nezdravá množství potravin. A cílem iniciativy Vím, co jím není dělit tyto potraviny na zdravé a nezdravé, ale víceméně poukazovat na to, že pokud by si spotřebitel volil potraviny s tímto logem, tak jeho celkový jídelníček se blíží právě výživovým doporučením.

Jan BUMBA, moderátor:
Za udělení té nálepky nebo toho loga Vím, co jím, za to se něco platí, za to výrobci musí zaplatit, že, pane Bráte?

Jiří BRÁT, manažer společnosti Unilever Česká republika:
Tak není to přímo za udělení té nálepky, ale ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ptám se na to, jestli si to logo prostě výrobci nemohou koupit?

Jiří BRÁT, manažer společnosti Unilever Česká republika:
Ne, ne, ne, to logo se nekupuje, protože taky bych chtěl upřesnit některé zprávy, které se objevily v médiích, že prostě cílem je tady na tomto logo vydělat, každá iniciativa a každá společnost potřebuje nějaké prostředky na edukaci, mimo jiné například i Potravinářská komora, existuje z příspěvků členů a tady ten poplatek není myšlen na to, aby členové, kteří se do tohohle programu přihlásí, tak aby za to platili. Navíc forma tady té iniciativy lokální je obecně prospěšná společnost, která i ze zákona neumožňuje, aby se na tom někdo obohacoval.

Jan BUMBA, moderátor:
My se k té, my se k tomuto tématu, k této motivaci se ještě vrátíme, ale teď, prosím, zase pana Miroslava Kobernu, není prostě věcí každého výrobce, jak se snaží oslovit zákazníky, není to prostě normální reklama.

Miroslav KOBERNA, ředitel pro program a strategii Potravinářské komory:
No, samozřejmě, že je to věcí každého výrobce. Já bych tady možná zmiňoval to doporučení Světové zdravotnické organizace, to je trošku jiný případ, protože ta jsou promítána do značení GDA, které se objevuje u nás na řadě výrobků, a to je trošku něco jiného, to neříká spotřebiteli o tom, jestli tato potravina je lepší nebo horší, tomu říká, že ta potravina se, řekněme, podílí na jeho denní spotřebě nebo příjmu tuku slovy a tak dále, takovýmto procentem, a tu další volbu již nechává na něm, i když i to je velice subjektivní, protože ten model je nějak vytvořen na jakéhosi průměrného Evropana a já teda osobně třeba nejsem moc velkým zastáncem takovéhohle inženýrství a vytváření průměrných Evropanů. Ale je to, řekněme, objektivní, objektivnější kritérium, které my jako komora určitě podporujeme. A když k němu potom na ten výrobek přidáme několik dalších označení, tak ten spotřebitel už se v tom zásadně nemůže vyznat.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Bráte, prosím, teď zase k tomu, proč to vlastně děláte, ve vašem stanovisku stojí, že se ohrazujete doslova proti tomu, že onen program Vím, co jím vznikl s hlavním úmyslem účelně generovat zisk, ale proč byste to jinak dělali, co jiného smyslem existence firmy, než generovat zisk?

Jiří BRÁT, manažer společnosti Unilever Česká republika:
Tak za prvé teda Vím, co jím iniciativa není firma, ale je to obecně prospěšná společnost a jako obecně prospěšná společnost také vzniká na této platformě, že ti jejich zakladatelé už ze zákona nemohou mít z toho prospěch.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale je to společnost, z jejíž existence máte prospěch vy, nebo ne?

Jiří BRÁT, manažer společnosti Unilever Česká republika:
Ne, ne, ne, ne, já osobně z toho žádný prospěch nemám ...

Jan BUMBA, moderátor:
Počkejte, tak vy to děláte proto, aby byl svět krásnější, lidé zdravější, to je takový čilí altruismus?

Jiří BRÁT, manažer společnosti Unilever Česká republika:
No, podívejte se, já pocházím i z vysokoškolské sféry. A kdyby dneska vysokoškolský pracovník s jeho platem fungoval, tak v podstatě vysoké školy budou bez učitelů. Čili je to i svým způsobem určitá forma osvěty, kde je potřeba o těch tématech mluvit. A ještě bych možná na doplnění ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže z hlediska vaší firmy to je osvěta?

Jiří BRÁT, manažer společnosti Unilever Česká republika:
Určitě zapojení do Vím, co jím není jenom o tom říkat, jaký výrobek má jaké charakteristiky, ale zároveň poukazuje na ty čtyři klíčové nutrienty ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ale asi na tom neproděláte?

Jiří BRÁT, manažer společnosti Unilever Česká republika:
Takhle, nesměšujme teď zájmy firmy a iniciativy, to je ...

Jan BUMBA, moderátor:
No, to je důležité.

Jiří BRÁT, manažer společnosti Unilever Česká republika:
No, ne, iniciativa Vím, co jím je na komunikaci.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrá. Našimi hosty jsou nadále Jiří Brát ze společnosti Unilever. A Miroslav Koberna z Potravinářské komory. Po telefonních linkách zvu do vysílání Ivu Málkovou ze společnosti Stop obezitě, která je garantkou projektu Vím, co jím. Dobrý večer přeji i vám.

Iva MÁLKOVÁ, společnost Stop obezitě, garantka projektu Vím, co jím:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Jednoduše a stručně, podle jakých kritérií se může nějaký výrobek zařadit do toho programu Vím, co jím.

Iva MÁLKOVÁ, společnost Stop obezitě, garantka projektu Vím, co jím:
Tato kritéria jsou úplně jasně daná, jsou to ty čtyři nutrienty, o kterých tady byla řeč a vlastně vycházejí z výživových doporučení různých odborníků a i v roce 2004 WHO označilo tyto čtyři nutrienty jako za jednu z příčin, které přispívají k vzniku civilizačních onemocnění.

Jan BUMBA, moderátor:
A ti různí odborníci, to je přesně kdo?

Iva MÁLKOVÁ, společnost Stop obezitě, garantka projektu Vím, co jím:
To je tedy jednak WHO a potom je to zhruba 13 odborníků z různých zemí, kteří se shodují v těchto kritériích. Já si právě myslím, že to, co tady říkal pan Koberna, že značení běží celá řada, tak to je ten problém, já jsem vzdělání psycholog a jako mým cílem je přimět lidi k tomu, aby trošičku žili zdravěji a samozřejmě ta strava se na tom podílí velkou měrou. A to, když člověk má žít zdravěji, se musí trošičku orientovat v tom, jak si ten jídelníček sestavit. A mně přijde úplně výborné, že tady podle mě existují dvoje značení, které jsou dány odborníky, to je to GDA, o kterým mluvil pan Koberna, který je určitý perfektní, ale já vím, že mnoho lidí tomu nerozumí, ono vlastně označí, jakou část toho, když sníte určitou potravinu, tak jakou část doporučeného příjmu si ukrojíte. A je to výborné značení. Ale já třeba dělám různé /nesrozumitelné/ i pro odborníky a ...

Jan BUMBA, moderátor:
Víte, mě stále zaráží to slovo, to slovo odborníci, protože proč já tomu mám věřit, klasický příklad, v Británii zakázali reklamu na jogurt Actimel, která tvrdila, že ten výrobek dokáže ochránit děti před nemoci, údajně se odvolala, odvolávala na nějaké odborníky, ale kontrolní orgán pro reklamu rozhodl, že to prostě není vědecky dokázáno, ta reklama byla stažena, takže jednou odborníci něco tvrdí, za půl roku mohou tvrdit něco jiného?

Iva MÁLKOVÁ, společnost Stop obezitě, garantka projektu Vím, co jím:
To máte určitě pravdu, protože ani odborníci ve výživě se neshodnou, ale já bych řekla, v těch čtyřech nutrintech, což jsou ty živočišné tuky, transmastné kyseliny, přidaný cukr a sůl, že se shodují, ale problém je ten, že lidé nerozumí tomu značení. A naši jaksi mojím úkolem je, nejenom učit lidi, jak se orientovat v tom, ale i jak to uvést do praktického života, a pro tu orientaci je strašně důležité, aby tomu rozuměli, oni často ani ty obaly nečtou, ani jim nerozumí. A myslím si, že to zjednodušení, já neberu GDA a Vím, co jím jako něco, co se vylučuje, naopak, to se výborně doplňuje, protože kdo nerozumí GDA, tak uvidí logo Vím, co jím je velice jednoduché a myslím si, že ho může přivést i k tomu, že se pak víc zamyslí nad těmi jednotlivými nutrienty, pročte si GDA a pro nás bude výborné, když si přečte složení, třeba na zadní straně, které se týká celé potraviny a když tomu bude rozumět, tak je naděje, že nepodlehne právě těm různým reklamám, ale že si sám bude určovat ten jídelníček.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává Ivana Málková, garantka projektu Vím, co jím, zakladatelka společnosti Stop obezitě. Děkujeme za rozhovor. Pane Koberno, řekl byste, že ty firmy, které se účastní programu Vím, co jím, že vysloveně matou zákazníky, že podávají nějakou neúplnou nebo nekorektní informaci?

Miroslav KOBERNA, ředitel pro program a strategii Potravinářské komory:
Já bych neřekl, že ta informace je nekorektní, nebo že úmyslně matou zákazníky, to určitě ne, ale prostě je to další typ informace k těm informacím, které prostě zákazník dostává a zákazník jí dostává tolik, a jak už bylo zmíněno, jim vesměs nerozumí, že máme prostě pocit, že vytrhnout opět jakoby z celkového kontextu prostě toho našeho života jenom jednu část a říct, že když budete konzumovat tyto potraviny, budete zdravější, já o tom teda moc přesvědčen nejsem.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale zase zákazník je přece svobodný člověk, sám se rozhodne, co si přečte, co si nepřečte na obalu. Proč by mu mělo vadit, když bude nějaká informace navíc?

Miroslav KOBERNA, ředitel pro program a strategii Potravinářské komory:
Já bych s tímto nesouhlasil, protože zákazník je samozřejmě ovlivňován, je ovlivňován reklamou ze všech stran a ono každé propagace, každý výchovný akt je svým způsobem také reklama a teď pomíjím, jestli je to reklama k zdravému životnímu stylu nebo k čemukoliv jinému a pokud je něčeho moc, tak je to příliš a prostě ten zákazník může v nějakém momentě dojít názoru, že tady tenhle mu říká, ten mu říká, ten mu říká to, jak se v tom zorientovat, nebudu se podle toho řídit vůbec.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Bráte, zásadně, pane Bráte, zásadně odmítáte, že by to mohlo být nějakým způsobem matoucí pro spotřebitele, pro zákazníky, že těch informací bude příliš mnoho, nepůjde se v nich vyznat?

Jiří BRÁT, manažer společnosti Unilever Česká republika:
Já souhlasím s tím, že těch informací je příliš mnoho a je také příliš mnoho informací, které z hlediska výživy nemají vědecký podklad. A to spatřuju jako určitý problém že se věnuje pozornost různým pseudotématům, které ovlivňují vliv na lidské zdraví zcela minimálně, což není předmětem teda této iniciativy. A myslím si, že prostě doplňkové jedno jasné logo, které má navíc i grafický design, který je naprosto shodný ve všech těch zemí, kde se účastní, může umožnit i na mezinárodní úrovni sledovat tyto parametry.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, já vám oběma děkuji za rozhovor, děkuji za účast v debatě. Manažer společnosti Unilever Česká republika Jiří Brát. A naším hostem byl také Miroslav Koberna z Potravinářské komory.

Česko je 25. nejlepší zemí k životu na světě

Jan BUMBA, moderátor:
Tak a nakonec, máme to černé na bílém. Česká republika je více než slušné místo k životu, a to nejen v porovnání se zeměmi, kde lidé spíš bojují o přežití. Vyplývá ze to studie amerického týdeníku Newsweek. Česko výborně obstálo i mezi vyspělými státy. Celkově skončilo jako 25 nejlépe ze zemí bývalého sovětského bloku. Na prvních místech se nijak překvapivě umístili Finsko, Švýcarsko, Švédsko, třeba Spojené státy jsou 11., Německo 12. Česká republika byla velmi dobře hodnocena mimo jiné v oblasti školství nebo politického prostředí. A naším posledním hostem je sociolog, profesor Martin Potůček. Dobrý den.

Martin POTŮČEK, sociolog:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Jakou výpovědní hodnotu mají podle vás takové žebříčky nebo konkrétně tento?

Martin POTŮČEK, sociolog:
Ano, je jich pravda dost a výpovědní hodnota jejich je různá, obecně ale musím říct, že v posledních letech roste, takže myslím si, že je rozumné se zastavit nad těmito informacemi, zamyslet se nad nimi a rozebrat je.

Jan BUMBA, moderátor:
Znamená to tedy, že se to dá brát jako do určité míry objektivní popis reality, tam a tam se žije líp, protože zdravotnictví, školství jsou na té a té úrovni?

Martin POTŮČEK, sociolog:
Ty nejlepší výzkumy kombinují objektivní a subjektivní charakteristiky. Uvedu to na příkladu právě třeba z toho zdravotnictví, existuje objektivní charakteristika průměrné délky života prožitého ve zdraví v jednotlivých zemích a ta se samozřejmě různí. Ale kromě toho ty nejlepší výzkumy také disponují s informacemi o tom, jak se lidé v té které zemi cítí, jestli se cítí zdraví, trochu nemocní, hodně nemocní, no, nechci to rozvádět dále.

Jan BUMBA, moderátor:
Řekl byste, pane profesore, že to tedy je slušné vysvědčení pro Českou republiku, 25. místo na světě?

Martin POTŮČEK, sociolog:
Já si zejména na tomto konkrétním výzkumu cením toho, že se neomezil jenom na charakteristiku ekonomiky a ekonomického výkonu, což některé výzkumy dělají, ale že se zaměřuje také na tu velmi důležitou oblast veřejných sociálních služeb, které velmi ovlivňují kvalitu života. V tomto smyslu si myslím, že je to jeden z těch lepších výzkumů, které lépe vypovídají o tom, jaké jsou skutečné životní podmínky lidí.

Jan BUMBA, moderátor:
A jak jsme tedy na tom vlastně, co se spokojenosti obyvatel Česka s kvalitou života týče?

Martin POTŮČEK, sociolog:
No, já znám jeden velmi kvalitní výzkum, který byl ovšem omezen jenom na Evropu z roku 2007, který je reprezentativní a Česká republika tam někde dopadla lépe, někde hůře a takhle bychom detailně asi měli rozebírat ty charakteristiky. Ta celková, to celkové postavení je vlastně jakýmsi velkým průměrem, ale třeba konkrétně my jsme na tom, pokud jde o zdravotnictví, byli výrazně nadprůměrní nebo konkrétně v péči o nejmladší generaci, novorozeneckou úmrtnost a tak dále, jinde jsme na tom byli hůře, než je ten evropský průměr.

Jan BUMBA, moderátor:
Vysvětluje profesor sociologie Martin Potůček, děkuji vám, na shledanou.

Martin POTŮČEK, sociolog:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Je 18 hodin a 58 minut, takové byly Ozvěny dne. Celý pořad najdete v MP3 na Internetu www.radiozurnal.cz. Dobrý večer přeje Jan Bumba.


autoři: šče , bum
Spustit audio

Více z pořadu