Dominik Duka: V případě Cyrila a Metoděje nejde jen o křesťanské oslavování
Nejen církev, ale také Poslanecká sněmovna, Senát, ministerstvo kultury a další instituce se hlásí k přípravám 1150. výročí příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Působení těchto slavných Evropanů na našem území má mnoho dimenzí a každá doba akcentovala jiné. Plánované široce pojaté oslavy naznačují, že máme potřebu hledět ke kořenům.
Milí přátelé, vážení rozhlasoví posluchači, jako každoročně, i letos se přiblížil významný státní svátek, který je v kalendáři označován jako Den slovanských věrozvěstů. Je to příznačné, že ačkoliv jde o státní svátek, už ve svém názvu připomíná, že svatý Cyril a Metoděj přinesli do našich zemí poznání křesťanské víry a že pochopitelně tuto skutečnost oslavují i církve. Církve je považují za spolupatrony Evropy díky Janu Pavlu II.
V roce 2013 uplyne už 1150 let od jejich příchodu na Moravu. Není pochyb o tom, že jejich příchod, působení a přínos doznaly za těch tisíc let řadu interpretací, různých důrazů, podle toho, jaká vláda právě v zemi panovala. Po letech, kdy byl zdůrazňován především jejich kulturní přínos, vynález slovanského písma a podobně, by asi bylo pochopitelné, že se bude akcentovat jiná stránka jejich působení, například právě jejich misijní působení, šíření křesťanství. Domnívám se však, že tato jednostrannost by opět byla chybou.
Nejde v jejich případě přece jen o jejich církevní oslavování, jakkoliv právě náboženské působení jistě bylo pravým motivem jejich příchodu. Je dobré mít na paměti právě i překlad částí Písma svatého, přínos právního zákoníku, tedy oblast kultury a státnosti.
Velkomoravská říše je prvním státním útvarem vzniklým po pádu Římské říše za římskou hranicí kulturní a politické říše. Tato státnost přichází díky křtu knížete Bořivoje po zániku Velké Moravy do Prahy podle olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburgu, kancléře Přemysla Otakara II.
Busty svatého Cyrila a Metoděje v triforiu katedrály svatého Víta svědčí o tom, že i Karel IV. Přijal toto tvrzení. Navázali na ně také Habsburgové. Podobně by bylo mylné domnívat se, že jde jen o moravské světce. Svatí Cyril s Metodějem patří i Čechům, přemyslovská knížata se s nimi setkala. Naši světci, jakkoliv si je rádi přivlastňujeme, jsou i světci dalších slovanských národů, mezi nimiž působili buď sami nebo prostřednictvím svých žáků. Jejich misie tedy měla velký mezinárodní význam. Podobně můžeme překročit hranice dnešní katolické církve. Svatí Cyril a Metoděj byli žáky východní spirituality, pro svolení sloužení slovanské liturgie však zamířili k papeži do Říma.
To vše vedlo mě a další zainteresované, abychom začali oslavy 1150. výročí příchodu našich věrozvěstů připravovat v mnohem širším záběru, než tomu dosud bývalo. Byl pozván ekumenický patriarcha Bartoloměj I. a doufáme, že pozvání přijme i papež Benedikt XVI. Chtěli bychom, aby se na oslavách účastnily všechny křesťanské církve, které mohou svaté Cyrila a Metoděje považovat za význačné postavy svých dějin.
Při prvním setkání přípravné komise se podařilo, že k uspořádání oslav se kromě církví přihlásila i Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu České republiky, Akademie věd, vysoké školy nebo ministerstvo kultury. Věřím, že takto široce pojatá připomínka obou významných světců ukáže cestu ke kořenům naší víry, státnosti, ale i vlastenectví a národní hrdosti.
