Jan Macháček: V čele Ruska stane muž, jenž nikdy neodešel
Takže bývalý ruský premiér a dnes prezident Dmitrij Medveděv si to s dnešním premiérem Vladimirem Putinem hezky vymění. Putin bude z premiéra znovu prezidentem a Medveděv zase premiérem.
Rusko tímto potvrdilo, že je opravdu zvláštní zemí. Historicky se sice potácí mezi Západem a Východem, ale touto šarádou potvrdilo svoji příslušnost k orientu. Z pravidel se stává fasáda a obcházení pravidel je dokonce oznámeno předem, dáno na piedestal, má ruské graždaníny uklidnit jako záruka stability.
Vysvětleme to. K čemu ústavní pravidla – tedy výdobytek západní civilizace – s kolébkou v USA a Francii vlastně existují? Existují proto, že mají nějaký smysl a vycházejí z nějakých hodnot. Smysl nejrůznějších ústavních brzd, pojistek, ventilů a také časově omezených mandátů a limitů spočívá v omezování moci a v jejím vyvažování. Pokud je totiž člověku svěřena moc, má tendenci ji zneužívat, rozsedět se, zlenivět.
Omezení moci má pak spočívat v tom, že se moc opravdu omezí. Prezident má mít dva mandáty za sebou. V tom je nevlastnější smysl pravidla. Nejde o to, aby měl dva mandáty za sebou, pak jednou vynechal, řídil stát z postu premiéra a pak se stal prezidentem na osm let znovu.
Druhý smysl ústavních pravidel spočívá v tom, že jsou to pravidla neosobní. Společnosti vládne neosobní a nestranné právo a řád a nikoli konkrétní, jakkoli zbožštěný jedinec. Společnost má vzhlížet k právu a řádu, nikoli se upínat a vzhlížet k politický idolům. Rusové to pochopili přesně naopak. Tím, že tuto výměnu s pompou oznámili, vyslali tento signál: lidé, klid, můžete se spolehnout na to, že bude vládnout Putin, to je mnohem důležitější než nějaká pravidla. Začíná být trochu nepochopitelné, proč Rusko tu fasádu ústavy a také svobodných voleb ještě vůbec drží.
Jako obvykle funguje Rusko jako lupa, která nám dá pochopit, jak to máme s pravidly my. Také u nás někdy obcházíme pravidla a instituce a také u nás leckdo spekuluje třeba o tom, že by Václav Klaus mohl kandidovat potřetí: když bude prezident volen přímo, bude to prý jiný prezident. Berme tedy rošádu v Rusku vážně a zkusme pochopit, k čemu pravidla existují a jaký je jejich smysl. A naučme se rozlišovat fasádu od životaschopných ústavních pravidel. Přemýšlet o těchto věcech jistě neškodí.
