Milan Štěch, předseda ČMKOS

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane předsedo, termín hospodářská katastrofa alespoň mně evokuje sociální bouře. Statisíce lidí v ulicích, hladovějící rodiny. Takto to bude vypadat?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Tak je šance, aby tomu tak být nemuselo a my chceme tím pojmem, který tam naši makroekonomové použili, vyprovokovat skutečně zejména vládu, ale i zaměstnavatele k seriózní diskusi, jak ty dopady globální krizi, krize se pokusit alespoň zmírnit v naší zemi.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že to byl úmyslně nadsazené nebo úmyslně nadsazené adjektivum?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Já vám řeknu, že jsem vod našich ekonomů žádal, zda by nezvážili ten termín vypustit, ale po diskusi jsme ho tam nechali, protože skutečně ty propady jsou tak výrazný, že to může ohrozit velké množství rodin, že to může ohrozit chod veřejných financí v České republice. A to kdyby se stalo, tak to bude mít dopady, které by bylo možný pojmenovat jako určitá katastrofa těchto, těchto nedílných součástí našeho veřejného dění.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Máte, pane předsedo Štěchu, nějakou představu na základě informací, které vám dali vaši ekonomičtí analytici, jak by zhruba recese měla dlouho trvat pro Česko?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
To vám nikdo neřekne. Víme, že v zahraničí byly informace koncem loňského roku, že by recese měla vrcholit zhruba za rok. To znamená koncem letošního roku. Ale řada renomovaných ekonomů hovoří, že to období bude delší, takže cyklus dvou tří let jistě není nějak mimo, mimo, bych řek, reálný pohled.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zatím jsme se v České republice dočkali krachu ve sklářském odvětví, myslím tím krachů firem. Celkem nahnuté to mají některé textilky, některé porcelánky. Mají odboráři vytipovány i jiná odvětví, kde by mohly mít podniky takové problémy?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Tak textilní průmysl dlouhodobě je na indexu, to znamená, že neustále přibývá firem, který mizí z toho našeho průmyslového spektra. Další odvětví, které to postihuje, že dneska je celý zpracovatelský průmysl a zejména výroba autosoučástek. Je nebezpečí, že některé firmy, které tady mají pobočné závody a mateřský závody jsou v jejich zemích, že mohou pod tou tíhou i politických jaksi sil v těch svojich zemích ty výroby vracet zpátky. Například už takové případy se ukázaly, že třeba jsou v Německu. Takže ne že by celé ty odvětví zanikly, ale může dojít k určitému útlumu v některých těch odvětvích, které byly doposud nosné. My máme takové tři nosné obory, to je potravinářský průmysl, pak máme zpracování kovů a třetí tou oblastí je právě ten zpracovatelskej průmysl v oblasti zejména autosoučástí, kde se zdá, že ty dopady tý recese můžou být velice, velice bolestivé.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Někdy se mluví o tom, že zejména ty subdodavatelské firmy, které dodávají minimálně pro ty tři velké české automobilky, by na tom mohly být opravdu velice špatně. Máte nějaké odhady toho, jak by na toto subdodavatelské odvětví mohla recese dopadnout?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Tak ty odhady vychází z těch čísel, které jsou známy. Ty finalisté avizují, že letos dojde k propadu dvacet až třicet procent odbytu těch automobilů, to znamená, že ty subdodavatelé budou mít minimálně stejné dopady. Je ještě nebezpečí, že budou ty firmy tu rozpracovanost snižovat, že se budou snažit snížit zásoby. Takže mnoho těch firem může mít tyto dopady, ale nesmíme zapomínat, že některé ty firmy nejsou nebo drtivá většina těch firem není žádný monopol. To znamená, že mají konkurenci jak u nás, tak zejména v zahraničí. A pokud teda některé ty vlády přesvědčí ty firmy, že mají především brát výrobky ze svých firem ve svých zemích, tak ten dopad u nás může bejt ještě větší, protože my jsme velice otevřená ekonomika. Vy jste správně řekl, řada těch součástek, které se tu vyrábí, se finalizují, montujou v zahraničí a pokud by tedy upřednostnily tyto země svoje dodavatele, tak potom ten dopad může být ještě větší než těch dvacet třicet procent.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Měla by proti minimálně tomuto česká vláda něco dělat?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Určitě. Já si myslím, že vzhledem k tomu, že ta krize je sem dovezena, že to je globální krize, která začala ve Spojených státech, dneska je v celém světě, tak řešení musí být taky globální. A pro nás nejefektivnější forma řešení těchto problémů je Evropská unie. To znamená, česká vláda by měla velice být nápomocná, přispět k tomu, aby se hledaly rychlá a efektivní řešení v rámci Evropské unie. A Evropská unie je jednou z nejvýznamnějších sil v rámci OECD. Takže i v rámci OECD by se mělo jednat o nastavení nových pravidel, protože ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nových pravidel čeho, pane předsedo?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Já se k tomu dostanu, protože doufám, že se ta krize podaří v horizontu dvou tří let překonat. Ale jde o to, abysme za několik let nebyli znova v tej krizi. A já a moji blízcí spolupracovníci, a nejsme jediní, celá řada lidí na západě se domnívá, že to je de facto krize neoliberalismu, že je potřeba něco dělat s toky financí ve světě, že je potřeba zamezit daňovým rájům a z toho vyplývajících spekulací, že je potřeba nepokračovat, naopak zmírnit tu polarizaci společnosti v oblasti příjmů, protože základem stability toho sociálnětržního hospodářství v minulosti byla právě ta silná střední vrstva a malé množství chudých. A tyto, bych řek, základní kameny tý prosperity toho kapitalistickýho světa v minulých desítkách let se začaly oslabovat, a proto se domníváme, že pokud chceme předcházet těm krizím, takže musíme tyto otázky jako společnost v rámci světovýho hospodářství a zejména v rámci OECD změnit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dovolte mi jen technickou poznámku. Říkal jste je potřeba zamezit nebo zastavit tu příjmovou polarizaci světa. To zní tak trošku jako revoluční výzva.

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
To nezní. Víte, vono když se budeme, když si budeme říkat jenom obnošené klišé a nebudeme řešit příčiny, tak v těch problémech budeme znovu ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane předsedo, ale když se to přeloží, když se to přeloží do češtiny, tak to znamená pojďme sevřít ty nůžky mezi bohatými a chudými.

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Určitě. Zejména je potřeba, aby ta křivka tak prudce nerostla, protože když ta křivka tahle prudce roste, tak samozřejmě při tom přerozdělování, protože vždycky je to o přerozdělování, na ty ostatní zbyde, zbyde méně. Ale nejhorší, nejhorší ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jak to chcete udělat?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
... je, že v té křivce, v té, v tom nejvyšším bodě je také hodně prostředků, který právě vznikly díky nerovným podmínkám, protože daňové ráje, to jsou přece nerovné podmínky. Takže je potřeba tyto největší excesy se snažit zmírnit, lépe řečeno odstranit. A myslím si, že se je potřeba vrátit k tomu, co bylo základem stability v západní Evropě, zejména v těch sedmdesátých, osmdesátých, devadesátých letech minulého století.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená sociální stát.

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Sociálnětržní hospodářství včetně teda všech funkcí státu, to znamená i sociální, ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
I přes to všechno, že tady máme takové zkušenosti jako například se západním Německem, které téměř na konci osmdesátých let přišlo zu grunt kvůli tomu, kvůli své politice sociálního státu?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Tak nezapomeňme, že v devadesátých letech Německo provádělo, bych řek, velice náročný proces začleňování východní části Německa za stejných podmínek, jako měla západní část. To by jiná ekonomika asi nevydržela. A prostě do takové krize, jako v současnosti jsme a pravděpodobně budeme, se ten systém v těch desítkách minulých let prostě nedostal. Ta krize podle mého má příčiny v tom, že se procesy ve světě ubíraly pouze a jen tím neoliberálním /nesrozumitelné/ směrem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a senátor za ČSSD Milan Štěch. Pane předsedo, ve vaší analýze, kterou jste dnes zveřejnili, se kromě jiného píše: "Kromě podpory růstu by se vláda měla snažit vytvořit rozpočtové rezervy." Jak velké?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Co největší. Samozřejmě to ovšem my víme, že ta vláda se vydala před dvěma lety jiným směrem a že dokonce i před rokem, kdy už jsme v našich analýzách, můžu připomenout, z dubna loňskýho roku na to upozorňovali, že ta krize sem přijde a že bude zejména v hospodářství velice náročná, tak pořád ta vláda si snižovala ty svoje příjmy. Když sníží daně občanům, který mají poměrně podprůměrný příjmy, tak beru to, že to může podpořit poptávku a spotřebu, kterou dneska zejména potřebujeme, když nám vázne zahraniční obchod. Ale ona především nechala víc peněz administrativním zásahem, to znamená změnou zákonů a nastavení parametrů těm příjmově nejsilnějším občanům. A tito občané, ty ty peníze prostě na tom trhu nerealizují. Ty s těmi penězi prostě také podnikají a také často je zejména v těchto těžkých dobách a riskantních dobách je budou pravděpodobně nějakým způsobem vošetřovat i mimo Českou republiku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, pane předsedo, ale teď pojďme k té větě, že by vláda měla mít vyšší rozpočtové rezervy. Co to znamená? Měla by například ...

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Neměla by snižovat ... V žádným případě by v současný době neměla snižovat daně a pojištění, protože jsme přesvědčený, že vládní investice do infrastruktury, do vzdělání jsou investice, které mají velkou /nesrozumitelné/ funkci, jsou rychle návratné, rychle se ty peníze dostanou do oběhu, zatímco peníze, jak jsem vám řek v tej skupině, ty prostě do oběhu rychle nepřijdou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Měla by vláda ... Vy říkáte, že by neměla plošně snižovat daně. Měla by je snižovat selektivně? Například sociálně slabším lidem?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Tak helejte, když vláda teďkon snížila pojištění o jedno a půl procenta, tak kdo bere deset tisíc, tak vydělá měsíčně "sto padesát korun". Kdo vydělává sto tisíc, tak měsíčně vydělá v čistém tisíc pět set korun. A když se podíváme na tu předchozí reformu, zavedení systému rovné daně u fyzických osob, tak víme, že ..., já to používám, protože to používají novináři, pan premiér měsíčně vydělá pětadvacet tisíc čistého, ministr financí sedmnáct tisíc, poslanec, senátor šest sedm tisíc a řadový občan několik málo stokorun, ale všem, všem lidem byly zvýšeny ceny v podobě zvýšení spotřebních daní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a zpátky k mé otázce a k protikrizovým opatřením, která zmiňujete ve své makroekonomické analýze. Tak se ptám, když ne plošné snižování daní, což mimochodem je například krok dnes inaugurovaného prezidenta Baracka Obamy, ten bude snižovat daně, tak jak? Selektivně snížit daně, anebo na daně v tuto chvíli vůbec nesahat?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Já si osobně myslím, že když snížit daně, tak snížit daně v současné době v České republice, když by na to došlo a myslím si, že to není na programu dne, tak zejména těm skupinám, kde víme, že ty peníze nutně potřebujou, že jim ty peníze zůstanou, že je utratí za nezbytné zboží. To znamená za náklady na bydlení, za náklady na potraviny, za náklady na vzdělávání na své děti a prostě nebudou ty peníze někde jaksi dávat stranou a budou to peníze, které se v té ekonomice budou otáčet.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Do konce ledna by ministerstvo financí mělo upravit návrh nebo v podstatě zákon o státním rozpočtu podle nejnovějších makroekonomických čísel. Ten schodek, se kterým se počítá, je zatím kolem třiceti osmi miliard. V rámci toho tvrzení, že by vláda měla mít větší rozpočtové rezervy, jak by z vašeho pohledu ten nový návrh státního rozpočtu měl vypadat?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Předně musím drobet v uvozovkách s úsměvem říci, že údajně nejlepší ministr financí ještě v listopadu prosazoval návrh státního rozpočtu, který, který předpokládal u nás růst 4,8 procenta hrubýho domácího produktu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takto ten zákon byl schválen, pane předsedo.

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Ano, takto byl schválen, říkám, jak jen to byl prostě nesmysl, jaká to byla nezodpovědnost. A jednání teďkon o novém rozpočtu bude enormně těžký, protože pan ministr by měl hledat rezervy, aby teda udržel ten vyrovnaný rozpočet nebo ten schodek, který tam má, zhruba ve výši okolo dvaceti miliard korun. To podle mýho nemůže nalézt. Naopak on ty peníze bude potřebovat. Takže buď tedy se musí zvýšit odvody, nebo se musí jít do většího schodku, anebo se musí někde škrtat. A já si myslím, že provést takové rychlé úpravy v administrativě a správě státu nejsou schopný, protože k tomu musí předcházet zákony a seškrtat veřejné výdaje, to by znamenalo zopakovat chybu roku 97 a ..., respektive 96 a 97 a dostalo by to naši ekonomiku ještě do složitější situace. My potřebujeme jako stát, a vláda dvojnásobně, podpořit spotřebu a tu můžete významně podpořit i formou veřejných investic. Takže ta vláda bude potřebovat více peněz na tyto záležitosti. Ještě jedna možnost, že by se ke zmírnění těch dopadů rychle přeskupily prostředky z evropských fondů, aby ty fondy šly do těch oblastí, kde bude ta jejich účinnost rychlejší. Samozřejmě bude to obtížné, musí se jednat s Evropskou komisí, ale vím, že Evropská komise v některých materiálech připustila, že by se ty evropské peníze použily na věci, které by efektivněji sloužily k udržení určité prosperity.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane předsedo, mluvíte o tom, že by se vláda měla nějakým způsobem postarat zejména o zvýšení spotřeby, což je bezesporu, řekl bych, světově uznávané protikrizové nebo protirecesivní opatření. Ministr financí Miroslav Kalousek přišel s novým nápadem kvůli prohlubující se krizi. Má, řekl bych, pracovní návrh snížit DPH u automobilů pro podnikatele, to už funguje, a pak také to, že DPH by se z devatenácti na devět procent snížilo v restauracích, za stavební práci či za kadeřníka, tedy služby. To je správný krok nebo ne?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Tak já jenom se vrátím. V prosinci jsem při vystoupení v Senátu hovořil o tom, že by měla vláda sledovat a zvážit, jestli nepoužít podobné nástroje, jako používá Německo a Francie, některé další země, k motivaci, aby lidé rušili a odhlašovali staré auta a kupovali nové auta. Pan ministr mě tehdy se pokusil tam znectít a já to od něj vždycky beru s rezervou, protože vím, že je v uvozovkách jako takovej ..., už jsem to jednou použil "herec". A dneska, když se dva měsíce sejdou, tak je to tady jako jeho návrh. V pořádku. Samozřejmě to je jedno z mnoha možných drobných opatření. To není žádné zásadní. Je to, je to možný, ale je potřeba zvážit, zdali třeba zrovna v tý oblasti těch služeb je to to adekvátní, protože stát přijde o prostředky a ta účinnost, ten efekt z toho může bejt poměrně malý, protože co první lidi musí uhradit, jsou náklady, nezbytný životní náklady. To znamená na bydlení, na potraviny, na ošacení, na děti. A pak přichází teprve taková drobet ta nadstavba a přece jenom ty restaurace, pominuli teda to závodní stravování, jsou drobet až v tej, v tom hierarchii těch rodinnejch rozpočtů na tom zadnějším místě. Takže já bych spíše podporoval ty věci, který zajišťujou větší zaměstnanost, a nejsem si jist, jestli tadyhle to bude mít takový, takový efekt. Ale v tuto dobu, slyšel jsem to dneska poprvé, to neodmítám, akorát by se mělo vážit ty proporce, kde ta efektivnost těch opatření bude za co nejméně peněz co největší, největší přínos.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Mým dnešním hostem je předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a senátor za sociální demokracii Milan Štěch. Ještě jedna citace, pane předsedo, z vaší makroekonomické analýzy. V ní píšete také: "Vládní kabinet by měl upustit od všech snah privatizovat státní majetek i od zamýšlených reformních kroků." Jinými slovy vzhledem ke včerejšímu zasedání vlády, kde byla de facto odstartována privatizace Českých aerolinek, tak ČSA nebo Letiště Praha, což by byl prodej nebo privatizace s výrazně větším ziskem, by prostě měly zůstat ve státních rukou podle vašeho názoru?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Hm, já si myslím, že ano, protože ta privatizace v České republice došla už tak daleko, že teďkon už by se privatizovaly strategicky důležité i bezpečnostně důležité subjekty. A víte, já někdy velice pochybuju o upřímnosti slov odpůrců evropské integrace, zejména teďkon těch, kteří odmítají Lisabonskou, Lisabonskou smlouvu, protože oni mluví o národní bezpečnosti, národní suverenitě, svrchovanosti, ale že v té oblasti ekonomické de facto ztrácíme drobet ten vliv, to jim jako nevadilo. Já jsem byl zastáncem a myslím si, že ta privatizace, která vesměs proběhla až na nějaké výjimky, byla privatizace, která podpořila naši prosperitu. Ale teďkon jsme se dostali do takových oblastí, jako jsou dráhy, jako je energetická soustava včetně přenosů a výroby, jako je doprava, a to si myslím, že by mělo zůstat v rukách vlády, respektive státu, protože jsou to strategicky důležité zdroje a jsou části infrastruktury.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vzhledem k tomu, že například jedno z opatření na stránce osmnáct vaší makroekonomické analýzy se jmenuje posílení systémů podpor v nezaměstnanosti, což bezesporu jsou peníze, tak kdyby se opravdu podařilo ČSA prodat za nějakých pět miliard, byť to může být i méně, tak nebyly by to dobré peníze pro to, aby se nahrnuly například do sociální oblasti?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Ne, nebyly, protože to je krátkodobé opatření, které bude mít dlouho, dlouhosáhlé nebo dlouhodobé důsledky, krátkodobé, že ty peníze se stejně jaksi vypotřebují a ten majetek už nikdy státu nebude. A kdyby ho chtěl pořídit, tak ho draze zaplatí. Prodávalo by se to v době, kdy nabídka investic, investičních prostředků není, banky nechtějí příliš půjčovat na takovéto projekty. A za druhé ta vláda udělala něco jinýho, ta začátkem tohoto roku, respektive koncem loňského roku snížila pojištění na politiku zaměstnanosti a na nemocenskou, která bude znamenat daleko větší výpadky jeden a půl procenta. Ano, u průměrnýho zaměstnance možná dvě stě tři sta korun měsíčně, u těch příjmově nejsilnějších tisíce měsíčně, který jim zůstanou, ale nebude na to, aby lidi, který se dostanou nezaviněně do nezaměstnanosti, mohli dostávat slušné prostředky. Bude to ohrožovat sociální smír. To jsou ty faux pas, ty hrubé chyby vlády, které byly v předchozích měsících učiněny a my jsme varovali, aby se to nedělo. Každej rád bude mít více peněz, každej budeme rád, když budeme mít nižší daně, nižší pojištění. To má svoje meze. Prostě moderní stát potřebuje určité funkce státní, který musí zajišťovat společnost. A pokud jsou ohroženy, a teďkon jsou ohroženy, tak může dojít ke kolapsu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane předsedo, poslední otázka. Premiér české vlády Mirek Topolánek naposledy navštívil jednání tripartity loni v březnu, pokud se úplně nepletu. Bylo to s tím, řekl bych, zvýšeným a excitovaným hlasem. Má toto jeho rozhodnutí, že od té doby se neúčastnil jednání zástupců vlády, zaměstnavatelů a zaměstnanců, nějaký vliv na kvalitu sociálního dialogu v České republice?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Tak jeho účast přímo vliv nemá. Já si myslím, že mu to dokonce možná bylo doporučeno, aby se takovýchto jednání, kde můžou bejt překvapivé reakce, neúčastnil, protože on je velice spontánní a někdy mi přijde, že úplně nekontroluje své "vášně". A od té doby možná, že se poučil. Ale myslím si, že ten dialog není plnohodnotný. Mně přijde, že to je velice formální zejména ze strany vlády a kde jinde ovšem ta vláda má získat reálné informace, protože oni to praktici příliš nejsou a ty naši lidi, který do tripartity přichází, tak mají informace přímo z terénu, anebo jsou přímo v tom terénu. Zrovna tak u těch podnikatelů. Tak já si myslím, že by se mělo tripartitě a vůbec lidem z praxe více naslouchat a více se s nima radit. Prostě dvakrát měř a jednou řež. A mně se zdá, že ta vláda dvakrát řeže a vůbec neměří.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo Dvacet minut Radiožurnálu pro dnešní den. Milan Štěch, senátor za ČSSD a také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů byl mým hostem. Pane předsedo, díky za váš čas. Na shledanou.

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/:
Děkuju za pozvání a na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. I já vám přeji příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.