Novela zákona o střetu zájmů

Dobrý podvečer. I v týdnu prezidentské volby můžete poslouchat každý den v této době Dvacet minut Radiožurnálu. Od jejich mikrofonu vás i dnes zdraví Martin Veselovský. Před třetím čtením je v Poslanecké sněmovně další pokus českých zákonodárců upravit a kultivovat své prostředí tak, aby bylo více vidět na korupčníky, na veřejné funkcionáře nacházející se v konfliktu zájmů, jinak řečeno novela zákona o střetu zájmů. Jeho šance vzhledem k tomu, že prošel prvním čtením a jednáním ve výborech, nejsou malé, ale stále zůstávají některé otázky. Můžeme od kaprů, tedy zákonodárců, očekávat, že si sami vypustí rybník? Opravdu budou všichni občané moci neomezeně nahlížet do příjmů volených zástupců a vysokých státních úředníků? A získáme touto novelou konečně normu, za kterou bychom se v civilizovaném světě nemuseli stydět? Možná o tom bude víc vědět spoluautor novely zákona o střetu zájmů, předseda sněmovního mandátového a imunitního výboru a člen sociální demokracie Miloslav Kala, dobrý večer, vítejte v rozhlase.

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane poslanče, jak by vlastně ten nově koncipovaný zákon o střetu zájmů působil proti korupci?

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Tak zařazení zákona o střetu zájmů mezi normy, které mají řešit korupci, je podle mého názoru docela nešťastná škatulka. Já bych řekl, že toto je jedna z podpůrných cest, které mohou pomoci přiblížit občana k politikovi, mohou kázat občanovi, jaké jsou jeho majetkové poměry, jestli si žije nebo nežije nad poměry, a podle toho usuzovat, zda ten politik koná v té politice pro zájem občanů nebo pro svůj vlastní zájem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že ten potenciál boje proti korupci tam vidíte jako malý?

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Já bych to řekl možná na takovém příkladu. Na velmi malé obci je pan starosta a každý ho zná. Pan starosta vyběhá dotaci deset milionů korun, zrealizuje se čistírna odpadních vod nebo nějaká kanalizace a všichni najednou si všimnou, že pan starosta má novou fasádu, jede na drahou dovolenou a ještě si pořídí třeba automobil. To znamená, je jakési podezření, že ten pan starosta nekoná jenom pro blaho těch občanů, ale i pro svůj vlastní prospěch. Co ale můžou občané udělat s touto informací? Mohou se obrátit na orgány činné v trestním řízení, protože toto podezření existuje, a orgány budou šetřit, buďto pana starostu odsoudí nebo ho neodsoudí, ale před volbami samozřejmě budou občané mít tuto informaci pozor, něco možná nebylo v pořádku, měli bychom zvážit, zda chceme starostu, který sice umí sehnat dotaci, na druhou stranu neumí použít ty prostředky pro blaho obce, ale pro svůj vlastní prospěch.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tomu příkladu rozumím, pane poslanče Kalo, na druhou stranu dozvím se já jako řadový občan, že vy, můj zákonodárce, jste si pořídil novou fasádu a jezdíte pěkným novým autem na drahou dovolenou?

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Ano, přesně to je smysl toho zákona. A v tom současném zákoně, který platí, byly cesty k tomu, abyste se to dozvěděl, poměrně významně ztíženy. Vy jste museli žádat o heslo, pro to heslo jste si museli osobně přijet na ten konkrétní úřad, kde spravovali registr. Teprve potom jste mohli pohlížet do toho registru a zjišťovat údaje, které jsou tam uvedeny. To byla ta původní myšlenka toho, co jsem chtěli řešit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu když i kdokoliv z posluchačů Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu nahlédne na web Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, tak tam najde ten váš komplexní pozměňovací návrh, tu novelu zákona o střetu zájmů a v ní se kromě jiného dočte, že ta povinnost získat heslo pro vstup do toho registru oznámení zůstává. Je možno už získat ji i elektronickou poštou. Ale na druhou stranu jako, řekněme, protislužba, či jaksi protitah budu muset já jako řadový občan vám poskytnout poměrně značnou část svých osobních údajů a jimi doložit tu žádost.

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Já nevím, o jakou značnou část osobních údajů se jedná. Vy do té žádosti uvedete pouze svoji adresu a na tu adresu vám prostřednictvím poštovních služeb bude zasláno heslo. Tak jako je to, když přebíráte heslo od banky, třeba PIN kódy a podobně. Takže je to významný posun. To, proč tam zůstává stále heslo, je proto, že v tom registru nejsou jenom poslanci, senátoři, jsou tam policisté, jsou tam členové České národní banky, Nejvyššího kontrolního úřadu, celá řada starostů a tak dále. A je snaha bránit tomu, aby tento registr někdo využíval třeba pro kriminální trestné činy. A z toho důvodu, aby v případě, že se některému z těch funkcionářů něco přihodí, tak aby se případně dalo dohledat, kdo mohl tyto informace zneužít.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, pane poslanče, rozumím tomu správně, tak pod hrozbou toho, že by nějaký kriminální živel mohl ten registr využívat k tomu, aby měl více informací například o policistech, tak tomu zabráníte tím, že budete po mně chtít adresu, na kterou mi pošlete heslo?

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Nezabráníme, ale ověříme ti, kdo se do toho registru díval. A pokud ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, ověříte si to, protože budete vědět moje jméno a moji adresu.

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A zároveň budete mít k dispozici skrze moje jméno a adresu i celý sloupec informací, které se nalézají ve všech ostatních databázích státu.

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Tak sloupec informací ... nevím, další informace prostě nebudou zjišťovány. Teprve v okamžiku, kdy zjistíme, že ten konkrétní policista byl terčem třeba vyloupení a bude tam podezření, že ten policista uvedl v tom svém přiznání, že si koupil nějaký drahý obraz a zrovna ten obraz se ztratí, tak samozřejmě je to určité vodítko pro to, aby se nastavila ta rovnováha mezi soukromým a tím veřejným životem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V tu chvíli by tedy ty adresy a za nimi jdoucí údaje ze všech těch databází byly poskytnuty orgánům činným v trestním řízení.

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Mohly by být využity, ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu spoluautor novely zákona o střetu zájmů, poslanec české sociální demokracie Miloslav Kala. Pokud jsem si všiml, tak ve vaší novele zákona o střetu zájmů znova definujete, kdo je veřejný činitel. Jak je to znovu definováno? Kdo přibyl, kdo ubyl? Abych tak řekl.

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Tak ty posuny nejsou významné. Co se týče volených funkcionářů, tam zůstali prakticky tak, jak původně byli. U těch funkcionářů, kteří nejsou voleni, ale jsou jmenováni do funkcí, tak došlo k tomu, že soudci a státní zástupci byli z režimu tohoto zákona vyňati, naopak zpět do tohoto režimu byli zařazeni někteří další úředníci, například Česká národní banka a podobně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proč byli vyňati soudci?

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
O tom se vedla asi největší část té polemiky na výboru. Ten důvod, zjednodušeně řečeno, je proto, že na soudce se dnes vztahuje zákon o soudech a soudcích, který definuje požadavky, kterými se soudci musí řídit. Podle té analýzy, kterou jsme si nechali dělat, velká část těch požadavků se kryje s požadavky tohoto zákona, ale tresty za porušení tohoto zákona jsou podstatně vyšší, protože zde v tom současně platném zákoně mohla být udělena "jenom" pokuta, finanční pokuta, kdežto za porušení zákona o soudech a soudcích může následovat i zbavení taláru, možnosti soudit. Z tohoto důvodu jsme akceptovali stanovisko ministerstva spravedlnosti, které se zavázalo, že do novely zákona o soudech a soudcích doplní ty věci, které jsou dnes obsaženy v zákoně o střetu zájmů, a tím nedojde k případnému budoucímu možnému trestání dvakrát za jedno porušení zákona.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A oni případné přestupky či jiná porušení zákona budou řešit v klasickém kárném řízení.

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pokud se úplně nepletu, tak existoval i návrh zahrnout do té, řekněme, nejužší a nejvíce pravidly sevřené skupiny také poslance, senátory, nesměli by vůbec podnikat, advokáti by se museli vzdát svých praxí a tak dále a tak dále. Proč to neprošlo?

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Tak já těžko mohu říkat, proč to neprošlo. Ten pozměňovací návrh byl předložen v ústavněprávním výboru a nebyl prohlasován. Každý k němu měl různý důvod. Já nejsem členem ústavněprávního výboru, takže jsem osobně nehlasoval, ale ty argumenty ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom, pardon, vám by se taková úprava líbila, pane poslanče?

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Já jsem ji navrhoval, takže domnívám se ... a navrhoval jsem ji tedy především proto, že byla neblahá zkušenost s případem jednoho poslance na Brněnsku, který se ovšem nevěnoval ani advokacii, ani notářství, ani lékařství, ale věnoval se tomu, že jeho firma poskytovala dotace, nebo pomáhala získávat dotace pro obce. To si myslím, že je klasický střet zájmů. On ho pod mediálním tlakem vyřešil a z té firmy snad vystoupil nebo tu firmu prodal. Pokud se ale vrátíme k té otázce, proč neprošel ten plošný zákaz podnikání u poslanců a senátorů, tak odpověď je jednoduchá. Ukončení takových praxí, jako je advokacie nebo lékařská praxe a podobně, znamená, že ten člověk bude zvažovat, jestli má do té politiky vstupovat nebo nemá. Podle mého názoru právě u těch jmenovaných advokátů, lékařů, notářů a podobně problémy s tím, že vykonávají praxi, není, naopak je to přínosem pro ten legislativní proces, protože jsou to lidé, kteří se bezprostředně setkávají s výsledky legislativního procesu ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, pane poslanče, vy říkáte, že to je přínosem. A vedle toho tedy těsně za tou hranicí je například stínový ministr zdravotnictví ČSSD David Rath, který, pokud se úplně nepletu, má svojí praxi, jeho paní podniká ve zdravotnictví. A to je prostě, řekněme, to únosné riziko toho jakéhosi střetu zájmů, které je nutno nést tím, že je pan doktor Rath zákonodárcem.

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Já se domnívám, že je to ještě únosné a že je to správně nastavená ta hranice. Uvědomme si, že pokud nějaký lékař má svoji praxi, má celou řadu svých klientů, svých pacientů, kteří jsou v jeho kartotékách a podobně, tak vyřešení toho, aby ukončil ... při zvolení a získání toho poslaneckého mandátu aby ukončil tu praxi, tak vlastně v těch zákonných lhůtách, které jsou dnes nastaveny, ani není možné. To se ukázalo na případu paní ministryně Stehlíkové, která samozřejmě už dál po tom, co se stala ministryní, tak nechtěla provozovat tuto praxi, ale její ukončení trvalo tři měsíce. Samozřejmě je ve vládě, která může skončit za měsíc nebo za čtyři roky. A znovuobnovení a znovu návrat do takové praxe je samozřejmě poměrně komplikovaná záležitost.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu vy to, pane poslanče Kalo, líčíte, jako kdyby to, že někdo vstoupí do legislativního procesu jako zákonodárce nebo že se stane, nebo je jmenován ministrem, že se to přihodí někomu bez jeho vůle. To samozřejmě je s jeho vůlí a ten dotyčný se k tomu svobodně rozhodne.

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Ano, ale bude to znamenat, že tito lidé budou při tom svém svobodném zvažování zvažovat i to, zda jim taková oběť stojí za to kandidovat nebo ne ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A nemělo by to tak být?

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Nutně to tak bude. Nutně to tak bude. Každý bude zvažovat, jestli bude chtít zůstat jako řadový člen a dobře vydělávající advokát. A když dostane nabídku, bylo by dobře, aby se ten člověk angažoval v politice na úrovni třeba poslance nebo senátora, tak on bude zvažovat, jestli mu stojí za to uzavřít svoji advokátní praxi. Každý z nich je si vědom toho, že ji musí omezit velmi výrazně, že celou řadu služeb poskytují třeba zdarma, co se týče konkrétně těch advokátů a podobně. Ale na druhou stranu to úplné ukončení znamená velmi obtížný návrat zpět po té epizodě, kterou stráví v politice.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když už tedy se bavíme přímo o konfliktu zájmů a vy uvádíte tyto příklady. Narážel jste na příklad občanského demokrata Davida Šeicha z brněnské organizace, který měl onu firmu na evropské peníze, nebo na radění jak se dostat k evropským dotacím, tak není potom paralelou toho, když poslanec civilním povoláním například právník nebo advokát tak rozhoduje a hlasuje u zákonů, které ovlivňují právě i jeho segment podnikání? Není to naprosto stejné?

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Je to obdobné. Samozřejmě pokud by se jednalo o věc, která bezprostředně souvisí s nějakou kauzou, kterou on řeší, tak je povinen oznámit střet zájmů. A v tom případě, pokud to neudělá, tak podle tohoto zákona je postižitelný. Samozřejmě pokud se jedná o to obecné právo, tak tam jsem přesvědčen, že každý takový advokát usiluje o to, aby ty zákony byly vymahatelné, aby fungovaly, protože nikdy neví, jestli bude zastupovat tu stranu, která bude na straně obžaloby nebo naopak na straně obviněných nebo v těch civilních sporech ty strany můžou být různě postavené. Takže já jsem přesvědčen o tom, že v těchto případech ti advokáti přinášejí velmi dobré myšlenky do toho legislativního procesu. A jsem přesvědčen, že je dobře, že jsou poslanci a senátory.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Sociální demokrat, předseda sněmovního mandátového a imunitního výboru Miloslav Kala je hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu. Pojďme, prosím, ještě k několika konkrétním příkladům. Jenom se zeptám, podle novely zákona o střetu zájmů byli by náměstci ministrů české vlády veřejnými činiteli?

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Veřejnými činiteli ano, ale nevztahoval by se na ně zákaz podnikání, pokud míříte sem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mířím. A rozpoznáte to velice snadno už během těch dalších příkladů. Ten první je z minulého roku. Náměstek bývalé ministryně školství, paní Kuchtové, náměstek Soukup byl vlastníkem mediální agentury, která za jeho náměstkování získala, nebo respektive vyhrála veřejný tender pro státní podnik Lesy České republiky. Je to střet zájmů?

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Je to střet zájmů a povinností z tohoto zákona je oznámit, že provozuje tuto činnost, aby to veřejnost věděla, aby mohla dohlížet na to, že ten člověk a taky ta firma, která potom si tu agenturu vybírala, tak že vybrali skutečně toho nejlepšího. Pokud bychom se vrátili k tomu příkladu o té malé radnici, tak většina starostů v malých obcích, pokud jejich manželka podniká, tak úplně je vyloučí, tu rodinnou firmu úplně vyloučí z toho, aby se ucházela o nějakou zakázku. Tento zákon ale nezakazuje, aby například manželka pana starosty aby dodávala, já nevím, chlebíčky na radnici, pokud má takovouto provozovnu, ale samozřejmě mělo by se o tom vědět a mělo by se hlídat, jestli skutečně ta nabídka od té manželky je ta nejlepší, a co nejenom co se týče ceny, ale i kvality a těch dalších náležitostí. Aby na té radnici se nekonzumovaly nějaké zbytky, které zbyly v tom podnikání paní manželky. Takže takto postavené pokud to je, tak je to naprosto v pořádku. Ve skutečnosti na těch malých radnicích pod tlakem veřejného mínění ti starostové raději vybírají jiné firmy, i kdyby ... a je to opačný extrém, i kdyby ta nabídka byla vlastně horší.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu těžko generalizovat, tyto případy i ty opačné se dějí neustále. A pojďme ještě k jednomu případu. Jsme v týdnu, kdy proběhne první volba prezidenta České republiky. Jan Švejnar byl donedávna předsedou dozorčí rady ČSOB. Byl vzhledem ke své ohlášené kandidatuře, ještě než se vzdal toho předsednictví, byl ve střetu zájmů, pane poslanče Kalo?

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Tak já především bych opravil, já se domnívám, že on je stále členem, nebo předsedou dozorčí rady ČSOB. On, pokud jsem četl noviny, tak pouze oznámil, že pozastavil veškeré činnosti a že ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V tom případě víte více než já.

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Tak. Takže to je fakticky. Samozřejmě ten střet zájmů tam do budoucna může vznikat. On už se také vyjádřil tak, že pokud by byl zvolen prezidentem republiky, tak že ukončí tuto činnost. Je evidentní, že ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to by podle zákona ani nemohl v ní pokračovat.

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
No, tento zákon se nevztahuje na prezidenta, to znamená ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Prezident by mohl být tedy předsedou dozorčí rady ...

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Teoreticky by mohl být prezident i předsedou dozorčí rady jedné z bank, s kterou třeba stát vede spor. Ale by to samozřejmě nechutné a byl by to úplně exemplární střet zájmů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinými slovy, teď když vede jaksi volební kampaň a je jaksi v té ohlášené kandidatuře, tak to vidíte jako střet zájmů či ne?

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
No, je otázka, co chápeme tím střetem zájmů. Podle mého názoru není to žádné porušení zákona. Tím, že ohlásil, že byl předsedou, nebo je předsedou dozorčí rady, tím, že ohlásil, že skončí, pokud bude zvolen, a tím, že ještě navíc řekl, že v této době tuto činnost prakticky nevykonává, tak tím splnil všechno, co podle mého názoru mohl udělat. Jiná věc je, to je ta morální otázka, do jaké míry budou vznikat podezření, pokud jako pan prezident bude mít rozhodnout o nějaké záležitosti. A víme, že se diskutovalo o milosti pro lidi z Nomury, to znamená, kdyby vznikla nějaká takováhle věc, tak zda v tomto případě by rozhodoval skutečně naprosto objektivně. Nedokážu to ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že ho to poněkud oslabuje.

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Oslabuje ... jednoznačně je to oslabení každého veřejného funkcionáře, pokud má nějaký velmi výrazný vztah k něčemu. Na druhou stranu ale abych to řekl naprosto spravedlivě, každý z politiků odněkud přišel, každý z politiků někoho v tom businessu, pokud to takto chceme říct, nebo v té společnosti obecně zná a je velmi obtížné nějak předem prokazovat, že ten člověk ve svém rozhodování nebude upřednostňovat zájmy některé z těchto skupin.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a pojďme se vrátit ještě k samotnému zákonu o střetu zájmů. Už jsme tady několikrát hovořili o registru oznámení. Kdo by kontroloval to, jestli ta daná oznámení jsou pravdivá a uvádějí se v nich pravdivé údaje?

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Tak na vysvětlenou. Ta oznámení musí politik udělat za každý ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Každý veřejný činitel.

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Veřejný funkcionář správněji, za každý rok do 30. 6. Pokud skončí ale ve funkci, tak musí to veřejné ... to oznámení podat do třiceti dnů po ukončení té funkce. To je první věc. Odevzdává je do registru, který je přesně definován, kdo ho vede. A povinností toho správce toho registru, to znamená, pro poslance je to mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny, na radnici potom je to tajemník, na krajském úřadu rovněž tajemník a tak dále, je povinen zkontrolovat, zda je to oznámení úplné a zda není zjevně nepravdivé, to znamená, zda ... pokud prostě ten ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nejsou proškrtlé kolonky všechny.

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Například. A přitom on ví, že pořizoval nějakou nemovitost a podobně. To znamená, pokud je tam takováto zjevná nepravdivost, zahájí, nebo podá tedy návrh na zahájení řízení s tím funkcionářem. Pokud ovšem to je jaksi přiměřené, je to v pořádku, tak každý občan má možnost nahlédnout do toho oznámení. A potom pokud má podezření, že ten funkcionář neuvedl všechno v pořádku nebo dokonce že jeho příjmy se nějak zásadně rozcházejí s jeho výdaji a podobně, tak potom má možnost oznámit přestupek přestupkovému úřadu v místě bydliště toho funkcionáře. A tento přestupkový úřad by řešil takové porušení zákona, pokud by naznal, že ta míra společenské nebezpečnosti je vyšší, než má, tak má za povinnost přerušit řízení, nebo zastavit řízení a postoupit tu záležitost orgánům činným v trestním řízení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tedy do značné míry je to na občanech jako takových.

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Je to na občanech, je to samozřejmě i na novinářích, to je třeba podtrhnout. A my jsme v této novele odstranili jeden závažný problém. Novináři nesměli zveřejňovat údaje, které v tom registru našli. A mohli je zveřejňovat pouze v případě, že ten ... že tam bylo podezření u toho veřejného funkcionáře na střet zájmů, to znamená na porušení zákona. Tato novela to odstraňuje, ale pouze u volených funkcionářů, to znamená u těch politiků, jako jsou starostové, jako jsou hejtmani, jako jsou poslanci a senátoři. U těch nevolených, to znamená policistů, úředníků a tak dál, zůstává nadále zákaz zveřejňovat tyto údaje. S tou výjimkou, že pokud by bylo podezření na střetu zájmů, tak samozřejmě zveřejňování je možné. Právě proto, aby se zaprvé vyvinul větší tlak na toho funkcionáře.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím. Tak. Takových bylo dnešních Dvacet minut. Jen podotknu, že novela zákona o střetu zájmů je před třetím čtením v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Se mnou ve studiu Českého rozhlasu byl sociální demokrat a předseda sněmovního mandátového a imunitního výboru Miloslav Kala. Děkuji za váš čas a na shledanou.

Miloslav KALA, předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U mikrofonu byl také Martin Veselovský. Přeji vám příjemný podvečer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: mav
Spustit audio