Je důležité ptát se po podstatě věcí, soudí Janek Kroupa

„V osobě Janka Kroupy přichází na Radiožurnál respektovaný novinář s bohatou praxí, mnoha kontakty a velkou zásobou rozpracovaných témat. Má osobitý styl práce – a pro tento typ práce je právě Radiožurnál, tedy stanice aktuálního zpravodajství a publicistiky, ideální,“ je přesvědčen šéfredaktor Jan Pokorný.

Janek Kroupa má přinášet témata pro celé vysílání, od denních zpráv až po večerní publicistické pořady. „Nemá cenu zavádět nějaké pravidelné ‚okénko Janka Kroupy‘,“ dodává Jan Pokorný. „Posluchač se tak v kteroukoliv denní dobu dozví, že je tu Radiožurnál a jeho výrazná investigativní posila – a že se Radiožurnál ještě kritičtěji než dříve staví k řadě témat.“

O jaká témata půjde konkrétně, naznačuje Jan Pokorný zatím spíše rámcově. Rozhodně se podle něj Janek Kroupa nebude omezovat pouze na velké politické kauzy. „Bude se pohybovat i na místní, občanské úrovni,“ slibuje šéfredaktor.

Přestože se projekt investigativního oddělení teprve rozvíjí a definitivní podobu získá až na jaře tohoto roku, přinášíme vám rozhovor s jeho patronem, Jankem Kroupou. Dozvíte se v něm například, jak by investigativní žurnalistika měla vypadat a co si slibuje od spolupráce s Radiožurnálem.

Máte značné zkušenosti jako investigativní novinář, teď se máte stát vedoucím investigativní sekce Českého rozhlasu. V čem by tu Vaše práce měla spočívat?
Na Radiožurnálu už se v některých obdobích investigativní žurnalistika vysílala, v poslední době však prakticky vůbec. Radiožurnál je jedním z nejserióznějších a nejdůvěryhodnějších médií u nás, tento segment, který je z mého pohledu stále důležitější, tu přesto chyběl.

Víte už o některých tématech, na která byste se na Radiožurnálu chtěl zaměřit?
Dobrá zpráva je, že se mé představy o tom, co bych chtěl dělat, neliší od představy Radiožurnálu.

Můžete být konkrétnější?
Není možné předem některá témata vyloučit. To je na investigativní žurnalistice pěkné – nikdy dopředu nevíte, kam vás téma zavede. Je to jako detektivka, ani v té nikdy předem nevíte, kdo je vrah.

Na začátku tak můžete mít třeba banální příběh pozemku, který někdo prodal pod cenou nebo byl koupený ve zmanipulovaném řízení. Začnete se ptát – a nakonec se může ukázat, že je do případu zapojen někdo vlivný. To dopředu zkrátka nikdy nevíte. Téma se může jevit sebebanálněji a nakonec z něj může vzniknout speciální příběh.

Myslíte, že dělat investigativní žurnalistiku ve veřejnoprávní instituci bude jiné než v těch komerčních?
Popravdě řečeno jsem zatím neodhalil, jak se přístup k investigativní žurnalistice v obou typech médií liší. Práce investigativního novináře je všude stejná. Veřejnoprávní média však mají jednodušší život v tom, že mají předem jasně nastavená pravidla a nemusí bojovat o sledovanost a poslechovost. Mohou si proto dovolit mnohem víc než média soukromá, poskytují větší možnosti.

Budete vedoucím investigativní sekce Českého rozhlasu, máte už nějakou představu o lidech, s nimiž byste chtěl pracovat?
Určitou představu mám, jsou mezi nimi i lidé, kteří už v současnosti pro rozhlas pracují. V rozhlase je řada dobrých novinářů. Obecně je celá tato instituce zajímavá. Zatím – za onu krátkou dobu, co jsem tady – vždy to, co jsem si dohodl, platilo. Což je dobré.