Nanovlákno dobývá svět výzkumu a ekonomiky

17. leden 2012
Zblízka

Je tisíckrát tenčí než lidský vlas, lidské oko ho nezahlédne. Přesto, nebo právě proto jemné nanovlákno už dobývá vědecký svět a také světovou ekonomiku. Odhaduje se, že do tří let by mohly firmy investovat do nanotechnologií více než dva bilióny amerických dolarů. Z nich vytěží také české firmy, které už pronikají do „nanobyznysu“. Pojďme se podívat, jak vypadá taková výroba nanovlákna, do libereckého vědeckého parku.

Šárka Votrubcová ukazuje na malý nanokolovrat, na kterém upřede tenoučká nanovlákna. Pomocí otáčivé kliky začíná vytvářet silné elektrostatické pole.

„Na silném poli nám takové neviditelné ručičky vytahují z polyvinylalkoholového roztoku nanovlákna,“ vysvětluje vědkyně průběh reakce.

Nad elektrodou visí v přístroji černý papír. Právě na něm se budou tenká nanovlákna během chemické reakce zobrazovat.

„Teď se pokusíme přesvědčit ten roztok, aby nám pomocí oněch neviditelných ručiček, tedy elektrostatického pole, vytáhl nanovlákna na elektrodu,“ komentuje průběh výroby nanovláken Šárka Votrubcová.

Přímé světlo z baterky ozařuje první nanovlákna, která elektrostatické pole vytahuje z roztoku. Hýbou se v osvíceném kuželu a na černém papíře vytvářejí souvislou bílou vrstvu. Vypadá to jako, kdyby slabě dohoříval nedopalek cigarety. Jednotlivá nanovlákna nejsou vidět, jsou tisíckrát tenčí než lidský vlas. Lidské oko může zachytit jen stopu jejich pohybu.

Výroba nanovlákna

„Nanovlákna se používají ať už jako vrstva, na níž se nanáší buňky, nebo jako vrstva, která se dá použít například pro filtrace bakterií,“ vysvětluje Šárka Votrubcová, co že jsme to vlastně vyráběli.

Medicína a pěstování lidských tkání nebo nové technologie v ekologii jsou však jen nepatrným zlomkem toho, kde všude se dají nanovlákna využít. Jemné nitky jsou podle profesora Oldřicha Jirsáka z Technické univerzity v Liberci budoucností aplikovaného výzkumu. Vlákna prorazila už do kosmetického a potravinářského průmyslu v podobě chytrých obalů, které chrání jídlo před zkažením. Dobyla také textilie.

„Brzo půjdou do výroby například i takzvané polopropustné membrány, které lidé znají pod názvem Gore-Tex. My díky nanovláknům máme možnost vyrobit něco podobného efektivněji. Oblečení bude lehčí a zároveň funkčnější,“ vysvětluje profesor Jirsák.

Nanovlákna, Oldřich Jirsák

Právě Oldřich Jirsák se svým týmem jako první na světě sestavil stroj na průmyslovou výrobu nanovláken. Nanotechnologie dnes patří k nejrychleji se rozvíjející výzkumné oblasti, která má velký potenciál na trhu. Svoje podnikání na nich postavil Ladislav Mareš, zakladatel liberecké firmy, která vyrábí stroje na nanovlákna.

„Nanovlákna budou podle analytiků hrát významnou roli. Očekává se roční růst mezi třiceti až čtyřiceti procenty,“ raduje se podnikatel Ladislav Mareš nad rozmachem svého podnikání. V Česku přitom v nanovědách podniká více než 140 firem. Vědci se o nanovlákna začali zajímat ve druhé polovině dvacátého století.

autor: pbe
Spustit audio