Rohy nosorožců lákají pašeráky, ochránci jsou bezmocní
Je cennější než zlato nebo platina a má dokonce větší hodnotu než kokain. Ne, nejde o pohádkovou sůl, ale o roh nosorožce. Jeden kilogram lze totiž na černém trhu prodat za jeden a čtvrt miliónu korun. Pašeráci proto nosorožce zabíjejí po stovkách a neváhají korumpovat ani strážce národních parků.
Jeden ze strážců jihoafrické rezervace volá vysílačkou svého kolegu, který se pohybuje někde na druhém konci parku. Odpovídá téměř okamžitě s tím, že ploty jsou neporušené a nikde nezaznamenal žádný podezřelý pohyb. Alespoň prozatím.
Nacházíme se uprostřed farmy Mauricedale v sousedství národního parku Kruger. Obklopuje nás bujná vegetace a všude kolem se pohybují antilopy, zebry a žirafy. V povzdálí zahlédnu i pštrosy a především nosorožce, ke kterým se snažíme co nejvíce přiblížit.
Stojíme od nich doslova několik málo metrů. Samozřejmě zůstáváme v autě. Tunové zvíře přesto rozčileně funí a občas se proti nám jakoby rozběhne.
Nosorožec dvourohý neboli černý není příliš snášenlivým zvířetem. Je nevypočitatelný, přesto je odnepaměti ozdobou Afriky. S tímto kontinentem je neodmyslitelně spjat. Nemá přirozené nepřátele, přesto může být jeho osud brzy zpečetěn.
Rohy putují do východní Asie
„Z delšího rohu nosorožce získáme 13,5 kilogramu a dohromady pak asi 18 kilo, mluvíme tedy o částce přesahující na černém trhu milión dolarů. My mu rohy uřežeme a tím ho vlastně chráníme,“ ukazuje mi John Hume, majitel rezervace Mauricedale, který kriticky ohroženým nosorožcům a jejich záchraně zasvětil svůj život. Sám však cítí, že bojuje doslova s větrnými mlýny.
„Došlo to tak daleko, že nosorožci jsou zabíjeni i v zoologických zahradách. Dochází i k vykrádání muzeí. To vše kvůli Číňanům, respektive Vietnamcům, kteří používají rohy nosorožců v tradiční medicíně. Věří, že vyléčí vše, od horečky přes sníženou sexuální potenci až po rakovinu,“ vypočítává John Hume.
Rohy jsou přitom tvořeny z keratinu, což je hmota, ze které rostou lidské nehty a vlasy. Zprávy odborníků však nepadají na úrodnou půdu a marné jsou i zákazy.
„Řekl jsem britské vládě, že může zamezit pašování rohů z mrtvých nosorožců z Evropy do Číny, ale že už nezabrání, aby pašeráci vtrhli na mou farmu, zabili nosorožce a za dvě hodiny s nimi byli na pobřeží sousedního Mosambiku, kde čekají lodě schopné je okamžitě odvézt do východní Asie,“ dodává.
Pomohla by legalizace obchodu s rohy nosorožců
Zoufalství je z jeho hlasu doslova cítit. Přitom je prý řešení celého problému jednoduché.
„Ročně můžeme snadno uříznout roh několika tisícům nosorožců, protože jim dorůstá, stejně jako člověku nehty. Lehce tak jsme schopni zásobovat trh na Dálném východě. Ovšem pokud bude zabíjení pokračovat tímto tempem, nebudeme mít už dostatek nosorožců, abychom mohli poptávku uspokojit,“ vysvětluje John Hume, který se snaží o legalizaci obchodu s rohy nosorožců.
On sám jich má uschovány tisíce kusů, vláda pak dokonce tisíce tun, jenže podle platných zákonů je nelze beztrestně prodat. Pašeráci proto mají doslova žně.
„Neustále musíš být v pohotovosti. Chodí hlavně v noci, zabijí, uříznou roh a za 20 minut jsou pryč. Zrovna tady leží kostra z nosorožce, kterého zastřelili,“ ukazuje mi po chvíli strážce na zbytky z kdysi majestátního zvířete.
Mlčky se na sebe podíváme. Najednou však naši pozornost upoutá hejno kroužících supů a můj průvodce okamžitě sahá po vysílačce.
Jak se později ukázalo, mrchožraví ptáci objevili uhynulé prase bradavičnaté. Nešlo tedy o nosorožce. Alespoň protentokrát.
