Desetitisíce manifestovaly proti atentátu na Heydricha. Historik má pochopení

Atentát na Reinharda Heydricha před 70 lety by nebyl úspěšný bez pomoci statečných českých vlastenců, kteří parašutistům Janu Kubišovi a Jozefu Gabčíkovi pomáhali. K jejich příběhu však patří i zrádci Karel Čurda a Emanuel Moravec. Pro proklínanou postavu národa, která oddaně sloužila třetí říši, se atentát stal příležitostí, jak se nacistům ještě více zavděčit.

V minulém dílu našeho seriálu jsme se vydali po anglických stopách československého exilového prezidenta Edvarda Beneše.

Emanuel Moravec patřil k horlivým organizátorům manifestací na podporu říše.

„Občané! Mám čest zahájit první veřejnou manifestaci českého lidu, která má vyjádřit rozhořčení národa nad hanebným činem proti nejvyššímu představiteli říše. Atentát ukázal, že v českém národu stále ještě je skupina, která sice veřejně nestojí proti říši, ale která ty zločinné elementy, které vystupují proti říši, kryje,“ promlouval k davům na Staroměstském náměstí 2. června před 70 lety předseda protektorátní vlády Jaroslav Krejčí.

Moravec sázel na chlácholení i výhrůžky

Tehdejší tisk o události informoval pod titulky Tak obrovskou manifestaci Praha ještě nikdy neviděla nebo Nejstrašnější porážka v Benešově životě. Prezident v exilu Edvard Beneš byl označován jako veřejný nepřítel českého národa číslo jedna.

Na manifestaci promluvil i ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec, který se už předtím tvrdě postavil proti atentátu. „Co je platna práce všech poctivých Čechů, když skupina zločinců a bláznů to, co bylo v potu a úsilí vybudováno, rázem promění v trosky,“ pronášel například.

Mistr propagandy Moravec zprvu chlácholil, pak však otevřeně vyhrožoval. „Prohlašuji proto: otevřeně tímto okamžikem jménem vlády a všech Čechů, kteří stojí za říší, boj naprosto bezohledný všem příslušníkům českého národa, kteří nejsou poslušni své zákonné vlády a svého státního prezidenta!“

Lidé byli pod tlakem, soudí historik

Předseda protektorátní vlády Jaroslav Krejčí na Staroměstském náměstí vyzýval: „Nasazením všech sil ke konečnému vítězství říše prospějete ke šťastné budoucnosti svého národa.“

Podle dobových pramenů se manifestace 2. června na Staroměstském náměstí zúčastnilo 65 tisíc lidí. Následující den jich na Václavské náměstí přišlo ještě třikrát víc.

„Doba po atentátu byla nesmírně krutou, kdy nikdo nevěděl, zda on sám nestane na popravišti. Lidé se ocitli v obrovském presu. V tomto ovzduší se začaly konat hromadné manifestace. Neobviňoval bych ty, kteří na ně přišli, většina jich totiž dorazila pod tlakem ,“ říká Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu v Praze.

V příštím dílu našeho seriálu se dozvíte, jak vypadal výcvik československých parašutistů na britských ostrovech.

autor: jas
Spustit audio