Chtěl jsem do protektorátu, vzpomíná parašutista

Do protektorátu byla za 2. světové války vysazena stovka československých parašutistů. Výcvikem v Británii prošel také Jiří Pavel. Když odcházel z republiky, nebylo mu ani 18 let. Podobně jako mnohé další ho čekala strastiplná cesta přes Balkán do Francie a po její kapitulaci lodí do Liverpoolu a na první základnu československých jednotek v Chomli.

V minulém dílu našeho seriálu jsme si připomněli, jak vypadal boj československých parašutistů přímo na území protektorátu.

Z Cholmondelay se Jiří Pavel se přemístil do posádky v Leamingtonu. „Dostal jsem forda. Byl určen pro posádku jednoho kulometu. Můj velitel byl Adolf Opálka. Byli jsme určeni k tomu, abychom v případně vysazení Němců zajišťovali určitý prostor. Cvičili jsme i s místní domobranou, jezdili jsme do Walesu, kde jsme trénovali ostrou střelbu,“ vzpomíná.

Válka, to není jen výcvik a strážní služba. „Často jsme hrávali fotbal,“ vybavuje si Jiří Pavel. „Chodili jsme do hospody a zajímali se o místní děvčata. U nich jsme měli velký úspěch. Mladí Angličané totiž museli na vojnu, tak místní dívky braly to, co přišlo,“ směje se.

„Chodili jsme také na zábavy,“ dodává. „Děvčata nám občas i ukázala, kde bydlí – a po cestě nějaké to slovo padlo.“

Sloužit pro mě byla čest, říká Jiří Pavel

Jiřího Pavla pouhý výcvik – jak sám říká, hopsání – nebavil. Když ho nevybrali k letcům, přihlásil se k parašutistům. Měl sedm seskoků.

Výcvik československých výsadkářů ve Skotsku

„Bylo to málo. Chtěl jsem domů, do protektorátu – abych byl něco platný,“ vysvětluje. „Prodělal jsem také výcvik pouličního boje.“

„Když jsem se dostal do Skotka, první, co jsem dostal, byla lejstra,“ pokračuje ve vyprávění. „Chtěli vědět, v jakém oboru jsme k dispozici – jestli chceme zabíjet, nebo být zpravodajská skupina, dělat sabotáže a podobně. Napsal jsem, že mi je to jedno, že budu dělat, co bude potřeba. Byla pro mě čest, že mě vůbec něčím chtěli pověřit.“

Na cvičišti bylo československých parašutistům těžko

Jak Jiří Pavel vzpomíná, výcvik ve Skotsku byl velmi tvrdý. „Hnali nás kupříkladu do Arisaigu proti větru. Cítil jsem, že melu z posledního a že mám krev až v krku,“ vybavuje si.

Pak se Jiří Pavel vrátil do Leamingtonu a čekal na výzvu k výsadku do protektorátu. Britové však mise omezili. Do vlasti se Jiří Pavel vrátil jako velitel tanku samostatné československé obrněné armády.

V závěrečném dílu našeho seriálu si připomeneme 70. výročí vypálení obce Lidice nacisty.

autor: jas
Spustit audio