Al-Džazíra – televize, která se nezavděčí nikomu
Arabský svět se už pátý měsíc otřásá v základech. Podle mnoha pozorovatelů v tom hraje velkou roli katarská televize al-Džazíra. Přou se jenom o to, jestli satelitní kanál bouřlivé události pouze profesionálně sleduje, anebo také cíleně rozdmýchává.
Al-Džazíra právě vysílá zprávy o Palestincích, které zabil Izrael v Gaze, i o palestinských raketových útocích na Izrael. Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Jigal Palmor se však netají dlouhodobou nespokojeností.
„Jejich podání zdejších událostí rozhodně není vyvážené. Cokoli jim říkáme, je používáno proti nám, v jejich podání vlastně nemáme šanci na úspěch,“ upozorňuje.
Izraelský mluvčí Palmor si stěžuje, že al-Džazíra odmítá dialog svých šéfů se zástupci izraelské vlády. Ostatní televize se prý s izraelskými vládními činiteli k debatě o své vlastní práci běžně scházejí.
Na Blízkém východě se nevysílá snadno
Jenže co se týká samotného vysílání, al-Džazíra byla dokonce průkopníkem, který dostal Izraelce na obrazovky arabských diváků. Připomíná to britský autor knihy o katarské stanici Hugh Miles.
„Než začala al-Džazíra, Izraelci se v arabských televizích neobjevovali. Až tato stanice jim umožnila oslovovat veřejnost v arabském světě. Většina Arabů do té doby neviděla mluvit Izraelce. Al-Džazíra dává Izraeli daleko větší prostor než jiné zahraniční stanice. Řada arabských diváků to těžce snáší, ale tak to prostě je v souladu s krédem televize: Názor proti názoru!“ vysvětluje.
Že je na Blízkém východě těžké komukoli se zavděčit, potvrzuje v katarském ústředí al-Džazíry její ředitel pro rozvoj Ibráhím Hilál: „Zpočátku jsme byli v arabském světě obviňováni, že jsme agenty Izraele a Spojených států, dokonce se šířily báchorky, že bereme výplatu v šekelech. Po 11. září se to najednou otočilo. Přišly války v Afghánistánu a v Iráku a najednou nám začali ze Západu nadávat, že jsme proti Izraeli a proti Americe. Do 11. září nás klepali po ramenou, že v arabském světě šíříme liberální hodnoty a profesionální žurnalistiku.“
Jedním z nejsledovanějších a nejkontroverznějších pořadů al-Džazíry je debata Opačný směr. Legendární je třeba vystoupení Syřanky žijící ve Spojených státech Wafy Sultánové. Ta označila islám za násilné, teroristické náboženství, které patří do doby kamenné a nikoli do dnešního světa.
Izraelská vláda má podle odborníka totalitní myšlení
I takové názory tedy zaznívají na al-Džazíře a bourají tabu arabské společnosti. Izraelský mluvčí Palmor ovšem i takový pořad označuje za důmyslný trik islamistů v pozadí al-Džazíry.
„Ale kdo má poslední slovo? Kdo pak dostane více vysílacího času? Samozřejmě, oni nechávají mluvit kritiky islámu, to vyvolává akci a zvyšuje atraktivitu a sledovanost. Tito lidé tam ale vystupují pouze v roli padouchů! Jsou tam jenom jako návnada pro zastánce islamistů, kteří je následně úplně zničí a vykreslí jako morálně pokleslé zastánce Izraele, Ameriky a podobně,“ stěžuje si.
Izraelští představitelé jsou přesvědčeni, že al-Džazíra prosazuje radikální islám. Brojí prý proti Izraeli, a když dojde třeba na vnitropalestinské třenice, postaví se prý al-Džazíra vždycky za islamisty z Hamásu a proti umírněné prozápadní vládě prezidenta Abbáse.
I ze samotného Izraele přitom zaznívají hlasy, že taková kritika al-Džazíry je nesmyslná. Moše Maoz je profesorem arabských studií na Hebrejské univerzitě a domnívá se, že katarská televize je prostě jenom poslem špatných zpráv o stavu izraelsko-arabského konfliktu.
„Podívejte se, Izrael nebo různé židovské skupiny nekritizují pouze al-Džazíru, ale někdy také CNN nebo New York Times. To je naprosto hloupý přístup, to je totalitní myšlení. Místo odsuzování kritiků by se měl Izrael snažit tento konflikt vyřešit. Seriózní snahou o ukončení konfliktu s Palestinci by Izrael mimo jiné vzal záminku a důvod ke kritice al-Džazíře i dalším médiím,“ shrnuje.
Škodí tedy al-Džazíra Arabům, nebo jim naopak, jak tvrdí izraelské ministerstvo, ve svých reportážích pomáhá? A proč je podle řady odborníků al-Džazíra klíčovým hráčem, který rozjel současnou revoluční vlnu v arabském světě? Nejen to se dozvíte v úterý 3. května po 20. hodině na Radiožurnálu a na zpravy.rozhlas.cz.
