Vojenské archivy dosud nevydaly všechna svá tajemství
Sovětská vojska odešla z tehdejšího Československa před dvaceti lety. Dodnes ale české archivy o jejich pobytu a odchodu skrývají mnohá tajemství. Vojenskou taktiku a plány tehdejších okupantů navíc dokumentují stále i ruské archivy. Ty se mají pro české badatele a historiky otevřít v roce 2018, padesát let po invazi vojsk Varšavské smlouvy.
Před dvaceti lety opustilo naši zemi v 925 transportech přes 73 tisíc sovětských vojáků a 39 tisíc jejich rodinných příslušníků. O jejich zdejším životě od roku 1968 do roku 1991 dosud nalézají badatelé v archivech informace: „V podstatě se nechá dokumentovat československý úhel pohledu. To znamená, jak se pobyt sovětských vojsk u nás promítal do života Československé lidové armády, popřípadě do života našich občanů v konkrétních místech,“ říká historik z Vojenského historického ústavu Daniel Povolný.
Badatelé mohou v archivech podrobně studovat příchod vojsk v roce 1968 a také jejich pobyt na území tehdejšího Československa do roku 1970, kdy existuje jejich úplný inventář. Dobře přístupné jsou i písemnosti o odsunu sovětských vojsk. Některá objevená fakta po odchodu více než 73 tisíc vojáků historiky překvapila.
„V dokumentaci příslušníci Sovětské armády nevystupují jako příslušníci konkrétních vojenských útvarů. Zásadně jsou označováni pouze jako příslušníci Střední skupiny sovětských vojsk. Překvapilo mě utajování příslušnosti osob a techniky před svým spojencem,“ vysvětluje Pavel Minařík, archivář Vojenského ústředního archivu.
V bednách s dokumentací se po roce 1989 objevil nejen popis pobytu a pohybu sovětských vojáků, ale také popis jejich vyzbrojení, a to i jaderných zbraní, říká Pavel Minařík: „Máme k dispozici pouze smlouvy, které byly uzavřeny mezi československou a sovětskou stranou. To znamená smlouvu o výstavbě těchto skladů z roku 1965 a nebo po 20 letech její prodloužení. Kvalifikovanou odpověď nám dal až při zakončení odchodu sovětských vojsk generálplukovník Vorobjov, který na tiskové konferenci oznámil, že sovětská strana jaderné zbraně z území Československa již stáhla.“
Podle Pavla Minaříka si ale ty nejzajímavější věci uchovalo tehdejší sovětské ministerstvo obrany a generální štáb. Je však také pravděpodobné, že mnohé doklady o vojenských operacích v Československu vojáci hned při odchodu nenávratně zničili.
Informace o vojenských taktikách nebo plánech ale zatím neměli čeští historikové šanci prostudovat. Okupantská armáda si je při odchodu v roce 1991 vzala s sebou zpět do Moskvy. Utajené dokumenty by si badatelé mohli pročíst už v roce 2018, kdy skončí padesátiletá lhůta, která prozatím zabraňuje ruské archivy odkrýt veřejnosti. Čeští historici však pochybují o tom, že se Rusko bude po tolika letech chtít znovu probírat svoji minulostí. Objasnit některé historické souvislosti se sovětskou okupací, která trvala více než dvacet let, tak ještě potrvá dlouhá léta.
